Já měl taky C64C, ale kamarádi až na jednoho klasické breadboxy.
A jak píše Saman, do kazeťáku jsem si vypiloval drážku, abych mohl "ladit" (měl jsem kazeťák, který neměl ladicí dírku) - vím, že na to byl prográmek, který to dělal graficky, ale já si vždy vystačil s vlastním uchem a poslechem pískotu hlavičky souboru. No a pak jsem pořídil (někdy v roce 1989?) disketovku a tiskárnu, a z C64 už byl použitelný stroj, i čeština byla...