Internet a telefonní sítě
Není pochyb o tom, že zájem o klasickou pevnou linku klesá. Podle grafu ČSÚ byl přelomovým rokem 2000, kdy se poprvé misky vah přesunuly na stranu mobilních sítí a rozdíl se neustále zvyšuje. V roce 2008 už bylo na 100 obyvatel asi 130 aktivních SIM oproti 22 pevným linkám, na počátku tisíciletí byl poměr 42 : 38.
Zdroj: ČTÚ
Není proto divu, že Češi a Slováci jsou co do počtu linek na 100 obyvatel na samém chvostu žebříčku a společně se severskými zeměmi, Itálií a Nizozemskem je znát největší úbytek linek od roku 2000. Naopak první Německo, Slovinsko, Malta a Řecko zaznamenaly dokonce nárůst.
Opačným extrémem je počet mobilních SIM. Počet aktivních karet rostl samozřejmě ve všech zemích a Česko je se počtem 130 karet na 100 obyvatel až sedmé. První se Estonsko se skoro 190 aktivními SIM (!).
Telefónica O2 má u nás ke čtvrtému čtvrtletí 4,95 milionu aktivních SIM karet, Vodafone draží 3,01 milionu a prvenství drží už třetím rokem T-Mobile s 5,46 miliony aktivních karet.
Zdroj: ČTÚ
I když graf zasahuje pouze do roku 2008, lze vypozorovat několik zajímavostí. Počet internetových připojení roste, o tom žádná. Největší boom ale zažívají optické sítě ve větších městech (za dva roky se počet zdvojnásobil), ale proti mobilním sítím je to stále málo. V roce 2008 bylo už o 132 % připojení více, k letošnímu roku se graf určitě ještě dramaticky zvýšil. Operátoři mají všichni do jednoho už „celkem výhodné“ tarify na stálo, přišel navíc U:fon a GPRS, EDGE a 3G/CDMA (v tomto pořadí) se neustále zvyšuje pokrytí.
Zdroj: OECD, 2010
Evropě vládne ADSL, druhou nejčastější technologií je internet přes kabelovou televizi. Ve Švédsku, Dánsku a na Slovensku má slušný podíl připojení optickými kabely.
Česko je ale unikát. Jako jediní máme pod 40 % podílu ADSL, přitom skoro stejný počet je v kolonce ostatní – tedy bezdrátové technologie. Okolo 15 % bezdrátových sítí se používá také na Slovensku a v Irsku.
Dřívější politika Telecomu se musela někde projevit.
Domácnosti
Jak už bylo řečeno, od roku 2000 neustále klesá počet domácností s pevnými linkami. Na špici je rok 1999 (77 % domácností), v roce 2006 byl počet pouze 44 %, což je stejně jako v roce 1995. Poslední měření 2008 ukázalo 31 %. Naopak roste počet mobilů, v roce 2008 mělo alespoň jednu aktivní SIM 82 % domácností a na každou domácnost vyšlo 1,88 SIM.
Zdroj: ČSÚ, SRÚ a Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci
Více než polovina (54 %) domácností disponuje osobním počítačem. Začínají se více prosazovat notebooky (19,6 % domácností) na úkor desktopových počítačů (45,9 %). Přes tři procenta domácností vlastní dva a více počítačů. Od roku 2007 do 2009 vzrostlo množství domácností s počítačem o patnáct procent jak ve velkých městech, tak v menších a středních či na venkově.
Eurostat má novější údaje z roku 2009. Nejvyspělejší zemí, co se týče množství počítačů v domácnostech, je Nizozemsko (91 %), Česko je s 60 procenty hluboko pod evropským průměrem (71 %), nejtragičtější situace je v Bulharsku (32 %).
Připojení k internetu v Evropě v podstatě odpovídá množství PC, když od všech stát odečtete 1–5 %. Vysokorychlostních přípojek je pak průměrně o devět procent méně, ale třeba Malta má 63 ze 64 připojení rychlých, kdežto nejhůře na tom jsou Slováci: 42 ze 62 %.
