Google nedávno odhalil nepříliš překvapivý fakt, že lidé používají zásuvné moduly stále méně. Žebříček oblíbenosti s přehledem vede Flash Player, který prozatím odliv uživatelů pociťuje jen velmi málo, pokud vůbec. Není divu, přehráváme v něm videa, hrajeme řadu her, dokonce i reklamní prvky bývají na stránce umístěné v tomto formátu. Adobe se podařilo se se svým produktem tak dobře zahákovat, že bude poměrně obtížné tuto vazbu narušit. Silverlightu se nikdy nepovedlo Flashi pořádně zatopit, Microsoft na jeho vývoj víceméně rezignoval. Zbývají maximálně objekty v Javě, ty se na webu občas objeví.
Převažuje ale Adobe Flash. Některé prohlížeče dovedou vložené prvky zásuvných modulů na stránce potlačit, takže se sami nepřehrají. Musíte na ně nejdříve klepnout, teprve pak se načtou. Výhody takového přístupu snad nemusíme příliš rozmazávat, především můžete ulehčit své přípojce. Hledíme směrem k uživatelům na cestách, kterým nezbývá, než se spolehnout na mobilní připojení. Každý ušetřený megabajt se v tomto případě počítá. Kromě úsporného komprimačního režimu Turbo si v Opeře pomůžete i vypnutím zásuvných modulů.
Trvalé vypnutí je každopádně nežádoucí, protože když pak pluginy potřebujte, musíte se proklikávat nastavením, vše potřebné povolit, po dokončení práce zase zakázat. Ne, existuje mnohem schůdnější cesta. Obsah pluginů lze načítat pouze na vyžádání, což v praxi znamená, že objekt na webové stránce zešedne a ožije teprve ve chvíli, kdy na něj klepnete. Jestliže videa a jiné prvky obvykle ignorujete, jde o účinný způsob, jak je vyvolat jen v případě nutkavé potřeby. Jinak vás blikající lišty a jiné vymoženosti obtěžovat nebudou.
Co si budeme nalhávat, přestanou vás děsit také reklamní bloky obsahující zvukový doprovod. Žádné nečekané reklamní harmonie už neuslyšíte. Funkce se dá využívat rovněž na videoserverech, kde obvykle dojde k automatickému přehrání videa. Tímto se ale začne přehrávat až ve chvíli, kdy si to vyžádáte. Navíc můžete sekundárně ušetřit něco málo z energie uložené v akumulátoru notebooku. Jak ale zásuvné moduly na vyžádání zapnout?
Mozilla Firefox
Začněme prohlížečem ze stáje Mozilla. Ten získal podporu pro ruční spouštění pluginů až jako poslední, vlastně teprve nedávno. Prozatím funkci nelze rozumně zapnout, zřejmě ještě potřebuje trochu odladit, dle našich zkušeností je ale funkční. Musíte to udělat skrze konfigurační stránkou about:config. Zadejte uvedenou adresu do adresního řádku, potvrďte, pokud se zobrazí varování, přísahejte, že jste připraveni ke každé špatnosti. Do políčka Hledat vložte hodnotu plugins.click_to_play, filtr ji vytáhne do popředí. Předvolbu v seznamu přepněte z false na true.
Aplikaci nemusíte restartovat, změna by se měla projevit okamžitě. Video na YouTube se nyní načte teprve tehdy, když na něj klepnete. Na začátku adresního řádku se schovává dialog, jehož prostřednictvím můžete rovněž spustit zásuvné moduly na stránce.
Google Chrome
Internetový gigant nabízí velmi příkladnou implementaci funkce. Najdete ji logicky umístěnou v Nastavení → Zobrazit rozšířená nastavení → Ochrana soukromí → Nastavení obsahu → Pluginy. Až se sem propracujete, povolte předvolbu Spustit kliknutím. Pak už budete muset pokaždé na příslušný prvek na stránce klepnout, aby byl spuštěn.
Vyvolejte kontextovou nabídku, skrze ni ho můžete úplně skrýt. Případě se zaměřte na tlačítko umístěné v adresním řádku, zde můžete pluginy jednak povolit, jednak můžete udělit výjimku aktuální doméně. Na YouTube se tak třeba videa mohou spouštět úplně sama. Víc si ani přát nemůžeme, Google za dobrou implementaci chválíme.
Opera
Nyní na řadu zákonitě musí přijít prohlížeč, který se s funkcí zásuvných modulů na vyžádání vytasil snad jako první. Přejděte do nastavení (Ctrl+F12), otevřete Pokročilé volby → Obsah a zapněte Povolit zásuvné moduly jen na vyžádání.
Opera pak ve vložených objektech zobrazuje šipku, která přímo vyzývá k načtení obsahu.
Internet Explorer umí zásuvné moduly zakázat trvale, ale funkci spuštění na vyžádání neobsahuje.
