Přesně před 40 lety do vesmíru poprvé letěla mezinárodní posádka. Mise Sojuz 28 se úspěšně připojila k orbitální stanici Saljut 6. Byl u toho i Vladimír Remek, vůbec první kosmonaut/astronaut, který nepocházel ze Spojených států ani Sovětského svazu. Do vesmíru letěl spolu s velitelem Alexejem Gubarevem.
Sojuz startoval z kosmodronu Bajkonur 2. března 1978 v 16:28 našeho času. K Sajlutu se připojil po 23 hodinách. K oddělení došlo 10. března v 11:23, posádka přistála o čtyři hodiny později. Ve vesmíru strávila 7 dní a 22 hodin.
Remek by vojenský pilot, ale na Saljutu prováděl vědecký výzkum. Provedl mj. i šest experimentů a pozorování navržených Československou akademií věd. Zajímavostí je, že se z něj málem stal také zubař. Kosmonauti Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, kteří v tu dobu obydlovali Saljut 6, si stěžovali na bolest zubů. Gubarev s Remkem se proto na poslední chvíli učili pracovat s vrtačkou. K úkonu ale nakonec, nejspíš k úlevě všech zúčastněných, nedošlo.
Remek se do vesmíru podíval díky Interkosmu. Výzkumný program sdružených socialistických zemí na oběžnou dráhu dostal i některé československé přístroje nebo satelity Magion. V roce 1976 se v Moskvě rozhodlo, že mezinárodní budou také pilotované lety. Československo dostalo přednost i před Polskem a NDR, které svého kosmonauta poslaly do vesmíru až v létě téhož roku. Následně se dočkalo také Bulharsko (jako jediné dvakrát), Maďarsko, Vietnam, Kuba, Mongolsko a Rumunsko.
Remkovým náhradníkem byl Oldřich Pelčák, ale ten se nakonec do vesmíru nikdy nedostal. Ostatně jako již 40 let žádný jiný Čech. Česká stopa ve vesmíru ale čítá ještě další tři jména. Jim Lovell, velitel nešťastného Apolla 13, měl českého dědečka. Eugene Cernan, poslední člověk na Měsíci, měl dva prarodiče z Česka a dva ze Slovenska. John Blaha, který pětkrát letěl raketoplánem, měl také českého dědečka.