Europarlamentem hladce prošla novela směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která mj. vyžaduje od provozovatelů služeb videa na vyžádání (VOD), aby alespoň 30 % jejich katalogu tvořila evropská díla. Novelu ještě musí formálně schválit Evropská rada a následně mají členské země 21 měsíců na to, aby upravenou směrnici promítly do místních zákonů. Nelze předpokládat, že by došlo k nějakým změnám.
Tomáš Vyskočil na Filmtoru změřil, jak danou 30% kvótu v současnosti splňují různé u nás dostupné videotéky. Většina ryze českých služeb ji splňuje již nyní, protože významnou část obsahu tvoří tuzemské filmy a seriály. Týká se to Alzy Media, Banaxi, Obbodu, My Primu od UPC, Voya atd. Těsně pod hranicí jsou HBO Go a O2 TV. Netflix, iTunes a Google Play mají okolo 15 % evropské tvorby, Amazon Prime Video má jen 10 %.
Jak dnes VOD služby plní pomyslnou eurokvótu? (zdroj: Filmtoro.cz)Ve směrnici není definováno, jestli se evropskou tvorbou myslí díla (ko)produkovaná v celé Evropě, nebo jen zemích EU. Pokud by platila druhá možnost, tak nevíme, co bude po brexitu, neboť britská tvorba je v katalozích VOD služeb významná. Tomáš Vyskočil tak spočítal množství obsahu z EU a Británie (v grafu VB) zvlášť.
TIP: Netflix by konečně mohl být plně lokalizovaný. Firma v Česku hledá lidi
Například na Netflixu je 4200 děl, více než polovina pochází z USA. Z EU pochází 18 % katalogu, bez Británie by to bylo jen 8 %. HBO Go má bez Británie 19 % a Amazon Prime jen 6 % obsahu z EU.
Směrnice nová pravidla definuje jen vágně. K výpočtům poměru evropských děl teprve vyjdou pokyny od Evropské komise. Pak bude zřejmé, jak to bude s britskou tvorbou nebo obsahem z Evropy, ale nikoliv EU.
TIP: HBO Go boduje. Velká filmotéka s plnou českou podporou zlevnila o třetinu
V pokynech budou též rozepsány výjimky, kdy kvóty platit nebudou. Dotknout se nemají služeb s nízkou sledovaností nebo nízkým obratem, přesné definice ale zatím neznáme. „Vyžadovat splnění těchto požadavků by mohlo být nevhodné také v případech, kdy by to, vzhledem k povaze nebo tematickému zaměření audiovizuálních mediálních služeb, bylo neproveditelné nebo neodůvodněné,“ zmiňuje směrnice. Takže například služba specializovaná na japonské anime nebude muset katalog vyplňovat evropskou vatou.
