Společnost HP Labs vše důkladně rozebrala ve své studii zaměřené na výzkum příslušného tématu, kterou se prezentovala na mezinárodní konferenci ASME o energetické udržitelnosti, jež proběhla v arizonském Phoenixu. Jednoduše řečeno bylo prokázáno, že když vezmeme běžný kravský hnůj a přidáme k němu tepelný výstup pocházející z testovaného datového centra, pak získáme ekonomicky i ekologicky udržitelný provoz. A jak je to vlastně možné?
Zelená energie a výborná čokoláda k tomu? zdroj: Milka
Vědci HP Labs zjistili, že farma s 10 tisíci dojnic by mohla pokrýt nároky datového centra s příkonem 1 MW. To je mimochodem centrum velmi průměrné a v praxi se tedy běžně vyskytující. Nějaká energie by se samozřejmě spotřebovala i při samotném procesu přeměny a pro příslušný zemědělský podnik, jenž potřebuje také něco na osvětlení, větrání, atd. V našem vesmíru totiž není kromě anihilace a výběru daní nic efektivního na 100 %.
Byla jednou jedna kráva
Nějakou geniální hlavu u HP Labs prostě napadlo sesbírat odpadní teplo z tohoto datového centra a využít je ke zvýšení efektivity anaerobního (tedy probíhajícího bez přístupu vzduchu) štěpení zmíněného živočišného odpadu. Všichni biologičtí tvorové mají totiž dar tvořit svým trávicím procesem metan a o ten tu jde i tentokrát. S jeho pomocí lze dodatečně něco ohřívat, jde jej využít k tvorbě elektřiny apod. Podobné řešení by zabilo dvě mouchy jednou ranou a vytvořilo mezi datovým centrem i zemědělskou usedlostí přímo ukázkový symbiotický vztah, jakkoli neuvěřitelně na první pohled může vypadat.
Povězme si nyní několik zajímavostí k celému procesu:
- Jedna kráva za sebou denně nechá cca 55 kg hnoje, což nám dělá rovných 20 tun ročně (to je váha kvarteta průměrných slonů).
- Jedna kráva dokáže svojí produkcí hnoje zajistit, aby vznikly cca 3 kWh využitelné energie denně (to odpovídá dostatku energie k pohonu 3 průměrných domácích TV za jeden den).
- Jestliže vezmeme v úvahu, že mléčná farma střední velikosti čítající 10 tisíc krav takto vytvoří 200 tisíc tun hnoje ročně, pak se dá zhruba 70 % tohoto energetického zisku vzniklého anaerobním štěpením využít k napájení i chlazení datového centra. Dopad na přírodní zdroje je z tohoto důvodu výrazně omezen, jelikož jestli si o něčem může být lidstvo jisto dostatkem, bude to bezesporu právě biologický hnůj ve všech formách.
- Je jen v našem zájmu se celou věcí zabývat, jelikož za předpokladu, že se hnůj nechá ležet, metan z něj bude pochopitelně samovolně utíkat nevyužitý do atmosféry, kde je při působení skleníkového efektu asi 21× efektivnější než CO2. A opět jsme u dvojice much jednou ranou: jednak tím zamezíme ohřevu planety a za druhé získáme energii.
- A jak je na tom celá idea ekonomicky z hlediska zemědělců? Když nepočítáme prve zmíněná datová centra a zřejmý přínos pro ně, tak strana vlastnící krávy by dle vědců HP Labs prý měla do dvou let splacené náklady a vydělávala několik milionů Kč ročně.
Takhle si Hewlett Packard představuje život kopy hnoje :-), zdroj: HP
Hnojit znamená dobře počítat
Nápad od společností HP Labs přesně splňuje požadavek dnešní doby – moderní datová centra se v rámci šetření energií obvykle staví blízko zdrojů energie (často na stejném místě) i chladicích zařízení. Podobné mikrosítě hojně dotované alternativními zdroji jsou nejen méně závislé na výpadcích elektřiny z hlavní sítě, ale také mohou zužitkovat různé ekologické, obnovitelné, i jinak lidstvu zajímavé zdroje. Připomínáme, že v podobných případech nejčastěji přijdou ke slovu solární články, větrné turbíny a biopaliva, tedy způsoby, jež všechny spadají pod módní označení „obnovitelný zdroj“.
Abychom si nalili čistého vína, či spíše v tomto případě nasypali poctivého hnoje, nápad není ze strany HP Labs až tak originální a zcela nový. Využití hnoje pro vaření či svícení se v základních nemechanizovaných formách vyskytuje již po staletí – v odlehlých vesnicích se metanem třeba běžně vaří. Co ovšem farmáři nemají a čím disponuje výhradně HP, jsou ona datová centra prahnoucí po elektronech.
Za této situace není ani tak podstatné, jestli je to pro firmu HP primárně prestižní otázka dobrého profilu před zákazníky, skutečné posedlosti ekologií a starostí o Zemi, nebo jen prostá láska k vymýšlení nových „hejblat“, pokud se vše v praxi ověří, propočítá a kravkám bude chutnat, nevidíme nejmenší důvod, proč by se podobná technologie nemohla v praxi prosadit.
A na závěr ještě poznámka k onomu několikrát zmíněnému datovému centru s 1MW nároky: má rozlohu 1000 m2 a po jeho podlažích cirkuluje vzduch nasávaný od Severního moře. Ten uvnitř udržuje teplotu na 24 °C. Kromě napájení a chlazení hnojem je centrum ekologické doslova až na půdu – dešťová voda zachycená na střechách se využívá k chlazení i ke splachování WC.
Zdroj: Tisková zpráva HP
ČLÁNKY DO MAILU