Jenže na těch cenách je právě vidět, že to ti výrobci zas tak jednoduché nemají. Ceny lítají díky nabídce a poptávce celkem výrazně, a pokud výrobce zprovozní továrnu na nějaké technologii v nevhodném okamžiku, tak v době, kdy má ta fabrika konkurenční výhodu díky lepší technologii, prodávají se ztrátou nebo s minimálním ziskem a mezitím už zase konkurence přijde s modernější fabrikou, která vyrábí opět levněji.
Krásně je to vidět třeba na Micronu nebo Samsungu. Ty prodeje a výkyvy jsou až neskutečné. Micron měl v roce 2016 (rok jim končí v srpnu) ztrátu 275 milionů. Dva roky poté zisk 14 miliard, což bylo víc, než tržby v tom roce 2016. Aktuálně má za své poslední čtvrtletí (končící v listopadu 2019) zisk jen 491 milionů (před rokem to za to samé čtvrtletí bylo 3,293 miliardy).
V takovémto prostředí se nelze divit, že ty firmy investují opatrně. Získat podíl na úkor konkurence je jistě lákavé, ale stačí blbé načasování a jde to do háje. A to časování se dělá opravdu špatně. Zkuste si sám odhadnout, jaká bude cena RAMek nebo SSDček za tři roky a jaká bude poptávka.