Disky řady SH910 jsou vyráběny v 2,5" formátu o výšce 7mm, a to v kapacitách 128 GB a 256 GB. Připojení přes SATA funguje rychlostí 6 Gb/s; přenosové rychlosti při sekvenčním čtení a zápisu mají činit 520 MB/s, respektive 500 MB/s. Při náhodném přístupu pak disky dosahují 60 000 IOPS u čtení a 35 000 IOPS u zápisu.
Použit je řadič SandForce SF-2281. Na ten v nedávné době praskl problém s nefunkčním 256bitovým šifrováním, u této třídy zařízení to však nebude problém. Hynix také avizuje pouze podporu AES128, takže se vada řadičů neprojeví. Soudě podle fotografií nese PCB menší varianty 8 čipů NAND, zatímco větší SSD má osazenou i druhou stranu spoje a čipů je tak 16. Použitá paměť NAND je celkem bez překvapení typu MLC.
Zdá se, že Hynix nemá v úmyslu zásobovat pouze velkoodběratele. Vyfotografovaný disk (s nepěkným jménem HFS128G32MNM) byl totiž provázen plným příslušenstvím (datové a napájecí kabely, redukce pro instalaci do skříně, manuál) a nacházel se ve slušivé krabičce. Z toho vyplývá, že společnost hodlá svou produkci vrhnout i do volného prodeje.
Na trhu úložišť typu SSD je dnes již docela husto. Působí zde velikáni i spousta nováčků, prosadit by se chtěly i firmy původně vyrábějící pevné disky. Nejspíše tak brzy začne jí o krk. V tvrdé konkurenci nakonec možná nejlépe obstojí právě firmy, které budou mít co nejvíce komponent z vlastních zdrojů. Vedle řadičů jde především o čipy NAND. Samovýroba komponent totiž dokáže vylepšit příjmy i v situaci, kdy se ceny tlačí dolů.
Krok Hynixu je tedy zcela logický. Společnost se zařadila po bok podobně „integrovaných“ výrobců, tedy Intelu, Samsungu a Toshiby (ta dokonce vyrábí i plotnové disky), nebo také společností Micron či SanDisk. Bude zajímavé pozorovat, kteří výrobci evolucí trhu zařízení SSD přežijí. Dnešní stav totiž trochu připomíná nabídku grafických adaptérů v první polovině devadesátých let, kdy na spočítání aktivních značek nestačily snad ani prsty všech čtyř končetin.
Zdroj: Hermitage Akihabara, techPowerUp
