Larry Page již dávno není ten mladý student Stanfordovy univerzity. Dospěl a podle všeho ví, co chce. Když usedl do vedení firmy, kterou kdysi s kolegou Sergey Brinem založil, mnoho lidí zpochybňovalo jeho schopnosti. Přestože řídit podnik o velikosti Googlu nemůže být zrovna procházka růžových sadem, Page minimálně dokázal, že má vlastní směr a filosofii, která nyní vibruje celým Googlem a posunuje jej jinam. Nestalo se, že by místo nejvyššího šéfa obsadil člověk, který by byl pouhou loutkou. Eric Schmidt vedl společnost opravdu dlouho a když úřadoval, nikdo si na něj nemohl nijak zvlášť stěžovat. Nový ředitel ale ze své firmy ždíme, co se dá. A s jeho pohledem na věc se věci mění.
Na první pohled se zdá, že Google přestává experimentovat a jde spíše za jistotami. Ono se na druhou stranu ani není čemu divit, pokud ano. Menší společnosti si mohou dovolit poněkud více se odvázat, jenže s narůstajícím počtem zaměstnanců a zvyšujícím se obratem pak investoři znejistí. Samozřejmě, pokaždé jde o peníze. A jak se firma zvětšuje, tím menší risky si může dovolit. Co myslíte, že by se stalo s dnešními malými inovátory a experimentátory, kdyby dosáhli velikosti Microsoftu? Všichni by je nakonec kritizovali, tak jako si většina lidí zvykla napadat Microsoft. Není ale pravda, že by redmondský gigant uzavřel laboratoře.
Bohužel ze všech skvělých nápadů se jich ven dostane poměrně málo, respektive se jejich dávkování zpomalí. Otázka zní, zda Google čeká podobný osud. Odpovědí může být další desítka zrušených projektů. Ale abychom nepředbíhali a nedělali předčasné závěry, měli bychom si ujasnit, co že to vlastně bylo za projekty. Možná nakonec zjistíte, že vám jich ani nebude líto. Google přirozeně neukončí zdravé a rozvíjející se produkty s větším potenciálem do budoucna. Kdyby oznámil ukončení prací na Gmailu, se zlou by se potázal. Nebojím se tvrdit, že skoro ani po jedné z čerstvě zaříznutých služeb pes neštěkne.
Web a desktop nejdou dohromady
Když některé služby nevynáší, logicky od nich dáte ruce pryč. Relativně slušně rozjeté projekty stále lze stále prodat, ale to určitě není případ Googlu. Vždyť jak dlouho běžel Google Desktop? V době, kdy začínal, měl určitě svůj cíl. Tehdejší systémy, převážně však Windows, měly závažné nedostatky, které se jiní snažili napravit. V roce 2004 ikspéčka především neuměla pořádně vyhledávat v souborech. Vyhledávání bylo opravdu k smíchu, takže se uživatelé poohlíželi po alternativách k zabudovanému jednoduchoučkému vyhledávači. Vzhledem ke kvalitám Googlu, jakožto webového vyhledávače, bylo nasnadě, že se společnost pokusí převzít kontrolu i nad Windows, nikoliv pouze nad webem.
Jenže výsledek nikterak neoslnil a respekt si nikdy nevysloužil. Sami si možná vzpomenete, jak výsledek práce vývojářů a inženýrů chutnal. Nemasný neslaný produkt se potýkal s řadou problémů technického rázu, k samotné funkcionalitě nikdo moc připomínek neměl. Program byl naneštěstí pomalý, a to tak, že počítač dokázal spolehlivě zaseknout a ponechat v nepoužitelném stavu. Klíč k vyhledávání tkvěl (tkví i dnes) v indexaci obsahu disku. Jakmile si program prošel kompletně celý disk (případně vymezené složky), problém s neustálým šrotováním disku se minimalizoval, ale počáteční indexace spořádala celý výkon počítače. Na takového jedlíka nebyla řada strojů ve své době dimenzována.
Poměrně nešikovné ovládání přes webový prohlížeč situaci rovněž nijak nezlepšilo. Zkrátka, poskytovatel webových služeb se nezapře. Jenže to řada lidí neskousla. Pravděpodobně nejkontroverznější funkci představovalo sdílení informací mezi počítači. Na papíře zní tato idea celkem hezky, zároveň se ale hodila do krámu zlým jazykům. Google Desktop 3 byl v tomto do jisté míry revoluční. Počítače, které jste sjednotili pod jeden účet, propojoval cloud. Index z každého stroje se nahrál na vzdálený server a pak se synchronizoval s ostatními instalacemi aplikace Desktop.
