No z mého pohledu je tu ještě další věc.
- Ano Intel tím vyřeší svůj problém a výrobními procesy.
- Ano má dost financí, takže si může dovolit mnohem dřív modernější výrobní proces než AMD.
Nicméně já tu vidím ještě jednu věc. Intel se všemožně snaží, aby AMD tolik v OEM a server trhu neprorazilo. Hraje mu do karet i to, že TSMC nestíhá vyrábět. Takže AMD i když má super produkty, tak je ani pořádně v dostatečné míře nemůže dostat na trh. No a tady vidím ještě jeden důvod právě. Intel Tim sníží i možnosti konkurence více růst, protože sám bude u TSMC odčerpávat výrobní kapacity. Má víc financí a může si to dovolit.
Je tedy otázkou zda AMD nezačne hledat další výrobní kapacity u firmy Samsung. Tak jak to nyní dělá Nvidia.
"Stane se něco úplně jiného a nepředvídatelného."
Je to nejpodobnejsi odpoved, kterou bych dal, tak jsem kliknul, ale nesouhlasim s nepredvidatelnym. Naopak predvidam, ze soucasna PC bublina stvorena pandemii koronaviru splaskne. Lidi mohou pomrit, nebude kdo by nakupoval nebo umre koronavirus a nebude pro lidi nutne mit 4 PC v rodine, tudiz taky nakupovat prestanou nebo bude koronavirus pokracovat dal a lidem proste dojdou penize, takze nakupovat PC stejne nebudou.
Dalsi jina eventualita nesvedcici prodejum PC je, ze nejsou graficke karty. Uz ted do desktopu koupite v podstate jen GT710, GT730 a GT1030. AMD uz i rekla, ze u nich grafiky budou nejdriv za pul roku, takze je klidne mozne, ze cely rok 2021 od AMD grafiku nekoupime a kdyz se podivame k NVidii, tak ty problemy, ktere maji se Samsungem, jsou enormni, tam se zahlceni trhu ocekavat neda uz vubec. I tohle bude mit za nasledek pokles prodeje procesoru.
Klidne vidim situaci tak, ze za dva roky bude mit Intel vyrobeno u sebe i u TSMC haldu procesoru, ktere nedokaze prodat stejne jako ma problem s prodejem Comet Lake a bude mit problem s prodavanim Rocket Lake. Sklady jim budou praskat ve svech.
AMD na tom muze byt lepe, pokud do doby krize dokaze splatit dluhy a vytvorit polstar na prekonani hubenych let.
Páči sa mi ten vývoj, ak to takto bude a zároveň sú to výborné správy do budúcna pre fandov / akcionárov intelu :D
Inak alza včera slušne zlacnila Comety od i5 10600KS z 236e na 201e (5 299kč), Ryzen 3600 bez X je za 5290kč. A tak dalej, napr 8-jadro i7 10700f z 320e na 280e (7 199kč) ... idu teraz jak rožky a AMD je to zlé drahé :P
Moc nerozumím tomu, proč bych si měl sypat popel na hlavu. Opravdu bych rád, kdybyste to nějak rozvedl.
O tom, že bude používat externí dodavatele mluví Intel úplně veřejně, což už jsem tu několikrát psal. O tom, že už dneska je Intel pro TSMC velký zákazník jsem tu už taky psal. O tom, že pokud chce používat nové výrobní procesy od TSMC, musí je objednávat v předstihu, jsem tu psal taky. Proto bych chtěl vědět, co se vám nezdá.
Můžeme se dohadovat o tom, jaké produkty bude na tom 3nm procesu u TSMC vyrábět. Podle mě "žádné". A to je opravdu můj odhad. Podle mě si bude u TSMC nechávat dělat čiplety, které pak bude kombinovat s čiplety ze svých fabrik a tím vznikne teprve nějaký finální produkt. Dává to i ekonomický smysl, protože platit násobně víc za 3nm proces i tam, kde není potřeba, by zbytečně snižovalo marži.
