VIP o roce 2009: od přeznačování k DX11 a GPGPU

31. 12. 2009

Co a kdo vás čeká?

Co vás čeká?

Rok se s rokem sešel a stejně tak se při tvorbě novoročního článku opět sešel kolektiv autorů z řad novinářů a zkušených pozorovatelů. Stejně, jako loni, předloni a předpředloni, i letos jsme se rozhodli zopakovat projekt,
kterému prapůvodně sloužil za vzor článek na serveru Beyond3D. Jeho podstatou je několik různých pohledů několika lidí na
tutéž situaci, což přináší (oproti běžným článkům) větší rozhled, mnohem pestřejší názorovou
různorodost, vícebarevnost a nadhled.

Aby článek lépe reflektoval vývoj trhu, rozhodli jsme se pro letošek trochu radikálněji upravit soubor otázek. Ty se stále točí především
kolem grafických karet, zároveň však dávají autorům prostor pro hodnocení hardware z jiných kategorií. V zájmu snadnější stravitelnosti společného veledíla jsme také počet témat snížili. Nově je jedna z nich věnována výhledu do příštího roku.

Kdo vás čeká?

Letos se tým spoluautorů článku opět rozrostl, mezi odpovídajícími najdete zástupce mnoha
webových i tištěných časopisů v ČR i na Slovensku či odborníky ze specializovaných diskuzních
fór. Stejný článek najdete tedy nejen na serveru ExtraHardware.cz, ale i CDR.cz, ABClinuxu.cz, Živě.cz, PCtuning.cz, PC.sk, PC_Space.sk, Notebook.cz a Infoware.sk, zúčastnili se i zástupci serveru 3Dfx.cz.

Čeká vás tedy osm témat v podání třinácti autorů:

Jirka Souček („no-X", spolupracující redaktor sekce grafických karet
ExtraHardware.cz, bývalý redaktor a moderátor PCTuning.cz, administrátor a zakladatel
3Dfx.cz, duchovní otec projektu manualniskla.cz a ohnivý odpůrce bayerova filtru)
Mirek Jahoda (šéfredaktor ExtraHardware.cz, v minulosti šéfredaktor
časopisu Computer, autor článků pro magazíny Živě.cz a Doupě a v dávných dobách i
PCtuning.cz)
Lukáš Fiala („Lukfi", redaktor sekce novinek ExtraHardware.cz, v minulosti
redaktor HWmag.cz a PCTuning.cz, jeden z nejdéle působících českých „novinkářů" se
zaměřením na CPU a GPU)
David Ježek („Bob van Sikorski", dlouholetý redaktor serveru CDR.cz
zodpovědný zejména za grafiky, digitální video, disky, zdroje, notebooky, linux a vůbec
taková „holka pro všechno", externí autor hardwarových článků na portálu abclinuxu.cz)
Václav Vašek („WIFT“, ještě dlouholetější redaktor serveru CDR.cz než
David Ježek ;-), jeho informační doménou jsou procesory, základní desky a čipové sady,
některé právní tahanice, souhrnné informace o bezpečnostních aktualizacích od Microsoftu a
další drobnosti; jinak pěstitel masožravých rostlin na amatérské úrovni, milovník ostrova
Tenerife, příležitostný tvůrce hudby převážně pro své vlastní potěšení a vlastník bílé
chlupaté kočky)
Jiří Zima („swarm“, redaktor serveru Notebook.cz, moderátor
notebooky-forum.notebook.cz, forum.3dfx.cz a forum.zive.cz, student ČVUT FEL a pisatel
blogu zaměřeného na notebooky notebookblog.cz)
Adam Vágner („adams", stálý spolupracovník časopisu Computer a online
magazínu Živě.cz - specializace na PC hardware, moderátor diskuzního fóra Živě.cz)
Jan Kratěna („Krteq", moderátor sekce grafických karet diskuzního fóra
PCTuning.cz a příležitostný redaktor novinek pro PCtuning.cz)
ps47 („ps47", bývalý moderátor VoodooFiles.net, moderátor 3Dfx.cz a 3Dfx
Help Page / Game Guide keeper, v současné době pracuje pro slovenskou pobočku nejmenované
IT značky světového formátu)
Matej Koleják („crux2005", redaktor serveru PC.sk, administrátor a
moderátor diskuzního fóra Pretaktovanie.sk, autor článků pro PCtuning.cz, student VUT FIT)
Peter Hucík („Hukus", redaktor hardwarové sekce PC Revue, spoluautor HW
rubriky Techbox v časopisu Score, herní recenzent už neexistujících projektů GameON a
GameCenter.cz, tester GPU, CPU, desek, skříní, zdrojů, herních zařízení a také progamer)
Matúš Paculík („Matuus", redaktor magazínu PC Space a šéfredaktor magazínu
ESCAPE, zaměřený především na grafické karty a notebooky, tvůrce utility NVHardPage
hostované na Guru3D.com)
Václav Vlček („Wlk", šéfredaktor PCTuning.cz, v minulosti redaktor HW
sekce magazínu Level a IT novinář na volné noze)

Každý z autorů se mohl vyjádřit v takovém rozsahu, v jakém uznal za vhodné, opět bylo
ponecháno na každém z autorů, jak si vyloží tématickou orientaci každé kapitoly (např.
„nejlepší..." nemusí nutně znamenat „nejvýkonnější..." - pokud někdo dává přednost vzhledu
karty, nebo spotřebě, či poměru cena/výkon, je to jeho názor, který samozřejmě akceptujeme).

Autor se nemusí vyjadřovat vůbec, stejně tak může svůj názor rozvést a uvést více
„kandidátů". Každý názor je individuální a nemá smysl ho deformovat bezdůvodnými striktními
podmínkami.

Článku VIP o roce XY se tradičně zúčastňují i naši slovenští kolegové (na snímku Peter Hucík z PC Revue)

Grafická časová osa

Jirka Souček a Lukáš Fiala pro vás připravili také stručné ohlédnutí za děním na poli
grafických karet. Faktografický souhrn vám má pomoci rovzpomenout si na všechny hlavní
události kolem grafik a dát tak některé odpovědi v dalších kapitolách do těch správných
souvislostí.

leden – na trh oficiálně přichází nejvýkonnější grafický čip prvních dvou třetin roku
2009, Nvidia GT200b na kartě GeForce GTX 285. Oproti svému předchůdci přinesl především lepší
provozní vlastnosti dané 55nm výrobou, a také nějaké procento výkonu navíc. V nejvyšším
segmentu Nvidii vydobyla výkonnostní trůn GeForce GTX 295 se dvěma čipy GT200b.

GeForce GTX 285 od Asusu, která se stala obětí našeho testu
únor – vychází první test Radeonu HD 4770 na Guru3D
březen – Nvidia vydává GeForce GTS 250, která je založena na čipu G92b dostupném už v
roce 2008 jako GeForce 9800 GTX+. Tu společně s modelem 9800 GTX nahrazuje.
2. dubna – ATi vydává Radeon HD 4890 postavený na novém čipu RV790. Hlavním rozdílem
oproti RV770 jsou vyšší frekvence a lepší poměr výkon/watt (de-cap ring). Nvidia přichystala
odpověď v podobě GeForce GTX 275. Ta se oproti o 4 měsíce starší GTX 285 lišila především
optimalizacemi pro výrobní náklady, výkon o mnoho nižší nebyl.
28. dubna – ATi vydává Radeon HD 4770, první grafickou kartu se 40nm čipem RV740. Velmi
nízká spotřeba ve 3D ukázala, že 40nm proces má potenciál, nicméně špatná dostupnost po
následující tři měsíce byla prvním signálem, že s TSMC a jejími 40nm linkami není cosi v
pořádku

Radeon HD 4770 z recenze ExtraHardware

květen – kromě prodloužení výroby Radeonů HD 4830 a 4850 reagovala ATi na nedostupnost
RV740 novinkou – Radeonem HD 4730. Především kvůli dvěma napájecím konektorům (PCB převzaté z
výkonnějšího modelu) byla karta přijata chladně
srpen – v omezeném množství se objevily Radeony HD 4750. Jejich parametry nebyly pevně
dané, takže každý výrobce přišel s vlastní variantou (od snížených taktů přes deaktivované
SIMDs až po parametry shodné s HD 4770)
září – z trhu postupně vymizely karty postavené na čipu GT200b. Ač mělo podle oficiálního
vyjádření Nvidie jít o dočasnou záležitost (špatně odhadnutá objednávka čipů), nedošlo do
konce roku ke zlepšení situace, což vyvolalo vlnu spekulací ohledně rentability výroby těchto
velkých čipů
10. září – ATi uvádí technologii Eyefinity nabízející nezávislý výstup na třech a více
obrazových panelech. Technologie je prezentována především na nových Radeonech HD 5800, o
kterých během prezentace „prosáklo“ slušné množství zajímavých informací
22. září – Intel předvedl raytracing hry Enemy Territory: Quake Wars běžící na
Larrabee
23. září – krátce po začátku školního roku přichází ATi s první DirectX 11 kompatibilní
grafickou kartou – Radeonem HD 5870. Krom zmíněných technologií doznal čip oproti předešlé
generaci několika významných architektonických změn (první čip ATi s 32 ROPs, duální
rasterizér, nové texturovací jednotky, vynechání multifunkčních interpolátorů a přenos jejich
funkce na SPs...)

Předváděčka Eyefinity na Radeonu HD 5870

12. října – v první polovině října byla vydána GeForce GT 220 (produkt doposud určený pro
OEM partnery) na retail trzích. Tím Nvidia oficiálně uvedla svůj první 40nm DirectX 10.1
kompatibilní produkt pro běžný trh
13. října – tři týdny po high-endu uvádí ATi první mainstreamové produkty pro DirectX 11.
Podobně jako HD 5800 podporují technologii Eyefinity; jediný technologický rozdíl se týká
absence podpory double precision FP (je ovšem možné, že jde o cílené SW omezení)
31. října – společnost eVGA přichází s kontroverzní grafickou kartou spojující čip GT200b
s čipem G92 (GTS 250) určeným pro akceleraci fyziky
listopad – společnost ATi prodala přes 5000 čipů RV770 (v podobě Radeonů HD 4870 X2) na
stavbu superpočítače Milky Way. Této události předcházel prodej dvouměsíční produkce RV770
společnosti Apple. Tyto obchody snížily dostupnost grafických karet Radeon HD 4800 na retail
trzích, což společně s nedostupností produktů Nvidie (GT200b) a nedostatečností výroby
Radeonů HD 5800 (RV870) způsobilo vzestup cen high-endu a produktů vyššího mainstreamu
6. listopadu – Nvidia zveřejňuje výsledky hospodaření za předešlý kvartál, podle kterých
se po dlouhé době dostala do kladných čísel. Další pozitivní zprávou bylo vyplacení $25
milionů pojišťovnou v rámci aféry vadných grafických čipů pro notebooky
17. listopadu – objevují se recenze GeForce GT 240 (čip GT215), nejvýkonnější z
low-endových 40nm produktů Nvidie. I přes podporu DirectX 10.1 byla karta přijata chladně,
zejména kvůli poměru cena/výkon, který se nepřiblížil mnohem starším alternativám

Referenční provedení GeForce GT 240

18. listopadu – měsíc před Vánocemi představila ATi nejvýkonnější grafickou kartu roku
2009, Radeon HD 5970. Koncovka "X2" signalizující dva grafické čipy odešla na odpočinek. Z
důvodu specifikací PCIe byly oproti Radeonu HD 5870 sníženy taktovací frekvence; PCB a
chladič jsou ale připravené i na vyšší odběr
5. prosince – Intel oznamuje, že Larrabee v roce 2010 vydána nebude a na trh se dostane
až druhá generace čipu
prosinec – dlouho očekávaný projekt Nvidia Fermi je definitivně odložen na rok 2010;
podle neoficiálních informací půjde o březen.

