Tedy jestli např. pocítíte smutek poté, co budete mít před sebou na zdi statusy nebo jiný obsah s neveselou tematikou. Diskutabilní je, že Facebook kvůli tomu upravil způsob, jímž se volí příspěvky, které pak vy vidíte. Ke zaměně došlo v lednu 2012 u skoro 700 000 uživatelů, kteří v důsledku v jednom týdnu viděli méně negativního obsahu, ve druhém naopak více, než je obvyklé.
Z uživatelů se tak stali pokusní králíci. Autoři provedené studie se hájí tím, že proběhla naprosto v mezích zákona. Neporušili ani pravidla Facebooku pro nakládání s daty, s nimiž jsme dobrovolně souhlasili. (Nebo jsme možná neměli na výběr?) Použili algoritmus, jenž na základě slov vyhodnotil náladu stavové zprávy.
A kdyby vás zajímalo, jak studie dopadla, tak lidé opravdu ve vlastních statusech používali pozitivnější slova, pokud byli více vystaveni rozjařeným příspěvkům ostatních lidí. Online sugesce nicméně nefunguje tak dobře jako v reálném fyzickém světě. Může se v souvislosti s odhaleným experimentováním zažehnout debata o ochraně uživatelů na internetu?
Domnívám se, že spousta lidí Facebook používá, protože je nutí okolnosti. Stal se nepostradatelným nástrojem pro studenty – především na vysokých školách. Pokud nemáte svůj profil, pak nežijete a nebudete moct komunikovat s řadou přátel. Můžete vůbec nemít Facebook? Můžete si dovolit nesouhlasit s podmínkami používání služby?
Zdroj: PNAS via Windows Phone Central