Výhoda Intelu je, že v těch svých fabrikách nemusí tu kapacitu objednávat roky dopředu a taky to, že ty 14nm fabriky už jsou z větší části zaplacené (účetně odepsané), takže když nebudou vytíženy na 100 %, nic finančně zlého se neděje. A v těch modernějších 10nm či dokonce 7nm nebude mít takovou kapacitu, aby ho pokles trhu o desítky procent nějak rozházel. A to, že trh procesorů poklesne o desítky procent je skoro jisté.
Z čeho usuzujete, že má Intel problém s prodejem Comet Lake? Ve 4Q/2020 mu prodej desktopových čipů vyrostl meziročně o 25 %. Samozřejmě bychom mohli spekulovat, že je to na úkor desktopových Atomů, ale tomu moc neodpovídá jen 2% meziroční pokles průměrné prodejní ceny.
To, že byste se vůbec nedivil, vypovídá něco o vás. A není to zrovna nic lichotivého.
Můžete klidně Intelu připisovat nekalé úmysly (ty má každá firma, když řeší, jak se s konkurencí vypořádat). Ale on není úplně blbej. Tedy, když už by ty kapacity chtěl obsadit, jen aby je nezískala konkurence, tak by na nich vyrobil něco, co by mohl zpeněžit. Vyhazovat je, nedává sebemenší smysl. Zvláště, když takový wafer na nejlepším výrobním procesu konkurence bude alespoň 3x dražší než ten z jeho fabrik.
Tohle ale bylo jasné od začátku. Příznivci AMD se tu roky plácali po ramenou, jak je AMD skvělé, že vyrábí 7nm procesory a Intel je v hajzlu, protože není schopen zprovoznit ani své 10nm továrny. A nechtěli pochopit, že Intel má tu možnost využívat externí dodavatele naprosto stejnou, ne-li lepší.
Druhou věc ještě tedy nepochopili, a to je ta, že Intel nemůže konkurenci zničit, ale musí si ji hýčkat, stejně jako to dělal od toho roku 1976, kdy s ní uzavřel první dohodu. Kdyby je Intel v minulosti nepodržel, tak už tady nejsou. A příležitostí je potopit měl spoustu. Tedy ani teď žádné TSMC kapacity nevykoupí a nebude tak bránit AMD v činnosti.
Vychazim z informaci od ruznych znamych, kteri prodavaji PC komponenty, procaky od Intelu jsou neprodejne, az na vyjimky prodavaji procaky od AMD.
Nevim, kde ty informace najit, ale zajimalo by me, o kolik vice pocitacu prodalo HP a Dell v roce 2020 nez v roce 2019. Pripadny vysoky narust prodeju, ktery jiste je mozny, kdyz trh PC v roce 2020 vseobecne rostl, by vysvetlilo i narust prodeje procesoru u Intelu. Jednoduse je mozne, ze zatimco Intel v retailu hluboko klesnul, tak diky OEM partnerum vystoupal vys nez v predchozim roce. Je to otazka.
5nm proces se blíží - psal jsem o intelu a o x86. Zatím není znám jediný x86 CPU, který by byl vyráběn touto technologií. Tomu brání jak (zatím) vysoká cena, tak technologické obtíže.
Že si může Apple dovolit vyrábět svou M1 na 5nm, je tak trochu věcí luxusu a applovských marží. Za další, jak je vidět na příkladu AMD (pozitivní) i Intelu (negativní), moderní výrobní procesy vyžadují zásadní přizpůsobení návrhu procesoru - a tady je třeba jasně uvést, že Intel nemá hotovo prakticky nic. Dokonce bych si i tipnul, že jeho "nedokonalý" 10nm proces by, pokud by k němu mělo přístup např. AMD, byl v pohodě použitelný - samozřejmě s pro něj ideálně navrženým designem procesoru.
Někteří lidé jsou trolly, jiní věří nesmyslům, další to nemají v hlavně v pořádku no a pak je tu Radek. Intel si konkurenci musí "hýčkat"? Pro někoho je očividně těžké to pochopit i kdyby mu to řekl CEO intelu do očí. Intel udělá cokoli, jen aby AMD nemělo šanci vyrůst na poli CPU a získat významnější podíl. Udělal to už tolikrát, byl za to odsouzen a bude to dělat dál. Očerňování konkurence, uplácení OEM, úmyslně lživý marketing, likvidace zdrojů..