Nejlepší produkt roku

Václav "WIFT" Vašek: Těžko jsem hledal něco, co bych označil skutečně za
„produkt roku“ podle mého názoru nejlepší. Zvažoval jsem mezi procesory Core i7 (jsou fakt
dobré, ale na můj vkus ještě dost drahé), 2TB pevnými disky (větší neseženete) a grafickými
kartami ATI Radeon HD řady 5800. Naopak jsem vůbec neuvažoval třeba o Windows 7. Nakonec jsem
to celé smetl se stolu a rozhodl se, že v mých očích je nejlepším „produktem“ roku firma
Globalfoundries (vznikla oficiálně ke 4. březnu 2009).

Jan Kratěna: Nejsem zastáncem vypichování jediného produktu. Vybral jsem
tedy po jednom zástupci z každého cenového segmentu a omezil se pouze na samostatné grafické
karty. V high-endu letos bezesporu kraluje Radeon HD 5970. Jedná se sice o vícečipovou
kartu, se kterou se neustále potáhnou specifické mouchy multi-GPU řešení, ale bezkonkurenční
výkon, podpora DirectX 11 a spotřeba spadající spíš do vyššího mainstreamu dělá z této karty
ideální produkt pro nadšence.

Volba pro nejlepší mainstreamový produkt je jasná – Radeon HD 5850. Tady není o čem
diskutovat. Nebýt špatné dostupnosti a tím pádem zvýšené ceny způsobené snahou prodejců
namastit si před Vánoci kapsu, stal by se z této karty bestseller. Škoda. Z nejnižšího
segmentu jsem vybral GeForce 210. Tato levná low-profile karta se svými multimediálními
schopnostmi, nízkou spotřebou a možností pasivního chlazení přímo vybízí k použití v HTPC
sestávách.)

Jan Kratěna: ... GeForce 210. Tato levná low-profile karta se svými multimediálními
schopnostmi, nízkou spotřebou a možností pasivního chlazení přímo vybízí k použití v HTPC

Jirka Souček: V případě lepší dostupnosti by si titul nejlepšího produktu
zasloužil Radeon HD 4770: Nízká spotřeba a ukázka toho, co dokážou ze 128-bitové sběrnice
dostat GDDR5. Ale nezaslouží. Taktéž jsem uvažoval nad Radeonem HD 5850. Zanedbatelná
spotřeba ve 2D, krásně tichý referenční chladič, výstup na tři monitory – až dosud doména
předražených Matroxů... Ale ani ten to ze stejného důvodu nebude... Nejlepším produktem roku
je pro mě marketingová kampaň Nvidie na podporu Fermi. Schopnost vyvolat v lidech nadšení
nemá každý. A pokud se Nvidii podařilo nadchnout lidi produktem, jehož výkon, cenu, spotřebu
ani dostupnost neznají, troufám si tuto kampaň nazvat skutečným uměleckým dílem.

Mirek Jahoda: Radeony HD 5800. Jen se nemůžu rozhodnout, jestli 5870 anebo
5850, jelikož nikdo vlastně nezná kvůli mizivé dostupnosti reálný cenový rozdíl. Co se mi na
nich líbí, to je asi všem jasné, nebo si to mohou dohledat v mých recenzích. Ale nechtěl bych
letos zůstat jen v ohrádce s desktopovými grafikami. Potěšily mě totiž dva produkty z jiné
kategorie: ARM pro SSD od Indilinxu přezdívaný „Barefoot“ je tím prvním. Ne, že by byl obecně
lepší než řídící čipy od Intelu, ale myslím, že tato vážná konkurence posunula letos SSD o
míle daleko a mimo jiné se dostala také do mého notebooku. Z líné potvory se stala rázem věc,
na které dělám hromadné operace s fotkami v RAW raději než na jinak výkonnějším desktopu (ale
s pevným diskem).

No a tím dalším produktem je Samsung F2380, tedy první LCD monitor s cPVA. Čert vem horší
odezvu a input lag, nejsme tu samí progameři anebo citlivky na těžko postřehnutelné
rozmazávání husté tabulky v Excelu při skrolování. Hlavně tu máme panel bez hlavních neduhů
laciné TN a přitom za dostupný peníz. Stejně jako u Indilinxu nejde o produkt převyšující
ostatní o dvě hlavy, ale o impuls trhu.

Radeon HD 5850 od Sapphire. Právě levnější Cypress považují recenzenti za nejpovedenější kartu

David Ježek: Nejlepší produkt se v letošním roce hledá daleko snadněji než
loni. Protože většina mých kolegů bude jistě hovořit o Radeonech HD 5000 (s kterýmiž jakožto
produkty roku souhlasím na 100%), já si dovolím na seznam připojit další vynikající produkt.
Pro mě osobně se jím stal malý čipeček (těžko to nazývat čipsetem) Nvidia Ion alias GeForce
9300/9400IGP alias MCP79A.

Nazývejte to jak chcete, jde zkrátka o jeden malý obvod
reprezentující celou čipovou sadu včetně 3D grafiky s 16 stream procesory a PureVideo HD.
Lidem jako já poskytuje pro 99% situací dostatek 3D výkonu, solidní 2D grafiku a
bezkonkurenční akceleraci videa včetně H.264 v 1080p včetně extrémních bitrate jako 40Mbps.
To vše při velice nízké spotřebě, pro mě je tak Ion totéž, co loni AMD 780G: bombastickým
základem pro levnou základní desku s nízkou spotřebou, které Nvidia ale přidává báječnou
třešničku na dortu: funkcionalitu pod linuxem, o které si AMD může jen nechat zdát (zejména o
VDPAU).

Lukáš Fiala: Radeon HD 5850. Ač špatně dostupný a trochu mimo český sweet
spot, kam se kdysi přesně trefil Radeon HD 4850, Cypress jako jediný přinesl alespoň nějaký
výkonnostní a technologický pokrok, na který byl uplynulý rok nebývale skoupý.

ps47: Tento rok mi prešlo rukami oveľa menej grafických kariet ako ten
minulý, z tých ku ktorým som sa dostal ma najviac zaujala HD 4770. Ku HD 5000kam sa tentokrát
nevyjadrím, tie ma este iba čakajú, to ale nič nezmení na fakte že tento rok cena za najlepší
produkt (v kategórii grafické karty) jednoznačne patrí ATi, či sa to zeleným páči alebo nie..

Matúš Paculík: Tento rok upustím od grafických kariet, nakoľko ani
jeden model nebol bezproblémový. NVIDIA mala niekoľko zaujímavých grafík, avšak kvôli
meškaniu na poli DirectX 11 si prvenstvo určite nezaslúži. Naopak ATI síce prišla s DirectX
11 ako prvá, avšak následná nedostupnosť týchto modelov spojená s novou cenovou politikou
zanechala maximálne tak trpkú príchuť víťazstva a množstvo rozčarovaných hráčov. Pre mňa sa
tak jednoznačným produktom roka stáva nová CULV platforma spoločnosti Intel. Vďaka nej sa na
trh dostali extrémne kompaktné notebooky s perfektných faktorom mobility a hlavne výrazne
vyšším výkonom, ako ponúka ATOM.

Václav Vlček: Rok utekl voda, ale když bych měl vybrat jeden konkrétní
zásadní a převratný produkt, tak se nemůžu rozhodnout. A tak vyberu pro jistotu rovnou dva.
Je zajímavé, že oba se objevily až v druhé polovině roku – ale třeba je to jenom moje paměť.
Každopádně tím pro mě asi nejpřínosnějším jsou jednoznačně nové úsporné procesory z produkce
Intelu. Nikdy jsem nechtěl od notebooku, abych na něm mohl hrát hry. Prioritou pro mě byla
vždycky maximální výdrž na baterky. Mašiny s Atomem minulý rok prolomily magickou hranici
pěti hodin při minimální ceně, ale jejich výkon, no škoda mluvit. Proto jsou CULV procesory
požehnáním, navíc příslušně vybavené stroje pořád spadají svou cenou do lidové kategorie.

Vašek Vlček: CULV procesory jsou
požehnáním

Tou druhou zásadní novinkou nová 5000 řada Radeonů. Zmiňuji jí schválně až na konec, protože
jsou to sice skvělé karty, ale většina zájemců si o nich zatím mohla jenom přečíst v
recenzích. Díky nedoladěné 40 nm technologii prostě výroba nejde jak by měla a tak jsou na ty
nejvýkonnější kousky dlouhé čekací pořadníky.

Peter Hucík: Mojím denným chlebom v PC Revue sú grafické karty a procesory,
takže som sa zamyslel a vybral produkt roku z týchto dvoch kategórií. Medzi grafickými čipmi
je pre mňa jasným víťazom Radeon HD 5850. Prečo? Karty s týmto čipom ma pri testovaní nadchli
pomerom ceny a výkonu, zďaleka najviac z celej trhovej ponuky. Je to prvý krát po veľmi dlhej
dobe, čo mám chuť ísť si kúpiť nejakú grafickú kartu. Keby bolo kde.

Z CPU je víťaz jasný. Spoločnosť Intel tento rok opäť pozdvihla výkonovú latku a tej cenovej
opäť podrazili nohy. Vyvrcholením ich snaženie je podľa mňa Lynnfield, teda procesory rady
Core i5-750 a Core i7-8x0. Jasné produkty roku spomedzi CPU. Len o fúz ušlo ocenenie AMD za
ich štvorjadro AMD Athlon II X4, ktoré kúpite už pod 100 eur.

Intel Core i5-750 oslnil nejen v našem testu, ale stal se procesorum roku 2009 i podle čtenářů EHW

Adam Vágner: Letos se objevilo pár nadprůměrných produktů. Prakticky
každý z těch, co mi utkvěly v paměti, ale provází pohnutý osud.

GeForce GTX 275 byla druhou nejvýkonnější jednoprocesorovou kartou s vynikajícím poměrem
výkon/cena, který udělal AMD čáru přes rozpočet čerstvě uvedených Radeonů HD 4890. Už na nich
bylo kvůli nevýhodnému poměru výkon/cena znát, že chce AMD šponovat ceny grafických karet
nahoru. Tehdy to ještě nevyšlo. Nakonec se to ale zvrtlo i v neprospěch Nvidie. Raději nechci
domýšlet, co může být za tím, že ještě před uvedením Radeonů řady HD 5000 nestála o další
produkci karet s čipy G200 i za cenu toho, že nebude dalšího půl roku prodávat nic
výkonnějšího než nyní už skoro lowendovou GTS 250. To vše navzdory tomu, že ještě dnes mají
zákazníci i o výkonnější GeForce zájem.

Co u ATI? Radeony HD 4770 vynikaly provozními vlastnostmi při dostatečném výkonu a slušném
poměru výkon/cena, ale běžně dostupnými se staly, až když nešlo o zdaleka tak zajímavý
produkt.

Radeony HD 5850 obě zmiňované letošní novinky ve většině ohledů předčí (už jen proto, že jde
o první produkty prezentující další generaci karet), vše ale pokazil nedostatek karet a
konkurence a s tím související vysoké ceny. Za zmínku snad stojí i nová platforma LGA
1156. U ní mě zase ale vysloveně nenadchly ceny procesorů. Na to, že ji jen málokdo
prezentoval jinak než jako „Nehalem pro masy“, jsou přespříliš vysoké. Jediný model s nižší
cenou je Core i5 750, vykoupeno je to ale scházející podporou Hyperthreadingu, jedné z mála
zajímavých novinek, kterou nová generace procesorů od Intelu přináší.

Matej Koleják: Nepochybujem o tom, že by sa Radeon HD 5870ka dala
označiť ako najlepší produkt roku. Bráni mi v tom ale iný produkt. Ten ma ešte viac
presvedčil o svojich kvalitách. Je to novinka od Corsair na trhu skriniek. Obsidian 800D.
Táto skrinka vznikla v spolupráci s náročnými užívateľmi, ktorí mohli vyjadriť svoje názory.
Výsledkom je produkt s viacerými inováciami, vynikajúcim dizajn a predispozíciami pre vodné
chladenie. Podľa mňa top. Jediný nedostatok je, že sama nezloží hardvér do svojich útrob ^^.

