Startovní pozice přitom měly obě firmy stejné. Počátkem roku 2010 odborná veřejnost očekávala dlouho dopředu signalizované tabletové novinky od Applu a Microsoftu. První stihl novinky prezentovat Microsoft už v lednu 2010 na setkání CES 2010. Redmondský šéf Steve Ballmer ve své ostře sledované keynote nakonec představil namísto vlastního tabletu Microsoftu tablet značky Hewlett-Packard se systémem Windows 7.
Druhý na tahu byl Steve Jobs, tehdejší šéf společnosti Apple. Ten rovněž ještě v lednu 2010 také představil tablet. Apple ukázal světu vlastní tablet iPad s operačním systémem iOS, který dříve zabodoval v chytrém telefonu iPhone. Je třeba zdůraznit, že obě vystoupení nenaplnila velká očekávání širší odborné veřejnosti do nich vkládaná.
Jenže Apple pochybovačům zavřel ústa velmi dobrými prodeji svého iPadu. Tablet prezentovaný Microsoftem dopadl katastrofálně. Hewlett-Packard se několik měsíců po keynote Steveho Ballmera rozhodl představovaný projekt nakonec neuvést do sériové výroby. Prý kvůli nespokojenosti se systémem Windows 7 a údajně i s procesory Intel.
Není tablet jako tablet
Uvedení iPadu je bez nadsázky zlomovým momentem na trhu s tablety. Apple přehodil výhybku vývoje tabletů na jinou kolej a tento risk mu vyšel. Problém je v tom, že Microsoft a tradiční výrobci počítačů dlouho nosili v hlavách „Tablet PC“. Tedy osobní počítač hardwarově dosti podobný notebooku, který místo hardwarové klávesnice pod odklopným displejem nabídne displej dotykový.
Bill Gates, zakladatel Microsoftu, snil o takových zařízeních dlouhé roky a nikdo si moc nepřipouštěl, že by se tablety měly vydat jinou cestou. Systém Windows 7 měl být pro „Tablet PC“ doslova hitem. Microsoft systém vybavil multi-touch technologií a výrazně zoptimalizoval využití systémových prostředků. Jenže pak přišel charismatický Steve Jobs a ukázal světu, jak má vypadat komerčně úspěšný tablet pro širokou veřejnost.
Když byl představen první iPad, mnozí komentátoři jej posměvačně představovali jako přerostlý iPhone. Stránky odborného tisku plnily články s výčtem všeho, co iPad oproti osobnímu počítači neumí. Apple si ale nemusel drbat hlavu. Stačilo se podívat na první čísla prodejnosti. Po šedesáti dnech na trhu byly prodány dva miliony zařízení.
Apple přišel se zařízením, které umožní jednoduše surfovat po webu, vyřizovat e-maily a využívat komunitní servery. K tomu je také multimediálním přehrávačem a dá se na něm hrát i řada chytlavých her. Zařízení přitom bylo velmi kompaktní: jak co se týče hmotnosti, tak co se týče rozměrů. Jednoduchý systém iOS v kombinaci s multi-touch displejem umožnil pohodlné ovládání zařízení prsty, nebylo potřeba se někam pracně trefovat se stylusem.
Microsoft pro tablety neměl adekvátní systém
Brzy bylo jasné, že tablety starého střihu ani s Windows 7 nemohou revolučnímu iPadu konkurovat. Konkurenti Applu rychle začali hledat munici pro opětování palby. Tu v podobě softwaru jim nakonec dodal Google ve formě trojkové generace systému Android rychle reagující na vývoj na trhu. Microsoft neměl systém, který by vyhovoval požadavkům výrobců zařízení i koncových spotřebitelů.
Opakovala se tak stejná situace jako s netbooky. I tehdy Microsoft neodhadl vývoj na trhu. Hardwarově těžko uspokojitelná Windows Vista na méně výkonné netbooky nepřipadala v úvahu. Tehdy si Microsoft vytáhl trn z paty exhumací Windows XP. Ale pro tablety neměl absolutně co nabídnout.
Na trhu se sice objevilo několik zařízení s dotykovou obrazovkou a systémem Windows 7, ovšem uživatelskému komfortu poskytovaným iPadem nemohla konkurovat. Byla příliš velká a těžká a s malou výdrží baterie. Windows 7 sice podporují multi-touch ovládání, ale uživatelské prostředí systému bylo zkrátka šité na míru klasickým osobním počítačům s myší a klávesnicí. Od nich se tablety po příchodu iPadu odklonily a přitulily se spíše ke spotřební elektronice.