Podržel třeba Microsoft Apple (které by možná v 90kách krachlo). ALe je takový moment u AMD/Intelu?
Intel toleroval AMD, když dělalo klony pre-PC procesorů/obvodů, protože zákazníci často chtěli záložního dodavatele a tudíž by si mohl ublížit, kdyby AMD tohle zakázal. (Taky tehdy v tomhle klonování byly jiné poměry. A mimochodem se třeba i ty lidi ve firmách znali, takže si občas radili, pomáhali, tehdy taky často platilo, že je dost pastvy pro každého.)
U IBM PC už IBM ostře vyžadovalo, aby existoval ten druhý dodavatel, takže to žádná dobrá vůle Intelu nebyla. Prostě jinak by ten byznys tehdy nedostali, tak museli alternativní dodavatele strpět (a později se aktivně snažili se z toho vyvléct.) A pak už nějaký kamarádství moc nebylo.
Intel si zkusil platformu PC monopolizovat, 386ka od AMD šla na trh pozdě, protože se je Intel snažil soudně zastavit a ty bitvy se táhly léta, než je prohrál (podobně házel klacky pod nohy Cyrixu). Itanium byl taky pokus vyšachovat x86 konkurenty.
Pak si Intel nechal uniknout příležitost udělat 64bitový rozšíření, skočilo po tom AMD a uspělo od té doby má na Intel páku, takže mu Intel nemohl nebo nemohl tak snadno třeba odepřít cross-licensing. Ale to fakt teda není dobrá vůle Intelu... Podobný případ je domněnka, že Intel nesmí nechat AMD krachnout, protože antimonopolní průšvih. To není benevolence, to je pozitivní vliv zákonné regulace, která Intel k něčemu nutí. No a kromě toho, poslední dekádu ten monopolní dohled nic moc nedělá (mi přijde, že skončil s érou řízení proti Microsoftu a pak jako by usnul), takže si myslím, že kdyby se věci děly trošku jinak, mohlo AMD klidně krachnout a lidi by se možná moc divili, kde je ten Intel, aby je zachraňoval :) Možná by vykoupil patenty/majetek/IP, aby zajistil, že to nikdo jinej nedostane, a la 3Dfx? Kdo ví.
Takže jediný prostor pro představu, že Intel AMD šetří a stará se, aby nekrachlo je v hypotéze, že třeba Intel brzdil ve zvyšovýní výkon CPU a přidávání jader. Ale to nejspíš nedělal kvůli dobru AMD, ale proto, že díky tomu měl menší čipy a větčí marži.
"Druhou věc ještě tedy nepochopili, a to je ta, že Intel nemůže konkurenci zničit, ale musí si ji hýčkat, stejně jako to dělal od toho roku 1976, kdy s ní uzavřel první dohodu."
.. jak muzete psat neco o tom, ze si Intel "hycka" AMD? V bussinesu nic takoveho neexistuje. Intel bud neco musel udelat a nebo v tom mel nejaky zamer. Zbytek jsou Vase fabulace o tom, ze Intel byl "hodny" k AMD. Opet v bussinesu nic takoveho neni. Existuji jen protisluzby a jede se neco za neco, coz bude na 99% i to, proc AMD s Intelem v urcitem momente dosli ke shodam nebo ne.
Vyjadrujte se opravdu k financim, ty prispevky jsou i zajimave a osobne si je rad prectu.
No to je mi novinka? Proč je to jednička na internetu? Já tam nakupuji téměř exkluzivně, vyjímečně nakupuji jinde, když se to vyloženě vyplatí (třeba Logitech G903 vyšla o tisíc levněji v Datartu, G915 o třetinu levněji v CZC), ale na Alze nakoupím vše, od komponent, po drogérii, domácí potřeby, bílou techniku apod. Proč bych nakupoval všechno tohle zboží v různých krámech a řešil všemožné dodávky, když alza je za rohem a když mi to nevezou přímo domů (ať dodávkou, nebo jako před vánoci taxíky) tak mám možnost si těžší zboží naložit přímo u skladu, takže do auta takové zboží putuje max 1 metr.