Phenomy II X4 (Deneb) byl pro AMD velkým úspěchem, přesto se mezi nejčastěji zmíněné produkty v této kategorii nedostal (více v recenzi prvních modelů 920 a 940 Black Edition)

Nejhorší produkt roku

Lukáš Fiala: Nové GeForce? Staré GeForce? Tady by se toho
našlo, ale tím bych asi nikoho nepřekvapil. A tak vyberu ze druhého tábora Radeon HD 4730.
Tato narychlo spíchnutá záplata na nedostupnost modelu HD 4770 za dalšími kartami s jádrem
RV770 zaostala jak ve výkonu, tak ve spotřebě elektrické energie. Ovšem jednoznačným
šampionem v této kategorii nemůže být nikdo jiný než…

„This, ladies and gentlemen, this puppy
here is Fermi.“

Adam Vágner: Z exponovanějších produktů, které se objevily v roce 2009,
mne v negativním slova smyslu nejvíce zaujal Asus ROG Mars GTX 295, cosi jako duální GeForce
GTX 285. Dokonce natolik, že jsem neměl chuť testovat ji i přesto, že stačilo říci: „Tak mi
to tu nechte.“ Důvod je prostý – šílená cena. Ale jasně, tohle není normální produkt, jen
taková exhibice.

Odhlédnu-li od sběratelských exemplářů k běžnému hardwaru, rozhodně mne nenadchla GeForce GTX
295. První verze příliš vysokými teplotami a hlučností. Druhá revize, která největší nešvary
staršího modelu odstranila, se objevila až příliš pozdě na to, aby se její nákup dal
doporučit těm, co vyžadují cokoliv jiného než nejvýkonnější kartu za každou cenu. O HD 4870
X2 nesmýšlím o moc lépe, bezvýznamné plus dávám za lepší poměr výkon/cena. Jasně, je řada
dobrých důvodů, proč existují, ale ve stávající podobě jsou karty se dvěma GPU pořád z nouze
ctnost.

Adam Vágner: Rozhodně mne nenadchla GeForce GTX
295... O HD 4870
X2 nesmýšlím o moc lépe

HD 4730 beru jako výstřel do prázdna, ale v době uvedení mne ale zrovna nenadchla HD 4890 –
jakkoliv šlo o poznání vyspělejší produkt než byla HD 4870, pokazila to zaváděcí cena.
Alespoň že se v tomto ohledu rychle dostala na šedivý průměr.

Velké pochopení nemám ani pro Intel Core i7-870 a nedej bože dražší modely. Intel žije
evidentně v jiném světě než ostatní výrobci hardwaru.

ps47: Pár horších grafík sa tento rok mihlo, napríklad pomerne rozporuplná
HD 4730, ale víťazom (resp. porazeným) je séria GT2x0 od Nvidie, ktoré sú zlým vtipom vo
všetkých smeroch, snáď okrem spotreby. Čo nimi autor chcel povedať, ozaj netuším (DX10.1
natruc?). Možno by som sem zaradil aj GTX275 co-op, alias GTX275 plus GTS250 na počítanie
fyziky na jednej karte, ťažkopádne a predražené riešenie, vhodné asi iba pre milovníkov
zvláštneho hardwaru.

EVGA GeForce GTX 275 Co-op PhysX Edition

Mirek Jahoda: Byl v letošním roce vůbec (finanční) prostor pro výrazné
přehmaty? V grafických kartách díky po většinu roku vyrovnaném boji panovala takřka nudná
zákonitost dražší = lepší (a málem i v tom poměru), a tak bych pro nejhorší produkt musel jít
zase do jiných oblastí. Tam bych si na jeden kotrmelec vzpomněl a tím je nový Freezer Pro
rev. 2 od oblíbené společnosti Arctic Cooling. Nový systém uchycení kolem patic Intel (a podle všeho i AMD) totiž
ve švýcarsko-hongkongské firmě musel vymýšlet někdo opilý anebo hodně škodolibý.

Jan Kratěna: Letos se vyloženě nepovedly karty GeForce GT 220. Jedná se sice
o silnější sourozence GeForce 210, které jsem zvolil jako nejlepší low-endový produkt, ale
tohle je jiná kategorie. Karta sice podporuje Nvidií dlouho zatracovaný standard DirectX
10.1, ale výkonem ani cenou nedokáže konkurovat o generaci staršímu Radeonu HD 4670. Pokud by
jste o této kartě uvažovali jako o přídavném PhysX akcelerátoru, rovnou na to taky zapomeňte.
Výkon prostě chybí.

Jirka Souček: Špatné produkty snad letos ani nebyly. Letošní hardware bych
rozdělil na (a) dobrý, ale nedostupný a (b) nudný. Výjimek je jen pár.

Václav "WIFT" Vašek: Pokud by to šlo, do pytle s nápisem „nejhorší produkt
roku“ bych osobně nasypal všechny netbooky a nettopy s procesorem Intel Atom vyjma těch, co
obsahují grafiku Nvidia Ion. Tím nechci říci, že netbooky a nettopy s Ionem stojí za to
koupit (k dokonalosti jim chybí kromě jiného nahrazení Atomu něčím lepším), ale díky Ionu je
nelze považovat za nejhorší :-).

WIFT: Do pytle s nápisem „nejhorší produkt
roku“ bych osobně nasypal všechny netbooky a nettopy s procesorem Intel Atom vyjma těch, co
obsahují grafiku Nvidia Ion

Matúš Paculík: Aj v prípade najhoršieho produktu zostanem pri mobilných
procesoroch. Možno za to môže primárne moje veľké očakávanie, avšak keď k nám nakoniec
dorazila platforma AMD Yukon, tak som bol skutočne sklamaný. Svojim výkonom síce prekonala
Intel ATOM, avšak na CULV Core 2 Solo to nebolo ani pri výhode vyššej pracovnej frekvencie.
Integrovaná grafická karta bola v konečnom dôsledku na tom rovnako ak nie ešte horšie ako GMA
950 a ranou pod pás bola energetická náročnosť celej platformy.

Václav Vlček: Když tak přemýšlím na tím, co zařadit mezi největší propadáky
minulého roku, tak vlastně zjišťuji, že nic opravdu tragického se za minulý rok nepřihodilo.
Nebo si alespoň na nějaké zásadní zklamání nepamatuji – asi už mi po těch letech práce v IT
branži otrnulo. Takže plně souhlasím s Jirkou Součkem, který to dokonale vystihl. Letošní
hardware byl dobrý, nedostupný a nebo nudný.

David Ježek: Nepamatuji si vysloveně žádný produkt, který by byl totálním
zklamáním, nad několika jsem kroutil hlavou, ale nic, co by vybočovalo z kolejí. Takže jako
nejhorší budu jmenovat v podstatě další pokračování přeznačovací akce u Nvidie. Smysl grafik
jako G210, GT 220, GT 240 tak shledávám pouze ve snížené spotřebě, protože DX10.1 je u karet
tohoto výkonu k ničemu a cokoli dalšího je jen marketingová berlička schovávající fakt, že
jde o pár let starou architekturu.

Peter Hucík: Možno trošku netradične a proti prúdu, ale vyberám čipovú
súpravu Intel P55. Tu zrejme bude tiež potrebné bližšie vysvetliť: Intel pri návrhu tejto
súpravy akosi pozabudol na budúcnosť. V jej návrhu sú výrazné obmedzenia (tzv. bottlenecky),
ktoré sa ukazujú pri zapojení najrýchlejších dátových úložísk súčasnosti – teda USB 3.0 a
SATA 6Gbps diskov. Poriadne RAID pole plus dva externé disky pripojené týmito novými
štandardami priškrtia komunikáciu southbridge a procesora na pätinu pôvodnej rýchlosti. Takto
nie páni, viete to aj lepšie. A ja si musím nasypať popol na hlavu za to ako som túto súpravu
vychválil v čase jej uvedenia na trh.

Matej Koleják: Väčšina hráčov si kupuje hry kvôli multiplayer módu, lebo ten
prináša oveľa viac hodín zábavy ako singleplayer. Pochopiteľne sa kládli na multiplayer Call
of Duty Modern Warfare 2 nemalé nároky. Osobne som sa tiež tešil na jeho predstavenie. Oproti
predchodcovi (Modern Warfare) pritom nebolo treba veľa zmeniť, lebo ten predstavoval
vynikajúci základ. Multiplayer Modern Warfare 2 je ale prepadák. Asi preto, že hra pre PC je
len port konzolovej verzie. Okrem iného odpadla možnosť mať dedicated servery a hráč sa
pripája v MP pomocou P2P „priamo“ na ostatných. Možno vám to nepripadá ako problém, ale
viacerí provideri internetu to ale vidia inak. Máte príliš veľa pripojení na P2P, a preto vám
môžu zvýšiť mesačný poplatok alebo v horšom prípade zrušiť pripojenie na internet.

Ačkoli
dle čtenářů EHW a mnoha recenzentů hra roku, uživatele na Metacritics a
Mateje Kolejáka šestý díl Call of Duty totálně zklamal

Zajímavosti, inovace a nejlepší trendy

Jiří Zima: Vítám pronikání SSD pamětí mezi běžné uživatele. Kapacita je
stále daleko menší než u běžných disků a v low-endu jsou ještě problémy při větší diskové
aktivitě (zápisu), kdy některá SSD umí být slušnou brzdou, ale sám už bych na klasický disk
přejít nemohl. I to nejlevnější SSD nabídne výrazný výkonnostní nárůst při práci v moderních
operačních systémech, tedy rychlé spouštění počítače i programů.

Chvályhodná je také snaha výrobců dělat počítače (komponenty) úspornější. U stolních počítačů
to chce sice často volit méně výkonné součásti, ale u notebooků je znát pokrok napříč celým
spektrem. Leckterý multimediální model s lepším grafickým čipem nabízí výdrž přes čtyři
hodiny a notebooky s výdrží k osmi hodinám nejsou žádnou výjimkou ani v kategorii do 20
tisíc.

Jan Kratěna: Letos mě vcelku dost zaujaly dvě věci. DirectX 11 a rozvoj
GPGPU. Jedenáctá verze API DirectX není sice revoluční jako ta desátá, ale jako evoluci ji
brát lze. Konečně byla standardizována teselace, která je tu s námi už od dob Radeonů řady
8000 a v budoucnu se snad už nebudeme muset dívat na panáčky s mnohostěnem místo hlavy atp.
Co se týče GPGPU, to má poměrně dobře našlápnuto. S DirectX 11 přišlo DirectCompute, Khronos
Group vypustil do světa finální specifikace multiplatformního OpenCL, Nvidia stále dominuje s
CUDA a AMD tomu všemu přihlíží z kouta s polo-použitelným Streamem. Uvidíme jak bude situace
na GPGPU poli vypadat příští rok, ale zatím to vypadá celkem slibně.

DirectX 11 přinesl konečně standardizovanou teselaci

Jirka Souček: Za inovaci roku považuji přenos multifunkční interpolace ze
samostatných jednotek na unifikované jádro u RV870. Se změnou podobného typu Nvidia přišla
při přechodu z G71 (GeForce 7900) na G80 (GeForce 8800), tzn. se zcela novou architekturou.
Použití takto výrazné změny na stávajícím konceptu jsem nečekal. Za pozitivní považuju
koncept již zmíněné RV870. Pokud se při vývoji architektury počítalo s budoucím nasazením
nových technologií, může být přechod na DirectX 11 poměrně snadný. Ukázalo se, že vyvíjet
zcela novou architekturu jenom abychom mohli říct, že máme zcela novou architekturu, nemusí
být vždy to nejlepší. Obzvlášť v době krize se takové hazardování může ošklivě vymstít...

