Je třeba v tomto kontextu zdůraznit, že právě Adobe Photoshop byl v jistou dobu tím, co se nazývá „killer app“, tedy aplikace, kvůli které si mnozí pořizují počítače právě této platformy, protože jinde srovnatelný software neexistuje. Takových aplikací zná historie více, například pro Apple II jí byl slavný Visicalc, první tabulkový procesor historie. Ačkoliv se jen pár let po zrodu dočkal Photoshop portace i na Windows, přesto zůstala značná část jeho uživatelů věrná Applu a to právě v jeho velmi těžkých dobách, kdy bojoval o holou existenci.
Jenifer in paradise byla první fotka zpracovaná ve Photoshopu. Je na ní žena Johna Knoll zachycená na dovolené na ostrově Bora Bora. Snímek byl použit již při testování aplikace Display a následně i pro demonstrace možností prvního Photoshopu
Jasná volba pro DTP
Firma Adobe se přitom od Applu nedočkala žádné podpory, žádné vážnosti, žádného vděku. Dá se říci, že Photoshop, stejně jako jiné dřívější podobně zásadní aplikace (například PageMaker či PostScript), vznikl zcela nezávisle na Apple, který se pouze vezl a na popularitě těchto programů profitoval. Macintosh se díky jim stal volbou pro profesionály v oblasti DTP a později digitálního zpracování fotografií, ovšem zásluha samotné jablečné firmy byla v tomto směru pouze pasivní.
Za zrodem Photoshopu stáli bratři Thomas a John Knollovi. Jejich otec Glenn, profesor radiologie a jaderného inženýrství, měl totiž jako vedlejší koníček fotografování. Díky tomu se mladší z bratrů John (inspirátor celého budoucího projektu) už od mládí zajímal o zpracování fotografií, o převod do černobílého formátu, úpravu kontrastu a barevného podání apod. Práce s digitální fotografií a videem se stala jeho velkou vášní, takže se v polovině osmdesátých let stal členem týmu Industrial Light and Magic, který zpracovával vizuální efekty v mnoha filmových hitech, například v nové sérii Star Wars a Pirátech z Karibiku.
Thomas Knoll – tvůrce a šéf vývoje Photoshopu až do verze CS4Pozvolný start
Nicméně, k tomu vedla dlouhá cesta. Vše započalo v roce 1978, kdy si ctihodný profesor Glenn Knoll zakoupil počítač Apple II+ se 64kB RAM, aby na něm mohl po večerech zpracovávat různé výzkumné úkoly. Právě fakt, že počítač byl využitý pouze po večerech, když se živitel rodiny vrátil z práce, byl pro budoucnost velice šťastný. Oba synové se na tomto stroji naučili programovat. Pro Johna se jednalo o životní poslání, jelikož díky experimentům s počítačovou grafikou získal neocenitelné zkušenosti, které se mu jednak hodily při studiu na School of Cimenatic Arts, ale i později při zmíněné práci v ILM.
V roce 1984 si profesor Knoll zakoupil nový Macintosh, což opět jeho syna oslnilo. Snadnost používání i programování na této platformě převyšovala vše, co doposud znal. Leč při své práci v ILM měl John Knoll už možnost pracovat s podstatně výkonnějším hardwarem – se specializovanými pracovními stanicemi Pixar Image Computer. Tento počítač byl specializován na zpracování digitalizovaného obrazu či videa a zdaleka předběhl svou dobu. A to nejen výkonem, ale i svou cenou, protože 135 000 dolarů si nemohl dovolit opravdu každý. Nástupce, PII-9, byl prodáván spolu s prvním RAID polem a stál tím pádem téměř třikrát více. Nelze se tedy divit, že těchto počítačů se celkově prodaly zhruba tři stovky.
Na počítačích Pixaru pracoval John Knoll na vizuálních efektech pro nejeden hollywoodský trhák
Štastný omyl s Macintoshem
Musíme se ale nyní věnovat druhému z bratrů, Thomasovi. Ten vystudoval na University of Michigan softwarové inženýrství a v roce 1987 si zakoupil Macintosh Plus a hodlal na něm zpracovat svou doktorskou práci o úpravách digitálních fotografií. Je třeba se přeci jen trošku podivit, proč si pro tento úkol zakoupil právě Macintosh, který v této době zvládal pouze černobílou grafiku.