Přes potenciální rizika ponechávání dat z indexu v cloudu se řada lidí nepřenesla. Samotná Windows nic podobného neumí, Microsoft se dost možná bojí, jak by na takové sdílení dat pohlížela veřejnost. Potíží s programem bychom našli více. Především si připomeňme, že se původně Google Desktop nazýval Google Desktop Search. Nemusím asi příliš vysvětlovat, proč z názvu ono „Search“ zmizelo. Společnost se zaměřila i jinam, u pouhého vyhledávání neskončila. Postranní panel byl fajn, ale pokus o vytvoření vlastního ekosystému s miniaplikacemi se moc neprosadil. Vylepšování vyhledávání postupovala správným směrem, po stisku příslušné klávesové zkratky se objevil vyhledávací boxík. Google Desktop, naneštěstí pro něj, musel čelit Vistě.
Než se Google rozkoukal, na trh přišla Vista a programům od třetích stran zatnula tipec. Stačilo jí k tomu dobré vyhledávání zabudované přímo v systému (dostupné i přes nabídku Start), stejně tak si Microsoft připravil vlastní verzi postranního panelu. Jakmile operační systém vybavíte alespoň trochu konkurenceschopnými funkcemi, potřeba uživatelů po alternativách významně opadne. A to se také stalo. Kdo ještě potřebuje Desktop, když máme přímo v systému všechno, co potřebujeme? Leda ti, kdož zůstali u Windows XP nebo starších. Udržování externí softwaru, aby byl kompatibilní s mnoha prohlížeči, nakonec Google vzdal. Opravdu se divím, že Desktop přežil takhle dlouho.
Larry Page se zatím zdá být čerstvou krví, která se chová rozumně a má předpoklady k tomu, aby řídila úspěšný podnik. Ke dni 14. září ukončí Google službu Desktop se vším všudy. Nepřežije to API, ani miniaplikace. Data beztak ukládáme stále častěji do cloudu a tam běžná vyhledávací řešení nedosáhnou. Co se týká lokální indexace, Windows prohledají i poštovního klienta. Sbohem, Google Desktope.
Konec distribuce konkurenčních produktů
Desktop je ovšem pouze jedním z deseti umrlců. Čistění portfolia služeb vzal Google pěkně od podlahy a zbavuje se také balíku aplikací Google Pack. Po zhruba šesti letech sebrané programy končí. Vzhledem k tomu, že každý z nás používá jiný tandem programů, byl Pack vlastně předem odsouzen k zániku. V první řade sdružoval domácí software, například Desktop, Picasu nebo třeba Earth. Druhou oddělenou sekci tvořily třetí strany. Firefox po čase doplnil Chrome, lišty pro různé prohlížeče nescházely. Google kladl důraz na bezpečnost, přiložený český avast! Antivirus nebyl jediným svého druhu. V balíčku byste našli i Immunet nebo Spyware Doctor. Jedním z posledních přídavků se stal doplněk pro Internet Explorer 9, v němž posléze začala fungovat videa WebM.
Odklon k webovým aplikacím je dalším z faktorů, jenž ubližuje klasickým programům, potažmo Google Packu. Integrovaný Adobe Reader byl v rámci možností dobrým doplňkem balíku, avšak dnes firma poskytuje vlastní čtečku dokumentů v PDF, a to jak v rámci svých webových aplikací, tak v prohlížeči Chrome. Konstantně se snižující zájem o Pack v této formě dal za pravdu Pageovi a ukončení vývoje je jen logickým vyústěním situace. Proč by společnost nabízela software konkurující jejím vlastním produktům? Skype může sloužit jako ukázkový příklad, kdy by Google zbytečně distribuoval na veřejnost svého nejtěžšího konkurenta v oblasti přenosu hlasu přes internet.
Jen si připomeňme, že za dobu životnosti se v balíku vystřídaly i takové značky jako Norton Antivirus, Ad-aware, Trillian nebo StarOffice.
Web bude nativní; Sociální kiksy; Méně veřejného experimentování
Web bude nativní
U obou zrušených služeb Google nezapomíná zmiňovat, že doba přeje více webovým aplikacím. U amerického internetového giganta to platí dvojnásob. Orientaci směrem k webu a HTML5 nelze přehlédnout. Vývojáři se snaží, aby Chromebooky fungovaly. A k tomu potřebují web, protože Chrome OS je v podstatě pouhým prohlížečem. Dokumenty Google proto dovedou otevřít čím dál více různých formátů souborů, web se zbavuje potřeby využívat nativní systémové programy. Obavy z přechodu do cloudu považuji za liché. Alespoň pokud jde o jistotu fungování a budoucího vývoje – i výrobce softwaru pro Windows se může rozhodnout, že s vývojem končí. Nářky nad tím, že Google i jiní výrobci ukončují podporu pro své produkty, nejsou zrovna na místě.