Mirek Jahoda:

velmi pěkná spotřeba nových (a výkonných) Radeonů HD 5000
Nvidia dělá z hlemýždích nettopů a netbooků s Atomem díky Ionu alespoň schopné přehrávače
Full HD obsahu
Nvidia 3D Vision Discovery je překvapivě pěkná (a laciná) přidaná hodnota
pokrok u SSD (přestože by to chtělo s cenami a vychytáváním problémů ještě
rychleji)
GPGPU se díky iniciativní Nvidii a standardizaci pěkně rozjíždí
Phenomy II se povedly, dobré procesory v desktopu máme díky konkurenci za babku a možná i
díky povedeným a přitom levným Phenomům II X4 tu máme od Intelu procesor jako je Core
i5-750
IBM konečně (alespoň na chvíli) nemá nejvýkonnější superpočítač světa

SSD RunCore Pro IV. Jeden z mnoha povedených SSD s Indilinx Barefoot

Lukáš Fiala: Inovace roku = decap ring na RV790. Za přidané tři miliony
tranzistorů (aneb tři desetiny procenta z původního počtu) bez změny zbytku jádra mohli
inženýři ATI jako mávnutím kouzelného proutku navýšit základní frekvenci (a tedy výkon) o
celých třináct procent. A to se vyplatí.

Václav "WIFT" Vašek: Za trend mně skutečně sympatický považuji snahu
přenechat haldu výpočtů grafickým čipům. On je takový GPU v podstatě jen určitým způsobem
optimalizovaný „matematický koprocesor“, takže jeho využití na počítání všeho možného se
nabízí úplně samo a je to tedy podle mě nejen správný, ale i logický směr. Tradiční
x86-kompatibilní procesor pro tyto účely považuji za již příliš neohrabanou architekturu a
přidávání stále více a více jader/vláken je v mých očích spíše komplikací než skutečně
efektivním řešením. Koncept GPGPU je mi daleko více milejší a po pravdě vůbec mi nevadí, že
se to jednoho dne zaintegruje třeba přímo do procesoru (ono to stejně směřuje k tomu, že „GPU
vlastně bude jednoho krásného dne další instrukční sada, akorát dost promakaná“ ;-).

ps47: Ako dlhoročný užívateľ dvoch, resp. troch
monitorov veľmi vítam ATi Eyefinity, už bolo načase že jedného z dvoch hlavných hráčov
napadlo dať tri nezávislé výstupy na jednu kartu (tu venujme minútu ticha za takmer zosnulý
Matrox a jeho Parheliu). Zatiaľ som síce nemal možnosť vyskúšať si triplescreen gaming priamo
na niektorej HD 5000ke, ale to mi nezabránilo dať narýchlo dokopy pár kusov hardwaru ktoré mi
umožnili aspoň malú ochutnávku-tou sa (po aplikovaní niekoľkých 3rdparty patchov a úprave
konfiguračných súborov) stal staručký System Shock 2 (ktorý tento rok slávil desiate
narodeniny).

Výsledok bol skvelý, a ja sa neviem dočkať kedy si túto nesmrteľnú
klasiku zahrám naostro na jednej z nových Atín (pokusná zostava to naneštastie nedáva, ani
rýchlosťou a ani stabilitou-ovládač grafiky si s D3D oknom roztiahnutým cez tri monitory a
dve grafické karty príliš dobre neporadil). Body plus pre Ati, jednoduchý nápad, výborný
vysledok. Nvidia sa pokúsila zviditeľniť cez 3D Vision, nápad je to zaujímavý, ale reakcia je
zatiaľ dosť vlažná-niet divu, cena príslušného hardwaru je pomerne vysoká.

System Shock 2 s Eyefinity

Matúš Paculík: Pre mňa je veľkou „záhadou“ finančná forma NVIDIE. Na
fórach sa totiž pohybuje ohromné množstvo „odborníkov“, podľa ktorých sú všetky GeForce
vhodné maximálne pre bezdomovcov a vlastne už ich nikto nekupuje. Ešte stále sa tu operuje s
chybnými GPU (mobilné aj desktopové) a aj tak, napriek všetkým týmto negatívnym tvrdeniam,
dokáže NVIDIA bez problémov dýchať :)

Václav Vlček: Nejzásadnější letošní inovací je podle mého masový rozvoj a
zpřístupnění SSD disků. Za tři tisíce dneska pořídíte 64 GB SSD, který dodá počítači na
svižnosti řádově více, než výkonnější procesor a hromada paměti navíc. Možná to tak podle
všech těch benchmarků a grafů v recenzích nevypadá, ale kdo jednou SSD v systému měl, dá mi
za pravdu. Ale přiznávám, taky jsem tomu nevěřil, dokud jsem si to na vlastní kůži
nevyzkoušel. Doufám, že v roce 2010 za ty peníze už bude alespoň 128 GB s pořádným řadičem.
Dále se mi líbí nástup ION čipsetu v netboocích. Výrobcům to sice opravdu trvalo dlouho, ale
konečně jsou tady a dávají na frak integrovanému řešení od Intelu při stejné spotřebě. Jen
tak dál, těším se na ION 2.

David Ježek: Částečně jsem toto jmenoval v první odpovědi. Zajímavosti a
inovace si pro letošek odpustím, nic zvláštního neshledávám. Zato nejlepší trend z loňska, a
sice otevírání specifikací GPU u AMD, letos doplním o další pokrok ve vývoji opensource
ovladačů pro ATI (radeon-hd) i Nvidii (nouveau). Paráda v podání jinak proprietární Nvidie je
stvoření VDPAU, knihovny pro hardwarovou akceleraci videa na GPU, která pomalu směřuje k
přetvoření ve standardizovaný framework, který bude k dispozici všem. A neb jsem si funkčnost
VDPAU mohl ověřit osobně na Ionu, rozhodně chválím a tleskám.

Peter Hucík: Páči sa mi výdrž investície do kvalitného high end hardware. Už
neplatí ako kedysi, že kúpite grafiku, no jeden rok a jednu verziu DirectX nato už je
potrebný upgrade. Najľahšie to môžem ilustrovať na príklade. Ak ste si v čase ich uvedenia
kúpili GeForce 8800 GTX, ešte stále máte slušnú hernú kartu, ktorú netreba vymieňať (ak
vyložene neprahnete po DX11).

Peter Hucík: Ak ste si v čase ich uvedenia
kúpili GeForce 8800 GTX, ešte stále máte slušnú hernú kartu

Adam Vágner: Na prvním místě asi dostupnější a použitelnější SSD, i
přes jejich dětské nemoci. Ale to není jen záležitost roku 2009 nebo
2010. Co mě opravdu potěšilo je to, že někteří výrobci (jmenovitě
Sapphire) konečně začínají chápat, že se provozními vlastnostmi grafické karty nerozumí jen
co nejnižší teploty grafického jádra, ale i nízká spotřeba a hlučnost, a že i chlazení se dá
vyrobit a nastavit tak, aby bylo lepší než referenční. A ještě jeden balzám na moji
duši – raketový nástup 21-22" LCD s fullHD rozlišením. Jakkoliv mě netěší, že oproti klasice
s poměrem stran 16:10 přichází plocha o drahocenných 120 pixelů na výšku, převáží to fakt, že
díky nim roste rozlišení LCD (rozuměj mají menší pixely a jemnější rastr).

Matej Koleják: Po dlhých rokoch podporujú Radeon grafické karty SSAA! Kto by
to čakal? Veď ATi dlho označovala SSAA ako zbytočný a neefektívny spôsob vyhladzovania,
ktorý nehodlá implementovať. Catalysty 9.11 WHQL ešte zvýšili jeho kvalitu, lebo automaticky
upravia LOD a spolu s vyhladením hrán sa „zvýši“ AF. Celkovo je vynikajúci krok od AMD a o
dôvod viac, prečo si kúpiť Radeon kartu. Pozitívne je aj vylepšenie kvality AF najnovších
Radeon grafických kariet. Nie, nehovorím o „uhlovej závislosti“, ktorá už je minulosťou, ale
o mierne menšom shimmeringu oproti predchodcom. Snáď sa o pár rokov vyrovná AF na Radeon-kách
so zapnutým AI, tomu na GeForce-kách s HQ.

Hloupost roku, zklamání a nejhorší trendy

ps47: Posledný rok bol na sklamania a hlúposti pomerne bohatý-začnime
Nvidiou a jej neschopnosťou dodať nejaký inovatívny produkt (večné premenovávanie už ani
nevnímam, to je dnes u zelených štandardný postup-za tú dobu si už myslím zvykli všetci,
párok v rohlíku ako hotdog, mäso neobsahuje ani jedno ani druhé, a zle vám bude po oboch
rovnako), to celé zavŕšené trápnosťami okolo Fermi.

Pokračujme tým, že múdre hlavy z Nvidie (tentokrát už definitívne) pochovali PhysX – keď
kúpili Ageiu, predpokladal som rýchle rozšírenie akcelerovanej fyziky, dva PCIe ×16 sloty má
dnes väčšina základných dosiek, tzn. stačilo by pár zaujímavejších hier s podporou PhysX,
trochu marketingu (a v tom sú nvidiáci dobrí, čo si budeme hovoriť) a v každom slušnejšom
hráčskom pc dnes mohla byť (hneď vedľa ľubovoľnej primárnej grafiky) mainstreamová geforce
počítajúca fyziku. To by na oplátku vyvolalo oveľa väčší záujem o PhysX zo strany vývojárov,
vďaka čomu by stále viac a viac hier podporovalo PhysX, a za chvíľu mohla Nvidia v oblasti
akcelerovanej fyziky dominovať trhu (podobne ako sa to kedysi dávno podarilo 3Dfx s grafickým
rozhraním glide).

Nie, namiesto toho prišiel nepochopiteľný zákaz akcelerovanej fyziky pre všetkých s primárnou
kartou od ATi (áno, ovládače sa daju cracknúť, ale to bežný hráč riešiť nebude), nasledoval
nezáujem zo strany (väčšiny) vývojárov-tí začali do svojich hier vyberať alternatívy ktoré
nemajú hlúpe obmedzenia (napr. Bullet engine) a PhysX je zrazu iba jedna z mnohých možností
ako riešiť v hre fyziku, a priveľa možností znamená (pri)malý podiel na trhu. Pre PhysX až
smrteľne malý, povedal by som. Tituly ako Batman: AA nič nezmenia, dielo skazy je dokonané-za
chvíľku je tu fyzika cez directcompute, a po PhysX potom neštekne ani pes.

Ťažkosti má aj Lucidlogix Hydra, je dosť dobre možné že ju zabije presne to isté čo zabilo
PhysX-zákaz hydra multigpu pre geforce v ovládačoch všemocnej Nvidie. Takže zatiaľ je
Hydra200 odložená, čo bude ďalej sa dozvieme na budúci rok.. Podobný osud postihol aj
Larrabee od intelu, nič, s trochou šťastia im to vyjde na druhý pokus (peniaze na to iste
majú). Na záver pridávam slabú dostupnosť (a z toho vyplývajúce vysoké ceny) inak podarenej
série HD 5000 od ATi/AMD (neschopnosť TSMC dodať potrebné množstvo 40nm chipov).. Ako na to
pozerám, už aby bol rok 2010.

LucidLogix Hydra má stále problémy. První testy se už ale objevily a ukázalo, že vše není tak růžové, jak bylo dlouho dopředu líčeno

David Ježek: Hloupostí roku obrovského kalibru je pro mě totální neschopnost
TSMC dodávat 40nm GPU v přijatelném množství. Celý rok se trápí s výtěžností této výroby a
celý rok jim z fabrik neleze nic jiného, než z velké části zmršené wafery. To je jedním
slovem ostuda bez ohledu na to, jak moc náročné je něco takového odladit. Když se celý rok
trápí s tak velkými problémy, proč proboha tohle světu nabídli a krmili nás nesmysly o tom,
jak je vše na dobré cestě.

