Facebook: kniha knih

20. 3. 2010

Sdílet

 Autor: Redakce

"Facebook: kniha knih"

Nemít dnes účet na Facebooku je podobné, jako před deseti lety odmítat mobil. Mobilní telefon si nakonec většina lidí pořídila, podobně se nejspíš zachovají i odmítači Facebooku. Přesvědčí je nejen jejich známí, kterých bude na Facebooku přibývat, ale i další služby navázané na sociální síť. Ale popořadě. Co je to vlastně Facebook?

Jako obvykle, jenže na webu

Jde o sociální síť, která umožňuje setkávání známých a přátel na webu. Cílem setkání není nic jiného než si popovídat, pochlubit se s fotkami, poplácat se po ramenou. Prostě být v kontaktu.

Hned od začátku vsadil zakladatel sítě Mark Zuckerberg právě na tuto kartu: nejde o to vytvářet něco nového, naopak. Facebook se snaží co nejvíc přiblížit komunikaci v reálném světě. Funkce, které budete mít k dispozici, pochopíte okamžitě. Jde o činnosti běžné pro každodenní komunikaci. Síla Facebooku spočívá v tom, že vám umožní popovídat si s přáteli na druhém konci světa nebo strávit celý pracovní den chatováním s lidmi, se kterými byste právě teď chtěli být.

Všechny události všech přítel vidíte ihned po příhlášení

To samotné by pro megaúspěch Facebooku nestačilo. Nenápadné kouzlo, které časem u většiny uživatelů přejde v lehkou návykovost, způsobuje kombinace běžné komunikace s nekonečnými možnostmi dostupnými ve virtuálním světě. Facebook boduje přesně v místech, kde má běžná komunikace mezery. Pokud se v reálném světě chcete pochlubit s fotkami, zahrnuje to dlouhou řadu činností od nafocení přes vyvolání po cestu k babičce se spoustou momentů, kde se může proces přetrhnout. Pochvalu nebo kritiku navíc slyšíte pouze vy. Na Facebooku stejná akce vypadá tak, že obrázky z fotoaparátu natáhnete na internet a rozhodnete, kdo je smí vidět. Žádná omezení na prostor, žádná rizika, že se akce nepovede, fotky uvidí spousta vašich přátel a v neposlední řadě se jejich komentáře k fotkám ukládají, takže pochvalu od babičky rovnou uvidí i maminka a dědeček.

Nejraději bych některé ksichty srovnal s portréty zvířat na farmě a dal hlasovat, který je atraktivnější.“ (Mark
Zuckerberg, zakladatel Facebooku
)

Ale i obyčejné chatování, posílání vzkazů a hodnocení ostatních je tady neobyčejné. Mluvení se povedlo omezit na zcela triviální proces. Jedním kliknutím pochválíte vtipný nápad nebo hezký odkaz, na dvě kliknutí slíbíte účast na libovolné akci nebo se přihlásíte k jakékoli skupině. Místo dialogu, náročného na přemýšlení, tedy Facebook umožňuje spíš snadné setkávání a možnost být vidět. I tohle je většině uživatelů příjemné a lehounce návykové.

Nastartujte se

Pokud jste dostali chuť vyzkoušet si Facebook, na webu www.facebook.com se zaregistrujte. Dříve než se zorientujete, nastavte si češtinu: v horní liště najděte Settings | Account Settings a záložka Language, kde vyberte češtinu.

Poté co se trochu rozkoukáte, projděte si všechny možné funkce a nastavení, nemáte co zkazit. Přátele začněte přidávat až pak. V horní liště se určitě zastavte u odkazu na své jméno a trojici pod tlačítkem Nastavení. S jejich pomocí si vyberete, co o sobě chcete sdělit a kdo to smí vidět. Nepodceňujte nastavení soukromí, pokud je nenastavíte teď, vraťte se k němu později, až budete vědět víc. Ne každému vyhovuje, že jsou jeho fotky zcela veřejné a kdokoli na Facebooku si může prohlédnout jeho profil. Přesně tohle lze nastavit.

