O2 i Vodafone nyní využívají frekvence označované jako sub6 (pod 6 GHz) a červený operátor dokonce využívá shodné frekvence jako pro LTE. V budoucnu, po vypnutí DVB-T, pak přejde na kmitočty mezi 700 a 3700 MHz. Pro tyto frekvence se současně chystá aukce, z níž by v ideálním případě měl vzejít čtvrtý operátor. Samotná technologie 5G má přitom pro své plné využití kombinovat frekvence sub6 ještě s milimetrovými vlnami.
Milimetrové vlny jsou označením pro frekvence v rozsahu zhruba 24 až 300 GHz a pro sítě 5G se dlouhodobě uvažuje o provozu v pásmu desítek gigahertzů. V Evropě i v Česku se jedná o pásmo 24,25–27,5 GHz, které nyní budou moci operátoři v omezeném režimu začít testovat. Ve Spojených státech i něterých dalších zemích mají 5G v o něco vyšším pásmu, od 27 GHz výše.
5G: sub6 všude, milimetrové vlny ve městech
Tyto kmitočty mají zajistit vyšší rychlosti zejména ve městech. Přestože mají vysoké frekvence obecně větší problém procházet překážkami či „obejít“ budovy, díky hustší síti základnových stanic by právě v aglomeracích měly ve výsledku fungovat lépe.
5G spektrumMobilní telefony s podporou milimetrových vln se v Česku zatím neprodávají (nyní představený iPhone 12 umí sub6 i mmWave, ale pouze pro Spojené státy), aktuální 5G smartphony umí pouze sub6. Kombinace obou pásem by umožnila rychlosti kolem 10 Gb/s. Pro srovnání, LTE je teoreticky v ideálních podmínkách schopné dodat asi 1 Gb/s. Právě milimetrové vlny jsou tím, na co odpůrci technologie útočí nejvíce.
zdroj: ČTÚ