Zklamáním roku je pro mne Intel Larrabee. Vážně jsem ještě loni naivně doufal, že touhle
dobou se budeme bavit o třech hráčích na poli GPU. Nejhorším trendem pak budiž třeba neustálé
přešlapování na místě u SSD. Ceny se nijak moc nehýbou, s IOPS jsou stále problémy, většina
výrobců je ani neuvádí, Intel nezvládá firmwary, levná SSD jako ta od A-Data mnoha lidem
umírají. Takhle si opravdu spolehlivou technologii, která to dle mnohých už dávno měla pevným
diskům natřít, nepředstavuji.

Taiwan Semiconductor Manufacturing Company je momentálně za 40nm výrobní proces na pranýři

Václav "WIFT" Vašek: Těch hloupostí, zklamání a špatných trendů vidím osobně
poměrně dost. Pro mě jako pro člověka, co dělá s počítači od XTček, je vyloženě nepěkné
sledovat, jak se všechno stěhuje na internet, zejména aplikace a soukromí uživatelů. Což o
to, soukromí ať si každý řeší, jak chce, ale nějak mi uniká smysl toho trendu, že pro napsání
hloupocatého dokumentu je potřeba připojení k internetu. Směřuje to tam a není to podle mě
dobře.

Dalším trendem, který osobně nepovažuji za nějak zvlášť přínosný a spíše se mi to jeví jako
zoufalství výrobců snažících se z uživatelů vytřískat nějaký ten peníz za technologii, o
které je nejprve uživatele potřeba náležitě přesvědčit, že se bez ní téměř neobejde a v
budoucnu už to jinak nebude, je snaha o prosazování zobrazování čehokoli ve 3D. Pevně doufám,
že ještě v době „3D světa“ bude možné sehnat starý dobrý 2D monitor, nebo v nejhorším případě
bude 3D monitor zobrazovat 2D obraz stejně dobře jako nativní 2D monitor. Osobně tomu ale
nedávám moc šancí na úspěch, protože skutečná 3D scéna je taková, na kterou se můžete dívat z
různých úhlů. Momentálně se ale za 3D považuje něco, co můžete sledovat pouze z toho úhlu, ze
kterého to natočila „3D kamera“ (ať už si pod tím představíte cokoli, klidně „dvě 2D
kamery“).

Vůbec nejhorší trend, který je u mě vítězem této kategorie, je snaha o postupnou cenzuru
internetu a prosazování takových zvěrstev, jako je HADOPI 2 či nasazování filtrů od
„britských jeptišek“ u některých poskytovatelů připojení k internetu maskované za potírání
dětské pornografie (kdo z vás je tak naivní, že věří tomu, že toto je skutečně primárním
cílem?).

Jirka Souček: Nejhorší trend roku vidím v současném vývoji výrobních procesů
TSMC. Přeskočení 45nm jsem vnímal jako chybu a ta se nakonec TSMC škaredě vymstila, protože
kvůli problémům se 40nm výrobou nemůže nabídnout žádný jiný „seriózní“ proces, než dva roky
starou pět a padesátku, která je pro DirectX 11 hardware nepoužitelná. Pro většinu lidí na
diskusních fórech je zklamáním situace s Larrabee a Hydrou, ale osobně jsem byl k oběma
skeptický od počátku. Jakmile se začne objevovat příliš mnoho superlativů, ale chybí
vysvětlující dokumentace a prezentace reálného hardwaru, je vždy něco špatně. Tím se pomalu
dostávám k Fermi – nezklamalo mě ani tak, že ještě není na trhu, ale spíš to, že Nvidia celou
situaci nakousla, ale zbývající detaily zůstaly pod pokličkou.

Jiří Zima: Přeznačování grafik NVIDIA by šlo označit za hloupost (i když ne
jen tohoto roku) a poslední dobou začíná být čím dál tím otravnější. V nejnovějších
noteboocích se různě mixují „stovkové“ a „dvoustovkové“ série a běžný uživatel se v tom nemá
šanci zorientovat. Aby to nebylo vše, tak mezi stolní a mobilní kartou stejného názvu bývají
obrovské rozdíly a kolikrát mají ty karty společný opravdu jen název. Když už se výrobci
snaží o malou spotřebu, tak nechápu, proč se více neprosadila možnost přepínání (bez
restartu) mezi integrovanou a dedikovanou grafickou kartou.

U notebooků je situace stejná jako před rokem a přepínání grafik je stále minoritní
záležitostí. U stolních počítačů je to utopie. Když zrovna nehraju hry, tak není důvod, aby
výkonná grafická karta produkovala zbytečné teplo, když kancelářskou práci s přehledem
zvládne i integrovaná GMA od Intelu. Poslední postesknutí by mohlo směřovat k cenám SSD
pamětí. U takové novinky bych očekával větší pokles cen během roku. Místo toho jsou některé
vybrané modely prakticky za stejnou cenu jako před dvanácti měsíci.

Názor čtenářů techPowerUp! a The Tech Report na značení Nvidie

Mirek Jahoda:

GPU Intelu a ovladače pro ně se jaksi moc nelepší (a jsou přitom pořád všude)
Nvidia blokuje použití GeForce jako druhé karty pro PhysX, když grafiku vykresluje karta
jiné značky
Windows 7 jsou málo náročné na hardware, což nepotěšilo výrobce, ani weby píšící o HW
(čtenost)
LucidLogix Hydra, šváb, který měl zachránit svět svým zaručeným škálováním multi-GPU a
ještě se pořád nedostal do produkce; snad bude už za rok v předchozí pozitivní skupině
zrušený projekt Intel Larrabee
přeznačování grafik Nvidia, které musíme my novináři pořád vysvětlovat a když si po sobě
ty dva tři odstavce toho, co vzniklo vlastně z čeho, přečtu, nevím, jestli se smát, nebo
brečet. To musí vymýšlet nějaký značně vyšinutý jedinec, jinak opravdu nevím.

Lukáš Fiala: Jsem hluboce zklamán z toho, že multi-GPU technologie a
dvoučipové karty nejsou o nic vyspělejší, než byly před dvěma lety. To je výtka zejména
směrem k ATI, pro níž jsou duální karty v high-endu dlouhodobou strategií, ale vlastně i k
Nvidii, která se naučila, že ani ona se bez nich neobejde. Z toho důvodu mě rozesmutnilo také
odložené vydání základních desek s čipem LucidLogix Hydra. Mimo hardware jsem byl nejvíce
zklamán hrou Cities XL, kterou vývojáři bohužel směřovali trochu jinak, než si přála
komunita. A to tak, že se nechali strhnout těmi špatnými trendy: možná to nebyla ani tak
otřepaná „hezká grafika na úkor hratelnosti“, jako spíše snaha napasovat koncept MMO na žánr,
kam se vůbec nehodí.

Jan Kratěna: Nejhorší trend? Přeznačování, přeznačování a opět přeznačování.
Kde to jsme? Opravdu si soudruzi z marketingového oddělení Nvidie myslí, že mohou bez ustání
chrlit nová označení pro stávající karty a dělat tak z lidí, s prominutím, blbce? Chápu, že v
tržním hospodářství jsou peníze až na prvním místě, ale tohle už je vážně moc. Co mě
letos ještě moc nepotěšilo je odložení projektu Larrabee. Viděli jsme dema s real-time
ray-tracingem, měli jsme možnost proniknout do tajů architektury, viděli jsme waffery plné
čipů i samotnou kartu a zničeho nic šel celý projekt k ledu. Odchod Larrabee ze scény
„obrečel“ i Tim Sweeney (Unreal Technology), který si na plně programovatelné GPU a jeho
možnosti brousil zuby. O zpoždění a maketách Nvidia „Fermi“ aka GF100, mizerné dostupnosti a
předražení nových Radeonů snad už ani nemá cenu psát.

Matúš Paculík: Ak vynechám neustále vyhrotené skupiny
skalných fanúšikov obidvoch „grafických“ táborov, tak pre mňa bola veľkým sklamaním až
neskutočne hypovaná grafická stránka hry DiRT2. Na túto prvú poriadnu ochutnávku sa tešil
prakticky každý majiteľ grafickej karty série HD 5000, avšak výsledok je veľmi rozporuplný.
Pri samotnom hraní rozdiel medzi DX9 a DX11 neuvidíte ani po zjedení tony mrkvy z Ukrajiny a
jedinou záchranou je detailné sledovanie statických obrázkov. Takto som si veru prvú AA
ochutnávku DX11 (aj keď nie natívnu) nepredstavoval a dúfam, že to blížiaci sa AvP
napraví.

Na druhú stranu som sklamaný aj z PhysX akcelerovaného pomocou GPU, avšak nie kvôli jeho
prínosu, ale kvôli malému počtu zaujímavých titulov. V kontroverznom Batmanovi sa totiž sila
tohto riešenia ukázala v celej svojej kráse a priniesla pre hráča výrazne väčší bonus, ako
všetky tohtoročné DX11 hry dokopy.

Peter Hucík: V minulosti bolo na prvý pohľad vidno pokrok v hernom engine pri
prechode na vyšší DirectX. Dnes aby ste rozdiely hľadali lupou

Václav Vlček: Asi největším zklamáním za minulý rok je stále populárnější
trend uvádění nových produktů, které po bombastickém nástupu neuvidíte ještě půl roku v
obchodech. Proč nás výrobci vždycky naladí a potom nechají zklamané trčet pár dalších měsíců?
To je pořád baví ty žabomyší války o to, kdo uvede produkt na trh dřív i když ho pak stejně
nemůže prodat? Dále to už jsou jen takové méně podstatné drobnosti, jako věčné přeznačování
produktů Nvidie (ńa druhou stranu alespoň máme o čem psát) a ze stejného tábora i vysoká cena
a slabší dostupnost LCD displejů pro 3D Vision. Chápu, že v tomhle je Nvidia trošku nevinně,
ale to zákazníka nezajímá. Stejně jako u SSD, kdo jednou zkusil hrát ve třetím rozměru, do 2D
už se vrací nerad.

Taky je celkem škoda, že se před vánoci na trh nedostala Hydra od Lucidu, ať už byl důvod
jakýkoliv. Sice praktický přínos bude malý, ale aspoň rozvíří stojaté vody s něčím opravdu
novým mimo produkci gigantů Intel/Nvidia/AMD. A nakonec si musím trošku rýpnout do Windows 7,
které jsem s velkým očekáváním nainstaloval na svůj netbook s Atomem a po nadšených ohlasech
na webu asi čekal nějaký zázrak. Ano, sedmičky sice na Atomu fungují, ale na hranici
použitelnosti a hlavně výdrž mašiny je o poznání menší, než s osvědčenými XP.

Peter Hucík: Vlastne som chcel tento bod úplne vynechať. Ale pri písaní jeho
pozitívnej varianty ma napadlo, že ona „výdrž investície“ je vlastne aj negatívom. Ukazuje
ako stagnuje vývoj grafiky – v minulosti bolo na prvý pohľad vidno pokrok v hernom engine pri
prechode na vyšší DirectX. Dnes aby ste rozdiely hľadali lupou.

Adam Vágner: Za nejhorší trend i nadále považuji „odliv mozků“ od
výkonných PC. Loni jsem si ještě stěžoval na levné notebooky, letos už to jsou superlevné
netbooky. Snad ještě citelnější je ale vliv herních konzolí, které dřívější motor pokroku u
PC platformy – vylepšování hardwaru nezbytné kvůli náročným hrám – doslova paralyzují hned na
dvou frontách: odlivem hráčů z PC na herní konzole a nízkou hardwarovou náročností titulů
stále častěji konvertovaných z konzolí.