Vzápětí si můžete Facebook zalidnit. V horní liště vás láká odkaz Přátelé. Uvnitř je připraveno hned několik způsobů, jak si přátele a známé přidat: nejprve přes email (pokud používáte Gmail, Yahoo nebo Hotmail), nebo vyhledáním podle jména. Vybranému pak pošlete žádost o přátelství, ten ji musí schválit. Jakmile se takto s někým „spřátelíte“, objeví se k dispozici třetí možnost, jak si přidat kontakty. Facebook vám vzápětí začne nabízet společné přátele. Každopádně se nemusíte bát, že byste na síti zůstali osamoceni. Přátelé si vás najdou rychleji, než byste asi čekali.

Přátele můžete řadit do seznamů

Zeď nářků

Klíčovým prostorem Facebooku je „veřejná zeď“, prostor, kde se budou objevovat všechna veřejná sdělení. Tedy sdělení vašich přátel, jejich fotky, videa i odkazy. Je to prostor uprostřed, kam se kdykoli dostanete přes odkaz Hlavní stránka. Existuje i „soukromá zeď“, kam vás zavede odkaz  Profil a kde najdete pouze ty zprávy, které mají co do činění s vámi. Ke každému příspěvku můžete Přidat komentář nebo jej pochválit odkazem To se mi líbí (a odchválit tlačítkem Už se mi to nelíbí). Výběr aktualit na veřejné zdi ještě můžete zpřesnit specifikací obsahu, který tu chcete vidět, v levém sloupci. Tímto způsobem se dostanete například jen k webovým linkům.

Vlastní text vložíte na Facebook vepsáním do okna se slovy Co se vám honí hlavou? Záleží jen na vás, co budete chtít sdělit. Můžete se podělit o poznámky typu „mám na oběd knedlíky“, až po nečekané přesahy teorie relativity. Pokud do stejného okna vložíte webovou adresu a vyberete obrázek, podělíte se tímto způsobem o odkaz na webovou stránku. Klidně můžete po načtení obrázku adresu smazat a místo ní doplnit svůj komentář. Podobně můžete na svou zeď vložit osamocenou fotku, video nebo pozvánku na událost. Slouží k tomu první tři ikonky pod oknem pro přidání příspěvku.

Pravý sloupek hlavní stránky pomůže zapojit se do dění. Upozorní vás na příspěvky na veřejné zdi, které vaši přátelé rádi komentují nebo hodnotí; na možné další přátele; na žádosti o přátelství nebo pozvánky do skupiny; na akce, kam jste slíbili přijít; a podobně.

Fotoalba, videoklipy, skupiny, události…

Zeď Facebooku představuje jedno z nejcennějších míst současného internetu. Není to ale jediné místo, kde se odehrává dění na této síti.

Všimněte si teď spodní lišty. Ignorujte zatím aplikace i první tlačítko, to slouží ke správě fanouškovských stránek a vytváření reklamních kampaní. Zaměřte se na druhé tlačítko, ikonu s fotkami. Ocitnete se v prostoru pro práci s fotkami, kde se dostanete ke všem svým albům (Moje fotky) i veřejným albům svých přátel (Poslední alba). Své přátele můžete na fotkách označovat – stejně jako oni vás (Fotky se mnou a Označení přátelé). A konečně lze Vytvořit vlastní fotogalerii.

Podobným způsobem můžete pracovat i s videem, slouží k tomu další ikonka na všudypřítomné spodní liště. Video buď natáhnete na Facebook ze svého počítače, nebo přímo natočíte pomocí webové kamery na svém počítači. I tady platí, že můžete své přátele označovat.