Ceny jsou také obvykle velice dobré, když vezmu například nádobí, tak stejná značka se jinde nedala sehnat za lepší cenu než právě na Alze.
Já vám nerozumím, čeho chcete svým povídáním dosáhnout. Já se vám jen snažil na oficiálním čísle ukázat, že s těmi neprodejnými Comet Lake čipy to nebude asi tak úplně pravda.
Jinak ještě jedno číslo vám mohu poskytnout a to objem zásob. Intel vykazoval na konci minulého roku 8,427 miliardy v zásobách, což je 10,8 % ročního obratu. AMD mělo zásob 1,399 miliary, což je 14,3 % ročního obratu. Tedy ani podle tohoto ukazatele to nevypadá, že by Intelu přetékaly sklady nějakými neprodejnými čipy.
Nebudeš to chtít slyšet, ale tví známý jsou "picmoši". V podstatě na jejich odběrech vcelku ani tak moc nezáleží. To se ale dá říci o celém našem trhu, myslím ČR.
Počet nakupovaných objemů pro resellery (velkoobchody - to není Alza atd!) jsou v řádech desítek kusů (počítače/notebooky) z jednotlivých modelů (PN). Málo kdy se nakupuje více než vyšší stovky kusů. Objednává se většinou minimálně na rok dopředu.
U procesorů je to pak úplně stejné. Objednáš "na sklad" a aktuální potřeby řešíš nákupem přebytků. Nicméně když si objednáš 1000 ks CPU Intel i5 xxxx, tak je prostě dostaneš. A když jich budeš chtít více, tak je musíš nakoupit, ev. obráceně zase přeprodat, mezi resellery. Stejně jsou součástí nějaké aliance, protože přímý nákup od Intelu na pouze 1 tis. konkrétního CPU je takové pšouknutí na pár minut, které ti Intel ani neumožní. Prostě potřebují mít zaplněnou výrobu alespoň na rok dopředu.
Jinak obraty počítačů jsou zde (IDC).
https://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS46691020
Mezi nenechat vyrůst a zničit, je dost propastný rozdíl. Ale chápu, že člověk, co si myslí, že se vyplatí kupovat konkurenční výrobky (wafery od TSMC) a bez užitku je vyhazovat, tohle nepochopí.
A evidentně nechcete pochopit ani ty další věci. To očerňování konkurence je snad naprosto běžné. AMD taky ve svých testech nechválí Intel, ale naopak ho podává v co nejhorším světle.
Uplácení OEM je groteskní myšlenka po vzoru Šimkova: Nechci slevu zadarmo. Ale možná mi pan odborník vysvětlí, jak se uplácením zákazníka zvyšují zisky.
Lživý marketing je opět žvást. Intel naopak prakticky všude říká, jak to je. Že hlupáčkové nejsou sto pochopit, že když Intel napíše k procesoru, že má 65W TDP a v databází napíše co to znamená, a že tenhle procesor může mít až 250 W, že to není lež, ale naopak pravda. To, že někde otestují svůj čip proti ne úplně nejlepší konkurenci, opět není nic lživého, když to tam naprosto jasně napíšou.
Likvidací zdrojů myslíte to vaše vysněné vyhazování koupených waferů na skládku?
Naposledy, kdy naprosto zřetelně Intel zachránil AMD před krachem byla situace v roce 2009, kdy zadlužené AMD potřebovalo prodat své fabriky a tím získat peníze a licenční smlouva s Intelem mu to zakazovala. Řešením bylo smlouvu vypovědět a přijít o x86 licenci (a zároveň by přišel Intel o možnost používat amd64 rozšíření). Oba by zaplakali, ale Intel v té době měl dost peněz na to, aby to vyřešil jinak. AMD ne.
Nakonec to v tom roce vyřešili k spokojenosti obou stran. AMD stáhla žalobu na to, že ji Intel v dobách Pentia 4 omezoval (že by ji někdy v budoucnu vyhrála, je dost možné, spíše by se toho ale nedočkala, stejně jako se do konce ještě nedotáhlo vyšetřování ze strany EU z téhož údajného přečinu), Intel si zajistil, že i za pár let bude moci používat x64 rozšíření a AMD mohla prodat své fabriky. Intel zaplatil 1,25 miliardy.
