Google s právem na zapomenutí zásadně nesouhlasí, ale podřídil se mu

Google upozorňuje, pokud ve výsledcích některá stránka chybí

A jak Google píše na svém blogu, činí tak s velkou nelibostí. Nedělá mu problém cenzurovat obsah, který je dle zákonů nebo nařízení soudů nelegální. Proto pravidelně odstraňuje odkazy na weby propagující nacismus, obsahující pirátských obsah, citlivé osobní údaje nebo malware. Soudní dvůr Evropské unie ale požaduje, aby byly mazány také zmínky o lidech, které jsou neadekvátní, irelevantní, již irelevantní nebo nepřiměřené.

Problém je jednak s vágní definicí, protože na světě není žádná autorita, která by rozhodla, co je relevantní. A jednak je potíž v tom, že toto právo se týká pouze vyhledávačů. Ty samy o sobě data nezveřejňují a neuchovávají (mimo cache), ale odkazují na jiné stránky. Zpravodajské weby mají výjimku, ty o lidech informovat mohou.

O odstranění z médií může rozhodnout regionální soud nebo úřad pro ochranu osobních informací. Ale pokud nevyhoví a nedají příkaz k odstranění, Googlu se to netýká, protože spadá do jiné kategorie. Musí žádost zpracovat. Takže informace z novin zůstane online, odkaz nikoliv. „Je to, jako byste nechali knihu v knihovně, ale nebyla by přístupná v katalogu,“ říká Google.

Firma dodává, že už musela vyřizovat žádosti bývalých politiků, kteří chtěli odstranit články kritizujících jejich práci; zločinců, kteří chtějí smazat hříchy minulosti; nebo učitelů a architektů, kteří se chtěli zbavit negativních recenzí.

Vyhledávače nemusí vyhovět vždy. Takovou výjimkou je veřejný zájem. Pokud se informace týká politiků, celebrit, pochází ze spolehlivých zdrojů nebo jsou stále aktuální, to všechno jsou faktory, které musí vyhledávač při posuzování zvážit. A rozhodnutí bude vždy složité a diskutabilní.

Google přiznává, že proces ještě sami vylaďují. Firma chce všechno udržet plně transparentní. Pokud z výsledků zmizí odkaz, uživatel se o tom dozví v patičce. Google také informuje původní zdroje, že odkaz na jejich stránku byl odstraněn.

Sestaven byl navíc poradní výbor, který má odstartovat veřejnou debatu o tom, jak chránit osobní údaje a co všechno je onen veřejný zájem. V komisi vystupuje například prezident Googlu Eric Schmidt, šéf Wikimedie Jimmy Wales, jsou tam zástupci médii, právních sdružení, politikové a zástupci akademické půdy.