Vláda se v programovém prohlášení zavazuje k nastartování digitální revoluce, která má zahrnovat moderní, rychlou a přívětivou státní správu. Strategii digitalizace pak podrobně popisuje dokument Digitální Česko, schválený na podzim 2018. Nepleťte si jej s iniciativou Česko.Digital.
Tip: Rozhovor s Jakubem Nešetřilem. Česko.Digital chce dobrovolnictvím pomoci v digitalizaci
„České nastavení digitalizace státu se zásadně liší od postupu úspěšně digitalizujících se států, jako je Estonsko, Dánsko, Velká Británie nebo Německo. Tam obvykle centrální úřad či autorita řídí, motivuje celý proces digitalizace, předává potřebné know-how úřadům a vzájemně sdílí dobré i špatné zkušenosti. Tyto úřady zaměstnávají 100 až 900 lidí podle velikosti státu. A to nám v ČR velmi chybí,” říká Michal Bláha, zakladatel Hlídače státu a garant Rekonstrukce státu.
Prioritní cíle programu Digitální Česko„Dostupných služeb je málo a veřejnost je o nich špatně informována. I proto je využívá jen
minimálně. Katalog služeb, který měla za úkol do konce ledna připravit vláda, navíc nepřináší moc dobré vyhlídky. Ministerstva vyhodnotila většinu svých služeb jako nezdigitalizovatelné a jen minimum jich má být dostupných na zamýšleném centrálním webu státu, Portálu občana,” říká Ervín Hausvater, analytik Frank Bold a Rekonstrukce státu.
„V přípravě“ takto vypadají všechny priority na vládním webu Digitální Česko.czNejkritičtěji experti hodnotí postup státu v oblasti přístupu k informacím. Od začátku pandemie pozorují snahy o oslabování práva na informace, které ovšem narazily na odpor občanské společnosti. Stát podle nich řadu dat zveřejňuje, ale mnohdy v neodpovídajícím rozsahu, formě nebo s velkým zpožděním. Autoři analýzy pozitivně hodnotí schválení povinného zveřejňování soudních rozhodnutí Sněmovnou, i zde však šlo o poslaneckou iniciativu.
Doporučení Rekonstrukce státu:
● zajištění vzniku centrální autority, která bude digitalizaci vést, koordinovat, řídit
náklady a bude disponovat dostatečnými personálními kapacitami, pravomocemi i
zdroji,
● zajištění dostatečných odborných kapacit v rámci centrální digitalizační autority i na
ministerstvech (např. s využitím institutu klíčových služebních míst) a posílení
zapojení externích konzultantů,
● transparentní a srozumitelná komunikace vlády ohledně možností eGovernmentu
směrem k občanům, informování o postupu digitalizace, nových službách a
funkcionalitách,
● agilní přístup k IT projektům se zaměřením na uživatele,
● strategie vyvázání se z existujících vendor lock-in zakázek i k jejich předcházení do
budoucna,
● zaměřit se na systematické měření efektivity a procesů státní správy a rozhodování
na základě dat,
● zřízení centrálního informačního webu a mobilní aplikace státu s možností
notifikací,
● zajištění důsledné publikace otevřených dat podle zákona o svobodném přístupu k
informacím v souladu se standardem publikace a katalogizace otevřených dat,
● používání jednoduchého, neúřednického jazyka, názvosloví. Samotné vyřizování
agend maximálně zjednodušovat pro občany bez znalosti dané agendy.
Seznam vládních slibů týkajících se digitalizace státu (tučně) a jejich hodnocení
Analýza hodnotila plnění slibů vlády ve třech oblastech. V oblasti efektivity a transparentnosti státu kritizuje neúčelné a nehospodárné financování IT zakázek, přetrvávající problém vendor lock-in zakázek a také decentralizované a slabé řízení rozvoje digitalizace. V oblasti vstřícnosti státu vůči občanům upozorňuje na nízkou míru využívání služeb státu občany.
Následující text je převzatý z Rekonstrukce státu. Analýzu zpracovaly Frank Bold a Hlídač státu. Celou zprávu si můžete stáhnout zde.
NESPLNĚNO:
2. Připravíme a zajistíme nezaměnitelnou koordinační roli státu a státních orgánů.
Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem je Rada vlády pro informační společnost (RVIS) v čele s vládním zmocněncem. Pro efektivní koordinaci a digitalizace však nemá pravomoci ani kapacity. Koordinační roli neplní ani vláda.
3. Zlepšení efektivity státní správy, zjednodušení a zpřehlednění využívání digitálních technologií pro komunikaci se státními orgány, zvýšení uživatelské dostupnosti služeb pro všechny občany a v důsledku realizace projektu tak i úspora vynakládaných veřejných prostředků pro fungování státní a místní správy.
Ve zjednodušení komunikace mezi občanem a státem nenastal významný posun. Legislativní úpravy směřující k tomuto cíli byly zejména poslaneckou iniciativou. Úkoly, které z nich vyplývají pro vládu (např. katalog služeb) nejsou uspokojivě plněny. Portál občana a datové schránky občané využívají jen velmi omezeně a významnější úspora a zefektivnění fungování veřejné správy zatím není patrné.
4. Učinit klíčová opatření zejména v oblastech uživatelsky přívětivých online služeb,
digitálně přívětivé legislativy a centrální koordinaci ICT.
Dostupnost digitálních služeb státu je velmi omezená, služby jsou uživatelsky nepřívětivé a zatím k nim není zajištěn jednoduchý přístup. Veřejnost o možnostech digitálních služeb není dostatečně informována. Klíčová opatření (zákon o právu na digitální služby, BankID) byla iniciována poslanci. Žádná klíčová opatření, mající vliv na posílení centrální koordinace, obsazení IT a projektových pozic, změny zadávání IT zakázek či definice IT projektů a jejich realizace, nebyla přijata a do konce volebního období zřejmě ani nebudou.
