Zelená energie: Tvoří zhruba desetinu výroby elektřiny v ČR, přibývá jejích dodavatelů

18. 11. 2019

Sdílet

 Autor: Redakce
Z uhlí, z jádra, z vody, ze slunce… Způsobů, jak získat elektrickou energii, je mnoho. Některé jsou účinnější, ale méně ekologické, jiné jsou stoprocentně „zelené“, ale závislé na počasí. Jak jsme na tom s jejich využíváním v Česku? Prim stále hrají tradiční zdroje jako hnědé uhlí a jádro, alternativní energie ale přibývá. A dobrou zprávou je i to, že v Česku roste počet dodavatelů, kteří „zelenou energii“ nabízejí.

Podle dat Energetického regulačního úřadu jsme v roce 2018 v Česku vyrobili nejvíce elektřiny od roku 1981. 43 procent z celkově vyrobených 73,9 terawatthodin připadlo na hnědouhelné elektrárny a 11 procent na obnovitelné zdroje.

Uhelné elektrárny stále hrají prim

Jak už jsme zmínili, nejvíce elektřiny se v Česku vyrobí v hnědouhelných elektrárnách. V roce 2018 šlo o 43, o rok dříve v nich vzniklo dokonce 51 procent elektrické energie.

Na začátku celého procesu je hnědé uhlí, které se tu spaluje v kotli a dává vzniknout teplu. To ohřívá vodu, která se mění na vodní páru. Právě vodní pára roztočí turbínu, jež pohání generátor. A ten konečně vyrobí elektrický proud. Zdá se to celkem snadné, že? Pak už zbývá „jen“ upravit napětí na přenosovou hladinu a vyslat elektřinu skrze vedení k zákazníkům.

Jádro je čisté, ale problém je s palivem

Na jádro v Česku připadá zhruba třetina vyrobené elektrické energie. Elektřina tu také vzniká díky turbínám, které pohánějí generátory, zdroj vodní páry je ale, logicky, jiný.

Místo uhlí je základní surovinou obohacený uran. Při štěpení uranových jader se uvolní velké množství energie, které opět poslouží ke vzniku páry. Ta je takzvaným sekundárním okruhem přivedená k turbíně a… dál je princip vzniku elektřiny stejný jako v předchozím případě.

Obrovský rozdíl je ale v tom, co odchází z chladírenských věží a komínů. Mohutná oblaka nad komíny jsou totiž tvořená výhradně vodní parou. Nejsou v nich žádné škodliviny.

Ostatní alternativní zdroje

V roce 2018 vyrobily větrné elektrárny pouhých 609 gigawatthodin elektrické energie. Tedy zhruba čtvrtinu toho, co solární elektrárny. V Česku pak větrná energetika dlouhodobě stagnuje. Přitom naplňuje veškeré atributy ekologičnosti. Vítr je přeci nevyčerpatelný.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je nejen podle mnohých nejkrásnější, ale i vůbec nejvýkonnější vodní elektrárnou v Česku. Stejně jako všechny ostatní i tahle využívá kinetickou energii padající vody, která roztáčí turbíny a v generátoru dává vzniknout elektřině. Vodní elektrárny jsou ekologické a obejdou se bez náročné obsluhy i údržby a jsou závislé na dostatečném množství vody.

ICTS24

Nárůst v roce 2018 zaznamenaly solární zdroje energie. Elektřina ze slunce je z hlediska ekologie ideální řešení. Elektrárny (ať už fotovoltaické nebo solárně-tepelné) využívají nevyčerpatelné zdroje energie, nevyžadují téměř žádnou obsluhu a jsou bezhlučné.

Na trhu už jsou dodavatelé, kteří nabízejí zelenou energii

Mnoho dodavatelů elektřiny na českém trhu se zaměřuje na nabídku nejen klasické, ale i „zelené energie“, která je vyrobena čistě z obnovitelných zdrojů. Patří mezi ně i původně švýcarská společnost Alpiq, jež je v Česku aktivní od roku 2009. V roce 2019 vstoupila v masovějším měřítku na trh s dodávky elektřiny a plynu pro domácnosti, drobné podnikatele i velké firmy. Je první na českém trhu, která nabízí nejen zázemí silné švýcarské skupiny s tradicí, velmi atraktivní cenu, ale i možnost změnit dodavatele on-line z pohodlí domova absolutně bez papírů. Každý, kdo umí zapnout počítač a pustit si internet, dokáže přejít k Alpiq. Pokud chcete zjistit víc, navštivte www.alpiq-energy.cz nebo www.LepsiEnergie.cz.

Autor článku