Problémy s HAMR
HAMR a zahřívání záznamové stopy laserem a (s tím spojená potřeba tento laser miniaturizovat do velikosti, která se vejda ke čtecí hlavě disku a zároveň je dost spolehlivá na to, aby vydržela fungovat několik let) patrně vždycky bude hodně choulostivá technologie. To je také asi důvod, proč se ji dosud nepodařilo odladit do praxe. Problémem by bylo i produkované teplo, které by patrně opět zhoršilo spolehlivost. Naštěstí to vypadá, že problém, který HAMR řeší, by se dal obejít i jinou cestou, a tu právě MAMR nabízí.
Proč byl HAMR doposud považován za nezbytnost? Výrobci HDD totiž v současnosti narazili na limit toho, jak malým lze na záznamovém povrchu učinit „bit“, tedy jednotku informace. Při dalším zmenšování záznamu se snižuje stabilita zapsané magnetické stopy, a aby bylo její polarizace (odlišení jedničky a nuly se používá severní/jižní pól) dostatečně silná a udržela data, musí být na disk zapsána také čím dál silnějším polem. Standardní dnes používaný kolmý zápis „PMR“ narazil na to, že už neumíme vytvořit zapisovací hlavičkou tak silné pole, jaké by další zmenšení magnetických stop na povrchu potřebovalo.
Technologie HAMR znamená Heat-Assisted Magnetic Recording, což vystihuje její podstatu. Onen rostoucí „odpor“ (koercivita) materiálu se totiž dá překonat, pokud se materiál zahřeje na vysokou teplotu, nad tzv. Curieův bod (mělo by jít o několik set stupňů). Na ním totiž materiál svou vysokou koercivitu ztratí. V tomto stavu je do něj možné zapsat dostatečně silnou magnetickou polarizaci i s mnohem slabším magnetickým polem, které vytvořit dnešní technologií umíme. Problém je, že toto zahřívání je třeba provádět oním laserem, což se ukázalo jako hodně těžké – prototypy už existují dlouhá léta, ale na sériovou výrobu to evidentně není.
Western Digital nyní oznámil, že dotáhl do použitelného stavu nadějnou alternativu v technologii MAMR (Microwave-Assisted Magnetic Recording), která by měla být mnohem méně komplikovaná a mnohem snáze realizovatelná. Také MAMR je trik, jak překonat odpor materiálu při pokusu vnutit mu novou polarizaci (tedy z 0 na 1 nebo obráceně). Místo zahřátí ale používá pro zvýšení energie materiálu tzv. Spin Torque Oscillator, který by měl vytvářet mikrovlné elektromagnetické záření o frekvenci někde mezi 20–40 GHz. Toto záření se trefí do feromagnetické rezonance záznamového média, čímž dodá danému místu dostatek energie, aby to spolu s normálním magnetickým polem záznamové hlavy dokázalo polaritu překlopit.
MAMR: jednoduchá konstrukce, levná výroba?
Stejně jako HAMR tedy MAMR excituje materiál v místě zápisu, aby se podařilo vytvořit dostatečně silnou a odolnou polarizaci, přičemž pro čtení již pak žádné podobné komplikace potřeba nejsou. Ovšem MAMR má reálně potřebovat mnohem méně energie, jelikož excitace pomocí oné rezonanční frekvence je účinější. Mělo by tedy méně hrozit opotřebení nebo selhání kvůli vysokým vznikajícím teplotám. Oscilátor má mít jen malou spotřebu (proud údajně jen 1–2 mA) a má jít o pár procent příkonu potřebného pro elektromagnet hlavičky, přestože zvyšuje efektivitu generovaného pole 3–4×.
Co je ale nejlepší zpráva: tato technologie má na rozdíl od HAMR být jednoduchá. HAMR potřebuje nové materiály a změny ve většině komponent disku, které vyrábí řada subdodavatelů, dále značně zvedá výrobní náklady a možná by dokonce mohl vyžadovat vyvažování zátěže podobné tomu u disků SSD, neboť by se médium mohlo opotřebovávat (jak reálná hrozba toto byla, nevím, je možné že WD teď nevýhody HAMR schválně nafukuje).
Naproti tomu MAMR má být skoro zázračný zlepšovák. Většina komponent, postupů a materiálů má být stejná jako u klasických pevných disků a lze je tedy snadno adaptovat a převzít. WD už dokonce údajně má svou technologii hlaviček dobře adaptovatelnou na tento nový druh záznamu a potřeba je jen integrovat onen oscilátor, což prý má prý být mnohem snazší, než s laserem u HAMRu. Výrobní náklady pro tuto technologii díky tomu mají být nízké, blízké dnešním standardním HDD se záznamem PMR či jeho „šindelovou“ modifikací SMR.
40TB disky do osmi let, první vlaštovky napřesrok
Co má MAMR přinést uživateli v praxi? Podle WD se s touto technologií bude dát kapacita HDD zvednout na nějakých 40 TB zhruba do roku 2025 (za osm let). Hustota zápisu by se mohla dostat až na 4 Tb na čtvereční palec. Toto číslo zahrnuje i příspěvek dalších technologií, jako je héliové plnění a SMR, ale obecně by MAMR mělo prorazit bariéry, které by jinak nárůst kapacit zpomalily či zastavily, a naopak by díky této novince mohly velikosti růst rychleji. Celý potenciál MAMR nebude ale k mání hned, jelikož bude trvat, než se rozjede masová výroba hlaviček s oscilátorem, a také bude třeba postupná evoluce záznamových ploten s jemnějšími a jemnějšími zrny. Vzorky disků na bázi MAMR chce Western Digital začít distribuovat od roku 2019, nicméně asi bude na místě určitá opatrnost, i zde by se technologie mohla pozdržet.