Wi-Fi prý narušuje volnou soutěž
O co jde? Národní regulátor, tedy Český telekomunikační úřad, zaslal v říjnu na MPO dokument Strategie správy rádiového spektra. V něm popisuje budoucí plány s rádiovými kmitočty a možnosti uvolnění dalších pásem, a to zejména s ohledem na výstavbu nových sítí. V našem článku jste se tak mohli dozvědět, že může vzniknout ještě několik LTE od alternativních operátorů. Do stejného dokumentu se ale na MPO (už bez zásahu ČTÚ) dostala pasáž o zpoplatnění dosud nelicencovaných pásem.
V EU by to byla rarita. Podle dokumentu by se muselo nově začít platit za frekvence užívané v komerčních bezdrátových sítích. Ministerstvo si myslí, že „nelicencované využití spektra použít pouze v případě, že nedojde k narušení volné soutěže a diskriminaci“. Co by bylo oním narušením? Mobilní operátoři (O2, T-Mobile, Vodafone, Air Telecom) musejí státu platit miliardy za využívání kmitočtů pro své 2G, 3G a LTE sítě, kdežto malý operátor z Horní Dolní může s Wi-Fi nakládat zdarma.
Loni v listopadu pořádala Asociace provozovatelů mobilní sítí konferenci (APMS), na které Petr Slach z konzultační společnosti Dentons vystoupil s prezentací (stahujte zde), která ke zpoplatnění pásem přímo vybízí. Nelicencovaná pásma podle Slacha vedou k: omezení hospodářské soutěže (zvýhodnění jedněch na úkor druhých), neúčelnému využívání spektra (neefektivní rozdělení, plýtvání přírodními zdroji) a nedostatečné správě spektra (ČTÚ nemá plnou kontrolu nad tím, co se kde vysílá).
Navrhuje proto zpoplatnění, což údajně vyřeší zmíněné tři problémy, a ještě přibydou peníze do státní kasy. Pouze v pásmu 10 GHz, které menší operátoři používají pro své páteční spoje, přichází stát ročně až o půl miliardy korun.
Wi-Fi mohou stavět i velcí operátoři
Body lze setřít jednoduchými argumenty. O narušení volné soutěže se nejedná, protože k volným frekvencím může z principu přistoupit každý. Nikdo nebrání O2, T-Mobilu nebo Vodafonu, aby také stavěli Wi-Fi sítě. Nelze přitom srovnávat licence za kmitočty používané v mobilních sítích za ty, na nichž stojí Wi-Fi. Operátoři si za miliardy korun kupují exkluzivní přístup k danému kmitočtu na dobu 15 let. V tom pásmu nesmí nikdo jiný vysílat.
S tím souvisí i efektivita využívání pásma. Wi-Fi je možná neefektivní v tom, že na některých místech je operátorů hodně a v omezeném pásmu se jejich sítě navzájem tlučou. Sítě 2G, 3G a LTE jsou ale také neefektivní. Operátoři za ně zaplatili, ale zdaleka nevyužívají celé držené pásmo. Půlka frekvencí pro 3G sítě je mrtvá, operátoři nespotřebují ani celé pásmo pro 2G. Vodafone proto na zbytcích frekvencí 900 a 2100 MHz spouští LTE. Loni rozdělená pásma 2600 MHz zůstanou nevyužitá ještě několik let.
Problémem je ona zmíněná nedostatečná správa spektra. K tomu ale ČTÚ vydalo všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12, které stanovuje, za jakých podmínek mohou provozovatelé sítí v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz pracovat. Dodržování pravidel mohou zajistit častější kontroly nebo vyšší pokuty, ale nikoliv nová „daň“, tedy zavedení poplatků.
Tiskový mluvčí MPO na dotaz ohledně zpoplatnění pásem řekl, že dokument je zatím jen ve fázi příprav a interních jednání. Sám ministr Jan Mládek ještě v pátek večer řekl novinářům, že dokud bude v úřadě, za Wi-Fi se platit nebude. Co ale až jednou odejde?
Kdo za návrhem stojí?
To nevíme přesně, ale vzhledem k prezentaci na konferenci APMS jej má nejspíš na svědomí operátorská lobby. Velcí operátoři mají jasný motiv – finančně uškodit menší konkurenci. Nejjasněji je to chování vidět u O2. Po akvizici Eurotelu a Českého telecomu zdědilo přístup k většině pevných linek v Česku. Na nich staví své xDSL sítě a má proto hlavní zájem, aby lidi přešli zpět od Wi-Fi na telefonní dráty.
