Je mi šumák, zda je nějaká komprese open source nebo ne. Pro mě je důležité rozšíření a podpora. Je to vidět na HDMI - přestože je licencované, tak se v AV používá a má podstatně lepší podporu u výrobců, jak třeba DisplayPort (také i proto, že DP neumí to, co umí HDMI, ale šlo by to dodělat, kdyby chtěli) a rychleji se rozšiřují nové verze HDMI proti DP. Na tom, že někdo něco vymyslí a má za to odměnu nevidím nic špatného. Nejsem "sluníčkář", který když vidí něco Open Source, tak z toho čůrá blahem :-).
PS: Jen bych upřesnil neustále používanou a zažitou "dezinformaci" i zde v nadpisu a perexu (v textu to pak Honza správně upřesňuje), že H.265 nebo H.264 nebo AV1 je kodek. Není to kodek, je způsob komprese. Kodek je konkrétní implementace daného způsobu komprese nebo dekomprese, takže kodek je např. ffmpeg, ale ne HEVC.
Videopřenosy činí údajně skoro 3/4 přenášených dat v Internetu, takže z obecného využívání efektivnějších kodeků profitují v důsledku vyšichni (snížení tlaku na infrastrukturu, dostupnější vyšší kvalita při dané rychlosti, obecná dostupnost vyššího rozlišení/kvality). Netflix používá HEVC pro 4K obsah a pro nižší rozlišení/kvality snad využívá H.264.
Pirátské groupy, které to mají skoro jako povolání to mají vcelku promyšlené a h264 mají z mnoha důvodů. Mají na to už optimální profily s dobrým poměrem velikost/kvalita/čas encodingu. Navíc pro SD a HD rozlišení je to výrazně vhodnější než h265, u FullHD se to láme a někdo to jede na h265. Případně na h265 dávají to, co je třeba BRrip, ale TVripy s logy televize, střihy přes reklamy apod. nemá význam extra tlačit na zmenšení souboru při výrazně delším encodingu.
Ad slovo kodek.
Já chvíli zvažoval, zda to použít. Vím, že úplně rigorózně správně by bylo formát, nebo něco takového. Jenže to "kodek" se pro video kompresi zažilo tak moc, že mi přijde, že se už kolokviálně používá víc a je to lepší označení. Protože líp vymezuje tu podstatu věci, tedy že je to formát/způsob komprese videa (nebo audia), kdežto jenom "formát" může navádět i k jiným věcem (poměr stran, formát digitálního TV vysílání, ale hlavně asi ke zmatení s kontejnéry - AVI, MKV, MP4). Kdežto u "kodek" se tím slovem dneska prakticky vždycky míní druh komprese.
Tudíž jsem to tam taky tak použil. IMHO to není špatný termín, když přijmeme, že prostě došlo k významovému posunu. Ten reálně nastal, protože v tom původním významu (hardware nebo software, který kombinuje kódování i dekódování) se to prakticky vůbec nepoužívá. Ono taky takové věci už dneska moc nejsou, používáme slova dekodéry a enkodéry a ty jsou prakticky vždycky separátní knihovna/kód/hardwarový blok.
Je to trochu jako čipset/čipová sada. Reálně to už nic takového jako kdysi není, už přes deset let jsou tu "čipsety" tvořené jediným kusem a někdy už je to dokonce jenom blok integrovaný v CPU. Jenže ten termín má svoji hodnotu v tom, že označuje ty funkce, které čipset měl a které se zas tak nezměnily. Proto má asi smysl ho držet a nenahrazovat ho každé dva roky něčím jiným podle situace.
To je právě ten problém, že dobrý enkodér trvá dva, tři roky. Přidat multi-threading a přepsat nejdůležitější funkce do ASM jde ovšem ještě jakž takž dobře, takže tam by to až tak dlouho být nemuselo. (I když v případě libpvx se třeba Google v podstatě pro VP9 nikdy nedokopal udělat skutečné MT - protože to používají jenom na youtube a tam jim nevadí všechno převádět v jednom vlákně, protože dělají spoustu videjí paralelně.)
Na rychlejší enkódování bude taky třeba v tom enkodéru udělat různé heuristické zkratky, aby se neanalyzovaly všechny volby, které ten formát při kompresi určitého bloku má, protože možných kombinací je hrozně moc (víc, než u předešlých formátů).
Horší bude to vyladění kvality a psychovizuálních optimalizací, to než se dotáhne, aby ten formát měl dobrou subjektivní kvalitu i na vyšších datových tocích, to může někdy trvat dost dlouho a je to asi hodně těžký udělat. Třeba x264 se tam dostalo tak zhruba v roce 2009.
Tam bych to viděl na rok až dva, nebude to tak hrozné. Firmy které ty dekódovací bloky dělají, spolupracovaly přímo na návrhu, takže by měly mít ideální pozici pro implementaci. Vím že třeba transformace byla změněná (k horšímu bohužel), aby mohl být hardwarový blok pro ni sdílený s VP9. Některé ARM čipy to podle mě budou mít hodně rychle, pak už to závisí hlavně na prioritích a hardwarových cyklech. V průběhu příštího roku by se asi mohlo něco objevit.
To není pravda prosím vás. Nejstahovanější jsou h264 protože si to všechny sociálky stahujou na svoje prehistorické zařízení. Jakmile se objeví film FHD v h265 tak okamžitě začnou brečet, kdy bude 720p v h264 protože nic jiného jejich sencor přehrávač nepřehraje. Piráti byli vždy o krok ve předu. Problém je výrobcích kdy prostě nová podpora nového kodeku vyžaduje upgrade hardware. U počítače vyměníte procák, nebo grafiku nebo to nějak utáhnete silou CPU, ale u televize nebo setboxu težko. Za posledních pár měsíců co se začínají objevovat UHD snímeky jsou všechny v h265, proč asi, protože nikdo nebude stahovat (a mršit si ratio) 80GB když může mít to stejný za 40GB.
Já takový optimista nejsem. Jak dlouho je v přehrávačích (nemyslím PC, ale tohle https://multimedialni-centra.heureka.cz/ ) HW podpora H.265? Ještě před rokem/dvěma to moc běžné nebylo a pokud to měli, tak to spíše nefungovalo jak fungovalo. Trvalo to minimálně 3 roky, než se to stalo běžnou věcí.