Ale začněme hezky od začátku. Pokaždé, než Intel zahájí dodávky nové generace čipů ve velkých objemech, dostanou jeho zákazníci (firmy, které sestavují PC), předprodukční vzorky na otestování. Občas tyto vzorky označené jako Engineering Sample dostanou k testování i novináři, ale to nevadí, protože jejich výkon a provozní vlastnosti bývají s finálními kusy prakticky identické. Stavitelé extrémně výkonných PC na toto spoléhali a na základě pokusů s těmito čipy si malovali, jak budou nabízet zákazníkům předem přetaktované sestavy, když vzorky zvládly stabilně 4,7 nebo dokonce 4,8 GHz. Jenže pak přišly produkční kusy a s nimi vlna deziluze.
Bezpečný strop leží na 4,2 GHz
Jedna společnost (PC Pro nejmenuje, kdo mu informace poskytl) prý zjistila, že ze čtyřiceti až padesáti kusů nešel ani jeden bezpečně přetaktovat nad 4,2 GHz. Vyšší frekvence si stejně jako v případě našeho vzorku vyžádaly nebezpečně vysoké napětí a teploty.
Další společnost, která chtěla prodávat sestavy s procesorem přetaktovaným na 4,5 GHz, musela slevit na 4,3 GHz, protože produkční čipy na vyšší frekvenci neběžely stabilně. Třetí nejmenovaná firma je o něco odvážnější a bude nabízet takt maximálně 4,4 GHz, protože jen velmi málo procesorů zvládne vyšší frekvence. Toto prý bylo zjištěno po „rozsáhlém interním šetření s Intelem“.
Teploty jsou horší než u Ivy Bridge
Mluvčí čtvrté firmy si postěžoval, že zaměstnanci, kteří počítače sestavují, musí často procesory vyměňovat, aby našli lepší kusy vhodné k přetaktování. Na základní frekvenci prý produkční Haswelly dosahují přibližně o 15 °C vyšších teplot, než předprodukční vzorky, a více se zahřívají i ve srovnání s generací Ivy Bridge.
Intel se ke zprávě vyjádřil v tom smyslu, že přetaktování není nijak garantováno a že možnosti jednotlivých kusů se mohou lišit. Neradi bychom vyráběli umělý skandál nebo obviňvali Intel, že provozní vlastnosti svých procesorů zhoršil naschvál – vždyť 4,2 GHz je stále 20 % nad základním taktem 3,5 GHz (byť už bez možnosti turbo boostu). Co víc byste ještě chtěli? Na poměry nejvyššího modelu série to není vůbec špatná hodnota, oproti několika předcházejícím generacím Intelu se ale řadí k těm horším.
Již z loňska víme, že 22nm výrobní postup se 3D tranzistory špatně snáší zvýšená napětí, to změna architektury neovlivní. Je nicméně záhadou, proč byl Intel schopen vyrobit tak zdařilé předprodukční vzorky a následně se vlastnosti čipů zhoršily. Možná Intel opravdu nechce kanibalizovat vyšší segment, kde by nám nejraději prodával platformu LGA 2011 za výrazně vyšší ceny. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale bude-li Intel bez konkurence jako doposud, je to tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.
Zdroj: PC Pro
