Málo prostoru pro reproduktory
Některé modely notebooků nás v poslední době nepřesvědčily o kvalitě zvukového podání. U byznys modelů se samozřejmě nejedná o až tak výrazné mínus, ale horší je to u strojů, které jsou primárně určené pro střih videa či pro přehrávání filmů. Velká část uživatelů řeší problém s horším zvukem notebooků pořízením kvalitních sluchátek.
Příčinou slabšího zvuku v noteboocích je pracovní objem reproduktoru a také reproduktor samotný. Reproduktory v malé hi-fi věžičce mají navrch v porovnání s notebookem v objemu, který mohou využívat. I malá věž může mít v součtu obou reprobeden přibližně alespoň dva litry pracovního objemu. Porovnání s možnostmi těl notebooků je žalostné: i velký DTR notebook se 17palcovým displejem bude rád, když svým reproduktorům nabídne dva až tři decilitry prostoru.
Na reprodukci zvuku nás zajímají především dvě věci: chceme zvuk jednak "kvalitní" a také dostatečně hlasitý. Výrobci však stojí před problémem, že posluchač jazzu či klasiky bude vyžadovat vyrovnaný zvuk ve všech pásmech, naopak příznivec taneční hudby nebude mít nikdy dost basů, a na hlasitosti se s prvním jmenovaným také neshodne. Výrobce značkových reproduktorů tak může nabídnout velmi odlišné sestavy s rozdílným designem a konstrukcí, aby jednotlivým požadavkům vyhověl. Výrobce notebooků však má ozvučení svého stroje velmi nízko na seznamu priorit, protože notebook slouží primárně pro zcela jiný účel. Jeho stísněné vnitřnosti jsou mnohem lépe uzpůsobeny odvodu tepla než akustického signálu.
Notebookový subwoofer
Co tedy dělat například se špatným podáním basů? Možnosti pro výrobce jsou v zásadě dvě, odmyslíme-li si pořízení přídavných notebookových reprobeden, které lze nasadit na vrchní hranu displeje. První, jednodušší řešení, je použití přídavného reproduktoru pro nízké frekvence.
Jedná se o reproduktor, který díky většímu průměru dokáže vyzářit větší objem nižších složek signálu a tak dodat tenkému zvuku dvou reproduktorků trochu toho basového základu. Díky tomu, že šíření nízkých frekvencí je všesměrové, je téměř jedno, na které místo spodního víka je reproduktor umístěn. Takto umístěný reproduktor navíc může využívat odrazu od desky stolu, na kterém je notebook položen.
Zvukový systém Dynaudio je používán v noteboocích MSI
Tímto se dostáváme k druhému způsobu navýšení objemu spodních frekvencí zvuku snažícího se vycházet z malého těla. Tím je využití rezonátorů. Nejznámějším akustickým rezonátorem je bass reflex, který využívá velké množství reprosoustav. Bass reflexový rezonátor pomáhá reprodukci tak, že je naladěn na určitou frekvenci, kterou je reproduktor schopen reprodukovat sice s mírným poklesem intenzity, ale stále ještě s nulovým nebo minimálním zkreslením. Tímto laděním se dosáhne vyrovnání přirozeného poklesu vyzářeného výkonu směrem k nižším frekvencím. Ale to pouze do frekvence, na kterou je bass reflex naladěný. Pod tímto hraničním kmitočtem nastává ostrý pokles vyzářeného výkonu.
Konstrukce reproduktoru
V současnosti jsou v noteboocích nasazovány tzv. elektrodynamické reproduktory. Jejich konstrukce je jednoduchá - základem je koš, tedy konstrukce, která drží membránu, statický magnet a pohyblivou cívku. Zde se již dostáváme k základním kvalitativním rozdílům, které mohou být dány zpracováním nebo použitým materiálem. U košů je to nejčastěji nějaká kovová slitina, často z mosazi. Naopak, jste-li majitelem hliníkového koše, můžete si blahopřát, protože hliník patří k materiálům, který špatně přenáší vibrace - a to je u koše důležité, protože jinak může reproduktor různě drnčet nebo chrastit.
Membrána má za úkol vytvářet samotný zvuk. Kmitá ve svém ukotvení a tím vzbuzuje zvukové vlny. Nejčastěji se používá zpevněný papír, kvalitnější reproduktory mohou být z kovové fólie nebo z moderních materiálů jako například z karbonových či skleněných vláken. Ke koši je cívka uchycená zvlněným okrajem, obvykle z pryže nebo z jiného pružného materiálu, který dává vůli pro kmitání.