5. Zavedeme jednu Centrální IT autoritu pro digitalizaci státu, řízenou vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, která bude podléhat přímo premiérovi. Bude zastřešovat tvorbu standardů, koordinaci prací, enterprise architekturu a další činnosti, které zjednoduší ministerstvům rozvoj služeb.
Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem je Rada vlády pro informační společnost (RVIS) v čele s vládním zmocněncem. Pro efektivní koordinaci a digitalizace však nemá pravomoci ani kapacity. Koordinační roli neplní ani vláda. Za naplňování stanovených cílů prostřednictvím vládního zmocněnce a RVIS zodpovídá ministr vnitra.
8. Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde
budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.
Digitálních identit je již nyní řada a další budou přibývat. Neplatí, že každá z identit zpřístupňuje všechny dostupné služby. Řada služeb je přístupná pouze uživatelům, kteří mají s portálem propojenou datovou schránku. Podle návrhu katalogu služeb navíc většina služeb dostupná na jednom místě (kterým by měl být Portál občana) nebude, převládá přístup prostřednictvím datových schránek. Jako nedigitalizovatelné je označeno více služeb než těch, které se digitalizovat budou.
9. Zmapovat všechny právní předpisy, které v sobě obsahují případné bariéry pro úspěšnou implementaci digitálních technologií, a zároveň trvale sledovat, aby v nově přijímané legislativě se neobjevovaly bariéry další nebo nové.
Vládní návrh zákona o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO), který vyplynul jako úkol pro vládu z poslaneckého zákona o právu na digitální služby, stále čeká na druhé čtení Sněmovny, ačkoliv byl na vládě schválen již v lednu roku 2020.
10. Budeme prosazovat digitálně přívětivou legislativu, každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (ITIA), vzniklo v srpnu 2018. Současně vznikla také metodická instrukce k sebehodnocení souladu legislativního návrhu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Návrhy touto analýzou však neprochází, ITIA není závazné a není obsaženo ani v legislativních pravidlech vlády ani v RIA.
11. Místo složitých a velkých veřejných zakázek budeme soutěžit jednotlivé menší, nicméně vzájemně kompatibilní a spolupracující části a platformy, které zapadnou do celkové architektury.
Nedošlo k významnému posunu a v řadě případů IT zakázky směřovaly zcela opačným směrem. Nevyřešená však nadále zůstává otázka faktické závislosti na jednom dodavateli (tzv. vendor lock-in) v IT projektech státu.
12. V maximální míře budeme využívat sdílených služeb, a to nejen datových center a serverů, ale i celých agend společných pro více úřadů.
Sdílené centralizované řešení není k dispozici, eGovernment Cloud dosud není v provozu. Sdílené služby tak nejsou v praxi sjednoceny ani podporovány.
13. Vytvoříme moderní centrální portál státu, kde bude pro občany jednoduché najít informace a vyřídit tam, co potřebujeme.
Portál občana tuto funkci neplní. Informace pro občany jsou roztříštěné na webových stránkách ministerstev, dostupných služeb je velmi málo a občané je nevyužívají.
16. Všechna dostupná a zveřejnitelná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně bezplatně zveřejňována jako otevřená data.
Datové sady nejsou publikovány v uspokojivé podobě k požadovanému datu dle nařízení vlády o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data, většina datových sad neodpovídá technickým požadavkům a nenaplňuje standardy publikace a katalogizace otevřených dat veřejné správy.
17. Zlepšíme přístup občanů k informacím, a to i o hospodaření veřejných institucí tak,
aby byly informace poskytovány včas a bez nepřiměřených nákladů.
Vládní návrhy úprav zákona o svobodném přístupu k informacím během volebního období směřovaly naopak k omezení přístupu k informacím.
18. Samozřejmostí bude online platba u všech státních institucí České republiky.
Online platba samozřejmostí není. Platby nelze přes Portál občana realizovat. Zaplatit kartou při osobní přítomnosti na řadě úřadů lze, avšak ani zde neplatí, že je to možné u všech státních institucí ČR.
ČÁSTEČNĚ SPLNĚNO:
1. Komplexní a perspektivní digitální strategie ČR se zaměřením na služby pro občany.
Digitální strategie ČR je popsána v dokumentu Digitální Česko. Ačkoliv jde o komplexní strategii s výhledem na další volební období, služby pro občana jsou pouze jedním z řady cílů, nikoliv hlavním zaměřením.
6. Vytvoříme vládní akční plán s jasnými termíny, kdy budou agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka.
Formálně realizováno v implementačních plánech strategie Digitální Česko. V praxi se jedná o seskupení IT záměrů jednotlivých resortů a organizací, které však nejsou jakkoliv prioritizovány, efektivně řízeny ani realizovány moderními postupy
7. Zkoncentrujeme IT agendu, definujeme základní standardy platné pro státní správu, budeme centrálně řídit náklady, architekturu a dodávky projektů, za které Centrální IT autorita ponese přímou odpovědnost.
Vznikla Národní architektura eGovernmentu veřejné správy ČR zahrnující metody řízení ICT, národní architektonický rámec a národní architektonický plán. Centrální řízení a odpovědnost chybí.
14. Na modernizaci státu budeme spolupracovat s odborníky z ostatních politických stran a hnutí a společně změníme zákony.
Do digitalizace jsou zapojeni experti ze soukromé sféry i další politické strany. Iniciativa však přichází při řešení klíčových opatření právě od nich.
zdroj: TZ Rekonstrukce státu