Od té doby si nepamatuju na žádný náznak jakéhokoliv nesouhlasu s jednáním té či druhé strany.
Že měl Intel větší marži v dobách, kdy vyráběl do desktopu jen čtyřjádrové čipy, je zcela jistě dohledatelná pravda. Ovšem stejně tak je dohledatelnou pravdou, že od té doby, co se AMD vzpamatovalo a nastal "tvrdší" konkurenční boj, mu zisk celkem výrazně narostl, tedy že návrat konkurence byl minimálně pro akcionáře hodně pozitivní.
To je samozřejmě možné, jen to neodpovídá všem indiciím:
1. Intel i TSMC mají problém dostat se s nižším nodem na stejné frekvence, jakých dosahuje jejich 12/14nm proces. Nevidím tu jediný důvod, proč by 5nm nebo 3nm měly být výjimkou - i ten Apple má M1 s max. frekvenci pouhých 3,2GHz, a to se bavíme o poměrně malých ARM jádrech (samozřejmě ověšených koprocesory)
2. Budoucnost nepřeje monolitickým řešením. Z tohoto důvodu mj. nečekám, že se uchytí BIG.little architektura u x86. Intel zatím nemá své CPU nachystané pro čipletové řešení, a to bude muset, nechce-li své budoucí 3nm procesory dostat do situace "nevyrobitelných", jako se mu to stalo u jeho vlastní 10nm výroby.
3. Odpadní teplo. Souvisí to s bodem č.1, ale lze říci, že čím menší proces, tím horší chlazení. Dost dobře si nedokážu představit 3nm shrink současného 14nm CPU - a tím nemyslím "sprostý" shrink, ale funkční shrink. Na těch cca 5GHz by se ten čipíček prostě roztekl jak máslo, a to i přesto, že se díky novému procesu sníží napájecí napětí.
Moc nerozumím tomu, že Intel nemá nachystané čipletové řešení, ani tomu, že se neuchytí big.LITTLE architektura.
Jedno vyrábí a prodává (byť ne nějak výrazně - Lakefield) a druhé se uchytilo už dávno u konkurence.
Navíc ta architektura je úplně ideální pro čipletové řešení, malá jádra zvlášť, velká taky. Ani v monolitickém čipu nebudou nějak výrazně provázána, tak proč by nemohla být vedle sebe. A nemusí být ani nad sebou, stačí úplně jednoduché propojení EMIB můstkem.
Že nemůžete zmenšit stávající 14nm čip na 3nm a provozovat ho na téže frekvenci, je asi také jasné většině lidí. Ten čip se samozřejmě musí navrhnout celý znova. Ale to snad Intel dělá celou dobu své existence. Proč by to najednou měl být pro něj problém?
tynyt:
Neohánějte se technickým pohledem a vyrukujte s tím, proč je to podle vás nejhorší možné řešení. Že se bloky jader nijak vzájemně neovlivňují, je vidět při škálování, které Intel ukázal u Skylake a následovníků. Pořád prakticky stejný čip v různých konfiguracích od 2 do 10 jader. Jediné, co je propojuje, je sběrnice. A jestli je sběrnice na monolitickém čipu, nebo tvoří jednu z vrstev Forevos 3D, případně jsou čipy napojeny hodně nakrátko přes EMIB můstek, je skoro jedno. Tedy z hlediska funkčnosti. Propojení na dlouhou vzdálenost ala Ryzeny by už asi vyžadovalo trochu komplikovanější návrh.
Atomová jádra dnes Intel škáluje taky celkem výrazně, od 4 (2jádrové křemíky asi nedělá) do 24.
Zkuste nám tedy popsat ten váš problém z technického pohledu.
Oh ne, "mala jadra" v kontextu mluvy o M1 je naprosto mimo. Kouknete se jen jak je to jadro siroke. To je proste o 2-3 generace mimo Intel. Nerikam, ze Intel uz neco podobneho nema davno v supliku. Ma, ale zatim nemohl uskutecnit, protoze by to bylo prilis velke na 14nm.