Průřez reproduktorem
Nakonec nám zbývá samotný zdroj pohybu, je jím pevný stálý magnet a vodivá cívka, do které se přivádí zvukový signál v podobě elektrického proudu. V magnetickém poli pak sama zmagnetizovaná cívka kmitá a pohybuje membránou. Magnet bývá nejčastěji keramický, cívka měděná, někdy i hliníková.
Reproduktor sám sice zvuk vyvine, k jeho kvalitnímu vyzáření do prostoru je ale zapotřebí ještě jedna důležitá věc - a to je ozvučnice. Jí je v podstatě, a to zejména u nejnižších basových frekvencí, celá plocha reproboxu a také jeho objem.
Notebook není určen primárně pro zvuk
Nyní si můžeme vzít do ruky notebook a porovnat dosud uvedené s možnostmi tohoto specifického zařízení. Prvním faktem může být jednoznačně to, že notebook není zařízení určené primárně k reprodukci zvuku, není k ní nijak zvlášť přihlíženo při konstrukci a pokud chcete kvalitní zvuk, máte k dispozici zvukový výstup.
V notebooku málokdy zbyde dost místa pro reproduktor. Nejde ani tak o plochu, a tedy průměr reproduktoru, ale o jeho hloubku. Konstrukčně není možné vytvářet příliš ploché reproduktory (s malým úhlem sklonu membrány), navíc se to velmi silně a nepříznivě projevuje na zvukových vlastnostech. Proto není pouhým mýtem, že starší, a podstatně mohutnější laptopy mívaly lepší zvuk.
Asus NX90
Vzhledem k tomu, že nedostatek místa nikdy neumožní osadit reproduktory dostatečného výkonu, a ani není možnost v notebooku instalovat odpovídající zesilovače (zejména kvůli tepelným ztrátám a energetické náročnosti při provozu na baterie), nemůže mít notebook nikdy dostatečnou hlasitost. I proto si uživatelé zvykli na potřebu externího zesilování zvuku.
Závěrem
Technologie jdou samozřejmě rychle dopředu, dnes mohou notebooky i hrát. Před několika lety jsme byli rádi, když alespoň občas zapípaly nebo zacvakaly. Nicméně některé záležitosti nelze obejít a akustika je bohužel jednou z nich. Se současnou dostupnou technologií tedy nelze po notebooku chtít, aby hrál jako dospělá reprosoustava. Je to jako chtít po piezoelektrickém reproduktorku v hodinkách, aby přehrál sólo na bicí.
Fyziku tedy nelze oklamat a zatím řešení, jak z malého těla notebooku dostat plný, silný zvuk, aniž byste s sebou nemuseli tahat další krabičky, neexistuje. Pokud jste závislí na kvalitním zvuku na cestách, pořiďte si malý notebook, který vás nebude obtěžovat a k němu kvalitní sluchátka.
" frameborder="0" width="425" height="350">
Jako bonus nabízíme video s ukázkami zvukového výstupu v několika modelech notebooků (MSI GT680, Asus P52JC, Toshiba Satellite M70, Sony VAIO SB). Ke snímání byla použita videokamera Panasonic NV-GS500 a ruční mikrofon Sennheiser e835s.
Zvukové systémy v noteboocích
Dynaudio
Dánský výrobce založený roce 1977. Vyrábí své zvukové systémy (tedy hlavně reproduktory a reprosoustavy) již přes 30 let a jeho produkci nalezneme například v automobilech Volvo či Volkswagen. Vedle těchto odbytišť přibyla v roce 2010 spolupráce právě s MSI, kde prvním notebookem vybaveným systémem Dynaudio byl model GX660.
Beats Audio
Na vývoji technologie Beats Audio se podíleli hudební producenti Dr.Dre a Jimmy Iovine. Cílem bylo vytvořit audio systém, který zprostředkuje hudbu tak věrně, jak zamýšlel její tvůrce. O kvalitu zvuku se starají kvadrofonní reproduktory a v případě notebooku HP Pavilion dv7 i integrovaný subwoofer pro větší hloubku a sílu zvuku. K technologii BeatsAudio jsou potřeba také speciální Beats sluchátka, která lépe odfiltrují zvukový šum - ve zdířce například není použitý kov a kabely pro vedení audio signálu jsou lépe odstíněné.
Harman/Kardon
Harman/Kardon je divize společnosti Harman International Industries a výrobce domácích a automobilových audio vybavení. Založeno bylo v roce 1953 Sidneyem Harmanem a Bernardem Kardonem. V současnosti jsou reproduktory Harman Kardon použity například v noteboocích Toshiba, v multimediálních modelech Satellite či Qosmio.