Architektura, patřící k průkopníkům technologie RISC,
vznikla v osmdesátých letech, v jejichž druhé polovině se dočkala
použití v mnoha pracovních stanicích a serverech – jejími uživateli byli
například DEC nebo SGI. Již začátkem devadesátých let přišla 64bitová varianta,
zároveň však mezi RISC procesory rostla konkurence, a tak se architektura
pomalu ale jistě stahovala z nasazení náročných na výkon, jako jsou
pracovní stanice, servery a superpočítače, kde ji nejprve nahrazovali
konkurenti SPARC, Alpha, Power a Itanium, než i do těchto oblastí s jistým
zpožděním vtrhly procesory typu x86.
MIPS však díky jednoduchosti a otevřenosti architektury
čekal druhý život v čipech pro průmyslové nasazení (tzv. „embedded“
procesory). Jádra MIPS si pro použití v kontrolérech nebo SoC čipech
licencuje například Broadcom, Cisco nebo Realtek (výčet významných zákazníků je
však mnohem delší) a
nejspíš sami máte nějaké doma, tedy alespoň vlastníte-li router nebo jiné
síťové zařízení, v jejichž elektronice jsou jádra MIPS obzvláště často použita.
Motivem pochybností o dalším směřování tedy zřejmě není ani
tak současná situace, jako spíš obavy, že v budoucnu by se společnosti
mohlo značně přitížit. Procesorová jádra pro průmyslové použití totiž navrhuje a
licencuje také britský ARM. Tento konkurent se však vedle toho od počátku
úspěšně veze na vlně mobilních zařízení, kde se těší neotřesitelné dominanci.
Díky tomu má dnes architektura ARM mnohem větší dynamiku (a publicitu); proto zřejmě poroste i její podíl i
v oblasti průmyslových čipů.
MIPS si očividně nedělá žádné iluze a ví, že konkurovat
většímu hráči se silným postavením je přetěžké, a šance na úspěch nejsou
zaručené bez ohledu na výši investic. Hlavní vlastníci tedy dost možná chtějí
prostřednictvím správní rady MIPS odprodat, dokud jsou akcie nahoře a výhled do
budoucna nevypadá tak zle, a tím veškeré starosti s dalším směřováním
přenechat novému majiteli.
Že si MIPS Technologies uvědomuje hrozbu ze strany
architektury ARM, dosvědčují její vlastní pokusy se (byť opožděně) prodrat na trh
čipů pro mobilní telefony a tablety. Dokázala si prosadit port operačního
systému Android pro své procesory, i toto vítězství by však mohlo být zastíněno
pro změnu nástupem Intelu na stejný trh. Polovodičový obr je totiž schopen
architekturu x86 prosazovat daleko razantněji, čímž se MIPS dostává na
nevděčnou třetí pozici.
Mobilní trh však nemusí být nutně tím, co o budoucnosti
procesorů MIPS rozhodne. Architektura má totiž to štěstí, že figuruje
v plánech čínských vůdců dosáhnout úplnou soběstačnost v oboru
informačních technologií. Jejich součástí je i vývoj procesorů Loongson,
které používají právě architekturu MIPS. Čipy sice stále výkonnostně zaostávají
za arzenálem Intelu nebo AMD, dočkaly se však už přesto nasazení například
v netboocích. Pokud tedy Číňané ve svých plánech vytrvají, může to pro
architekturu MIPS znamenat příliv financí a vývojového úsilí, který by mohl
nejen zastavit její ústup ze slávy, ale dokonce i přinést novou expanzi, pokud
by se skutečně začala rozšiřovat do
osobních počítačů a serverů.
Zdroj: Bloomberg
