Nebudeme chodit okolo horké kaše, nový operační systém z dílny Microsoftu je hotový, do prodeje vstoupí na konci října, takže nastává dilema, zda si ho v blízké budoucnosti pořídit. Proč bez přemýšlení koupit zajíce v pytli, že? Také software je lepší si předem vyzkoušet, pokud za něj máte vydat ne úplně zanedbatelnou sumu. Ano, upgrade na Windows 8 sice bude přinejmenším v akci dost levný, i tak v některých situacích může být tisícovka utracena úplně zbytečně. Můžete totiž zjistit, že na nedotekovém zařízení vám novinka nemá co nabídnout, pokud například aktuálně používáte velmi dobrá Windows 7.
Za zmínku stojí ovšem i zásadní vylepšení desktopového režimu, kvůli kterým byste už o přechodu uvažovat mohli. Jestli vám budou Windows 8 stát za to, si ale rozhodněte sami. Jak to udělat lépe, než na základě vlastní zkušenosti? Netvrdíme, že virtuální počítač představuje nejlepší způsob, jak si všechno v systému vyzkoušet, přeci jen je na něm práce pomalejší než v reálu. Všechny nové funkce si ale vyzkoušet můžete, především vás patrně bude zajímat Metro a novodobá nabídka Start. Podívejte se tedy na návod, jak virtuální počítač zprovoznit.
Předpokládáme, že již máte k dispozici Windows 8. Pokud ne, stáhněte si 90denní demoverzi Windows 8 Enterprise. Času na odzkoušení budete mít více než dost. Budete také potřebovat nástroj na tvorbu virtuálních počítačů, takže přejděte na www.virtualbox.org a stáhněte si VirtualBox. Předesílám, že jsme zkoušeli verzi 4.1.20, kde se Osmičky nainstalovaly bez jediného zádrhelu. Nic nezkazíte, pokud si do programu ještě přidáte balíček s doplňky. VirtualBox 4.1.20 Oracle VM VirtualBox Extension Pack naleznete na stejné stránce se soubory ke stažení.
Díky němu bude váš virtuální počítač především podporovat zařízení pro USB 2.0, není to ovšem jediná výhoda. Pokud jste si aplikaci úspěšně nainstalovali, čtěte dále.
„Stavíme“ virtuální počítač
Nyní byste před sebou měli mít prázdné okno VirtualBoxu. Rovnou klepněte na tlačítko Nový, případně uhoďte klávesy Ctrl+N.
Pokud jako název virtuálního stroje zvolíte „Windows 8“, program rovnou vyberete tento typ virtuálního počítače. Nastavení tedy bude od začátku přizpůsobené Osmičkám, takže do něj nebudete muset dále zasahovat, případně s ním laborovat, abyste je rozchodili. Takže si ještě v kolonce Typ OS zkontroluje, zda je opravdu vybrána položka Windows 8, případně Windows 8 (64-bit).
Jedním z mála aspektů, s nimiž si musíte ručně pohrát, je velikost operační paměti, kterou aplikace přidělí virtuálnímu počítači. V případě 32bitových virtuálních Osmiček si nachystejte alespoň jeden gigabajt. Čím více, tím lépe, takže jestliže máte paměti nazbyt, klidně zvolte vyšší hodnotu. Postupovat ale přirozeně musíte podle toho, kolik máte k dispozici fyzické paměti. My jsme si vybrali 1536 MB, aby virtuální instalace běhala o fous svižněji. (Pakliže zkoušíte 64bitovou variantu, bude to chtít aspoň 2 GB paměti.)
Virtuální pevný disk je poslední kouskem do skládačky, s nímž strávíte trochu více času. Pokud žádný nemáte, musíte si aspoň jeden vytvořit. V průvodci tudíž ponechte označenou tvorbu, včetně předvolby Bootovací pevný disk.
Jaký typ disku zvolit? Doporučujeme ponechat zdejší domácí VDI.