U úspěšných projektů se ničeho bát nemusíme. Končí jedině experimenty, nad jejichž ztrátou bude naříkat malé procento uživatelů. Navíc obecně dost často nějaký produkt končí, aby uvolnil místo lepšímu nástupci. Aspoň přeneseně se funkcionalita zachová. V případě Notebooku jsme byli seznámeni s ukončením vývoje již před lety. Aktivním uživatelům ale Google možnost psát si poznámky nesebral. Novým návštěvníkům přístup povolen nebyl, ale ti, kdož si na webový poznámkový blok zvykli, jej mohli v klidu používat dál. Nástupce za něj ale existoval i tehdy. Dokumenty Google jsou sice komplexnější, avšak i k těm poznámkám je využijete. Soustředěné úložiště a překladiště dokumentů a souborů se nebrání širokému využití, zatímco Notebook byl čistě na jednoduché poznámky.
Doprovázal jej také software pro Windows, včetně speciálního rozšíření pro prohlížeče, abychom si mohli myšlenky ukládat pohodlněji. Označený text na stránce šlo poznamenat na virtuální papír. Je pravda, že podobně jednoduchý systém poznámek Google v rukávu nemá. Notebook se nebude vypínat ihned, ale v relativně vzdálené budoucnosti. Konkrétnější termín nežli „následující měsíce“ zná jedině Larry Page. Až k definitivnímu vypnutí dojde, svět se nezboří. Vaše data budou uchována v Dokumentech, kam se automaticky vyexportují. Kdybyste tedy zapomněli nějaké poznámky zachránit ručně, nemusíte se strachovat, o zbytek se postará Google.
Sociální kiksy
Dovolím si tvrdit, že zbytek zrušených služeb bude znát málokdo. Rozhodně se o nich nedá hovořit jako o rozšířených mainstreamových produktech. Obzvlášť o těch, které cílili na obchodní sektor. Některé z nich ostatně již dávno fungují integrovaně v jiných produktech. Google Web Security se zrodil v roce 2007 v souvislosti s akvizicí Postini. Ochranná vrstva přešla například do Chrome jakožto součást zabezpečení uživatele. Web Security jako takový už si nepředplatíte, avšak podpora stávajících zákazníků je prý zaručena. Postini naproti tomu žije i nadále. Chrání i uživatele Gmailu, a to vychytáváním spamu a malwaru.
Odkaz Image Labeleru ponesou různé další projekty. Celé to začalo v roce 2006 jako nevinná hra s legendární nálepkou „beta“. Dva uživatelé, kteří spolu nemohli komunikovat, museli označit klíčovým slovem náhodný obrázek. Právě ve formě her (pro Android i Chrome) a bude žít projekt nadále, byť z něj už pro Google žádné výhody nevyplývají. Soutěžení na počítači totiž mělo být prospěšné algoritmům, čili i výsledkům vyhledávání obrázků. A pak že zábava nemůže sloužit vědě, že? Kdo nasbíral za časový limit více bodů, vyhrál. Štítkování snímků muselo probíhat v anglickém jazyce, českým výrazům hra totiž nerozuměla. Široká slovní zásoba byla při přiřazování pojmů k obrázkům výhodou. A těžil z ní i Google.
Mladou síť Aardvark Google koupil teprve před rokem a je to případ zapomenuté technologie. Experimentální sociální vyhledávač se nevyvedl podle představ firmy. Pomáhal lidem zodpovídat otázky, které si vzájemně kladli. Otázky se pokládaly prostřednictvím e-mailu či internet messengeru. Zejména na okamžitou chatovou komunikaci se kladl důraz. Ovládání bota v seznamu kontaktů vyžadovalo znalosti příslušných příkazů. Aardvark nezapomínal zhusta komunikovat se všemi připojenými uživateli, položené otázky proudily napříč sítí a jakmile někdo vaši otázko zodpověděl, odpověď vám přišla. Podpora instant messengerů skončila u Google Talku, Windows Live Messengeru, AOL Instant Messengeru a Yahoo Messengeru. Zdá se, že provedení systému dotazů a odpovědí příliš nezaujalo. Není divu, web by byl pro mnoho jedinců schůdnější nežli příkazy v chatu.
Služba jako taková skončí, avšak myšlenka tázací sociální sítě neumírá a Google se jí ještě bude věnovat. Případné výsledky se pravděpodobně promítnou do klasické sociální sítě Google Plus. Ostatně, služba Plus se stává jakýmsi středobodem společnosti, pojí se na ni čím dál více služeb a integrační potenciál do budoucna je velký.
