Během července se vývojový tým kolem WhatsApp vrtal ve funkci pro přeposílání zpráv. Nejprve je začal v chatech zvýrazňovat, aby bylo nad slunce jasné, že je jejím autorem či autorkou někdo jiný. Příslušné oznámení doprovodilo sdělení, o tom, že byste si přeposílání měli vždycky rozmyslet. Mezi řádky se dalo vyčíst, že by někdo mohl přijít k újmě.
Před pár dny přišlo další oznámení. WhatsApp zkusí omezit počet chatů, kam můžete najednou přeposlat zprávu. Stanovení omezení tedy není nutně konečné. Prozatím se limitace liší mezi Indií, kde dle Facebooku dochází k přeposílání zpráv častěji než v jiném státě, a zbytkem světa. V Indii lze v rámci aktuálního testování zprávu přeposlat do maximálně pěti konverzací najednou.
V této zemi z WhatsAppu dále zmizí tlačítko pro rychlé přeposlání zpráv s multimediálním obsahem. Na globální úrovni, která se nás dotýká, by tlačítko mělo zůstat. Počet chatů, kam můžete zprávu najednou přeposlat, nicméně bude omezen. V tomto případě ale tým kolem komunikátoru číselný údaj neuvádí; dle magazínu TechCrunch byl limit stanoven na 20 konverzacíDezinformace vedoucí k vlně fyzických útoků
WhatsApp chce udržet konverzaci soukromou. Na co vlastně reaguje? Právě v Indii dle BBC jen od letošního dubna k nejméně 18 zabitím, jimž předcházelo šíření pomluv skrze jmenovanou komunikační platformu. Pomluvy se týkaly únosů dětí. Naštvané davy se pak bez ohledu na legitimitu těchto tvrzení pustily do odvetných akcí a fyzicky napadly domnělé únosce či únoskyně. K tématu: Deepfake – porno žánr, který by bez počítačů nikdy nevznikl V těchto případech sehrál WhatsApp nepříjemnou roli zprostředkovatele, když byly přeposílány záměrně upravená videa nebo jiné zprávy do menších i větších skupin. Díky novým technologiím je možné manipulovat s multimediálním obsahem na tak vysoké úrovni, že se budeme muset naučit více než kdy dříve zjišťovat legitimitu obsahu. Photoshop promění den na noc, VoCo dokáže podobně manipulovat se zvukem. Podobně už začíná být možné manipulovat s videem a vkládat někomu do úst slova, která dotyčný nevyřkl. Indie má v současnosti s lynčováním v podobě fyzických útoků na základě pomluv velký problém. Ten prý částečně spočívá v tom, že řada lidí v online prostoru žije relativně krátce. Zejména v rurálních oblastech pak primárně věří tomu, kdo zprávu přeposlal, místo aby pátrali po jejím původu a legitimitě. Podobné chování vykazují lidé také v jiných zemích, které zasáhl fenomén fake news. Indie však v současnosti platí za výjimečnou, co se týče nekontrolovaného šíření pomluv, které vedou k fyzickým útokům, jež někdy končí zabitím. Indie je přitom pro WhatsApp největším trhem. Platformu zde používá kolem 200 milionů lidí. Kromě úprav možností komunikátoru Facebook v zemi nedávno zaplatil reklamu v tištěných médiích, v níž upozorňuje na problematiku šíření nepravdivých informací, byť někteří tento krok považují za nedostatečný. Ve světle fyzických útoků naplno vynikají rysy dvojsečnosti přístupu k důsledné ochraně soukromí uživatelek a uživatelů podobných platforem. WhatsApp nabízí šifrování end-to-end, díky kterému jsou zprávy čitelné jen na dvou zařízeních. Jenže tím pádem provozovatel služby nedokáže obsah konverzací číst, takže ani nemůže snadno odhalovat např. komunikaci skupiny lidí, která se chce mstít a převzít spravedlnost do vlastních rukou. https://twitter.com/AnujSrivas/status/1016548196867117061 Kroky, které WhatsApp učinilo, slouží jen jako jedna část boje. Neřeší však samotnou příčinu, kterou bude potřeba vyřešit ošetřit jinak než omezením funkcionality komunikačního nástroje. V podobné situaci se pak mohou ocitnout i jiné komunikátory s end-to-end šifrováním, které za jiných okolností může být nedocenitelné. To platí mj. v případech, kdy se díky němu mohou necenzurovaná sdělení dostat mimo území přísně kontrolovaná restriktivními režimy. Pomocí strojového učení by WhatsApp aspoň chtělo odhalovat účty rozesílající vysoký počet zpráv. Není zřejmé, jak s nimi bude dále nakládat. Dále se v Indii mj. pouští do edukace policie nebo spolupráce s akademiky a akademičkami, aby zkoumalo fenomén šíření dezinformací. Vstupujeme do éry skepse v nové technologie?Dobrý sluha, zlý pán