Že je Googlu internet malý, už asi víte z článku o vývoji umělé inteligence pro řízení aut. Jenže to má přece jen s počítači leccos společného. Minulý týden však Google oznámil miliardové investice do podmořské elektrické sítě Atlantic Wind Connection (dále jen AWC), která bude spojovat větrné farmy na východním pobřeží USA.
Důvod, proč zrovna větrné elektrárny a proč na východní pobřeží, je prostý. Severovýchodní pobřeží je hustě osídleno, má obrovské energetické nároky a na pevnině údajně není tolik prostoru pro tvorbu větrných elektráren. AWC míří asi 25–30 km od pobřeží. Zde je už místa hodně, vítr je silnější, hluk nikomu nevadí a navíc je to dostatečná vzdálenost, aby turbíny nekazily výhled z pobřeží na moře.
Projekt má zatím čtyři členy: Google, investiční firmu Good Energies, japonský průmyslový konglomerát Marubeni a marylandskou firmu Trans-Elect, která se zabývá přenosem energie. Investice jsou rozděleny po 37,5 % pro Google a Good Energies, 15 % má Marubeni a zbývajících 10 % Trans-Elect. Poslední firma ale bude výstavbu díky svému zaměření řídit. Google projekt trefně nazývá jako superdálnice čisté energie.
Plánovaná pateřní síť AWC na východním pobřeží, zdroj: Google
Ředitel Trans-Electu tvrdí, že první fáze si bude žádat 1,8 miliardy amerických dolarů. Podmořské vedení se potáhne z New Jersey až do 240 km vzdáleného Delaware. Pokud všechno klapne, tato fáze by mohla být hotova na začátku roku 2016. Za tři roky by se mohlo začít stavět. V příštích 10 letech by síť mohla být prodloužena až na 563 kilometrů, investice bude přibližně pět miliard dolarů. AWC slibuje přenosovou kapacitu 6000 megawattů, což by při plném vytížení dokázalo zásobovat 1,9 milionů domácností.
Síť je tedy dostatečně dimenzovaná, aby jí neskolily blackouty a zároveň má širokou kapacitu pro nejvýkonnější větrnou farmu na světě. Dosud podle Wikipedie vede Thanet ve Velké Británii s výkonem 300 MW (100 turbín po 3 MW).
Velké riziko
Je třeba zdůraznit, že Google ani další partneři se nebudou účastnit výstavby samotných větrných elektráren, ale pouze vytvoří podmořskou páteřní síť, která tyto farmy propojí. Zatím ani není jisté, jestli se vůbec nějaké postaví. Žádá si to schvalování úřadů a pak dlouhá léta výstaveb. Proto už má projekt i své odpůrce, kteří poukazují na zbytečně vysoké náklady a hlavně si myslí, že je nedostatek energie v této oblasti přeceňován.
Thanet – největší mořská větrná farma na světě, zdroj: ImpactLab
Jedná se tedy o dost riskantní investici, která nemusí vyjít. Firmy však věří, že odstartují zájem o obnovitelné zdroje energie a další společnosti se k jejich úsilí připojí. Výstavbou AWC jim ušetří náklady na přenos a energetické společnosti se mohou pouze starat o rozmisťování turbín. Do té doby je síť možné využít pro přenos energie z tradičních zdrojů, třeba uhelných elektráren.
Elektřina z větrných elektráren bude několikrát dražší, ale zástupci Googlu tvrdí, že se jedná o dobrou investici. Aby také ne, energetické společnosti vydělávají miliardy, a když podnikají v obnovitelných zdrojích, mají zajištěnu i potřebnou mediální masáž.
Pro Google to překvapivě není první investicí do zelené energie. Letos v květnu koupil za 38,8 milionu podíl ve dvou větrných farmách v Severní Dakotě. Jen aby té větrné energie neměli tolik, aby vláda zdražovala ceny, jako třeba v kauze Česko a fotovoltaické elektrárny.
Zdroj: Google, Washington Post