Mezi dynamicky alokovaným a stálým diskem je velký rozdíl v tom, jak se chovají. Pokud mu vyberete pevnou velikost, třeba 30 GB, ubude vám v reálu z fyzické jednotky v počítači rovnou 30 GB. A to navzdory tomu, že vlastně tuto kapacitu virtuální stroj z velké části vůbec nevyužívá. Dynamický disk vám naproti tomu v reálu z kapacity vašeho pevného disku ujídá volné gigabajty postupně, jak se plní obsah virtuální jednotky.
Ale pozor, i dynamickému disku přidělujete pevně stanovenou hranici, takže pak ve virtuálním stroji pracujete například s 30 GB, nad rámec této kvóty ale jít nemůžete. (Virtuální disk ovšem upravit a zvětšit lze, jen to vyžaduje dodatečné zásahy a postupy.)
Ať už se uchýlíte ke kterékoli ze dvou variant, v dalším kroku disku musíte přidělit nějakou kapacitu. 30 GB by mělo být dost, záleží ovšem, co všechno máte s Windows 8 v plánu.
Všechno překontrolujte, dále pokračujte klepnutím na Vytvořit.
Tímto jste dokončili nastavování virtuálního stroje, takže i v dalším okně všechny aspekty zkontrolujte a klepněte na Vytvořit. Kdyby se vám něco nezdálo, můžete se vrátit o pár kroků zpátky.
Instalujeme Windows 8 do virtuálního počítače
Právě stvořený virtuál spusťte, měl by se vám ukázat průvodce prvním spuštěním.
Zeptá se vás na instalační médium. My jsme měli k dispozici DVD, takže volba padla na optickou mechaniku. Programu ale vnutíte klidně obraz ve formátu ISO.
Až si vyberete, klepněte na Spustit, čímž průvodce opustíte.
Instalace Windows 8 by měla začít, ale projít byste jí měli i poslepu. Jako obvykle nejprve:
- vyberete jazyk,
- pak klepnete na velké tlačítko Nainstalovat (Install),
- přijmete licenční podmínky,
- vyberte cílový diskový oddíl.
A pokračujete v krasojízdě. Instalační program se v následujících minutách obslouží sám, počítač se párkrát zrestartuje, ani u toho nemusíte být.
První nastavení
Po několika minutách, možná spíše až po desítkách minut, se s vámi nový systém konečně začne bavit. Série prvotních nastavení je zahájena zadáním názvu počítače, vyberete si také barvu Metra. Ta vás bude posléze všude provázet, můžete ji ovšem později změnit.
Dále dostanete na výběr, zda zvolit sadu výchozích předvoleb. Nebo si je raději přizpůsobíte?
Pokud se vydáte druhou cestou, připravte se na průchod několika dalšími obrazovkami. Máte zájem o sdílení v síti? Pokud si nejste jistí, zvolte raději Ne.
Automatické aktualizace doporučujeme ponechat zapnuté, můžete ovšem vypnout filtr SmartScreen a předvolbu Do Not Track v Internet Exploreru.
Odesílání různých metrických dat je pak věcí čistě dobrovolnou. Pozorně si případně přečtete, s čím souhlasíte, abyste pak v budoucnu nebyli nepříjemně překvapeni.
Přihlášení k Microsoft Account
Zvláštní pozornost si zaslouží přihlášení k účtu Microsoft Account. K e-mailové adrese budou mj. vázány všechny transakce provedené ve Windows Store, takže si ideálně zvolte jeden účet, který budete od teď používat nastálo. Místo online účtu si můžete dokonce vybrat lokální, tam ale budete mít problém s instalování aplikací z katalogu Windows Store. Rozdíly mezi oběma typy účtů si přečtěte v našem starším článku.
Po dokončení přihlášení proběhnou poslední úpravy, během nichž s počítačem ještě pracovat nelze. Můžete si všimnout nového průvodce, který nastiňuje ovládání myší. Funkce skryté v rozích znáte, pokud nás čtete aspoň občas.
V závěru přirozeně spatříte úvodní obrazovku, jak se novodobé nabídce Start oficiálně říká.