Před patnácti dvaceti lety totiž uživatelé volili opačnou cestu. Kvůli drahému a omezenému připojení přes dial-up začali sami budovat komunitní Wi-Fi sítě, ze kterých se pak stávali první regionální operátoři. Telecom si toho nevšímal, neomezený internet za paušál nabídl až ke konci roku 2005. Z Česka se mezitím stala Wi-Fi velmoc.
Podíl jednotlivých připojení v Česku
Podle ČTÚ je dnes v Česku 985 000 Wi-Fi přípojek, 951 000 xDSL, 647 000 mobilních, 523 000 kabelových a 293 optických (čísla jsou za rok 2012). V rámci EU patří Česko co do počtu xDSL linek k podprůměru. Pokud jde o využívání pevných linek k telefonování, je na tom Česko úplně nejhůře (jen 16 % domácností). To jsou čísla, která O2 nerado vidí. Využití pevných linek je důležité i kvůli jinému byznysu, typicky internetové televizi.
O2 proto od roku 2010 kupovalo menší lokální poskytovatele připojení (hlavně Wi-Fi) a sdružovalo je pod značkou InternetHome. Už to vypadalo, že vytvoří jednu celonárodní síť s kvalitní infrastrukturou, ale firma místo toho Wi-Fi rušila a zákazníky, kde to šlo, převedla na xDSL. O2 nemá rádo Wi-Fi. Potřebuje lidi dostat na pevné linky, tam se protočí více peněz a skupina PPF po loňské drahé akvizici O2 potřebuje rychlou návratnost.
V roce 2020 bude mít každá domácnost 30 Mb/s
Velcí operátoři (a nejen ti mobilní) by měli ze „zdanění“ Wi-Fi ještě jeden užitek. Poplatky by byly pro mnohé firmy likvidační. V Česku funguje asi 1300 poskytovatelů bezdrátového připojení a podle grafu výše jde o hlavní způsob, jak se Češi dostanou k vysokorychlostnímu internetu.
Evropská unie si v rámci digitální agendy dala plán, že do roku 2020 budou mít všechny domácnosti v členských zemí možnost přístupu k přípojkám o rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s a polovina domácností až 100 Mb/s. U nás se stejný plán pod názvem Digitální Česko snaží naplnit ČTÚ a MPO.
K tomu je potřeba položení nových optických linek v místech, kde dosud chybí. Jejich výstavbu měly částečně pokrýt výnosy z aukce kmitočtů pro LTE. Na první pokus se výnosy vyšplhaly přes 20 miliard korun, ale tehdejší šéf ČTÚ aukci zrušil. Napodruhé se to obešlo bez dramat, ale bohužel i konkurence, a tak se frekvence vydražily jen za 8,5 miliardy.
Část peněz by tedy vláda věnovala na výstavbu optických sítí. Čím méně by bylo operátorů, tím více by si firmy rozdělily. A že peníze budou potřeba. Český telekomunikační úřad předloni mapoval tuzemský broadband a zjistil, že 30Mb/s internet je jen na 18 % Česka. Za pět let by se ale měl dostat na sto procent.
Mapa českého broadbandu
Úřad rozdělil republiku na 22 427 částí a ty pak označil bílou, šedou a černou barvou. Bílá barva označuje území, kde není ani jeden subjekt, který by nabízel internet s rychlostí stahování 30 Mb/s a více pro nejméně polovinu domácností. Bílou také pokryl místa, kde se mu nepodařilo získat žádné informace. Šedá barva označuje území, kde 30Mb/s internet nabízí alespoň jeden subjekt, černou pak dva více subjektů. Úřad počítal s aktuálním stavem i předpokládaným výhledem na tři roky dopředu.
A výsledek? Mapa není lichotivá, 82,2 % území dostalo bílou, 15 % šedou a 2,8 % černou barvu. Rychlý internet mají Klatovy, Přerov, Praha, Brno, Zlín, Opava, Bruntál nebo Blansko, pak už se 30Mb/s linky nacházejí hlavně ve větších městech. Bílá (a šedá místa) jsou první, kam by investice měly směřovat.
Nakonec to však nebude 8,5 miliardy korun, ale 14 miliard. Výnosy z aukce spolkla státní kasa a na výstavbu vysokorychlostních sítí z nich půjde ani koruna. Loni ale vláda rozhodla využít prostředků z evropského operačního programu EU Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v celkové výši 521 milionů eur. Dnes vláda oficiálně zrušila původní program a MPO dostalo za úkol do konce března vypracovat nový program, tzv. Národní plán rozvoje sítí nové generace.
ČLÁNKY DO MAILU