Zatímco jiné tehdejší počítač, například Atari ST či Amiga, případně IBM PC AT s kvalitní grafickou kartou, dokázaly pracovat s barvami či se stupni šedi, Macintosh uměl zobrazit pouze černou a bílou, žádné přechodové tóny. Volbu této platformy lze tedy považovat za omyl, patrně způsobený dobrou zkušeností se starším otcovým strojem. Šťastný to omyl – jak nám historie ukazuje neustále, mnoho velkých výtvorů lidského ducha vděčí za svůj vznik právě šťastným omylům.
I přes svoji nevhodnost se stal Macintosh Plus prvním počítačem, na kterém Thomas Knoll zkoušel své první grafické aplikacePrávě fakt, že Macintosh barvy ani přechodové tóny neuměl, znamenal velkou výzvu. Kromě toho právě díky tomuto omezení zde byl i příznivý fakt neexistence jakékoliv konkurence. Tehdejší profesionálové používali na zpracování digitálního obrazu Amigu, která měla pro tento úkol nejlepší předpoklady. Dokázala zobrazit ve speciálním módu HAM v rozlišení 320 × 200 px celou svou barevnou paletu 4 096 barev (s určitými omezeními, které ale u digitální fotografie nehrály zásadní roli). V této době se jednalo o nejlevnější stroj pro práci s digitalizovanou grafikou, ovšem Thomas si jej nevybral.
Aby mohl na své doktorské práci nějak rozumně pracovat, naprogramoval Thomas aplikaci zvanou Display, která dokázala pomocí ditheringu zobrazit na černobílém monitoru Macintoshe digitální fotografie. Johna tento program velice zaujal (ačkoliv je tak trošku s podivem proč, neboť se v tuto chvíli nejednalo o editor, ale pouhý ditheringový zobrazovač fotografií, kromě toho se nejednalo o zas tak přelomové dílo, přelomové bylo pouze na Macintoshi). Povzbuzoval Thomase, ať ten strohý základ vylepší do plnohodnotné aplikace, umožňující manipulace s fotografiemi.
John Knoll – spolutvůrce PhotoshopuZ prohlížeče editorem
Thomas poslechl, přejmenoval plánovanou aplikaci na ImagePro a pustil se do vylepšování. Jednou z prvních funkcí byla gamma korekce, ovšem velice rychle následovaly další – nastavování kontrastu a jasu, barevnosti, zabudování filtrů atd. Program byl přitom natolik šikovně vytvořen, aby byl schopen zpracovávat digitální obrazy v původní barevné kvalitě a to navzdory faktu, že Macintosh Plus je neuměl zobrazit. Nicméně, soudobý profesionální (a nesmírně drahý) Macintosh II toto zvládl a Thomas svůj program tedy na takovou funkcionalitu připravil, což bylo obrovské štěstí a velké vizionářství, jinak by v profesionální sféře nemohl uspět.
Photoshop 1.0 spuštěný na Macu Plus. Žádné barevné orgie se tenkrát nekonalyImagePro postupně bobtnal o další a další funkcionalitu a byl to opět John, který Thomasovi navrhl, ať z programu nedělá shareware, nýbrž jej zkusí nabídnout nějakému distributorovi k prodeji. To se ale ukázalo jako dost náročný problém, protože ať Thomas nabízel program sebevíce, žádný z oslovených distributorů o něj zájem neprojevil.
Přeci jen, v této době byla zavedenou platformou pro digitální fotografii Amiga a distributoři nechápali, proč něco takového realizovat na černobílém a značně omezeném Macintoshi. Macintosh II (kde mělo užívání smysl) se teprve začínal prodávat a vzhledem k ceně byl mnoha uživatelům nedostupný. Thomase tlačil čas, jelikož měl rodinu a jeho žena čekala první dítě. Potřeboval vydělávat peníze. Proto se rozhodl, že svou doktorandskou práci přeruší na šest měsíců a v tomto mezičase se pokusí z betaverze udělat plnohodnotnou aplikaci.
