Při tomto množství je docela složité zařadit nějaké nové testy a metodiku aktualizovat. Ono vůbec trefit metodiku tak, abych pak nemátl průměrovacími grafy nějakého (také jen modelovaného) většinového čtenáře/uživatele je velice těžké. Pokud zařadím jen nejnovější a pro mnoho jader či nové instrukční sady optimalizované aplikace, předběhnu s metodikou velkou část domácích uživatelů a když zase nechám spoustu aplikací, jejichž autoři zatím novější procesory ignorují (nebo v době zařazení do metodiky ignorovali), bude test jen pro ty, kdo sice touží po výkonném procesoru, ale nepoužívají adekvátní software.
Mezi další dilema se určitě řadí herní výkon (horní limit grafickou kartou vs. nastavení nízkých detailů zkreslující důležitost procesoru ve hrách) nebo to, co do prokletých a z povahy věci vždy hodně zjednodušujících průměrových (shrnujících) grafů započítat a s jakou vahou. Koneckonců než stávající metodika vznikla, bavili jsme se o tom společně v diskuzním fóru ve vlákně Metodika testování procesorů na EHW.
Právě tam vznikly podněty pro aktualizace metodiky současné: TrueCrypt 6.3 byl nahrazen verzí 7 schopnou využít v subtestech AES přidané instrukce AES-NI, v renderingu byl test 3Ds Max se základním scan-line rendererem vyměněn za scénu vykreslovanou pomocí mental ray a později přidán ještě Frybench. A nakonec Zoner Photo Studio 12 kompletně nahradila verze 13. Teprve v poslední testu Core i5-2300 jsem však mohl počítat tyto aktualizované testy do celkového průměru a zahodit případné staré testy. Než se u mě otočily všechny dříve naměřené procesory (některé jsem zopakoval jen snížením násobiče jinak stejných, ale novějších a vyšších modelů v řadě), tak to prostě několik měsíců trvalo.
Zoner Photo Studio 12 byla myslím první verze tohoto v ČR opravdu velmi rozšířeného správce a v dnešní době už i dost pokročilého editoru fotografií schopná využít i dvoujádrové procesory. Následující graf ukazuje, jak rychle v něm procesory zvládly provést sérii úprav na 56 šestimegapixelových souborech JPEG a následně přeuložit. Zbavit se limitu v podobě rychlosti úložiště, resp. jej co nejvíce fixovat, pomáhal SSD Intel X25-M.
Stejně nadefinovanou dávkovou akci na stejné množině fotek jsem měřil v 64bitové verzi aktuálního Photo Studia 13. U něj Zoner přímo zmiňoval optimalizaci pro moderní procesory. Kromě toho, že i7-2600K jsem přeměřoval asi pětkrát, jelikož jsem nechtěl věřit tomu, že by mohl být pomalejší než i5-2500K (napadá mě jen v tomto případě negativní vliv HyperThreadingu), se z neznámých důvodů daří lépe Athlonu II X4 645 než Phenomům i na trochu vyšší frekvenci.
Zde, přiznám se, jsem ještě nepřeměřoval, jelikož jsem si podezřelého výsledku všiml až nyní. Procesor ale pořád mám, takže to nebude problém ověřit. V každém případě si můžete všimnout mírného posunu výkonu procesorů AMD ve srovnání s CPU Intel, resp. v absolutních číslech Intel pořád tento test jasně ovládá, ale přechodem na novější a 64bitovou verzi ZPS si polepšily více procesory AMD. Z výsledků lze také vyčíst, že alespoň při dané dávce ZPS 13 stále intenzivně nevyužije více než dvě, možná tři jádra procesoru.
Dalším testem, který v ZPS dělám je převod souborů RAW do JPEGu. Polovinu z nich tvoří .CR2 z nějaké zřejmě kompaktního Canonu (jež jsem sebral už bůhvíkde), druhou pak desetimegapixelové .DNG ze zrcadlovky Pentax. Všechny jsou ukládány do JPEGu s odebráním EXIFu. Celkem se jedná o 95 souborů.
Na výsledcích lze opět pozorovat jakoby škodlivost HyperThreadingu u nejvýkonnějších Sandy Bridge a už přeci jen trochu viditelné omezení rychlostí SSD, nebo nízkého využití více než dvou jader. Polepšení procesorů AMD v novější verzi je zde ještě výraznější: všimněte si jak některé modely poskočí v pořadí oproti ZPS 12 nahoru.
Jelikož jsem na nějakém blogu Zoneru četl rozhovor s jedním z vývojářů, můžu reprodukovat jednu z odpovědí obsahující informaci, že chystaná čtrnáctá verze se bude na optimalizace výkonu také hodně soustředit. Uvidíme tedy.
