Ve věku 76 let dnes zemřel teoretický fyzik Stephen Hawking. Jeho rodina uvedla, že se tak stalo poklidně v jeho domě v Cambridgi. „Jsme hluboce zarmouceni, že dnes zemřel náš milovaný otec. Byl to skvělý vědec a výjimečný člověk, jehož práce a odkaz budou žít ještě mnoho let. Lidé chválili jeho odvahu a vytrvalost. Jeho brilantnost a humor inspiroval po celém světě,“ uvedly ve společném prohlášení jeho děti Lucy, Robert a Tim. Narodil se 8. ledna 1942 v univerzitním městě Oxford. V něm také získal svůj bakalářský titul v oboru fyziky a chemie. Protože se ale tehdy na škole nevyučovala matematika, zbytek akademického života tak strávil v Cambridgi, kde se věnoval kosmologii. V roce 1966 tam obhájil disertační práci Vlastnosti rozšiřujících se vesmírů (k přečtení zde) a získal doktorát. Hawkingův život zásadně ovlivnila amyotrofická laterální skleróza, kterou mu diagnostikovali ještě během studia. Neurodegenerativní onemocnění mozku a míchy způsobí, že člověk přestane ovládat většinu svalů v těle. Stejnou trpěl i bývalý český premiér Stanislav Gross. Lékaři dávali Hawkingovi naději jen na pár let života. Web deathlist.net jej dlouhé roky umisťoval do seznamu celebrit, které letos určitě zemřou.
Přes 30 let za něj mluvil počítač
Od roku 1968 byl Hawking upoután na invalidní vozíček. V roce 1985 dostal zápal plic a lékaři mu provedli tracheotomii, kvůli které přišel o hlas. Do jeho vozíčku mu proto o rok později instalovali počítač s hlasovou syntézou. Zprvu jej ovládal ručně, od roku 2005 pak pomocí pak pomocí pohybu tváře. Na vývoji potřebných technologií se podílel také Intel.
Hawking sepsal několik vědeckých studií i osvětových knih pro širokou veřejnost. Jeho nejznámějším dílem bylo zjištění, že černé díry ve skutečnosti nejsou zcela černé, ale vyzářují energii. Postupně se vypařují, byť tento proces bude trvat desítky miliard let.
Byl také jedním z prvních, který chtěl vytvořit tzv. teorii všeho. Dnes vesmír studujeme pomocí teorií obecné relativity a kvantové mechaniky, které ale nejsou vzájemně slučitelné. Dodnes ale vědci nepřišli na jednu teorii, která by dokázala popsat gravitaci, elektromagnetismus, silnou a slabou jadernou sílu.
Kromě velkého vědeckého bádání byl Hawking též výborným popularizátorem. Za zmínku stojí především jeho Stručná historie času vydaná v roce 1988. V ní laikům vysvětluje vznik vesmíru a vystačí si přitom pouze s jednou rovnicí: E=mc².