S nelibostí sleduji rostoucí ceny grafických karet. Poté, co se ATI a Nvidia předháněly s GF
8800 GT, GF 9600 GT, HD 3800, HD 4800 a GTX 275, kdo sestřelí ceny výkonných karet níž,
Nvidia na highend na půl roku rezignovala a v tichosti sleduje, jak AMD společně s prodejci
posouvá ceny nedostatkových karet do výše, ve které se vyskytovaly před Velkou válkou. Když
si uvědomím, že HD 4850, podle materiálů AMD původně cílená jen o chloupek níže než HD 5850,
stála u nás při své premiéře méně než čtyři tisíce, dělá se mi ze sedmi tisíce, za které se
dnes běžně HD 5850 prodávají, mdlo.

Z vývoje kolem GeForce, profi grafik „Quadro“ a GPGPU karet Tesla a příslušného softwaru
stále více nabývám dojmu, že začíná Nvidia výkonné čipy přetvářet v hardwarové klíče k
vlastnímu (byť zajímavému) softwaru. Zaráží mě, že si výrobci klasických pevných disků
jedou dál zažitým hlemýždím tempem, zatímco v oblasti SSD zuří konkurenční boj, díky kterému
rychle padají ceny disků a rostou jejich kapacity. Jen netuším, jestli je to tím, že je
klasická technologie v koncích, nebo se jen pořád necítí být ze strany SSD ohroženi. Mám-li
mluvit za sebe, nepovažuji současnou maximální 2TB kapacitu disků za dostatečnou vzhledem k
tomu, že už dnes prakticky neexistuje jiný způsob, jak efektivně ukládat větší objemy
dat.

Rozporuplné dojmy mám ze SATA 6,0 Gb/s. Ne že by se mi na něm něco nelíbilo, jen se při
pohledu na rychle rostoucí přenosové rychlosti u SSD nemůžu ubránit dojmu, že stejně, jako
narazily výkonné SSD na bariéru v podobě SATA 3,0 Gb/s, narazí i novější SSD, tentokrát už
ale mnohem dříve, než bude připravený nástupce. A ještě jedna stálice. Zatímco ceny
mechanik nejsou tak tragické, kapacita BD-R médií se jeví rok od roku menší, přičemž jejich
cena je stále neúnosná. Příšerně mě nebaví pálit na mrňavá DVD, ale přechod na Blu-ray je pro
mě za těchto podmínek nemožný. O nějakém opravdovém nástupci už snad ani nikdo neuvažuje a
tak se začínám bát, že s Blu-ray půjdou optická média za disketou a „pálit“ se bude na
relativně drahé (a méně spolehlivé) pevné disky.

Matej Koleják: „Execution“, teda proces vydania produktov na trhu, bol aj v
tomto roku u Nvidie dosť výrazne za AMD/ATi. Najmä pre zákazníkov je to negatívne. Žiaľ,
takýto stav už pretrváva od polovičky predchádzajúceho roku. Najväčším sklamaním je
však TSMC a ich 40nm proces, ktorý nie je pod kontrolou ani po skoro jednom roku. Vďaka
tomu sú Radeon HD 5000 karty stále veľmi slabo dostupné a vylepšenie môžeme očakávať v...

Mobilní grafika

Jiří Zima: Milým překvapením pro mě byl určitě ION (GeForce 9400M). Zajímavý
ovšem podle mě není v kombinaci s Atomem, který v současné podobě neuznávám. Daleko
zajímavější se ukázal být v posledních noteboocích od Applu v kombinaci s klasickými
procesory Core 2. Proč? Předvedl totiž, že lze v mobilním segmentu Intel převálcovat jak ve
výkonu, tak i ve spotřebě. V případě notebooků je právě spotřeba tím, co mnoho lidí drží u
Intelu a s čím mají ostatní výrobci problém. U samostatných grafických čipů s vlastní pamětí
teď vede ATI. Po problémech s GeForce 8 se NVIDII mnoho zákazníků vyhýbá a přesilu má snad
jen mezi nejvýkonnějšími kartami, kde ATI reálně nic zajímavého nenabízí. Do běžných
notebooků však výrobci nasazují převážně Radeony a já se jim vůbec nedivím.

Václav "WIFT" Vašek: Tady není co řešit, nejlepší mobilní grafikou je Nvidia
Ion alias GeForce 9400. Jen je škoda, že se k Ionu dává nejčastěji procesor Intel Atom. Ion
si rozhodně zaslouží lepší podvozek :-).

Nvidia Ion, který používá například Acer Aspire Revo

Mirek Jahoda: Začal bych tím, co se mi moc nelíbí: proč má mobilní GTX 280
poloviční výkon než desktopová a proč je to vlastně spíš taková podtaktovaná 9800 GTX/GTS
250? A proč má mobilní Radeon HD 5870 jen 800 namísto 1600 stream procesorů a je vlastně spíš
4870 než 5870?

Sympatický je naopak pokrok v GPU akceleraci HD videa, částečně umožněn softwarem (Windows 7,
MPC HC a další) a částečně hardwarem. Dokonce i Intelu už ledasco funguje. Také notebooky s
pouhým jedním výstupem D-Sub se začínají dostávat do oslabení a to je opravdu dobře. Jen aby
se místo HDMI nezačalo příliš rychle bláznit s DisplayPortem.

Lukáš Fiala: Radeon HD 4770 a nové low-endové GeForce mají kromě
použití 40nm výroby ještě něco společné: u obou byly nejprve vydány notebookové verze, v
případě GeForce činil rozdíl dokonce čtyři měsíce. Začaly se snad ATI a Nvidia orientovat
více na mobilní segment? Nebo jenom přišly na způsob, jak lze papírově vydat produkt, který
reálně nejsou schopny dodat na trh, neboť jeho nedostupnost není tak nápadná, jako u
desktopových variant?

Jan Kratěna: Mobilní grafiky jsou pro mě víceméně španělskou vesnicí, takže
tohle téma radši přenechám ostříleným veteránům :)

Matúš Paculík: NVIDIA nás ani tu nesklamala a ukázala
vo svojej najhoršej podobe nočnú moru nazývanú premenovanie. V jednu chvíľu sa na trhu
nachádzali (a vlastne ešte aj nachádzajú) tri generácie grafických kariet. Bežný užívateľ tak
len ťažko uhádne ktorý model je pre neho jednoznačne lepší – GeForce 9600M GT, alebo GT 160M,
či nová GT 240M ... alebo že by boli všetky vlastne rovnaké? Samozrejme toto prirovnanie k
najnovšej generácii nie je korektné a aby som bol spravodlivý, tak nesmiem zabudnúť na
aktívny nástup so 40 nm výrobným procesom, GDDR5 pamäťami, nový videoprocesor a hlavne na
perfektne podarený produkt – NVIDIA ION.

Václav Vlček: Notebooké grafiky nějak bedlivě nesleduji a kromě standardního
chaosu v označení produktů od Nvidie se mi vybavuje asi jenom ION ze stejného tábora. Díky
němu jsou netbooky o řád výše.

David Ježek: Co jiného než Nvidia Ion. Škoda problémů Nvidie, valná část
notebooků nespoléhajících na IGP dnes jede na ATInách a to pro konkurenční prostředí není
dobré.

Peter Hucík: Tu je voľba pomerne jednoduchá, zrejme sa v tomto článku objaví
často. NVIDIA Ion. Zo slabučkých a takmer nepoužiteľných netbookov robí o niečo menej
nepoužiteľný hardware. Najmä schopnosťou prehrať Full HD video takmer ľubovoľného formátu.
NVIDIA si na druhú stranu zaslúži pohlavok za GeForce GTX 280M, čo s desktopovou „280“ má
spoločné asi toľko ako ja a môj praded: isté príbuzenstvo tam je, ale skriňu udvihnem len ja.

GeForce 9800M GTX, jedna z mobilních variant čipu G92

Adam Vágner: Jakkoliv chápu to, že má u mobilních grafik nejvyšší
prioritu nízká spotřeba, byl jsem při testu na dnešní poměry až luxusních herních notebooků s
cenou pod padesát tisíc zděšen z toho, jak propastný je rozdíl mezi výkonem mainstreamových
desktopových grafik a mobilních adaptérů, které se běžně montují do mnohonásobně dražších
notebooků.

S nelibostí pozoruji, jak se nůžky mezi výkonem mobilních a desktopových adaptérů s
přibývajícím časem stále více rozevírají, i když to podle značení grafik vypadá jinak. Nikdo
z marketingového oddělení výrobců GPU mě nepřesvědčí, že používané (GeForce) a plánované
(AMD) modelové značení mobilních grafik, které se až na dovětek M či Mobility nápadně podobá
výkonnějším desktopovým kartám, má za cíl něco jiného než uvádět zákazníky v omyl.

GPGPU a procesory

Jirka Souček: V GPGPU sféře se letos konečně hnuly ledy. Direct Compute –
super. OpenCL – super, ale o kapku méně. Než mě programátoři ukamenují, zkusím vysvětlit, že
Direct Compute má pro řadového uživatele větší význam. Je pod jednou střechou s Direct3D,
takže je mnohem snazší využít ho pro téměř všechny efekty post-processing charakteru (local
data share – paměť sdílená mezi jednotlivými výpočetními vlákny, díky níž je možné ušetřit
spoustu přenosů dat, vzorků, výkon texturovacích jednotek, které se k jejich načítání
používají...). Mnoho efektů (stíny, HDAO/SSAO, HDR...) může být díky tomu realizováno s
nižšími propady ve výkonu, než s použitím PS 4.x. Profesionální sféru asi nemá cenu
rozebírat; nasazení je často velmi specifické a produkt, který je nevhodný pro jeden účel,
může excelovat v jiném.

Václav "WIFT" Vašek: Rozhodně je potřeba vyzdvihnout DirectCompute a OpenCL
coby univerzální softwarové platformy pro tuto kategorii. Chybí asi jen vůle to více používat
v bezplatných aplikacích, i když ono mi to přijde, že to je tak trochu na začátku i pro ty
placené. Ale jistě se časem dočkáme, protože jde rozhodně o směr, který má smysl a já bych se
odvážil říci, že i budoucnost.

GPU Caps Viewer už obsahuje OpenCL benchmark

Mirek Jahoda: Dobrá myšlenka, na které nemá zájem lídr trhu, se vždy
prosazuje pomaleji. Nvidia je s CUDA dál než AMD se Stream, všichni ale toužebně vzhlíží k
finalizaci OpenCL. Na Nvidii mě mrzí, že určitě netlačí standardizaci kupředu, jak by mohla,
a AMD za poslední rok nasbírala opravdu hodně černých puntíků za proklamovanou podporu GPGPU
(„my to máme taky!“), která ale málokdy fungovala tak, jak se čekalo, nebo kdy se čekalo.

Lukáš Fiala: Pomalu se dostáváme z takového toho dřevního,
průkopnického období a objevují se náznaky, že vývoj směřuje k používání jednoho, všemi
podporovaného aplikačního rozhraní (tím se zatím zdá být DirectCompute). Budoucnost nese
název heterogenní computing a otevřené standardy pro GPGPU jsou potřebným hybným prvkem,
který cestu do budoucnosti vydláždí.

Jan Kratěna: GPGPU jsem nakousl už v zajímavostech a inovacích. V téhle
části bych vyzdvihl DirectCompute API. Není sice multiplatformní jako OpenCL, ale díky
integraci ve standardu DirectX 11 pro platformu Windows je podle mne mnohem více zaměřeno na
běžné uživatele. DirectCompute API je ve Windows také nativně využíváno při převodu videa v
reálném čase pomocí funkce „Drag&Drop Transcode“.

Matúš Paculík: Aktuálny chaos v podobe CUDA,
DirectCompute, OpenCL a Stream nebude dúfam trvať dlho a v nadchádzajúcom roku sa podarí
prirodzeným výberom túto skupinu zredukovať na použiteľné množstvo. Zatiaľ je na tom s počtom
podporovaných aplikácií a prístupom k vývojárom najlepšie NVIDIA a tak je dosť pravdepodobné,
že bude mať do toho čo povedať.

