Instalační flashdisk svépomocí: žádná velká věda
Do vyhledávacího pole v nabídce Start napište příkaz cmd a pravým tlačítkem myši klepněte na stejnojmennou nalezenou položku. Z nabídky zvolte možnost Spustit jako správce a v dialogovém okně odsouhlaste bezpečnostní upozornění.
Pomocí následujícího návodu si můžete vytvořit instalační flashdisk s Windows 7 nebo Vista, postup by nicméně podle všeho měl fungovat i pro verzi XP. K instalaci budete potřebovat flash disk s kapacitou nejméně 4 GB. Ovšem pozor! Nejprve si důsledně zálohujte všechny soubory z flash disku, poněvadž jej budete muset později samozřejmě vymazat.
Do okna příkazového řádku zadejte příkaz diskpart a stiskněte klávesu Enter; jakmile se příslušný nástroj spustí, změní se výzva (část před ostrou závorkou) na DISKPART. Poté zadejte příkaz list disk, v seznamu vyhledejte příslušný flash disk (orientujte se podle kapacity) a zapamatujte si jeho číslo. Pokračujte příkazem select disk X, kde písmeno „X“ je právě zmiňovaným číslem, které jste zjistili v předchozím kroku.
Ve stejné posloupnosti zadejte do příkazového řádku následující příkazy. Upravíte pomocí nich vlastnosti flash disku tak, aby z něj bylo možné instalovat operační systém. U každého příkazu je v závorce uveden jeho efekt, do příkazového řádku ale pochopitelně patří samotné příkazy, bez textu mezi závorkami.
- clean (vymaže všechna data a informace o flash disku)
- create partition primary (vytvoří na flash disku nový oddíl)
- select partition 1 (vybere diskový oddíl vytvořený v předchozím kroku)
- format fs=ntfs quick (naformátuje zvolený oddíl na souborový systém NTFS)
- active (učiní vybraný oddíl aktivním)
Nástroj Diskpart ukončete zadáním příkazu exit. Samotný flash disk je připraven, zbývá na něj akorát zkopírovat obsah instalačního DVD nebo obrazu disku. K tomu využijte prohlížeče složek, tedy Průzkumníka. Pokud budete pracovat s obrazem disku, nezapomeňte jej nejprve rozbalit.
A hurá instalovat!
Před instalací Windows z flash disku restartujte počítač a přejděte do BIOSu, abyste se ujistili, že je povoleno bootování (zavádění operačního systému) z flash disku. K BIOSu se dostanete zpravidla stisknutím klávesy Del při zobrazování výpisu konfigurace počítače. Pokud nevíte, kdy je ten „správný“ moment, klávesu chvíli podržte. U některých výrobců může být klávesa pro vstup do BIOSu odlišná. Pokud se do něj nedostanete stisknutím klávesy Del, stiskněte během výpisu konfigurace počítače klávesu Pause/Break a vyhledejte zmínku „Press X for enter to setup“ (či podobnou), kde je „X“ právě klávesa sloužící pro vstup do BIOSu.
I když je prostředí BIOSu v angličtině, v základním nastavení se vyzná i začátečník bez její velké znalosti. U nás je patrně nejrozšířenější AMI BIOS, který zná více uživatelů spíše pod charakteristickou modrou obrazovkou než pod jeho názvem. V něm priority bootování (pořadí jednotek, z nichž je zaváděn systém) naleznete pod položkou Advanced BIOS Features. V noteboocích se můžete poměrně často setkat i s Phoenix BIOSem, ve kterém naleznete nastavení priorit bootování pod záložkou Boot. Ať už je v počítači ale BIOS jakýkoli, je důležité, aby byl flash disk na prvním místě (nebo alespoň na pozici před pevným diskem).
V nastavení pořadí zavádění systému jej naleznete pod položkou USB KEY, USB HDD či pod jeho vlastním názvem (obvykle vzorec výrobce + model). Pokud je flashdisk v seznamu až za pevným diskem, přesuňte jej před něj pomocí příslušných kláves, jejichž přehled zpravidla naleznete v krátké nápovědě, jež se zobrazuje po pravé straně. Pokud změníte nastavení, nezapomeňte jej uložit (obvykle klávesou F10); počítač se poté restartuje. Až k tomu budete vyzváni, stiskněte „libovolnou klávesu“ a zahajte instalaci Windows. Ta probíhá úplně stejně, jako kdybyste instalovali z DVD.
