Výherní recenze DDR3: vliv napětí na frekvenci

Paměti
značky GoodRAM jsou v České republice velmi vzácné a skoro se nedají
sehnat, přitom jsou vyráběny v Polsku, kde je můžete běžně sehnat za
příjemnou cenu v přepočtu asi dva a půl tisíce korun.

Co budu
testovat? Budu se snažit najít nejlepší nastavení pamětí, co se týče výkonu.
Pak se podíváme na to, jaký má vliv procesor na výkon pamětí (frekvence i počet
jader). A nakonec se mrkneme na to, jak moc se zvedá frekvence pamětí při
zvyšování napětí.

Už dopředu
bych rád podotkl, že paměťový řadič integrovaný v procesoru AMD Phenom II,
na kterém testuji, neumožňuje tak vysoké frekvence, jak je tomu u platformy
Intel. Ale to ještě neznamená, že paměti budou dosahovat špatných výsledků,
svoji roli hraje také časování.

Testovací
sestava

Pro testy
byl použit počítač s procesorem AMD Phenom II X6 1090T (na frekvenci
3,2GHz) na základní desce ASUS M4A89 Pro s čipsetem AMD 890FX. Celá
testovací sestava:

Dále uvádím
podrobné specifikace pamětí:

Paměti byly
při všech nastaveních otestovány programem LinX po dobu zhruba 40min (20 smyček
se vší pamětí). Paměti byly až na speciální test napájeny 1,8V.

Testy byly
provedeny v těchto programech:

-         
Everest
5.50.2239 Beta

-         
PCMark
Vantage 1.02 x64

-         
WinRAR
3.93

-         
x264
HD Benchmark 3.18

Při testech
jel procesor na frekvenci 3,2GHz kromě testu vlivu frekvence procesoru na
paměti. Byly vypnuty funkce Turbo a Cool’n‘Quiet.

Testy

Tak se dostáváme
k tomu nejdůležitějšímu a tím jsou testy.

Při
testování jsem se snažil najít nejvyšší frekvenci při časování od CL5 do CL8.
Při CL 9 paměti nedosáhly ani 1900MHz, takže jsem je ani netestoval při tomto
nastavení.

Maximální
dosažené frekvence:

-         
při
CL5: 1150MHz (poměr: 230)

-         
při
CL6: 1400MHz (poměr: 233)

-         
při
CL7: 1600MHz (poměr: 228)

-         
při
CL8: 1800MHz (poměr: 225)

V závorce
jsem zmínil poměr frekvence k časování. Ten by měl představovat výkon pamětí,
jak ale vidíte, poměr je téměř shodný, takže při testech může více rozhodovat
chyba měření.

Při testech
jasně vidíme, že na výkon pamětí má velký vliv frekvence, ale také dobrý poměr
mezi frekvencí a časováním. Ten se projevil u CL6, kde je nejlepší. Dokonce
v mnoha testech předstihuje vysokou frekvenci 1800MHz s časováním
CL8. To jen potvrzuje pravidlo, že u pamětí je důležitý tento poměr. Je hodně
aplikací, u kterých vám zaručí nejvyšší výkon, ale jsou také takové, u kterých
hraje prim jen frekvence.

Jak výkon
pamětí dokáže ovlivnit procesor, tak na to se teď podíváme. Testoval jsem
paměti při nastavení 1400MHz CL6, jelikož podávalo nejlepší výkon. Tyto testy
jsem prováděl pouze v Everestu a PCMarku, protože je jasné, že
v ostatních programech by výkon ovlivňoval především sám procesor.

Napřed se
podíváme na to, jak dokáže či nedokáže ovlivnit výkon pamětí frekvence
procesoru. Testoval jsem od 3,2GHz do 4GHz po 0,2GHz krocích, takže celkem 5
nastavení.

Jak vidíme,
tak velkou mírou byly výsledky ovlivněny chybou měření, alespoň co se týče
čtení a zápisu. Až u kopírování a latence si můžeme všimnout jistého zlepšení
při vyšší frekvenci. U PCMarku zase můžeme usuzovat, zda výsledky nebyly spíše
jen zásluhou většího výpočetního výkonu procesoru. Proto jsem také další testy
v jiných aplikacích neprováděl.

Teď se
podívejme, jakou roli hraje počet jader procesoru.

Na rozdíl od
zvyšování frekvence si vyšším počtem jader z hlediska výkonu pamětí
nepomůžete. Naopak se dá vypozorovat určitá tendence směrem dolů. U kopírování
a latence jasně vítězí dvoujádro a tříjádro. U PCMarku je vidět, že dokáže
využít pouze asi čtyři jádra, další fakt nemají v této době pro běžné
uživatele ještě moc smysl.

Nakonec se
ještě mrkneme na to, jak stoupá frekvence s napětím.

Zjistil
jsem, že frekvence vzrůstá poměrně lineárně se zvyšujícím se napětím. Zkoušel
jsem i 1,9V a 2V. Ale u 1,9V byl počítač stejně nestabilní zhruba při stejné
frekvenci jako u 1,8V. Takže jsem testy prováděl s 1,8V, aby se paměti
zbytečně nezahřívaly. 2V jsem zkusil jen krátce, ale také jsem si žádného
markantního zlepšení nevšiml a hlavně dlouhodobější provoz na 2V bez lepšího
chlazení silně nedoporučuju, protože se už jedná o limit, co paměti zvládnou a
je to zbytečné riskování. 1,9V by možná ještě šlo, ale vzhledem k tomu, že
paměti už tak hodně topí a moc si nepomůžete, tak bych to už také moc
nedoporučoval. 1,8V bych označil za nejvhodnější napětí pro tyto paměti. Pokud
byste ale měli paměti lépe chlazené, tak by vám vyšší napětí umožnilo ještě
větší přetaktování.

Závěr

Paměti
GoodRAM ukázaly, že mají slušný OC potenciál. Přestože nezvládají (alespoň na
AMD platformě) vysoké takty, tak si dobře vedou při agresivních časováních.
Například při CL6 zvládají frekvenci až 1400MHz při zvýšeném napětí 1,8V. To je
dobrý výsledek. U časování CL7 jsou na tom podobně. Horší je to pak
s časováním CL8, kdy zvládají 1800MHz. Ale i to je pěkný výsledek. Avšak
časování CL9 a vysoké frekvence s těmito pamětmi na AMD nemají smysl.

Tyto paměti
mohu doporučit všem, kdo hledají paměti DDR3 za dobrou cenu a mají rádi vysoký
výkon. Paměti dokážou uspokojit všechny hráče a nadšence ať už svým vzhledem,
ale hlavně značným potenciálem pro přetaktování. Sice ti, kteří se rádi ženou
do vysokých frekvencí, se poohlédnou po jiných pamětech, ale pro všechny
ostatní je to jasná volba. Tedy až na to, že je tady v České republice
stěží seženeme. Což, jak je vidět, je škoda. Ale to se může časem zlepšit,
přeci jen je to novinka.

Co je na
pamětech dobrého/špatného?

Paměti
GoodRAM Play do testu věnovala společnost Wilk Elektronik S.A., za což děkuji.