Běžně na Cnews o hrách nepíšeme, ale Duke Nukem Forever je takovým exotem, že by bylo škoda si jeho komplikovaný vývoj nepředstavit.
Horká brambora s blonďatým Dukem
Píše se rok 1996 a herní studio 3D Realms vydává jednu z nejúspěšnějších stříleček své doby – Duke Nukem 3D. Pokračování prvních dvou dílů ještě z původního Apogee Software se prodalo miliony kopií, hra se dočkala několika portů na další platformy, doplňků a na podzim téhož roku ještě vyšla speciální verze Atomic s novými zbraněmi a jedním levelem navíc.
Duke se z plošinovky přesunul do 3D rozměru a dostal novou porci hlášek. Politicky nekorektní hrdina byl proto v očích hráčů (i mých) možná oblíbenější než Doom, Hexen, Heretic nebo Blood. Všechno střílečky ze staré školy, které byly vcelku podobné (také v nich měly prsty jen 3D Realms a iD Software), ale pouze Duke měl nezaměnitelný charakter, který jej od konkurence odlišoval.
„Hail to the king, baby…“, zdroj: 3D Realms
Úspěšná série se měla dočkat pokračování s podtitulem Forever (název můžeme docenit až dnes), jenže se několik věcí zvrtlo. Prvotní návrh už byl na stole v roce 1997, začalo se na něm dělat v dubnu a za rok mělo být hotovo. Od konkurenčního iD Software si licencovali engine ze hry Quake II a na veletrhu E3 1998 ukázali první video. Ohlasy byly pozitivní, studio však spokojeno nebylo a změnilo směr.
V té době totiž přišel na trh Unreal od Epic Games, který byl nejlépe vypadající hrou na trhu. 3D Realms ted zahodili (údajně půlmilionovou) investici a koupili licenci na Unreal engine. Jenže i zde se vývoj komplikoval. Původně měl být DNF bezduchou střílečkou, jenže žánr FPS se měnil. Objevil se první Half-Life s komplikovaným příběhem, dobrou grafikou i hororovými prvky (ne jen tucty emzáků mířících na hlavního hrdinu).
To uznali i tvůrci a připomněli náročnější návrh, který měl být asi desetkrát promakanější než Duke Nukem 3D. Aby toho nebylo málo, měnil se i producent/distributor. GT Interactive se dostal do finančních problémů a zbankrotoval. Pozůstatky koupila firma Infogrames, ale zbavila se náročného projektu DNF. Od roku 1999 tedy vývoj řídil a financoval Gathering of Developers (produkovali také českou Mafii, Hidden & Dangerous a Vietcong).
Jenže ani v rukou Gatheringu Duke nevydržel dlouho a rok nato celou společnost pohltil Take-Two Interactive. Od roku 2001 už převzali veškeré aktivity původních producentů a mašinérie mohla začít nanovo. Unreal engine mezitím opět zastaral a vše mohli začít od píky. Take-Two měl s vývojáři spoustu problémů, protože předtím si mohli v malém týmu dělat, co chtěli. Jenže údajně byly jejich nápady zaseklé v polovině devadesátých let a nově oznámeným pokračováním Half-Life 2 nebo Doom 3 se nemohly rovnat.
Spekulovalo se, že DNF přešel právě na engine Doom 3, nakonec se tyto úvahy ukázaly jako nepotvrzené a tohoto herního motoru se dočkala další z dlouho odkládaných her – Prey (od iD Software).
Ještě předtím byl ale vydán plnohodnotný titul Duke Nukem: Manhattan Project (rok 2002). Pozůstatky 3D Realms a firma Sunstorm Interactive vytvořili takovou „na truc“ hru, která dopadla dobře u kritiků, ale fanoušci z ní odvázáni nebyli. Byla ve 3D, ale uzavřená v arkádovém světě jako první dva díly. George Broussard, hlavní designér série Duke Nukem už o podobné hře mluvil v roce 1996 a veřejnost proto byla zmatená. Ale vývoj DNF prý pokračoval dál. Možná.
Duke Nukem Forever v roce 2007, zdroj: Tom's Hardware
Od roku 2003 do začátku 2007 se tu a tam objevil nějaký screenshot a ze studia se stále ozývalo „bude to brzy“. Jenže z týmu odešlo několik členů, takže noví museli naskočit do rozjetého vlaku a než se rozkoukali, uplynulo zase několik let. Vývojáři dělali na novém enginu, dokonce ukázali pár pěkných snímků a najímali další lidi. Kromě už utracených 20 milionů dolarů však prý ještě žádali dalších 6 na dokončení. Take-Two chtěli dát jen pět milionů, 2,5 hned, zbytek po dokončení. Hlavní vývojář Broussard však tento návrh odmítnul.
Vývoj se tak úplně zastavil a Take-Two zažaloval vývojáře 3D Realms, že i přes obrovské investice a sliby stále hru nedokončili. Soud se táhl přes rok, letos v červnu se obě firmy dohodly a finanční následky ponesou samy za sebe.
Spekulovalo se, že vývoj převezme jiné studio a minulý pátek bylo definitivně jasno. Hru dokončí Gearbox (tvůrci slušných datadisků k prvnímu Half-Life, Bonderlands nebo série Brothers in Arms). Financovat bude 2K Games a hra se objeví příští rok na jaře na Xboxu 360, PS3 a PC. Teď už asi vážně.
2011: návrat krále
Pro ty, kteří měli rádi herní devadesátky, byla páteční zpráva potěšující. I samotní hráči, kteří zkusili singleplayerovou misi přímo na místě byli nadšeni (MP bude obsahovat také). Ale nadšení nechybělo nikdy, každý uniklý obrázek nebo video na E3 znovu rozpohybovalo naděje, že legenda Duke Nukem se vrátí v červeném tričku a se spoustou peněz pro lehké holky v baru.
A pokud opravdu budeme věřit, že příští rok hra vyjde, bude nás ještě bavit? Status vaporware (oznámený ale nikdy nevydaný produkt) se ne vždy povede proměnit v software tak, aby veřejnost byla spokojena. Podobný osud čekal třeba druhou nejodkládanější hru Daikatana. Nakonec z toho byl trapas a velký komerční propadák.
Vůbec si netroufnu odhadnout, jak příští rok DNF dopadne. Očekávání jsou velká, hrozící ostuda ještě větší. Na devadesátá léta vzpomínám rád, ale po 15 letech jsme si zvykli na jiné hrdiny a zmodernizovaný žánr stříleček. Hlášky jsou stále žádané (beztak lidi budou chtít slyšet jen ty staré), ale žánr teď táhne kooperativní akce, multiplayer, efekty, fyzika a pokud možno promyšlený příběh. Éra testosteronových hran ve stylu Arnolda a příběh jednodušší než béčkové porno nemůžou stačit. Snad si to v Gearboxu uvědomují.
Video z veletrhu PAX 2010:
Další videa:
ČLÁNKY DO MAILU