Souhlasim s tim, ze je problem s cilovou frekvenci. Je ale otazka jestli to bude problem i v roce 2021/22 kdy apple uvede nastupce M1 i pro MacPro. Mozna to TSMC dotahne na poradnou raketu a pak to teprve bude zajimave (kdyz apple prida RDIMM podporu).
Osobne bych ale spis vsadil na Intel nez TSMC.
"Intel i TSMC mají problém dostat se s nižším nodem na stejné frekvence, jakých dosahuje jejich 12/14nm proces. Nevidím tu jediný důvod, proč by 5nm nebo 3nm měly být výjimkou – i ten Apple má M1 s max. frekvenci pouhých 3,2GHz"
Technická, myslím že předchůdce M1 na 14nm (respektive u TSMC 16nm) měl ještě o dost nižší frekvenci než 3,2 GHz (edit: A9X 2,26 GHz, A10 2,34 GHz ;).
M1 (i A14) má vyšší takt než měl jeho 7nm předchůdce (edit: A12X: 2,49 GHz, A13: 2,65 GHz ...). To jsou čipy, vyráběné na stejném - nebo lepším - procesu, na kterém AMD dá jednovláknově 4.5+ GHz.
Applí jádro je téměř určitě navrhované způsobem, který limituje jeho frekvence, kdyby bylo jako Zen 3, tak se dotáhne mnohem výš.
Radek Holeček: Proč je to nejhorší řešení? Protože jakýkoli vnější crossbar vyrobí znatelnou latenci a potíže s koherencí cache. A protože Intel nezamýšlí používat big.little jako je tomu u ARMu (tj. přesouvat běh mezi velkým(i) a malými jádry, je takové řešení naprosto nejhorší.
kgardas: malá jádra jsou doplněna o koprocesory, proto nevypadají jako "malá", nicméně v kontextu klasického počítače (nikoli specializovaného HW v případě M1) jsou opravdu malá.
Honza O.: Předchůdce M1 byl přece mobilní procesor pro maximálně tablety - to přece neznamená, že byl limit ve výrobě, ale spíše v návrhu (pokud tam vůbec limit byl) a dost nejpravděpodobněji to byla jen snaha dosáhnout energetického optima. Ale ok, vezměme v potaz, že Ryzeny jsou o dosti složitější než Intelovo Core. Přesto bych řekl, že ten gap cca 500MHz (beru v potaz frekvence allcore, tj. cca 4,5GHz max. vs 5GHz max.) je při zohlednění výhod 7 vs 14 nm prostě moc. Jak AMD, tak Intel se chovají podobně - na další pokusy o taktování začínají neomaleně žrát a výkon se nahoru už moc neposouvá ▶ z toho plyne, že tohle jsou limity procesu a návrhu.
Můžeme se o tom tady pohádat, ale myslím si, že AMD na 5nm nedosáhne na frekvence, kterých dosahovalo na 7nm. Ono se stačí kouknout na to, co TSMC slibovalo - 30% pokles spotřeby při stejném výkonu, ale pouhých 15% výkonu navíc při stejné spotřebě.
tynyt:
Tak pardon, ale stejně to nechápu. Proč by to mělo výrazně zvyšovat latenci? Naopak, pokud bude použito 3D pouzdření a ty výpočetní čiplety budou sedět na čipletu L3 cache, tak bude latence menší, protože ta cache bude blíže jádrům.
Nebo proč by nemohl systém přehazovat úlohy mezi malými a velkými jádry? Jestli myslíte proto, že nemají stejnou instrukční sadu, tak tohle je problém dávno řešitelný softwarově (a že to současné Windows neumí, na tom nic nemění). Systém zpočátku vůbec nemusí tušit, jaké intrukce ten který proces využívá, takže klidně může spustit proces na malém jádře. Jakmile ten proces zavolá neexistující instrukci, jádro vygeneruje "exception", systém to zachytí, přehodí úlohu na velké jádro a od té doby si pamatuje, že tenhle proces běží jen na velkém jádře.
Přijde mi, že si hrajete na chytřejšího, než jsou ti lidé v Intelu.