Správce videa

Čtvrté tlačítko umožňuje přihlásit se do nejrůznějších skupin (například Gymnázium Liberec, Prosba o pomoc na operaci Bojínka). Skupiny jsou tu od toho, abyste se mohli zapojovat do aktivit, které jsou vám blízké, případně přidali k institucím, se kterými máte co do činění. Tomu jsou uzpůsobené i stránky skupin. Umožňují oboustrannou komunikaci, diskuzi, pořádání akcí apod. K jednorázovému přihlášení se k známé osobnosti nebo oblíbenému produktu slouží fanouškovské stránky, ne skupiny (viz boxík Osobnosti na Facebooku).

Ikona s bločkem umožňuje vkládání poznámek, příliš se ale nepoužívá. Podívejte se ještě na poslední tlačítko s motivem kalendáře. Zde budete spravovat akce, kterých se chcete zúčastnit, a vytvářet akce vlastní. Na ty vzápětí můžete pozvat své facebookové přátele (a ti zase své přátele, atd.). Každopádně jde o účinný způsob, jak upozornit na nějakou událost nebo je rovnou pozvat.

Aplikace: umí všechno, ale opatrně

Na závěr zbývá vysvětlit tlačítko Aplikace na spodní liště. Za aplikace je na Facebooku považována každá funkce s výjimkou několika základních (novinky, zeď, komentáře, líbí se mi, atd.), takže například Fotky nebo Video aplikacemi jsou.

Fotky vašich přátel vidíte na jednom místě

Tlačítkem Aplikace si pohrajete s pozicí ikonek ve spodní liště, můžete je ale taky přidávat nebo odebírat. Většina známých aplikací, včetně všudypřítomných kvízů, nejsou produktem vývojářů Facebooku – starají se o ně cizí programátoři a firmy. Proto je dobré dát si na ně pozor, například ohlídat si své soukromí a sdílení osobních dat (přes Nastavení | Nastavení aplikací v horní liště). Další místo, kam lze aplikace přidávat nebo odebírat, je vaše vlastní zeď. Pokud vám to přijde zmatené, nezbývá než souhlasit. Nicméně nevypadá to, že by to vývojáře Facebooku nějak trápilo, už proto, že právě aplikace pomáhají lákat nové a nové uživatele.

Osobnosti na Facebooku

Facebook je plný světových i českých známých osobností. Veřejné osoby nepotkáte přímo, většina z nich si své soukromí chrání a jen těžko si vás přidají mezi přátele. Hledejte spíš jejich fanouškovské stránky.

Nejlepším zdrojem mezinárodních celebrit je přímo Facebook: zkuste odkaz www.facebook.com/pages. Celebrity i populární produkty si lze rozdělit podle kategorií. Vůbec nejpopulárnější je aktuálně s víc než deseti miliony fanoušků Michael Jackson, o tři a půl milionu zaostává americký prezident Barack Obama. Místa na špici obsadil také Facebook (čtvrtý), mrtvý Michael Jackson (šestý), pizza (sedmá) a Dr. House (desátý).

V Česku je situace trošku jiná. Souvisí to mimo jiné s tím, že místní celebrity začaly nejpopulárnější síť objevovat až letos, hlavně po vajíčkové bouři. Češi se tak na Facebooku začali bavit sami, vymysleli si profily dávno mrtvých nebo imaginárních celebrit (Jára da Cimrman nebo praotec Čech), které na webu dlouho zůstávaly osamocené. Skutečné, žijící veřejné osobnosti na webu dlouho zastupovaly fanouškovské stránky, vytvořené jejich příznivci i odmítači (několik profilů Jiřího Paroubka). České celebrity v čele s politiky se na Facebooku objevily až letos. Na rozdíl od těch světových si vás někteří pustí k tělu na svém osobním profilu. K těm nejaktivnějším osobnostem českého Facebooku patří politici Jiří Paroubek a Edvard Kožušník, herec a zpěvák Jan Budař nebo fotograf Jan Šibík.

Jak zrušit účet

Pokud se rozhodnete Facebook opustit, možná budete překvapeni. Služba nenabízí jednoduchou možnost zrušit účet, maximálně se v Nastavení | Nastavení účtu dostanete k jeho deaktivaci. Fakt o to pikantnější, že Facebook má právo na všechna vaše data sdělená aplikaci i poté, co ji opusíte. Provozovatel sítě argumentuje tím, že spousta lidí se sem dřív nebo později vrátí a bylo by škoda, kdyby museli začínat od píky.

