Vybalování Xigmateku
Říkáte si, kde že má ten chladič druhé podlaží? Neberte to doslovně a podívejte se pozorně na upevnění heatpipe v základně. Trubice nejsou v hliníkovém bloku zapuštěné v jedné rovině, jako obvykle, ale hned ve dvou vrstvách nad sebou.
Výrobce na svých internetových stránkách sděluje nejdůležitější údaje. Je to především:
- Technologie H.D.T. – přímý kontakt heatpipe s CPU
- Podpora LGA775/1156/1366 a AM2/AM2+/AM3
- Možnost instalace dvou ventilátorů
- Dvě 8mm a čtyři 6m heatpipe ve dvou patrech
- Ventilátor s podporou PWM
- Antivibrační uchycení ventilátorů
- Uživatelsky přívětivá a spolehlivá instalace
Balení
Balení je řešeno zajímavě, jedná se o šedě potištěnou lepenkovou krabici s rohovým průzorem na chladič, která je uložena v obvodovém kartonu stejné barvy, ovšem potištěným logem severské varianty Poseidona a nezbytnými informacemi o svém obsahu. Vnější vrstva je zajištěna packami, po jejich uvolnění lze bez problémů sejmout.
Uvnitř na vás čeká chladič s ventilátorem a backplate v klasickém blistru ze dvou do sebe zapadajících částí. Tloušťka materiálu není nijak oslňující a testovaný kus měl blistr nepěkně popraskaný. Ægir však krom několika ohnutých žeber nedoznal žádné újmy. Mimo blistr objevíte menší šedou krabičku s příslušenstvím, manuál a záruční list na recyklovaném papíře.
Příslušenství
Krabička s příslušenstvím ukrývá mnoho pokladů. Nejdříve na vás vypadnou masivní spony z poctivého kovu, největší dojem na mě udělal díl upevňující chladič ke sponám, masivností si nic nezadá s příslušenstvím Prolimatechu. Do klína se vám následně vysypou dva igelitové pytlíky a teplovodivá pasta.
První pytlík skrývá osmici gumových trnů na uchycení ventilátorů. Druhý je o něco zajímavější, jeho obsahem je drobné montážní příslušenství, konkrétně čtyři vysoké matice, stejný počet šroubů, šest menších matiček, čtyři nevodivé podložky a malý klíč. Teplovodivá pasta je v obvyklé tubě.
Univerzální backplate mně na první pohled přijde povedený, na jedné straně je vybaven poměrně silnou vrstvou nevodivé pěnové hmoty.
Manuál, v podobě rozkládací plachty, je pěkně ilustrovaný, jinak by to ostatně ani nešlo. Pokud neumíte číst jedním z použitých jazyků (EN, DE, FR, ESP a sypaný čaj), musíte se spolehnout na ilustrace.
Výrobce na vás myslel i v případě ventilátoru, v balení naleznete jeden bíle podsvícený 120mm kus z poloprůhledného tmavého plastu s podporou PWM.
Detaily chladiče, instalace
Popis
Nevím, kde výrobce přišel na označení, tvar heatsinku ve mně vůbec neevokuje jakékoliv mořské božstvo. Tenhle nepatrný nedostatek se ale vyskytuje u drtivé většiny výrobků, že.
Čtyřicet osm žeber o tloušťce 0,3 mm a s rozestupy činícími 2 mm tvarově nijak nevybočuje z obvyklých konvencí. Půdorys je víceméně obdélníkový, pouze se zahloubeními na delších stranách a výřezy na uchycení ventilátorů. Vrchní žebro nese vyryté logo výrobce. Jednotlivá žebra nejsou spojena zámečky, na kratších stranách jsou pouze zahnuta směrem k základně a tvoří tak boční stěny uzavírající proudící vzduch uvnitř chladiče. Žebra se ani přes absenci zámečků a připájení k heatpipe vzájemně nepohybují.