Nebo co pořád sledujete s tou maximální frekvencí? Vždycky, když chcete vyrobit čip určitého výkonu, máte na výběr mezi dvěma extrémy, tedy malinký čip s vysokou frekvencí nebo obrovský čip s nízkou. První extrém má výhodu v tom, že bude levnější a nevýhodu v tom, že bude neefektivnější. U druhého je to přesně naopak.
J.O.: Architektura je stejná, to ano, ale funkčně je M1 jinde. Když vezmu v potaz obě proti sobě jdoucí změny, tj. jiné zaměření čipu (telefony vs. notebook) a opačně zase zvětšený čip, tak to IMHO vychází stále tak, že oněch 3,2GHz je v porovnání se srovnatelným (odběrově) 4800U prostě o 1GHz níže. Ano, je tam rozdíl cca 5W, ale je to asi nejblíže, co se to dá srovnat (rozdílná platforma, rozdílná výroba, rozdílná architektura). Jestli to je nebo není kravina, to se teprve ukáže. "Tunění" procesu (spíše však designu čipu) je samozřejmě podstatná věc, jenže v okamžiku, kdy vývoj výrobních procesů nestagnuje, je to práce zbytečná a neefektivní. Pokud ovšem výrobce čipu nemá možnost přejít na lepší proces, pak je ovšem taková činnost pochopitelná (a fungovalo to jak AMD, tak Intelu).
R.H.: žádná L3 cache není tak rychlá jako L2 cache, a ta zase není tak rychlá jako L1. Takže pokud dojde k situaci, že CPU musí čekat na vybavení dat z (dokonce) L3, jde jeho výkon do kopru, a to o vysoké desítky procent. Další nesmysl je očekávání, že "přesun" úlohy z jednoho CCX do druhého bude mít nízký dopad na výkon (opak je pravdou). Třetí problém je, kde v takovém případě bude řadič paměti, a který CCX jej bude primárně řídit. Jen ti připomenu, že přesně z těchto důvodů AMD u Zen3 překopalo způsob přístupu k L3 a obecně se snažilo dostat co nejvíce jader k sobě, bez nutnosti použít vnější crossbar. Výhoda monolitu je zcela jasná - problém je, že se už při současné komplexitě a velikosti nedají levně a snadno vyrobit. Z toho plyne, že čipletový design (a je úplně jedno, jak čiplety propojíš, zda přes interposer nebo EMIB, apod., jde o podobné technologie s podobnými vlastnostmi) je klasický tradeoff. AMD zvolilo navýšení počtu jader (a tím i MT výkonu), protože Zen byl na takový přístup navržen a je takto i vylepšován. Intel vzal své dva existující designy, inspiroval se u ARMu a doslova z něj vypadl Alder. Sám uvádíš mnoho problémů, které se s takovým procesorovým Quasimodem objeví - a nikde nevidím jejich řešení, zejména u Windows. Další problém je spojen s efektivitou takového procesoru, která nebude podle mě moc dobrá. Jakýkoli přesun kontextu aplikace mezi jádry bude znamenat vysoké latence - to vše za chiméru nízkého příkonu (wtf?) nebo vyššího MT výkonu (ještě větší wtf?). Jediné řešení, kdy by takový design měl smysl, by byly např. instrukce AVX512 (pouze v 1-2 jádrech), jenže to je zcela mrtvý dostihový kůň, kterého si zastřelil Intel sám svou legrační segmentací a (ne)podporou.
Co se týká té frekvence, tak znova upozorním, že je na ní současná Core arch závislá, protože má nízké IPC. A protože se prakticky nemluví o tom, že by Intel Core nějak výrazně překopal (ono to ani v daném časovém rámci není možné), tak logicky z toho plyne, že požadavek na vysoké frekvence tu bude stále. Jinak každá nová modelová iterace dopadne neslavně jako ony známé 10nm faily.
tynyt:
O čem to pořád píšete? Nejdříve vysvětlujete, že čipletový design zvedne latence cache. Usoudil jsem, že mluvíte o L3, protože L1 i L2 budou stále na tom jednom čipletu s těmi jádry, ke kterým patří. Teď zase vysvětlujete, že když se použije L3, tak výkon jde do kopru. Přehazování mezi malými a velkými jádry, které by byly v jiném čipletu, by snad nebyla operace, která by se dělala x krát za sekundu, aby záleželo na tom, jak dlouho trvá ten přesun. To je zase věc toho softwarového plánovače. Když vidí, že proces využívá výkon, tak ho nechá na velkém jádře, případně ho na velké jádro z malého přesune. A naopak, když náhodou spustí nějaký proces, co toho moc nedělá, na velkém jádře, tak ho časem uklidí do jádra malého.