Naštěstí existuje řešení, jak se z Facebooku definitivně vymazat. Do adresního řádku prohlížeče vložte následující adresu – https://ssl.facebook.com/help/contact.php?show_form=delete_account – a vymažte účet tlačítkem Potvrdit. U počítačů, které používá více uživatelů, ještě zkontrolujte aktuální účet. Mohlo by se totiž stát, že vymažete někoho úplně jiného.

"Založení Facebooku a únik MySpace"

Velký třesk a rozpínání sociálního vesmíru

Za vším hledej ženu, vymysleli Francouzi. Platí to i v případě Facebooku, nejpopulárnější sociální sítě

„Jessica A. je mrcha,“ prohlásil podle legendy o zrození Facebooku jeho zakladatel Mark Zuckerberg oné osudné noci. Byl konec října a devatenáctiletý student Harvardu měl plnou hlavu Jessicy A. Popíjel a svoje myšlenky rovnou publikoval na veřejném blogu. „Musím zaměstnat hlavu, abych na ni nemyslel.“ A pak přišel s nápadem na předchůdce Facebooku.

Nápad byl jednoduchý: vytvořit webovou stránku pro ostatní harvardské studenty, která umožní srovnat jejich univerzitní fotky. („Nejraději bych některé ksichty srovnal s portréty zvířat na farmě a dal hlasovat, který je atraktivnější,“ zapsal si ve 21:48.) Pustil se do toho, naboural se do databází několika fakult („A jde se hackovat,“ v 0:58) a za týden na svém počítači nahodil službu Facemash, primitivního předka světoznámé sociální sítě. Na Facemashi mohl kdokoli hlasovat, který z dvojice spolužáků je na fotce zajímavější. Vydržel celých patnáct hodin. Zuckerberg jej nastartoval v neděli ráno a když se před půlnocí vrátil ke svému počítači, službu okamžitě vypnul. Vyděsilo ho množství lidí, kteří na Facemashi své spolužáky opravdu hodnotí.

Celá aférka skončila navržením Zuckerberga na vyhození ze školy za několikanásobné porušení studijního řádu. Hlasování nejvyšších rozhodlo o pouhém varováním. Student se omluvil a tím mohlo všechno skončit.

Mark Zuckerberg, nejmladší americký miliardář

Univerzita plná voyeurů

Jenže si nedal pokoj. Ještě ten den, kdy jej nevyhodili ze školy, si otevřel šampaňské a začal si užívat nově nabyté slávy. Opět se o své pocity podělil na blogu („Lidi jsou víc voyeurští, než by mě kdy napadlo“) a rovnou se pustil do úvah nad dalším projektem. Brzy poté vyšel v místním deníku článek o celé aféře s Facemashem, ve kterém autor meditoval o potenciálu jednotné databáze profilů studentů. O čtyři měsíce později, čtvrtého února 2004, se zrodil Facebook.

Jmenoval se nejprve The Facebook a umožňoval přístup jen studentům Harvardu. Po měsíci se otevřel ostatním univerzitám, na podzim už fungoval na většině vysokých škol ve Spojených státech a v Kanadě. V září 2005 se otevřel středním školám, v září 2006 úplně komukoli s funkčním e-mailem, nezávisle na národnosti. O slovíčko „The“ v názvu přišel během roku 2005, kdy Zuckerberg na čele nyní dobře rozjeté firmy koupil doménu www.facebook.com. Stála ho 200 tisíc amerických dolarů.

Vysokoškoláci × puberťáci

První roky byly u vývojářů Facebooku ve znamení souboje s další sociální sítí – MySpace. Obě vznikly zhruba ve stejné době, obě ve Spojených státech, oběma šlo v první řadě o přilákání co největšího počtu uživatelů. Na počátku měla každá trochu jiné zaměření – Facebook byl sítí vysokoškolských, později i středoškolských studentů, MySpace mířil na teenagery.

