Přesně před deseti lety chtěla Evropská komise snížit množství elektroodpadu a měla zájem výrobce mobilů přinutit k tomu, aby používali jednotný typ nabíječek mobilů. V Evropě bylo tehdy v provozu asi půl miliardy telefonů a používalo se přes 30 různých typů nabíječek. Ročně se kvůli nim generovalo přes 51 000 tun odpadu. Ani se současným stavem není komise spokojená. Dle slov Margrethe Vestagerové, komisařky pro hospodářskou soutěž, chtějí výkonné orgány EU analyzovat trh a zvážit, jestli jej není třeba regulovat. Tj. přinutit výrobce, aby jednotné nabíječky skutečně začali používat. Vyjádření komisařky přinesla agentura Reuters. S nabíječkami v EU to skutečně není jednoduché, ale za 10 let výrobci učinili velké pokroky.
Cesta za jednotnou nabíječkou
Již v červnu 2009 přední výrobci mobilů a mobilních čipů dobrovolně podepsali memorandum, ve kterém se zavázali, že od následujícího roku uvedou na trh zařízení, která bude možné nabíjet univerzální nabíječkou s konektorem microUSB. Signatáři dohody byly společnosti Apple, LG, Motorola, NEC, Nokia, Qualcomm, Research In Motion (BlackBerry), Samsung, Sony Ericsson a Texas Instruments.
Původní plán nestihly, ale v prosinci 2010 už vznikl závazný návrh a dohodu podepsaly ještě další čtyři společnosti: Atmel, Emblaze Mobile, Huawei a TCT Mobile (Alcatel). Výrobci slíbili, že od roku 2011 budou všechny jejich mobily s podporou přenosu dat (takových, které lze spojit s počítačem) připojitelné a nabíjitelné pomocí microUSB. Výrobci se spojili v rámci sdružení evropského průmyslu digitálních technologií nazvaném Digital Europe.
microUSB tehdy ještě zdaleka nebylo pravidlem. U smartphonů už se začalo nasazovat na úkor staršího a většího miniUSB (či proprietárních konektorů na něm postavených), ale hloupé mobily (splňující definici s datovými přenosy) ještě často využívaly různé vlastní kolíky či vzájemně nekompatibilní porty.
V době podepsání memoranda mimochodem výrobci počítali s tím, že akumulátory v mobilech budou mít kapacitu mezi 400 a 2000 mAh a při nabíjení se bude využívat napětí 5 V a proud od 0,5 do 1,5 A. Dnes už jsme trochu jinde.
microUSB je i není povinné
Co je však klíčové, nikdy nebylo povinností používat microUSB jako koncovku na kabelu nebo zdířku v mobilu. Výrobci mohli kompatibilitu zaručit pomocí adaptérů, které navíc nemuseli přidávat do standardního balení. Výrobci argumentovali tím, že proprietární konektor může nabídnout více funkcí než standardní microUSB.
microUSB nemusí být součástí mobilu, ale výrobce musí nabídnout adaptér (zdroj: Digital Europe)Typickým buřičem byl samozřejmě Apple, který v té době používal dlouhý 30pinový dokovací konektor, který kromě signálů pro USB vedl i analogové audio a video výstup. Svůj závazek z memoranda ale splnil tím, že zvlášť prodával (za pětistovku) i redukci ze samice microUSB na samce pro svůj dokovací konektor. iPhony tak bylo možné napájet i běžnou microUSB nabíječkou jiných výrobců.
Prodlužování dohod a přechod na USB-C
Původní memorandum mělo platnost jen do konce 2012, ale výrobci ji v dubnu 2013 prodloužili. Dohodu podepsala většina původních signatářů: Apple, BlackBerry, Huawei, LG, NEC, Nokia, Samsung a Sony. Na microUSB ale přešel celý trh, a to nejen na území EU. Apple mimochodem mezitím vyměnil původní 30pinový konektor za nový Lightning.
Výrobci dohodu prodloužili ještě v březnu 2014, byly u toho společnosti Apple, BlackBerry, Huawei, Samsung a Sony.
Evropská komise v roce 2014 vydala nové nařízení o rádiových zařízeních a v jeho třetím článku zmiňuje, že všechna taková zařízení (tj. primárně mobilní telefony) musí využívat jednotnou nabíječku. V celé EU tak platí zákon, který sice nezmiňuje, jak má daná nabíječka vypadat a co musí obsahovat, ale Komise má v rukou novou zbraň. Pokud by se jí situace na trhu nelíbila, mohla by začít regulovat a nutit výrobce.
Apple nabízí adaptér z microUSB na Lightning, stojí „lidových“ 579 KčCož je věc, o které chce komisařka Vestagerová jednat, jak píšeme v úvodu článku. Výrobci sdružení v Digital Europe již v roce 2014 varovali, že případná regulace by jistě zdražila nejen nabíječky, ale také samotné mobily. I proto možná Komise po čtyři roky raději nic nezkoušela. Teď ale možná má zálusk na to výrobce přinutit, aby opravdu všichni používali jeden typ konektoru a nabíječky, případně aby rovnou dodávali potřebné adaptéry zajišťující kompatibilitu.
Mezitím v březnu 2018 výrobci podepsali další memorandum. Apple, Google, Lenovo, LG, Motorola, Samsung a Sony mají dohodu, že do tří let budou v Evropě prodávat jen telefony, které budou nabíjitelné pomocí USB-C. Počítá se přitom s nabíječkami, které používají USB-C na obou stranách kabelu, USB-C na straně mobilu a USB-A na straně nabíječky, případně USB-C na straně mobilu, zatímco kabel bude pevnou součástí nabíječky. Adaptéry à la Apple jsou nadále povolené.
Komentář
Osobně možnost regulace ze strany EU nechápu. Trh se opravdu změnil a místo oněch 30 typů nabíječek máme jen 3; ty s microUSB, USB-C a Lightningem. To je velká výhra.
Jenže na druhou stranu, harmonizace měla především snížit množství elektroodpadu tím, že by se daly snadno recyklovat nabíječky a nové telefony by se prodávaly bez nich. Lidé by zkrátka používali ty původní. Tohle se však v praxi neděje. Ještě jsem snad neviděl telefon, který by v krabici měl jen konektorovou redukci, pouhý kabel či vůbec nic. To už spíš mizí sluchátka, protože ta běžně přibalovaná jsou stejně mizerná a životnímu prostředí jejich výroba (a skladování či likvidace) také rozhodně nepřispívá.
Sjednocení je pak o to složitější, že už sice nemáme 30 různých konektorů, ale 10 různých proprietárních technologií pro rychlé nabíjejí. Každá z nich potřebuje zvláštní nabíječku a někdy i kabel, jinak se zařízení bude nabíjet pomalu (což při zvyšování kapacit akumulátorů nikdo nechce).
Je samozřejmě vhodnou cestou, aby výrobci skutečně používali průmyslové standardy. Rád bych viděl všechny telefony s konektorem USB-C a výkonným nabíjením přes standard USB Power Delivery, ale má smysl tohle uzákoňovat? Než by takové nařízení začalo platit a výrobci by jej museli dodržoval, už tu bude USB-D a jiné technologie. To už raději neregulovat než regulovat blbě.