Visuální vyhledávání? Jindy
Existují ale také služby, na něž nám nezbývá nic jiného než zapomenout. Někdy to vnímat ale stejně nebudeme. Mapy Google ztratí API pro Flash. Bez přístupového rozhraní nebudou aplikace ve Flashi schopné přistupovat k mapovým podkladům. Snaha o opuštění uzavřených platforem je více než zjevná. Nakonec z toho ale budeme těžit my všichni. Subscribed Links patří k malým a dávno zapomenutým projektům, umožňoval vytvořit si vlastní vyhledávač na bázi Googlu, přizpůsobený o vlastní odkazy přidané do výsledků vyhledávání. Sidewiki chtěl být zase nadstavbovým programem, který přežíval ve formě doplňku pro prohlížeč. Svázal se s vaším účtem u Googlu a poskytoval prostředí, v němž jste mohli komentovat webové stránky. Ve své podstatě naprosto zbytečný projekt skončil neslavně. Své komentáře si prý autoři ještě mohou stáhnout, pokud je chtějí zachovat.
Myšlenka sociální interakce ale definitivně za zenitem není. Fast Flip dokázal na první pohled zaujmout, což mu ale stejně nepomohlo. Agregátor nových zpráv se pyšnil zajímavým visuálním vyhledáváním a zobrazováním výsledků. Po dvou letech ale dojel. Na původní adrese už jej nenajdete, rovnou se po něm slehla zem. Přitom vedle webu nechal Google vytvořit aplikace pro iPhone a Android. Obrázkové pocházení zpráv trpělo silným poklesem návštěvnosti. Fast Flip nikdy neopustil hranice země zvané Google Labs. A jak víme, vedení společnosti letos tento experimentální státeček kompletně vymazalo z pomyslné mapy. Spojené státy googlovské sjednotily celé území pod nadvládou gigantické společnosti.
Méně veřejného experimentování
Z deseti zrušených projektů mně osobně není líto ani poloviny z nich. Veskrze šlo o zbytečné služby, které bylo nesmyslné nadále udržovat. Google ukazuje záda své minulosti a přerodu firmy pod novým vedením by si nevšiml leda slepý. Především od nástupu Larryho Page se americká společnost zbavuje slepých kolejí a staré image, kdy s radostí předváděla uživatelům rané prototypy. Zmíněné uzavření laboratoře vidím jako pouhou oficialitu, avšak zásadní vliv na chod společnosti mít nebude. Labs ukazovala široké veřejnosti skutečně čerstvé experimenty, s nimi ale Google nekončí. Pouze je nebude vystavovat tak brzy. Očekávejme tedy více překvapení z nových projektů a méně zklamání z neúspěšných pokusů.
Nová strategie firmy je ohleduplnější ke všem. Berme to tak, že se spíše než úplně nových samostatných služeb dočkáme nabalování funkcí na stávající produkty. Očekávejme i další propojování služeb, především integrace s Google Plus bude zřejmě ještě eskalovat. Na živu zůstanou experimentální sekce v jednotlivých produktech, nejvíc se v tomto proslavil asi Gmail.
Není pravda, že na co Google sáhne, promění ve zlato. Ve velice blízké minulosti se zapříčinil o pád podniku, který zakoupil před rokem. Takhle brzké zrušení firmičky Slide asi nikdo nečekal. Úspěšný výrobce aplikací pro sociální sítě MySpace a Facebook byl zajímavý především tím, že zaujal Google a donutil ho k nákupu. Proslavil se například i aplikací nazvanou SuperPoke. Obchod přitom společnost vyšel na zhruba 200 milionů dolarů, což není tak docela zanedbatelná suma. Plány s tvořením sociálního webu a sociální sítě Plus (tehdy nepojmenované) zkrachovaly. Tým vývojářů sociálních aplikací byl rozpuštěn. Tedy, společnost všichni neopustí, většina lidí se přesune k videoportálu YouTube. Integrace se sociálními službami Googlu podle všeho neproběhla podle očekávání a vinou slabého propojení týmů uvnitř firmy se vedení rozhodlo k přesměrování talentovaných vývojářů k jiným projektům.
I to se stává, přitom původní tým Slide dal dohromady a vedl jej Max Levchin, který stál u zrodu platební platformy PayPal. Nadvláda Google zřejmě nebyla to nejlepší, co jeho tým kdy potkalo. To stejné lze říct o Googlu, který přišel o poměrně zajímavou částku, byť nikoliv astronomickou. Personál ale získal.
