Vzhledem k nevůli zkostnatělého hudebního průmyslu odmítajícího změnu distribučních kanálů a způsobů konzumace hudby a s tím nepřímo spojeného snížení příjmů z prodejů hudby nemohlo být jednoduché zkoušet prošlapat cestu k revoluční službě. Pirátství ale s rozmachem internetu rostlo a levné streamování se pro boj s hudebním pirátstvím ukázalo být solidním prostředkem. Zatímco dnes je Spotify zavedená a uznávaná služba, se kterou přestala bojovat už i zastánkyně statusu quo Taylor Swift a kterou používá 140 milionů lidí (z toho 60 milionů předplatitelů a předplatitelek), ve svých začátcích nemělo na růžích ustláno. Jste nová služba, která si musí prorazit cestu. Hudebním vydavatelům jste k smíchu. Za zákulisí vzniku Spotify unikla pikantní informace, na což upozornil TorrentFreak.
Spotify jako pirátská služba
Rasmus Fleischer je příležitostní hudebník a člen bývalé skupiny Piratbyrån. Také píše a byl zaplacen švédskou výzkumnou radou, aby pomohl sepsat knihu o historii Spotify. Téma je slibné – to se již teď potvrzuje. Kniha Spotify Teardown – Inside the Black Box of Streaming Music, jež vyjde v příštím roce, vzbuzuje emoce už před vydáním, protože mj. odhaluje, že Spotify v začátcích používalo pirátské empétrojky.
To bylo v době, kdy se jednalo o betaverzi. Spotify bylo v pilotním režimu veřejně spuštěno na jaře roku 2007, přičemž fáze beta skončila oficiálním spuštěním v říjnu 2008. Podle Fleischera Spotify nabízelo k přehrání nelicencovanou muziky od května 2007 právě do října 2008. Je poněkud úsměvné, že služba metaforicky nazývaná lékem pirátství sama využívala pirátské skladby. Některé prý pocházely z The Pirate Bay.
Spotify začínalo s ukradenými písničkamiSpotify versus výzkum
Fleischer dále čerstvě uvedl, že se Spotify pokusilo v květnu práci výzkumného týmu zastavit. Nelze se divit, zveřejnění temných tajemství minulosti, k nimž patří i to výše uvedené, nemohou být pro firmu ničím příjemným. Spotify nicméně aspoň oficiálně nevadilo ani tak pirátství v začátcích služby, ale jiná výzkumná část. Výzkumný tým chtěl prozkoumat skrytou tvář služby, tj. její základy fungování, tedy jakými normami se řídí.
Část výzkumu se věnovala tomu, jak Spotify pracuje s věkem, genderem a geografickým umístěním posluchače či posluchačky ve vztahu k doporučování hudby. Sledována byla také práce se sběrem hudebních metadat. Na vzorku registrovaných uživatelek a uživatelů bylo provedeno testování, jež mělo poodhalit způsob fungování algoritmů ve vztahu k posluchačstvu.
Poslouchá člověk, nebo robot?
Výzkumným tým dále pracoval s boty, přičemž cílem bylo zjistit, zda je možné pomocí automatizovaných botů ovlivnit obchodní model Spotify (autorské poplatky jsou přiznány za zaznamenané přehrání skladby, přičemž skladba musí být přehrávána aspoň po dobu 30 sekund). Ve zkratce bylo dokázáno, že bot může zmást algoritmus.
Stovkami nebo tisícovkami opakovaných přehrání tak může ovlivnit distribuci poplatků. Což je velká věc, protože pokud Spotify nedokáže rozlišit mezi člověkem a strojem, může být pomocí botů služba ovlivňována tak, aby platby byly rozděleny mezi konkrétní umělce či umělkyně. Při zpochybnění funkčnosti obchodního modelu může služba čelit potížím s licencováním hudby například. Proto výzkum pro Spotify nepředstavuje dobrou zprávu ani v tomto ohledu.
Již jen krátce doplním, že Spotify podalo stížnost švédské výzkumné radě. Fleischer před pár dny na svém blogu ve švédštině sdělil, že rada stížnost o ukončení výzkumu vyhodnotila jako neopodstatněnou. Výzkumný tým tudíž nepřišel o financování, takže pokračuje ve své práci. Podle Fleischera se Spotify dotkla původně již v květnu vypuštěná informace o tom, že se zpočátku jednalo o pirátskou službu.
Načasování stížnosti týkající se výzkumu mu nepřipadá náhodná. V tuto chvíli tedy najdeme nemálo důvodů, proč se na knihu se těšit. Zatím nám spoluautor nabídl jen drobek a čtení o tom, jak Spotify vznikalo, by mohlo být ještě pořádně výživné.