Jestli se toho dočkáme ve Windows není podle mě správná otázka. Spíš je otázka, kdy se toho dočkáme. Ono na rozdíl od AMD má Intel dost svých programátorů, aby s tím Microsoftu pomohl.
Že má dnešní architektura Intelovských jader nějaké horší IPC než konkurence, jsem si nějak nevšiml.
R.H.: píšu stále o tomtéž. Pokud bude jeden CCX s výkonnými jádry a ten druhý s power-efficient jádry (prostě ty méně výkonné kusy) a za předpokladu, že to bude fungovat naráz - což by mělo, protože jinak by takový procesor neměl šanci vůči konkurenci, tak jakýkoli přesun mezi CCX (a ten nevyhnutelně bude muset nastávat velmi často) bude znamenat vyprázdnění všech cache, v podstatě takový context switch na steroidech. A ano, je to vše věc onoho neexistujícího/hypotetického SW plánovače. A proč to tak bude? Protože v okamžiku, kdy aplikace využije instrukce, kterou daný CPU zrovna nemá, bude muset k tomuto přepnutí dojít - anebo se použít emulace na úrovni mikrokódu (to mi ale připadne jako nejméně výhodné řešení). Tady totiž nejde o model jako u ARMu, kde je instrukční set koherentní. Ale chápu - intel ještě nic nemá, cesta je zarúbaná, ale už teď někteří vědí, že to bude boží, protože Intel je lesa pán, zvěří je milován...
Na téma IPC: stačí srovnat výkon na takt. ????
Architektura v A14 i v M1 je stejná, a je to evoluce těch mobilních jader (a pořád samo mobilní jádro). A je tam pořád nárůst ve frekvenci. Který je tedy podle mě daný i architektonickými zlepšeními nebo tím, že se využilo víc prostoru, který byl dřív nechaný v rezervě.
Ale pořád považuju za 99% jisté, že těch 3,2 GHz je výrazně ovlivněné architekturou toho jádra Apple, takže se to absolutně nedá srovnávat s tím, jaké frekvence má nějaký Ryzen nebo nedejbože Intel. Srovnávat linii procesů Intelu s linií procesů TSMC a vyvozvat z toho, že obecně takty klesají, je taky kravina (kromě toho, zase se tu míchají architektury - co když takty Intelu jsou ovlivněné nejen procesem, ale návrhem/architekturou? Podívejte se, jaké frekvence dosahovalo na stejném 65nm procesu Pentium 4 a jaké Core 2).
Prostě to, že na tom 14nm procesu Intelu a na 7nm TSMC (nebo 5nm u Applu) běží odlišná architektura CPU znamená, že je tam nekontrolovaný vliv, který hodně ovlivňuje výsledek a my nevíme jak moc: tudíž se dosažené frekvence absolutně nedají srovnávat.
Jako je klidně možné i pravděpodobné, že v těch novějších procesích budou nižší takty o něco (5,0 GHz u 10nm Intelu vs 5,3 GHz u 14nm, momentálně). Ale co když je to taky tím, že se 14nm proces na těch 5,3 GHz tunil 4 generace a těch 5,0 GHz na 10nm procesu je druhá generace? A rozdíl je přesto jenom 300 MHz.
Jednoduše řečeno, příliš velké a divoké závěry na to, co máme k dispozici za důkazy.
A pořád pomíjíte, že v rámci linie TSMC se zdá, že dosahované frekvence stoupají, což je s tou vaší tezí dost v rozporu. Co je celkem možné, že 5nm proces bude v early/první verzi trošku krok zpět ve frekvencích, to se celkem často stává, ale pak to v té druhé vyladěné verzi už půjde výš.