Naše civilizace se označuje za informační společnost, ale pikantní je, že uchovávání informací zdaleka nemá vyřešeno. Lidstvo vytváří oceány jedniček a nul a zároveň jsou digitalizovány dokumenty původně hmatatelné – knihovny, archivy i audiovizuální díla. Všechna tato data ale putují na úložiště, která jsou svou podstatou krajně křehká a nespolehlivá. Navíc mají mizernou životnost, většinou se jim nesní ani o trvanlivosti novinového papíru. Chybou potenciálně největší ovšem je, že tato data vyžadují k přečtení sofistikovanou technologii. V případě pádu naší civilizace by tedy archeologové (nebo chcete-li návštěvníci z vesmíru) vůbec nemuseli být s to naše záznamy rozluštit – pakliže z nich vůbec něco zbude.
Jestli vám možnost apokalypsy či příchodu digitálního temna nahání strach, můžete nyní upnout naděje na firmu Hitachi. Ta oznámila, že na bázi laserového zápisu do křemenného skla vyvinula záznamové médium s velmi dlouhou životností. A to skutečně dlouhou – záznam údajně přežije po stovky milionů let.
Prototyp skleněného úložiště má podobu čiré čtvercové destičky o straně 2 cm a tloušťce 2 mm. Do ní jsou fyzicky zapsány bity pomocí laseru. Čisté křemenné sklo je odolnější než běžné sklo; médium je údajně odolné proti účinkům vody, chemikálií, elektromagnetického záření a dokonce přetrvá i žár o síle 1000 °C. Pokud sklo nebude rozbito, měl by záznam přežít v libovolných podmínkách, pokud nejsou skutečně katastrofického rázu (poškodit by jej ale asi mohla eroze například při vystavení větru či tekoucí vodě). Hustota zápisu není ovšem nijak dechberoucí, jedná se asi o 40 MB na čtvereční palec. Prototyp zapisuje ve čtyřech vrstvách, z technologického hlediska však prý není problém přidat další.
Zároveň je tato technologie relativně nenáročná na čtecí zařízení. Jednotlivé bity, „vypálené“ do materiálu laserem, jsou čitelné i s pomocí pouhého (podotýkám optického) mikroskopu. I v daleké budoucnosti by tak objevitelé těchto skleněných médií měli být schopni po troše bádání zkonstruovat potřebné čtečky. Samotná struktura dat není také nijak komplikovaná, takže lze doufat, že ji příští generace budou s to v případě nutnosti rozluštit a přizpůsobit své počítače k jejímu zpracování.
Toto záznamové zařízení je samozřejmě zbytečně robustní pro běžný trh, takže se nepočítá s nějakou masovou produkcí pro smrtelníky. Hitachi ale zcela vážně uvažuje, že by tuto záznamovou technologii nabídla státním institucím, muzeím, ale také církvím a náboženským společnostem. Doufejme ale, že nám Nebesa dopřejí, aby tyto technologie sloužily „jen pro strýčka příhodu“ a nebylo nikdy třeba z nich rekonstruovat naši zničenou kulturu.
Zdroje: The Register, Agence France-Presse (Facebook)