CoreAVC 2.0 umožňuje dekódování videa pomocí GPGPU (zatím jen CUDA)

Václav Vlček: Výpočty pomocí grafických karet mají
ohromný potenciál, ale díky dosavadnímu omezení na jednu platformu (Nvidia a jejich CUDA)
zůstávala většina aplikací spíše ve sféře profesionálního nasazení. S příchodem standardů
DirectCompute a OpenCL s nadějí očekávám, že se takové výpočty konečně dostanou i do aplikací
používaných běžnými smrtelníky. Už pár let se marně vztekám, že i na těch nejvýkonnějších
několika-jádrových procesorech trvá převod fotek z RAW formátu víc než sekundu dvě. Stejně
tak komprese videa. Dostupné nástroje jsou z pohledu pokročilejšího uživatele většinou
nepoužitelné, protože fungují na principu sem šoupni video a tady ti vypadne výsledek, o nic
dalšího se nestarej. S novými standardy tak nějak tiše doufám, že se GPGPU výpočty rychle
dostanou i tam, kde dosud citelně chyběly.

Jiří Zima: Největší úspěch vidím v OpenCL, které by se (i díky Apple) mohlo
ještě dobře rozšířit. DirectCompute je možná zajímavější pro hráče, ale v ostatních
segmentech využití vnímám OpenCL jako lepší volbu díky kompatibilitě na úrovni hardware i
operačních systémů. Věřím, že obrovský výkon grafických karet se časem užije ve větším
měřítku i jinde než jen ve hrách.

David Ježek: Letos se definitivně zrodilo otevřené výpočetní rozhraní
OpenCL, které podporují oba velcí výrobci GPU a které je tak k dispozici všem. Ne jako na
Nvidii omezená původní CUDA, ne jako Windows omezené DirectCompute. OpenCL je tu pro všechny
bez rozdílu barvy (zelená/rudá) i vyznání (redmond/tučňákov). CPU se nám upřímně nijak moc
nehnula. Intel vědom si své převahy, drží Core iX cenově velmi vysoko a ani nejnižší model
Core i5 není za rozumné peníze. Naopak vítám 45W čtyřjádra AMD, byť velmi nízko taktovaná
(2,2GHz atd.).

Peter Hucík: K procesorom som sa viac-menej vyjadril, ostáva zamyslenie nad
GP-GPU. Najradšej by som si však ešte dal jeden rok než odpoviem. OpenCL sa ešte len pred pár
týždňami dostalo do finálnej podoby, takže jeho reálne uplatnenie uvidíme až v budúcnosti. Už
teraz som zvedavý, myšlienka využiť GPU pre náročné paralelizovateľné výpočty je veľmi
sľubná.

DirectCompute 5.0 je využíván například při výpočtu Contact Hardened Shadows ve Stalker: Call of Pripyat a HDAO v novém Aliens vs. Predator

Adam Vágner: Budu za škarohlída. Vůči idylickým představám o tom, že
GPGPU v brzké době zmnohonásobí výkon PC ve všech možných i nemožných oblastech, jsem už
lehce otupěl, a ani příchod OpenCL a DirectCompute na tom moc nemění. V některých kritických
aplikacích se výhody GPGPU využívají relativně dlouho. Nemyslím, že by největším problémem
bránícím používání GPGPU ve větší míře bylo to, že je CUDA proprietární rozhraní a všichni
vývojáři aplikací pro běžné spotřebitele jen netrpělivě vyčkávali, než se konečně objeví ty
vymodlené standardy. Jasně že je to významný krok do budoucna, jasně že se díky tomu budou
ještě dít velké věci, ale máme se ještě načekat.

Procesory? Spíše zklamání, do velké míry pramenící z toho, že zatímco AMD musí (věříte tomu,
že jen chce?) svůj nejvýkonnější procesor prodávat za čtyři tisíce, u Intelu dnes na této
částce opravdu zajímavé procesory teprve začínají. O nevýrazném nárůstu výkonu nemluvě. Ale
to je už od uvedení převratných Core 2 Duo setrvalý stav.

Matej Koleják: V tomto roku sa objavili viaceré aplikácie, ktoré sú
urýchľované GPU a mnohé ďalšie sú ohlásené. Napríklad IE 9. Stále je to ale malé percento
aplikácií a nejaký väčší prienik na trh sa neuskutočnil. Možno preto, že Direct3D 11 bolo
predstavené až koncom roku a AMD/ATi, Nvidia „neťahali za jeden povraz“.

Článek/interview/web roku

Mirek Jahoda: Za IT článek roku považuji praktický průzkum SSD od
Ananda Lal Shimpiho: The SSD Relapse: Understanding and
Choosing the Best SSD.

V nejlepším rozhovoru tentokrát nebyl podle mě Eric Demers
anebo Chris Hook z ATI, nýbrž Jen-Hsun Huang z Nvidie. Rozhovor nazvaný Minulost, přítomnost a budoucnost Nvidie
najdete na středoasijském serveru t-break.

Sympatickým trendem určitě je fakt, že se
rozšiřuje výběr kvalitních webů, resp. webů, kde najdete o určitých komponentách vždy vše
potřebné v dobré kvalitě: na úložiště je tu TechReport a AnandTech, na chladiče FrostyTech,
na cokoli tichého a úsporného SilentPCreview, na grafiky ComputerBase a HardWare.fr, na LCD
panely Prad.de a TFTcentral, na procesory Xbit-labs a AnandTech atd.

Jirka Souček: Článkem roku je bezpochyby dílo Igora Staňka (Nvidie) s názvem
„Baron Prášil v akci“ z 8. června.

„Podle rozhovoru s Richardem
Huddym z AMD můžeme očekávat hry s podporou DX11 už tento rok. Co k tomu říci? ... Podle
dostupných informací se objeví skutečné DX11 hry až během příštího roku a já bych si spíše
vsadil na Q4 2010. Opravdu nevím, jak toho chce Richard dosáhnout se svým mnohem menším
teamem, ale hlavně jak chce přesvědčit vývojáře aby předělali takřka hotový engine na DX11.
... přijde mi, že se do vedoucích funkcí v AMD zapojuje čím dál tím více "prášilů" z bývalé
ATI a to je opravdu škoda.“

Letos se to s prognózami prostě nevyvedlo. Odhady o vydání
DX11 her až příští Vánoce počínaje a prognózami o vydání Fermi letos konče. To ale Nvidii
nebrání kritice ATi, kritice AMD, kritice Intelu a vydáváním kreslených vtipů na jejich
adresy. Každá mince ale má dvě strany...

Ještě během přípravné fáze VIP o roce 2009 uvedll Igor Staněk svůj blog do stavu rekonstrukce, zatím zmíněný článek zůstává zachován v Google cache.

Václav "WIFT" Vašek: Protože články, ani interview moc nesleduji, budu
vybírat web roku. Je to jednoduché, ThePirateBay.org. Ne proto, co se tam dá najít. Ne proto,
jakým směrem tento web jde, jaké technologie nasazuje/ruší. Vybral jsem jej proto, že The
Pirate Bay je u mě pro rok 2009 jednoznačně symbolem boje za svobodný internet. Troufám si
tvrdit, že svobodný internet se může za stávajícího trendu stát minulostí a to by bylo hodně,
hodně špatně.

Jan Kratěna: Ze zahraničních webů se mi asi nejvíc zamlouvají servery Ananda
Lal Shimpiho – AnandTech a Hilberta Hagedoorna – The Guru of 3D. Na prvně jmenovaném webu
naleznete perfektně zpracované rozbory architektury čipů a nových technologií (např. rozbor DirectX
11) a na druhém si můžete přečíst vyčerpávající recenze grafických karet.

Články o SSD od Ananda patří k perlám internetu (The SSD Relapse: Understanding and
Choosing the Best SSD i starší SSD Anthology)

Václav Vlček: Nechci vybírat nějaký konkrétní článek ani se snažit rýpat
zbytečně do konkurence. Osobně rád a pravidelně čtu články od Ananda Lal Shimpiho, který už
nemusí tvrdě dřít na popularitě svého webu, a tak si vybírá jen ta nejzajímavější témata,
která dokáže rozebrat opravdu do detailu a vyšťourat spousty informací.

David Ježek: Letošní rok byl opět prostý nějakých pořádných rozhovorů, takže
zmíním pouze tři, které bych zařadil až jako druhé v pořadí:

Rozhovor serveru Phoronix s Andy Ritgerem z Nvidia linuxového týmu na téma grafických
ovladačů (česky na abclinuxu).
GDC 2009: keynote lidí z ILM/Lucasfilm - moc to s IT nemá společného, ale já se dobře
bavil (pozor, 1,2GB 720p video).

Peter Hucík: Už tradične si pochvalu zaslúži môj obľúbenec Tim Sweeney,
autor všetkých Unreal Engine. Rozhovor nájdete na servri Gamasutra.

Matej Koleják: Internetová stránka roku je podľa mňa PC Games Hardware, ktorá
prešla kompletným „face liftom“ a kvalita recenzií/noviniek sa postupne zvyšovala spolu s ich
počtom.

Výhled do roku 2010

Adam Vágner: Vidím to docela pesimisticky. AMD na podzim uvedlo s
ohledem na náročnost současných her až nevyužitelně rychlé karty. Jen kvůli příchodu DX11 ke
skokovému nárůstu náročnosti a kvality her nedojde a pokud nás příští generace herních grafik
obdaří jen dalším nárůstem výkonu, budeme mít pramalý důvod jásat, že je
máme. V tomto kontextu dávají pokusy Nvidie změnit roli GPU na
obecnější akcelerátor větší smysl než cesta prostého navyšování výkonu s „drobnými“
vylepšeními stávajícího modelu.

Minimálně první generace „GPGPU karet“ s architekturou Fermi
na to (vzhledem k teprve klíčícímu ekosystému kolem GPGPU) v očích široké veřejnosti nejspíš
dojede. Samotným odsouváním uvedení další generace GeForce (tedy jestli se to tak dá říci,
protože konkrétní termín uvedení nikdy oficiálně nepadl) mi začíná dění kolem Fermi nápadně
připomínat Radeony HD 2900 XT, ve skrytu duše doufám, že je to jen dojem a historie se nebude
opakovat.

Adam Vágner: Dění kolem Fermi začíná nápadně
připomínat Radeony HD 2900 XT, ve skrytu duše doufám, že je to jen dojem

V oblasti procesorů, které mají pro řadu činností nemalé výkonnostní rezervy, to minimálně na
první polovinu roku vypadá dost bledě. Asi jen hrstka lidí bude nadšena z toho, že Intel
přidá ke čtyřem jádrům další dvě (navíc jen u nejdražších procesorů). Přechod na menší
výrobní proces nás také nespasí, a nevytrhne to asi ani další velká změna, která je na příští
rok avizovaná – integrování grafiky i do výkonnějších procesorů.

Z vývoje kolem operačních systémů a aplikací začínám nabývat dojmu, že 4 GB paměti jsou
„enough for everyone“, a jako člověka, kterému často nestačí ani šest giga, mne minimální
pokrok v této oblasti netěší (i když s příchodem Win 7, u kterých se, na rozdíl od Win Vista,
už instaluje obvykle 64b verze, bychom se mohli dočkat zlepšení)..

Na vývoj PC tak možná bude mít největší praktický dopad v roce 2010 rozvoj SSD. Snad se už
konečně dočkáme cenově přijatelných flashdisků, jejichž rychlost i kapacita bude dostatečná
pro pohodlnou instalaci operačního systému a aplikací. Kapacita 64 GB, kterou nabízejí
rychlejší a nepříliš drahé SSD, hraničí s únosností, a jejich cena je ve srovnání s tím, co
se běžně investuje do pevných disků, stále moc vysoká.

