Pokud trochu sledujete oblast monitorů, tak asi víte, že vzrůstající nároky monitorů s vysokým rozlišením (5K, 8K, 10K) vyčerpávají přenosovou rychlost dostupných rozhraní HDMI a DisplayPort. U stolních monitorů se jako řešení objevila technologie komprese VESA DSC (Display Stream Compression). Je bohužel ztrátová, ale její vliv by měl být těžko postřehnutelný a méně nepříjemný než převod na barvy YUV a podvzorkování, což je alternativa. Pokud se vám však celkově myšlenka ztráty kvality při zobrazování na PC moc nelíbí, máme pro vás „dobrou zprávu“. Vypadá to, že této cesty nezůstanou ušetřená ani mobilní zařízení. I v těch totiž rozlišení rostou a technologie ztrátové komprese pro ušetření datových toků do nich přichází také.
Nepůjde přímo o existující standard DSC pro DisplayPort, ale o separátní technologii, kterou vyvíjí VESA a MIPI Alliance (což je skupina, která standardizuje rozhraní používaná v mobilní a embedded oblasti, viz například MIPI CSI pro kamery, DSI pro displeje). Tato nová komprese se jmenuje VESA Display Compression-M v1.1 neboli VDC-M (přes označení 1.1 jde o první verzi této technologie). Bude se soustředit na použit v chytrých telefonech a není zpětně kompatibilní s DSC. Pro implementaci také vyžaduje komplexnější elektroniku, výměnou za to ale docílí vyšší kompresní poměr. Zatímco DSC potřebuje na jeden pixel celkově 8 bitů, o VDC-M by to bylo jen 6 bitů. DSC tedy ve výsledku dosahuje při 24bitových barvách kompresi 3:1 a při 30bitových 3,75:1, u VDC-M by bylo dosaženo poměrů 5:1 a 4:1.
Ztenčení mobilů, delší výdrž...
Komprese by stále měla být „vizuálně bezeztrátová“, což znamená, že efekt by neměla být patrný, nebo alespoň snadno zjistitelný (jak moc se to ale povede v praxi, to uvidíme). Jaký to má smysl v mobilních zařízeních, kde je obrazovka hned vedle GPU a není třeba nějaký dlouhý kabel? Snížení datového toku mezi těmito komponentami by dovolilo použít pomalejší rozhraní běžící na nižších taktech nebo s nižším počtem vodičů. A to by zase umožnilo spotřebovat na přenos dat do displeje méně energie. Výsledkem by tedy mohla být o něco delší výdrž na baterii. Zjednodušení zapojení by teoreticky mohlo dovolovat třeba nějaké další ztenčení telefonu, ale je otázka, jak velký to už může mít význam.
Komprese VDC-M bude fungovat po jednotlivých snímcích, mělo by jít o čistě „intra“ kodek, přičemž obraz by měl být posílán po řádcích, nečeká se tedy na kompletní zakódování, takže přidaná latence by neměla být významná. Kvantizace by měla používat transformaci DCT. Formát podporuje nativně jak barvy RGB, tak YUV s plným vzorkováním a YUV s 4:2:2 a 4:2:0. Barevná hloubka složek může být 8, 10 nebo 12 bitů a podporován je i vysoký dynamický rozsah (HDR). Komprese DSC 1.2a jinak podporuje i barevné hloubky 14/16 bitů, takže proti VDC-M 1.1 je pružnější, tyto formáty obrazu ale asi v mobilech nemají moc smysl.
Srovnání kompresí DSC pro DisplayPort/HDMI a nové mobilní VDC-M 1.1Komprese je součást DSI-2 1.1
Komprese VDC-M bude součástí standardu pro připojení obrazovek MIPI DSI-2 1.1, který byl veřejně publikován také nyní. Součástí rozhraní eDP pro notebooky se zatím zřejmě nestane. Stejně tak na DisplayPortu a nově i HDMI 2.1 bude dále používána komprese DSC. Respektive, bude výhledově používána, protože zatím se v žádném dostupném monitoru neobjevila. Místo toho se pro snížení datových toků používá podvzorkování barevné informace 4:2:2 nebo 4:2:0 (to jinak implikuje převod z RGB do barevného prostoru YUV pro přenos a poté zpět na RGB v monitoru, což je také ztrátová operace). Zda bude v mobilech VDC-M populárnější, to zatím těžko říct.
Pro implementátory VDC-M je k dispozici referenční kód napsaný v C a jak dekodér, tak enkodér jsou specifikovány, aby byla zaručena kompatibilita a přesné (deterministické) 1:1 dekódování. Specifikace jsou otevřené a dostupné na stránkách konsorcia VESA. Bloky pro implementaci enkodérů a dekodérů by měly nabízet různé firmy, oznámil je už Hardent.
