Ještě před tím, nežli se pustíme do rozboru události, je na místě představit samotný subjekt, kterého se celá věc týká. Tak tedy, WikiLeaks je mezinárodní organizace, která v zásadě funguje jako známá Wikipedia, jen namísto obecných informací a hesel operuje s informacemi a daty, která nejsou běžně dostupná, resp. odněkud unikla. To vše za současné ochrany anonymity zdroje. Ačkoliv by se celá idea někomu zdála jako oblíbená maximálně malým klubem konspirátorů, opak je pravdou – od spuštění v roce 2006 společností The Sunshine Press vybudovala za pouhý rok databázi přes 1,2 milionu dokumentů.
Přítomnost
Nejznámější kauza spojená s Wikileaks známá jako Afghan War Diary (Afghánský válečný deník) se začala psát v srpnu 2010, kdy web předal a zveřejnil několika známým zahraničním magazínům část z kompletu čítajícího 92 tisíc dokumentů souvisejících s válkou v Afghánistánu a spadajících mezi léta 2004–2009. Dokumenty obsahovaly prakticky dokonalý přehled jednotlivých incidentů a to včetně těch, jež se týkají místních civilních obětí, místních „renonců“ obecně a generály velmi neoblíbeného manévru známého jako „friendly fire“ (střelba do vlastních řad). Zakladatel WikiLeaks, pan Julian Assange, celý únik hodnotí jako srovnatelný se známými „Pentagon Papers“ z vietnamské války uniklými v 70. letech minulého století.
Dokumenty byly zveřejněny přesně 25. července 2010 a to přednostně (o několik týdnů dříve) novinám (The Guardian, The New York Times a Der Spiegel). Dne 29. července tým okolo WikiLeaks doplnil na stránky týkající se Afghánské války 1,4GB soubor, který je zašifrovaný algoritmem AES. Za této konstelace se čile spekuluje, zda to není ze strany WikiLeaks jakási „páka“ na vládu a pojistka pro případ, že by vláda chtěla web umlčet nějakou ze snadno dostupných cest – odstavením webu či jeho tvůrce Juliana Assangeho obviněním z nějaké úplně jiné věci. (Však byl také minulý týden obviněn ze znásilnění, žaloba však nakonec byla stažena.)
Celých 15 000 z 92 000 dokumentů ještě nebylo uveřejněno, což se stalo proto, aby mohl tým WikiLeaks ze zpráv a dat odstranil jakékoliv odkazy na zdroje. K nepříliš velké radosti americké vlády (a tím méně její armády) se však Assange nechal v srpnu v Londýně slyšet, že zbývající dokumenty budou zveřejněny „absolutně“. Také zde padlo, že si web vyžádal pomoc od organizací pro ochranu práv a od Pentagonu, ovšem žádné pomoci se mu odnikud nedostalo. Zda šlo pouze o gesto zdůraznit přístup vlády.
Julian Assange, WikiLeaks, zdroj: Pirátské noviny
Dle zprávy nalézající se na webu The Daily Beast se Obamova vláda již ptala v Británii, Německu i Austrálii (mimo jiných zemí), zda nemají zájem Assangeho obžalovat a stíhat za úniky dokumentů z afghánské války a přitom i omezit jeho cestování po světě. V Americe samotné toho času probíhá společné vyšetřování vedené armádou a FBI. Je tedy zřejmé, že Assangeho čeká s největší pravděpodobností minimálně obvinění z krádeže vládního majetku.
K věci se nedávno vyjádřila i australská strana ADA (Australia Defence Association), která připustila, že Julian Assange mohl spáchat vážný zločin kvůli napomáhání nepřátelům ADF. Neil James (výkonný ředitel ADA) k věci uvedl: „Jednoduše řečeno, WikiLeaks není autorizován mezinárodním ani australským právem k tomu, aby soudil, zda je otevřená publikace podobných materiálů riskem pro bezpečnost, morálku a práva zúčastněných objektů, tedy australských a spojeneckých vojsk bojujících pod OSN schválenou vojenskou operací.“
Zveřejněné dokumenty na WikiLeaks se týkají také lokálních informátorů a špionů, což je věc, kterou pro změnu vypíchl a zdůraznil jistý komentátor magazínu The Wall Street Journal. Pokud se skutečně v dokumentech nachází (platí s pravděpodobností hraničící s jistotou), pak může americká vláda jen doufat, že tým WikiLeaks z dokumentů pečlivě vyseparuje všechna podobná citlivá data. Je totiž logické, co by následovalo poté, kdyby se na internetu podobné údaje skutečně objevily, jelikož Taliban a podobné skupiny samozřejmě mají také k internetu přístup a umí si dát dvě a dvě dohromady. Ke cti Assangeho je nicméně nutno připočíst i to, že jako profesionální konspirátor má pro dělení podobných informací docela solidní čich, takže je velmi pravděpodobné, že v dokumentech nic mířícího prstem na konkrétní osoby nebude. Navíc Assange potvrdil, že zatím nezveřejněné dokumenty jeho tým prochází „řádek po řádku“ a „odkazy na nevinné třetí strany nacházející se pod reálnou hrozbou“ budou odstraněny.
Budoucnost
Web WikiLeaks také uvedl, že má videozáznam týkající se masakru afghánských civilistů americkou armádou. S největší pravděpodobností půjde o známý Granaiský masakr, v němž došlo kvůli chybnému vyhodnocení situace a neschopnosti rozlišit civilisty (a zejména malé civilisty – děti) ke zbytečnému utrpení mnoha osob a to samozřejmě opět převážně dětí, zabito byl asi 86–146 lidí.
To ale není vše. WikiLeaks má dle rozhovoru Assangeho s Chrisem Andersonem (šéfredaktor magazínu Wired) v rukávu ještě mnoho dalších es – výbuch albánské ropné těžební stanice, videa natočená ve firmě British Petroleum, i „enormní počet podobných odkrytí opravdu vysokého kalibru“. Jedním z důvodů odkladu zveřejnění je nedostatek dobrovolných novinářů.
Ze štábu Švédské pirátské strany přišla jako reakce na potenciální odstavení webu WikiLeaks nabídka využít serverů a konektivity řečené partaje (stejně jako to již činí známá The Pirate Bay) a připojovat se tak díky k ní k internetu anonymně.
Zdroj: Mediář, Pirátské noviny, Telegraph