David Ježek: Od
příštího roku očekávám (nebo doufám v) následující věci, na které se těším:

4jádro AMD s TDP 45 W (pozor: už jsou v cenících)
6–8jádrové procesory na 32 nm s rozumným TDP (pod 100 W)
konečně pořádné 40nm grafiky DX11/OpenCL double-precision generace za rozumné ceny
(závisí na TSMC)
levnější 4GB DDR3 moduly (současných 8k+ za kus je šílené)
větší než 2TB disky (tj. 1TB plotny v praxi)
24" 1920 × 1200 PVA/IPS s LED podsvícením za rozumnou cenu (tedy něco jako "HP
LP2475w-LED")
najde se někdo, kdo do ČR přiveze várku 250W 80Plus Gold zdrojů
Fortron? Za mnoho čtenářů CDRka dodávám: PROSÍÍÍÍÍÍÍM!
plně použitelný driver radeon-hd (pro úsporné Radeony HD 5500), plně použitelný driver
nouveau (pro úsporné „GeForce GT 340“)
dubnové Ubuntu 10.04 LTS, na druhou stranu s obavami sleduji, co kutí lidé z projektu
GNOME pro verzi 3
běžné grafiky generace Nvidia Fermi
dá-li Karel Gott, tak využití GPGPU pro zpracování videa ve free/opensource programech
(VirtualDub/Avidemux) a fotografií (Raw Therapee, GIMP apod.)

David Ježek si přeje větší pevné disky

Jirka Souček: Spekulace mám sice velmi rád, ale o ATi ani Nvidii pro příští
rok starost nemám. Větší obavy mi nahání takový trochu jiný... ošklivý... nepěkná věc.

Za rok 2009 se neskutečně vyostřila situace v souvislosti s autorskými právy a subjekty,
které se o ně tak zvaně starají. Nějak si začínáme zvykat, že chtě-nechtě odvádíme poplatek z
každého prázdného CD, DVD, harddisku, karty do navigace, USB klíčenky i papíru do tiskárny.
Musíme platit, nevíme za co a nevíme ani, kam tyto peníze mizí.

Tím to bohužel nekončí. Za rádio v práci se už neplatí jen Českému rozhlasu. Do obchodu přeci
nechodíme pro chleba a máslo, ale abychom si mohli zdarma poslechnout co nejvíce hudební
produkce z chraplavého radiobudíku, takže je logické, že už peníze nechce jen OSA a
Intergram, ale nově i Dilia a OAZA. Příští rok do seznamu zřejmě přibyde ještě Svaz českých
kaktusářů... Chystáte maturitní večírek, opět byste měli platit dvěma organizacím (OSA,
Intergram). Za co? To neví ani tyto organizace, často je nezajímá, jaká produkce bude použita
– odvádíte vlastně paušál.

I kdybyste si nakonec pozvali DJe s vlastní produkcí, nebo pouštěli volně dostupnou hudbu,
musíte zaplatit, obvykle 5000 Kč a více. Komu ale ty peníze připadnou, když na ně nikdo nemá
nárok?

Líbí se vám nový film a chcete ho domů? Kopie pořízená mobilem v kině vás může stát až pět milionů korun, dva roky vězení a fotku se
jménem tahanou novinami, televizí a internetem. Když si DVD v plné kvalitě ukradnete v
obchodě, nestane se vám prakticky nic - nejde ani o trestný čin. A zajímat to nebude nikoho.
Paradoxně z toho vyjdete líp, i kdybyste závěrem „nákupu“ vzali prodavače květináčem po hlavě
(ale nezkoušejte to).

Čím více peněz těmto svazům odvádíme, tím více chtějí, tím více dalších vzniká a tím větší
mají moc. V některých evropských zemích již stačí, aby ukázaly prstem a bez vyšetřování i
soudu končíte odpojeni od internetu, tzn. na informační a společenské úrovni minulého
století... Pěstujeme si organizace, které kasírují uživatele a nemusejí se nikomu zodpovídat.
Svůj úspěch staví na inkvizičních procesech s přemrštěnými pokutami, které vůbec nereflektují
společenskou nebezpečnost daných činů, ale jen dále zvyšují jejich moc a vliv. S ohledem na
letošní rozjezd událostí u nás i v Evropě nejsou výhledy do příštího roku nijak růžové.

Četli jste už článek Zlá, zlá OSA?

ps47: Čo sa týka budúceho roku, dlhodobé predpovede si robiť netrúfam, takže
iba poprajem veľa šťastia AMD, aby konečne začali aspoň trochu konkurovať intelu v CPU hiende
(hmm, neprial som im to náhodou aj minulý rok?), ATi úspešné pokračovanie víťazného
grafického pochodu, intelu novú revíziu Larrabee ktorá sa dostane aj inam ako iba do labákov
(a lepšie ovládače pre integrované grafiky), nenulovú dostupnosť pre produkty VIA/S3, Lucidu
Hydru ktorá bude mať aspoň dve živé hlavy, a Nvidii aby namiesto implementácie DRM do
ovládačov začala robiť niečo poriadne (vieme ze keď chce, tak to dokáže). Ešte by som chcel
zapriať Linuxu dvojciferné percento na trhu OS, ale to asi skorej vstane z mŕtvych 3Dfx... :P

Mirek Jahoda:

budeme si moci koupit grafické karty Nvidia Fermi
Remedy vydá hru Alan Wake
Lukáš Václavík dopíše článek o GMA 500 (Poulsbo)

Dopadne Alan Wake jako Duke Nukem Forever?

Lukáš Fiala: Pokud je někde záhodno zdůraznit, v jakých sra… závažné
situaci se nyní nachází Nvidia, pak je to právě zde. Po prozíravém ukončení výroby GeForce
GTX nemá zelený tým v nabídce jediný zajímavý produkt pro hráče. Nedostatek konkurence je
dobře vidět u Radeonů HD 5800 – karet je málo, AMD je zdražilo, ale beztak za ně musíme být
vděční, protože ani vzdálená alternativa neexistuje.

Tak tedy doufám, že se Nvidia příští rok vytasí s nějakou peckou. Fermi (přesněji řečeno
karty s high-endovým čipem GF100) budou zřejmě mimo finanční dosah široké hráčské veřejnosti,
ale na dobrý vyšší mainstream není nikdy pozdě. Larrabee po letech vývoje nakonec ve své
první iteraci nebude vydána, tak držím palce, aby to do zdárného konce dotáhla alespoň
LucidLogix Hydra, na kterou jsme se těšili už před rokem.

Jan Kratěna: Příští rok bude minimálně stejně zajímavý jako ten letošní.
AMD/ATi má celkem slušně našlápnuto a mohlo by ukousnout něco málo z podílu na trhu svým
největším rivalům, Intelu a Nvidii. Pořádná konkurence je potřeba. Snad se taky konečně
dočkáme nových GeForce postavených na architektuře „Fermi“, MSI by se mělo vytasit se
základní deskou osazenou čipem Hydra a AMD by mělo představit první počin projektu Fusion,
monolitického jádra integrujícího v sobě jak x86 CPU, tak DX11 GPU. Můžeme taky jen doufat v
to, že Intel nepohřbil projekt Larrabee úplně a bude pracovat na další generaci, která snad
spatří světlo světa na přespříští rok.

Václav "WIFT" Vašek: Přemíra optimismu mě tento rok nějak minula. Abych
pravdu řekl, očekávám spíše smutnější zítřky a více problémů. Pomalu nám bude umírat systém
Windows XP, protože po propadáku jménem Windows Vista se Microsoftu podařilo udělat systém
„lepší, než je jeho předchůdce“ a uživatelé na to jistě patřičně zareagují (přiznám se, že
bych považoval málem za umění, kdyby se povedlo udělat systém ještě horší, než byl Windows
Vista ;-).

Pokud jde o procesory, není co nového očekávat. Přijdou Core i5/i3/Pentia s integrovanou
grafikou, o které už vím své (neboť jsem ji již měl tu možnost otestovat, ale tady to nebudu
zbytečně rozvádět). Přijde nadupané šestijádro od Intelu do nejdražších desktopů (pro horních
10 tisíc a pro ten pocit, že „ho máme, i když ho nepotřebujeme“). Naopak očekávat něco na
procesorovém poli od AMD je hodně odvážné a rozhodně je lepší nic neočekávat (přijde sice
taky šestijádro, ale nedivil bych se, kdyby jej výkonem dohnalo nejrychlejší dvoujádro od
Intelu, „Bulldozer“ bude v lepším případě až v roce 2011 a zatím se dá těžko odhadovat, jak
moc se povede). Neberte to však tak, že si myslím, že AMD má špatné procesory, to v žádném
případě. AMD má dobré procesory. Ale Intel má lepší.

Abych jen nešířil pesimismus, zmíním něco, na co se těším. Těším se na příchod čipsetů s
nativní podporou USB 3.0 a 6Gbitového SATA, hlavně toho USB 3.0, protože USB 2.0 už mělo být
morálně dávno pod drnem a eSATA jaksi ke komfortnímu používání chybí integrované napájení v
konektoru (hodně se mi líbí řešení kombinovaného eSATA/USB portu, které je k vidění na
některých MSI produktech, škoda, že to není standardem).

A rozhodně jsem zvědav, jakým směrem se budou ubírat pevné disky, které se nějak podezřele
přilepily na hranici dvou terabajtů a ne a ne se od ní odtrhnout (zejména co to udělá s
jejich cenou, jak budou přicházet nové SSD). A abych pravdu řekl, docela se těším na problémy
spousty méně zkušených uživatelů, které budu pověřen vyřešit. Jeden by nevěřil, co se při tom
člověk všechno naučí (míněno vážně, i z té veselejší stránky).

Václav Vlček: Na co se těšit příští rok? Hned na začátku to bude (pevně
doufám) Nvidia Fermi. Ať už bude její výkon jaký chce, už je opravdu na čase, aby zelení
konečně něco ukázali. A snad se nebude po uvedení opakovat situace s novými Radeony a karty
opravdu najdeme v obchodech. Další věc, na kterou se opravdu těším, je čipset ION 2. Ten by
podle všeho měl podporovat i jiné než atomové procesory. Když si představím mašinu
kombinující ION 2 a CULV procesor, marně hledám důvod, proč si ještě vůbec kupovat čipset od
Intelu. Ale jak už mě život s počítači naučil, vždycky se nějaká ta chybička nebo zádrhel
najde...

Peter Hucík: Dúfam, že budúci rok sa opäť naplno rozbehne cenová vojna medzi
NVIDIA a ATI (čítajte „že NVIDIA uspeje s Fermi“), takže si zase kúpime lacné grafiky. A
veľmi sa teším na rok plný hypovania architektúr procesorov. Konkrétne Sandy Bridge od
Intelu, ale hlavne sľubnú architektúru „Bulldozer“ spoločnosti AMD.

Matej Koleják: O predstavení Fermi GPUs v 2010 už vie asi každý. S marcom
ako mesiacom predstavenia ale počítal málokto. Len aby nebolo neskoro Nvidia, lebo AMD/ATi má
naplánovaný refresh RV870 na koniec 2Q. Úplne novú generáciu GPUs od AMD/ATi by sme s trochou
šťastia mohli vidieť ešte v 2010. Skúsenosť z minulých rokov mi ale hovorí, že sa určite ešte
niečo posunie. V tejto súvislosti má podstatné slovo zase TSMC. Bude 32nm proces lepší ako
40nm? Dúfajme, že áno. Prvé čipy vyrobené v ňom by sme mali vidieť v polovici 2010. A
prognóza? Ako minulé roky, situácia na trhu s GPUs bude veľmi premenlivá ;-)

Za obrázek ATI-batmobilu v ikoně a upoutávce bychom rádi poděkovali serveru LegitReviews a za obrázek dívky s mečem v úvodní kapitole potom společnosti Gainward. A za tým ExtraHardware musíme samozřejmě poděkovat i vám čtenářům za vaši přízeň v roce 2009 a současně popřát co nejlepší nejen hardwarový rok 2010.