Jednotlivci
| Uživatelé osobního počítače v ČR | |||
| % | |||
| 2007 | 2008 | 2009 | |
| celkem 16+ | 50,9 | 58,7 | 59,2 |
| muži 16+ | 54,6 | 92,8 | 62,5 |
| ženy 16+ | 47,4 | 54,7 | 56,1 |
| podle věkových skupiny | |||
| 16–24 let | 87,9 | 92,2 | 92,0 |
| 25–34 let | 67,1 | 80,2 | 79,6 |
| 35–44 let | 65,8 | 76,0 | 77,3 |
| 55–54 let | 54,5 | 62,5 | 62,0 |
| 65–64 let | 29,3 | 36,8 | 39,8 |
| 65 a více let | 5,0 | 7,9 | 9,7 |
| podle dokončeného vzdělání (25+) | |||
|
základní |
7,6 | 13,7 | 10,9 |
| střední bez maturity | 29,5 | 41,5 | 40,5 |
| střední s maturitou | 66,2 | 71,8 | 73,0 |
| vysokoškolské | 82,7 | 87,7 | 89,3 |
| podle specifické skupiny populace | |||
| studenti 16+ | 97,3 | 99,0 | 98,4 |
| starobní důchodci | 5,4 | 9,8 | 10,9 |
Z toho 63,3 % jednotlivců využívá PC každý nebo téměř každý den, 27,8 % několikrát do týdne, 8,1 % párkrát do měsíce a jen 0,7 % méně než jednou za měsíc.
Situace v Evropě opět poměrně kopíruje zastoupení počítačů a internetu. Nejvíce uživatelů internetu je v severských zemích a Beneluxu (80–90 %), naopak Bulharsko či Rumunsko jsou v tomto ohledu dost zaostalé (lehce nad 40 %). Češi jsou s 64 % (rozdíl Eurostatu oproti 59,2 % od ČSÚ) pod průměrem EU (68 %), ale Slováci nad ním (74 %).
Klepnutím zvětšíte, zdroj: ČSÚ, Eurostat, 2010
Oproti Evropě se lišíme ve způsobech používání internetu. Když si graf zvětšíte, uvidíte, že jsme zatím více opatrní v internetovém bankovnictví a tvorbě vlastního webového obsahu. Ale výrazně vedeme ve čtení zpravodajství a telefonování. Inu, když je něco zadarmo…
Zdroj: ČSÚ, SRÚ a Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi
jednotlivci
Nejčastěji nakupujeme oblečení/obuv a elektroniku. Více utrácejí muži (35 % internetové populace) než ženy (15 %). Všude v Evropě nejvíce nakupuje věková skupina 25–34 let. Vyspělé země severu, Benelux a v Německu mají dokonce okolo 80 % internetových nakupujících v této skupině a také nejvyšší poddíl ve skupině 55–64 let (40–60 %).
Podniky
Obecně platí: čím větší firma, tím důležitější je vybudování síťové infrastruktury. Proto nepřekvapuje, že střední a velké filmy jsou z více než 90 procent zasíťované, minimálně polovina z nich nabízí i vnitřní bezdrátovou síť a některé provozují vlastní intranet. V rámci Evropy jsme spíš průměrní, počítačovou síť nejvíce využívají v Dánsku (87 %).
Asi 40 % firem umožňuje vzdálený přístup zaměstnanců k datům a e-mailu.
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích
V současnosti má 69 % podniků internet (stahování) rychlejší než 2 Mb/s. Nejvíce se používá k internetovému bankovnictví (u velkých podniků až 96 %), ke školení zaměstnanců a také telefonování. Zatím jen malý počet podniků – 2,7 % – je závislých na homeworkingu (práce z domova). Ve větší míře se takové práce využívá především v telekomunikacích, vědeckých a výzkumných činnostech a samozřejmě IT (18,4 %).
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích
Poměrně překvapivá jsou čísla s počtem podnikových webových stránek. Během čtyř let jich bylo navýšeno pouze nepatrně. Asi 43 % firem využívá stránek jako produktových katalogů, čtvrtina slouží přímo k objednávce a u devíti procent si můžete zboží i přizpůsobit. V Evropě však patříme do první desítky, nejvíce firemních webů mají Dánové, naopak v chudém Rumunsku a Bulharsku jde počet ruku v ruce s celkovou informační a komunikační vyspělostí (okolo 30 %).