Zde bych se rád podělil o osobní zkušenost. Pořídil jsem si netbook Asus EEE PC T101MT s multi-touch displejem, který lze přetočením displeje přetvořit v tablet. Hardwarově sice umí skoro totéž co větší kolega notebook nebo stolní počítač, ale práce s ním připomíná drbání levou nohou za pravým uchem. Zařízení je těžké, nekompaktní. Ovládání prstem nepřipadá v úvahu, protože v kombinaci s desktopovým uživatelským prostředím Windows 7 se jen těžko trefuje na ovládací prvky navržené pro kurzor myši.
Výrobci, kterým u tohoto netbooku / tabletu byl Asus, nelze upřít snahu. Zařízení vybavil stylusem, s nímž lze pracovat přece jen výrazně přesněji. Jenže kdo si jednou zvykne pracovat s přenosnými zařízeními jen za pomoci svých horních končetin, ten se už nechce vracet někam o deset let zpět do éry stylusů. Když jsem si půjčil na testy iPad 2, viděl jsem ten nebetyčný rozdíl v uživatelském komfortu.
Asus se pokusil vybavit zařízení vlastním softwarem tak, aby šel tento netbook / tablet ovládat právě prsty. Software běžící nad Windows 7 na prezentačních videích vypadal velmi slibně. Skoro se nedalo zařízení nepovažovat za vážnou konkurenci pro iPad. Jenže v reálu zjevně narychlo spíchnuté aplikace nedokázaly se slabým procesorem Intel Atom běžet tak svižně, jak by bylo potřeba. To samozřejmě kostrbatost ovládání jenom eskalovalo.
Windows 8 mají Microsoft vrátit do hry
Microsoft se zjevně poučil a v příštím roce zkusí ještě doběhnout notně rozjetý vlak. Spásou mají být Windows 8. Ta vůbec poprvé kromě tradiční PC architektury „Wintel“ (Windows + Intel) budou podporovat i konkurenční ARM architekturu, což je pro úspěch na poli přenosných zařízení v dnešní době prakticky jediná možná cesta.
Windows 8 též přijdou s novým uživatelským rozhraním Metro, které bude navržené pro rychlé a snadné ovládání zařízení s dotykovým displejem pouze prsty, tedy bez stylusu. Microsoft sáhl po konceptu Metro, který použil už v systému Windows Phone 7. Tento systém sice zatím výraznější díru do světa neudělal, ovšem samotné jeho ovládání je hodnoceno obvykle velmi vysoko.
Microsoft nechápe Metro jako nadstavbu operačního systému. Navrhuje jej jako nový ekosystém. Chce přitáhnout vývojáře a přimět je k tvorbě aplikací pro Metro. Neměla by tak nastat situace, kdy v devíti z desíti případů rozhraní Metro nasměruje kroky uživatele pod staré dobré Aero. To by byl na poli tabletů další výbuch.
Novou generaci aplikací půjde stahovat a nakupovat z jednoho centrálního místa, kde si chce Microsoft podobně jako Apple tvrdě kontrolovat jakost aplikací. Tento úspěšný koncept Microsoft okopíroval již u své mobilní platformy Windows Phone, pro kterou je aktuálně asi čtyřicet tisíc aplikací k dispozici přes Windows Marketplace.
Podobné to bude s aplikacemi pro prostředí Metro i ve Windows 8. Microsoft samozřejmě počítá jak se šířením bezplatných aplikací, tak s distribucí placených aplikací, kde si chce stejně jako Apple nebo Google rozdělit zisk s tvůrci aplikací. Metro dostane i nový Internet Explorer 10 s velkým důrazem na HTML 5 a se zákazem vjezdu pro mnohými nenáviděný a hardwarově příliš náročný Flash.
To všechno mají Windows 8 nabídnout jako bonus k funkcionalitě tradičního systému pro osobní počítače. Směřujeme tedy k dalšímu evolučnímu stupni tabletů? Rozhodující bude konkrétní hardware navržený pro Windows 8. Microsoft se snažil relativně hodně, teď z velké části přechází odpovědnost za úspěch či neúspěch Windows 8 na výrobce tabletů. Uvidíme v příštím roce, jak to všechno dopadne. Vlastní tablet s Windows 8 slibují Nokia, HP a další významní výrobci.