První nasazení Photoshopu
Jedinou firmou, která jej nakonec vzala na milost, byla BarneyScan, která program (přejmenovaný na Photoshop) dodávala i se svým scannerem. Thomas nebyl z této dohody zrovna nadšen, ale peníze se hodily. A hlavně – prodal této firmě pouze povolení na použití jeho programu, nikoli licenci na plná práva.
V září roku 1988 se na něj konečně usmálo štěstí. John předvedl ukázku programu firmě Adobe a tu velice zaujal. Macintosh II se v tom mezidobí stal respektovaným strojem, kromě toho, už se přeci nejednalo o nadšenecký projekt, protože už šlo o aplikaci existující a vydanou, byť ve značně omezené míře. Adobe pochopilo, že Photoshop skvěle doplňuje jejich Illustrator, a proto byla v dubnu následujícího roku uzavřena dohoda, kde Adobe zakoupilo licenci pro výhradní využívání plánovaného softwaru a Thomas zůstal hlavním vývojářem.
Revoluční nástroj
Dokončování přelomové aplikace ale trvalo ještě téměř rok, než byl v únoru 1990 Photoshop 1.0 konečně představen veřejnosti. Ačkoliv (celkem pochopitelně) toho uměl mnohem méně, než pozdější verze, i v této úvodní variantě se jednalo o nesmírně užitečného pomocníka, jehož některé vychytávky jsou používané dodnes. Zároveň šlo o software překonávající konkurenci v mnoha ohledech, jelikož až do této doby se editory zaměřovaly spíše na malování a úpravu samotných pixelů, nikoliv na práci s filtry či retuší.
Photoshop 1.0 již na barevné verzi Macu IIPhotoshop už tehdy znal klasické funkce jako klonovací razítko či „kouzelnou hůlku“ pro výběr zpracovávané oblasti, což v této době nikde nebylo k mání. Jak ukázaly i relativně nedávné experimenty, i s touto první verzí dokáží dnešní profesionálové pracovat (i když jim samozřejmě schází mnohé další a modernější vymoženosti). Dle těchto testů byli zkušení uživatelé překvapeni, jak je i ten 25 let starý program dodnes plně použitelný. O kolika jiných aplikacích se něco takového dá říct?
Adobe Photoshop se kdysi vešel na čtyři disketyNedostižný etalon
Díky své funkcionalitě se Photoshop velice rychle stal standardem, metou, kterou si profesionálové zvolili za jediné možné řešení a konkurence se po léta marně snaží ji dohonit a předhonit. Jakkoliv se samozřejmě nechce ani v nejmenším tvrdit, že funkce současné verze CC 2015.1 každý z uživatelů opravdu využije, je zkrátka pravdou, že Photoshop je legenda, a i když v některých oblastech je již nahraditelný jinými, často volně šiřitelnými aplikacemi, pro profesionály, kteří si jej mohou dovolit pořídit, představuje obvykle jasnou volbu.
Adobe Photoshop 6.0 již výrazně rozšířil možnosti úprav fotografií
Je pravda, že současná licenční politika Adobe, která od verzí CC spočívá v dnes tak populárním neustálém „předplatném“, tak tato politika mnohým leze na nervy. A tak se lze setkat s tím, že i mistři oboru stále zůstávají věrni starším verzím jako CS3 či CS6 a do novějších se nehrnou, protože i tyto starší aplikace jim plně vyhovují.
Thomas Knoll byl šéfem vývoje Photoshopu až do verze CS4 a nyní se už soustředí pouze na modul Camera Raw. Své předsevzetí, že doktorskou práci přeruší na pouhých šest měsíců, nakonec porušil. Dodnes ji nedokončil a PhD nezískal. Ale zase vytvořil Photoshop. Je zcela jisté, že ty miliony spokojených uživatelů mnohem více oceňují právě tuto jeho zásluhu a – upřímně řečeno – jeho titul je jim zcela ukradený.