Nejzajímavější částí chladiče jsou heatpipe. Podobně jako u testovaného stájového kolegy Thor’s Hammer naleznete teplovodivé trubičky ve dvou patrech. V „přízemí“ na styku s procesorem jsou pro vás připraveny dvě 8mm a dvě 6mm trubičky, nad nimi svoji práci odvádí další dvojice 6mm heatpipe. Nakolik bude toto uspořádání efektivní, vám ukážou až testy.
Po opuštění základny se heatpipe rozbíhají do žeber a tvoří dva shluky na krajích chladiče, přímo ofukována tak bude pouze jejich polovina. Základna je pouze malý blok hliníku vyfrézovaný do jedné roviny s teplovodivými trubičkami, od Xigmateku snad ani nic jiného čekat nešlo. Povrch je s jasnými stopami po opracování, nicméně pěkně rovný. Trubičky jsou osazeny „cik-cak“ a dvě větší osmimilimetrové naleznete mezi dvěma šestimilimetrovými. Známky po pájení byste hledali marně.
Instalace
Instalace chladiče je promyšlená a měla by vám jít dobře od ruky. Prvním krokem je výběr správných otvorů v backplate a podle patice i odchlípnutí části pěnové hmoty. Do otvorů vsadíte šrouby a komplet osadíte na zadní stranu základní desky. Po otočení desky socketem k sobě pojistíte šrouby velkými maticemi, pod které je nutné dát nevodivé podložky.
Na distanční matice položíte ocelové spony dle požadované orientace chladiče (já samozřejmě vše musel přešroubovat) a pojistíte menšími maticemi, které dotáhnete dodávaným klíčem.
Nyní již zbývá pouze nanést teplovodivou pastu a na procesor nasadit chladič. Pojistíte jej vložením kovové spony mezi heatpipe, ta se opře o základnu a zbylými maticemi vše pojistíte.
Nasazení ventilátoru není žádný problem, gumové trny protáhnete otvory ve ventilátoru a nacvaknete do výřezů v žebrech. K trnům mám menší výtku, jsou dost krátké a guma je velmi tvrdá.
Parametry
|
podporované patice |
Intel LGA 775/1156/1366, AMD AM2/AM2+/AM3 |
|
rozměry [mm] |
130 × 66,4 × 159 |
|
hmotnost pasivu [g] |
670 |
|
počet heatpipe |
6 (2× 8mm, 4× 6mm) |
|
počet lamel |
48 |
|
materiál základny |
Měď (heatpipe) |
|
materiál lamel pasivu |
Hliník |
|
rozměry větráku [mm] |
120 × 120 × 25 |
|
otáčky větráku [rpm] |
1000 - 2200 |
|
PWM |
Ano |
|
udávaná max. hlučnost [dBA] |
20 |
|
průtok vzduchu [cfm] |
89,45 max. |
|
ložiska |
Long Life Bearing |
|
stránka na webu výrobce |
|
|
cena [Kč] |
1350 |
Testovací metodika
Testovací sestava
Na test chladičů používám čtyřjádrový Core 2 Quad Q6600 rev. G0. Protože jsem chtěl chladiče co nejvíce zatížit, byl z důvodu dosažení vyššího odpadního tepla navíc přetaktován na 3300 MHz při napětí 1,5 V v BIOSu, což znamenalo 1,36 V pod zátěží v programu CPU-Z.
|
Základní deska |
Gigabyte GA-EP45-DS3R |
|
Paměť |
2× 1 GB OCZ Reaper DDR2-1066 |
|
Grafická karta |
XFX GeForce 8800 Ultra Extreme |
|
Procesor |
Intel Core 2 Quad Q6600 @ 3,3 GHz (Kentsfield, G0) |
|
Pevný disk |
Western Digital Caviar SE16 WD3200AAKS |
|
Přídavné ventilátory |
Nanoxia FX-12 2000, Nexus D12SL-12 PWM |
|
Zdroj |
Enermax Modu82+ 525 W |
Testovací metodika
Chladič byl samozřejmě testován v rámci jedné metodiky jako u předchozích recenzí.
