V říjnu si upevnil vůdčí pozici na domácím trhu rozhodnutím ruského antimonopolního úřadu, že Google nesmí prostřednictvím operačního systému Android protežovat vlastní aplikace, přičemž otevřením pobočky v Íránu pokračuje v rozšiřování svých služeb do dalších zemí.
Zakladel Yandexu Arkadij Volož a zakladatelé Googlu Larry Page a Sergej Brin, všimněte si podobně stylizovaných fotek
Kde hodlá – slovy ruského ministra komunikací a masových médií Nikolaje Nikiforova - podobně jako naposledy v Turecku a předtím v Bělorusku, Kazachstánu a na Ukrajině demonstrovat, že „ruský vyhledávací engine není o nic horší než ten vnucený světu Spojenými státy“. Mimochodem podle nedávné dohody s Microsoftem bude v těchto zemích Yandex ve Windows 10 nabízen jako výchozí vyhledávač pro Edge a Internet Explorer.
Uvedený citát potom poměrně přesně shrnuje, co internetová společnost založená Arkadijem Voložem a Iljou Segalovičem pro Rusy znamená. Nejde jen o možnost volby, jakou přináší třeba existence ruské sociální sítě VKontaktě – Yandex je hrází proti Googlu. „I členové vlády, byť se ne vždy se zástupci Yandexu shodnou, si dobře uvědomují, že Yandex je jedinou obranou Ruska před Googlem,“ potvrzuje Dmitrij Sokolov Mitrič, ruský novinář, který o Yandexu napsal knihu. „Na Yandex se nesahá, jinak přijde Google a to nikdo nechce.“
Google je pro opozici
Ruské upřednostnění Yandexu nad Googlem však není nějaký umělý nacionalistický konstrukt, který by musel spoléhat na ochranu vlády. „Yandex je víc než cover verze Googlu, vždyť přišel rok před ním. Vyvíjel se nezávisle na Googlu a spoustu služeb spustil dříve,“ upozorňuje Mitrič na fakt, že Volož a dnes již zesnulý Segalovič založili společnost v roce 1997.
V roce 1998, kdy teprve došlo ke spuštění Googlu, již kupovali doménu Yandex.com (Google.ru přijde až o šest let později) a k vyhledávacím službám přidali kontextuální reklamu. „Yandex.Direct byl spuštěný před AdWords, stejně tak Yandex.Traffic ukazoval, kde na mapě jsou zácpy, dávno před Googlem.“
Yandex v angličtině
Yandex má vlastní prohlížeč i fork Androidu, překladač, mail i cloudové úložiště. Google Play konkuruje Yandex.Store, přičemž většina služeb samozřejmě funguje rovněž jako mobilní aplikace. Yandex.ru vede ruský žebříček nejnavštěvovanějších webů a i celosvětově se pohybuje nejhůře v první dvacítce. Zatímco Google dosahuje na nějakých 35 % podílu na ruském trhu, Yandex se drží kolem 57 % a dá se předpokládat, že náskok, který má Google díky Androidu na mobilech (cca 54 % oproti 44 %) se po zmíněném rozhodnutí antimonopolního úřadu minimálně zmenší.
„Nejen v Rusku, ale i na jiných trzích, kam Yandex vkročil, se v podstatě potvrdila teorie, které Arkadij Volož říká ‚hypotéza 60/30/10‘,“ popisuje Mitrič. „Ta předpokládá, že pokud se na monopolizovaném trhu, jakým Turecko do příchodu Yandexu bylo, objeví dostatečně kvalitní alternativa, třetina obyvatel po ní okamžitě sáhne z principu – aby využila toho, že má na výběr.“ Určitou konkurenceschopnost Googlu na ruském trhu pak Mitrič vysvětluje ideologickými důvody: „Používání Googlu či Gmailu je v Rusku výrazem volnomyšlenkářství, progresivního a opozičního postoje.“
Globální vs. translokální
Zhruba třetinový podíl na ruském trhu je navíc podle Mitriče laťkou, kterou Google nemá příliš šancí překonat. Vedle časové a jazykové výhody Yandexu (od začátku používal stemming a zohledňoval ruskou morfologii) to prý naznačuje fakt, že se Američané společnost kdysi pokusili koupit. A dále Mitrič považuje služby ruské firmy za lepší a uživatelsky příjemnější. „Zatímco Google vidí svůj tým jako globální, Arkadij Volož ten svůj popisuje coby translokální – Yandex není všude, ale v místech, kde je, pečlivě zkoumá uživatelské požadavky a snaží se jim vyjít vstříc,“ tvrdí a za jedinou slabinu Yandexu považuje absenci vlastního operačního systému.
Pravdou je, že ruskému trhu Yandex (i z hlediska přesnosti lokálních vyhledávacích výsledků) vládne tvrdou rukou, na což jsou Rusové evidentně hrdí. Ostatně nepoznal to jen Google – společně s izraelským Gett se Yandex.Taxi v podstatě podařilo zamezit většímu úspěchu služby Uber na ruském území. Podobně ovšem zůstávají za velkolepým očekáváním úspěchy Yandexu na západnějších trzích. V Turecku, kam ruská společnost vstoupila roku 2011, Yandex nepřesáhl pětiprocentní podíl na trhu a momentálně sází na propojení „tureckého Uberu“ BiTaksi s Yandex.Taxi a Yandex.Traffic. Výsledek tureckého experimentu je přitom pro budoucnost Yandexu stěžejní.
„Volož sám řekl, že pokud se Yandexu v Turecku povede uspět, bude společnost pokračovat v mezinárodní expanzi,“ zdůrazňuje Mitrič. Není nicméně jasné, jak velký úspěch si Volož a spol. představují – jen to, že se ještě nevzdávají a letos se nechali slyšet, že z Turecka se oproti různým dohadům rozhodně nestáhnou. Dodejme, že Yandex má vývojářské studio také poblíž San Franciska a jeho pobočky (nikoliv jazykové verze vyhledávače) nechybí ani ve Švýcarsku či nejnověji v Německu.
