Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) před pěti lety spustilo nový projekt Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). Jeho cílem je pomocí dat ze satelitů a dalších senzorů sledovat aktuální stav ovzduší a na několik dní dopředu jej i předpovídat. Data CAMSu nově využívá i česká služba Windy.com, za níž stojí zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič.
K již tak bohatým meteorologickým informacím se tak na celosvětové mapě objevily čtyři nové vrstvy. Dvě z nich ukazují množství a pohyb nejvíce znečišťujících látek, tj. oxidu dusičitého (NO2) a polétavého prachu PM2,5. Další vrstva zobrazuje množství ozónu v atmosféře. Poslední pak koncentraci aerosolů, tedy různých dýmů a mlh. Copernicus tvrdí, že je to poprvé, co lze tyto informace přesně sledovat na přehledné mapě. Díky animaci větru lze také snadno vydedukovat, kudy budou znečišťující částice proudit.
TIP: In-Počasí má nový kabátek. Je rychlejší, mobilní a zobrazuje ještě více dat
„Vzhledem k tomu, že kvalita ovzduší je významným globálním problémem, jenž pouze v Evropské unii každoročně způsobí přibližně 400 000 předčasných úmrtí, je schopnost předpovídat znečištění ovzduší a přijímat opatření v oblasti emisí zásadnější než kdy předtím. Globální dosah aplikace Windy pomůže doručit data o kvalitě ovzduší firmám, vládám, organizacím a jednotlivcům po celém světě,“ tvrdí Windy.
„Vizualizace dat z CAMS je zásadní v tom, že lidem pomáhá porozumět kvalitě ovzduší,“ vysvětluje manažer CAMS, Vincent-Henri Peuch. „Znečištění ovzduší není jen lokální problém. Přenáší se větry, čímž se dotýká i těch, kteří žijí daleko od zdroje znečištění. Naše data umožňují uživatelům a firmám sledovat znečištění ovzduší přímo, včetně zdrojů znečištění a přenášení plynů a částic v atmosféře.“
Díky animacím lze na Windy identifikovat největší producenty NO2, tedy uhelné elektrárny a auta se spalovacími motory. Mapa se navíc v průběhu dne logicky mění, během noci znečištění ubývá, protože provoz klesá. Nejvyšší koncetrace PM2,5 jsou zase hezky vidět na pouštích, zejména na Sahaře a Gobi. V zimě pak budeme moci sledovat rostoucí ozonovou díru na Antarktidě.
Zdroj: Copernicus via Windy