Byla vyrobena kartonová náhražka skříně a kontroluje se teplota vstupního vzduchu. Krabice má objem přibližně podobný jako větší počítačová skříň a jsou v ní nainstalovány dva 12cm ventilátory na pozicích, kde by je každá slušná opravdová skříň měla. V krabici jsou během testů uloženy všechny komponenty včetně zdroje, ten má pro omezení jeho vlivu na tok vzduchu v krabici zajištěn vlastní ventilační otvory. Po instalaci a zajištění komponent na předem daná místa byla krabice zaizolována lepenkou. Teplota vstupního vzduchu se pohybovala vždy kolem 20° C, odchylky při jednotlivých měřeních nebyly větší jak 1° C.
Teploty jsem odčítal z interního senzoru v procesoru, vzhledem k použití stejného kusu CPU na všechny testy, bych zde chybu neviděl nijak kritickou. Jako vstupní a výstupní ventilátor byly použity chladiče FX12-2000 od firmy Nanoxia, běžící na 1000 ot. /min.
Procesor byl zatěžován v programu OCCT 3.1.0 a z grafů toho samého programu byly i odčítány teploty. Testování probíhalo tak, že po zapnutí PC jsem nechal běžet systém 10 min. pod zátěží pro zahřátí a následně jsem 10 min. čekal do dalších testů. Program byl nastaven na 15min. test, během něhož nejdříve měří 1 min. bez zátěže, následuje 10 minut zátěže a poté 4 minuty opět bez zátěže, na úplném konci byly odečteny teploty v idle. Z výsledných grafů byla odečtena maximální teplota na všech jádrech a vypočítán jejich aritmetický průměr.
Teplotní testy, posouzní hlučnosti, verdikt
Testování
Dodaný ventilátor podle specifikací dokáže regulovat otáčky mezi 1000 – 2000 RPM, proto jsem pro úplnost dat do celkových grafů naměřil 800 RPM s referenčním ventilátorem Nexus. Krom těchto měření jsem osadil dvojici ventilátorů na hlukově rozumných 1100 otáčkách a pro otestování maximálního možného výkonu i na 1900 otáčkách obou ventilátorů.
Zbylá měření ukazují chování při nízkých otáčkách, příp. rozdíly referenčním a dodaným ventilátorem.
Podobně jako u ventilátorů u Thorova kladiva je tento kus spíše nadprůměr.
Výsledky
Naměřené hodnoty na nezatíženém procesoru ukazují, že chladiči stačí dodat dostatečný průtok vzduchu a od určité hodnoty se teploty měnit moc nebudou.
Zajímavější část výsledků je samozřejmě na zatíženém procesoru. Potvrzuje se chování ze stavu bez zátěže, po překročení zhruba 1000 ot./min již chladič podává prakticky maximální výkon a další zvyšování průtoku vzduchu mnoho na výkonu nepřidává. K nižším teplotám tím pádem ani moc nepomůže výměna ventilátoru.
Rozdíl mezi hlukově přijatelnými 1100 ot./min. a dvěma ventilátory točícími 1900 ot./min, kdy už je pomalu potřeba přivrtat skříň k podlaze, činí relativně malé 3 °C.
Klepněte na náhled grafu pro zobrazení v plné, čitelné velikosti
Verdikt
Ægir se může směle postavit zbylému startovnímu poli, ostudu si jak výkonem, zpracováním, nebo příslušenstvím rozhodně neudělá. Chybí mi tu však něco, čím by se odlišil od svých soupeřů. Bohužel cena to není, vzhledem k příslušenství není vysoká, ale za méně peněz lze pořídit lepší chladič (Corator DS).
Případným zájemcům a skalním fanouškům výrobce ho ale s klidem v duši doporučím, pokud nehledáte to nejlepší, budete spokojeni.
Xigmatek Æegir
+ výkon
+ dodávané příslušenství
+ zajímavé technické řešení
- chatrnější balení
- nepraktické trny na uchycení ventilátoru
Za zapůjčení chladiče do testu děkujeme společnosti Agem CZ