Zhruba 30 % podniků elektronicky také nakupuje, v roce 2008 to činilo 12 % veškerých nákupů. Nejvíce nakupují firmy zabývající se telekomunikacemi, audiovizuálními činnostmi a IT, nejméně nákupů bylo ve stravování. Co se týče prodeje, vede cestovní ruch s více než 50 %. Internetový prodej je ale silný i v telekomunikacích a audiovizuálních činnostech.
Zajímavé budou statistiky příští rok, kdy by mohla přibýt kolonka internetové komunikace s úřady. Ano, narážím na povinné datové schránky.
Veřejná správa
Sedmaosmdesát procent úřadů je připojeno vysokorychlostně – krajské úřady a státní složky takřka všechny, stejně jako obce nad 20 000 obyvatel. Na dvou třetinách obecních úřadů mají občané přístup k internetu, v 10 % také bezplatnou Wi-Fi síť.
Pozitivní je množství webových stránek. Všechny obce nad 2000 obyvatel měly v roce 2008 vlastní stránky. Absolutní je také počet v krajských úřadech, jen organizační složky státu a malé obce pod 500 obyvatel mají vlastní web v méně než 90 % případů.
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné zprávě
Občané na stránkách nejčastěji vyhledávají (24 %), komunikují s úřadem e-mailem (11 %) či stahují formuláře (11 %). Celkově u nás přistupuje k veřejné zprávě elektronicky 25 % jednotlivců. Údaje Eurostatu jsou trochu optimističtější (27 %), ale proti Dánsku (73 %) jsme stále více papíroví a osobní.
Čím se naše veřejná správa určitě nechlubí je množství vyplněných online formulářů. V Evropě jsme na tom se šesti procenty po Bulharsku a Rumunsku nejhůře.
Ani podniky s úřady elektronicky příliš nekomunikují. S počtem online formulářů jsme opět třetí od konce před Rumunskem a Kyprem.
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné zprávě
Přes 70 % obcí s rozšířenou působností má stránky i v cizích jazycích. Nejčastěji samozřejmě v angličtině (71 %), němčině (63 %), polštině (12 %), v jiných lokalizacích pak 17 %.
Školství
V roce 2009 používalo ve škole počítač 85 % studentů středních škol a 94 % vysokoškoláků.
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání
Kromě e-mailů je nejčastější internetovou aktivitou překvapivě vzdělávání.
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci
Téměř všechny VŠ poskytují na webu veškeré potřebné údaje k přijímacím zkouškám, přibližně polovina dostatečně informuje o stipendiích a průměru okolo 40 % také o poplatcích spojených se studiem.
Veřejné VŠ mají skoro v 90 % i anglicky lokalizované stránky, němčina jen 2 %, ruština 0,7. Zato soukromé školy mají kromě 75 % anglických stránek také 20 % v němčině a 33 % v ruském jazyce, ale žádná z nich není přizpůsobena lidem s těžkým postižením zraku.
Veřejné vysoké školy také lépe informují o možných zahraničních programech (Socrates, Erasmus…) a v poměru 80 : 60 „vítězí“ v možnosti elektronické přihlášky ke studiu.
Zdravotnictví
Z tabulky je patrné, že počítač je už dnes nepostradatelnou součástí všech ordinací. Ne všude je však ještě dostupný internet pro snadnou komunikaci a sdílení lékařských záznamů. Ordinace komunikují nejen s pacienty, ale mnohem více s obchodními partnery, pojišťovnami, nemocnicemi, méně pak s lékárnami. Lékařům také slouží pro zisk informací o praktické/teoretické medicíně a farmacii.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Stejná zpráva také ukázala, že v roce 2008 mělo 13 % ordinací a 32 % lékáren vlastní internetové stránky. Inu, má zubařka ani praktická lékařka nemají byť jednoduchou prezentaci s kontaktem a ordinačními hodinami.
Podle Eurostatu zatím příliš nevyužíváme internetu k vyhledávání informací o zdraví. Ve skupině 16–74 let tak učinilo jen 20 % lidí, čímž jsme pod průměrem EU (33 %) a za ČR už jsou opět Bulhaři a Rumuni.
Pokud vám i naše analýza nestačí, obětujte kratší dovolenou nebo víkend ke studiu celé zprávy. V obrovském množství čísel, grafů a tabulek třeba naleznete další zajímavosti. Zprávu ke stažení v PDF naleznete zde (72 stran, 2,2 MB).
Zdroj: ČSÚ