Zpočátku to vypadalo na velký úspěch MySpace. Nabízel víc možností (editovat si vlastní stránky) a byl otevřený všem. Od počátku se mohli registrovat uživatelé mimo Spojené státy, to se ale příliš nedělo. Přesto MySpace rostl nesmírně rychle. Pro ilustraci – mezi květnem 2004 a květnem 2005 se počet uživatelů sítě zvýšil ze dvou na patnáct milionů.

MySpace: pověst teenagerovského blogísku mu nedovolila předstihnout konkurenci

MySpace ale brzy začal doplácet na vlastní marketing. Mezi tenagery byl nesmírně úspěšný, mezi těmi staršími si ale logicky získal nálepku sítě pro puberťáky, plné blogískovitého vyjadřování a grafiky. I z toho důvodu se mu nikdy nepovedl export ze Spojených států.

Facebook tohle dokázal. Do Evropy a později do celého světa se začal šířit prakticky okamžitě po svém otevření v roce 2006. Za jeho úspěchem zřejmě stojí hlavně celkový koncept, který spíš kopíruje běžnou komunikaci, než aby se ji snažil nahradit (jako MySpace).

Konec dějin sociálních sítí?

Dnes je Zuckerbergovi šestadvacet a vlastní nejpopulárnější sociální síť na světě. S víc než 300 miliony uživatelů a meziročním růstem ve stovkách procent se dostal daleko před stagnující MySpace se 120 miliony návštěvníků. Cena Facebooku se odhaduje na 15 miliard dolarů a Zuckerberg se honosí titulem vůbec nejmladšího dolarového miliardáře.


Facebook v roce 2004, 2007 a 2009

Dost zásadně se změnila aréna: místo MySpace dnes Facebook soupeří s Twitterem, další sociální sítí. Ta je u nás zatím vyhrazena pro setkávání geeků, programátorů, lidí navázaných na informační technologie, ostatní si jí zatím moc nevšímají. Ve Spojených státech ale dávno ztratila punc uzavřenosti, celebrity tady čile komunikují se svými fanoušky a zpravodajské servery lákají čtenáře titulky zpráv.

Ještě v jednom se soutěž změnila. Sociální sítě získaly tolik uživatelů, že se jejich řady rozšiřují samy. Rozšiřování zástupů už není hlavní priorita. Teď je důležitá jiná otázka: co s nimi? Jak ze stamilionů uživatelů vytřískat nějaké peníze?

Přes zpoplatnění služby cesta zřejmě nevede, na to jsou uživatelé webu alergičtí a sítě by si jím naprosto odřízly uživatele mimo Spojené státy a Evropu. Největěí hodnota, kterou mohou sociální sítě nabídnout, ostatně není počet uživatelů, ale jejich pozornost. Současný obchodní model tedy vede přes příjmy z inzerce. Jde o mimořádně neefektivní způsob – k zajištění plusové bilance potřebuje například Facebook 300 milionů uživatelů.

Roztroušená síť

Budoucnost Facebooku je jinde. Prostřednictvím nástrojů, které nabízí programátorům aplikací, si kolem sebe vytvořil vlastní průmysl, „facebookonomiku“. Jen uvnitř Facebooku existuje 60 tisíc aplikací s 200 tisíci vývojáři a odhadovanou hodnotou kolem 270 milonů dolarů. Existují ale také aplikace mimo web Facebooku, které si uživatele sociální sítě skrz nabízené funkce „přitáhnou“ na vlastní stránky.

ICTS24

V blízké budoucnosti můžeme čekat sociálnější web, plný služeb, postavených na sociálních sítích (sociální nakupování, vyhledávání, atd.). Pokud se nic zásadního nestane, sociálním podhoubím pro tyto aplikace bude především Facebook.

Článek vyšel v listopadovém čísle magazínu Extra PC.