HP ProBook 6360b: univerzál s výdrží osm hodin

HP ProBook 6360b: třináctipalcový výkon do kanceláře i domácnosti

HP svou řadu ProBook, obzvláště potom modely s koncovkou B, vydává za firemní notebooky pro pracovní použití. Za jejich nový kousek se ale určitě nebude stydět leckerý student. Notebook mě potěšil hlavně velmi vysokou výdrží na baterii, která se snoubí s překvapivě silným a vyváženým hardwarem. Nedostatkem může být slabší grafika, ale pokud nejste vášniví hráči nejnovějších "herních pecek", nejspíš vám bude integrovaný čip stačit.

 

Příjemnou výbavu okořeněnou o čtečku otisků prstů nebo třeba DVD vypalovačku s podporou Lightscribe najdeme v dost silném těle. Mně osobně se notebook líbil, většině okolí přišel normální, setkal jsem se ale i s názory, že je trochu staromódní. Inu - onen bachratý "staromódní" všeuměl má v sobě dvoujádro Sandy Bridge a ukáže vám, že jeho výkon a kvality jsou skutečně moderní.

První dojmy a celkové zpracování

České oddělení firmy Hewlett Packard mi poslalo notebook v obyčejné krabici, do které by se vešla i patnáctka. Když jsem doma vše vybalil, usmál se na mě šedočerný - možná mírně nahnědlý notebook pouze třinácti palců velikosti, ovšem s tloušťkou, která odpovídá právě běžnému 15,6" modelu. Zajímavostí je právě mechanika, kterou obvykle ve třináctipalcových noteboocích nenajdete. Po otevření jsem s poděkováním kvitoval matný displej.

Notebook působí sice tlustým, leč kompaktním dojmem. Není přeplácaný, barva působí dost konzervativně, stejně tak žádné designové výstřelky. Na to jsme ale u řady B zvyklí a to chceme. V denním bílém světle se notebook tváří tmavě šedě, až černě, pod žárovkou se ale zaleskne lehce nahnědle. Šasi je vyvedeno v jakési "metalíze", spodní strana je pak černá.

Zpracování: hořčík a plast v bytelném těle

Notebook je vyroben převážně z plastu, najdete v něm ale také prvky z lehké hořčíkové slitiny. Faktem je, že drží pevně a nic nevrže. Vše dobře lícuje a sedí. Víko se sice prohýbá, k prohýbání displeje ale nedochází a až na klávesnici si tak nesáhnete, takže se nic neděje. Ono ostatně není divu, notebook je velice silný, oněch 34 mm na výšku je znát i na kvalitě. Když do notebooku poklepete, slyšíte zatřesení plastu, to způsobují hlavně dvířka DVD mechaniky.

Byl jsem moc rád za možnost otevření displeje. Ten rozevřete od základny prakticky o rovných 180¬∞, a pokud rádi pracujete s počítačem na kolenou, budete za ProBook rádi. Displej se otevírá pomocí posuvného mechanismu se dvěma úchyty. Distanční sloupky tu jsou, ale jejich funkci plní spíše nenápadný, leč efektivní tenký proužek tvrdé gumy okolo celého LCD. Notebook je ze všech stran matný, takže se můžete beze strachu opřít, kde chcete. Vzhledem k povrchům, které třeba na opěrkách připomínají broušený hladký kov, samozřejmě otisk zanecháte, ale pro nepříliš zkoumavé oko notebook zůstává neposkvrněný.

Porty a konektivita

Začněme na levé straně notebooku: tam najdete napřed otvor pro zámek Kensington, síťový konektor RJ-45 pro Ethernet v rychlosti 1 Gb/s, dva porty USB 2.0 a samozřejmě DVD mechaniku s podporou Lightscribe, nad ní potom slot ExpressCard. Na přední straně dlí dva reproduktory a slot pro paměťové karty SD nebo MMC. Na straně pravé potom najdete dva 3,5mm konektory pro vstup a výstup zvuku, port IEEE 1394, konektor eSATA kombinovaný s USB 2.0, další (čtvrtý) port USB 2.0, digitální DisplayPort a analogový D-Sub (VGA) pro připojení displeje a potom ještě telefonní-faxový síťový konektor a zdířku na adaptér. Vzadu potom jen malý výdech chlazení.

O bezdrátové připojení se starají čipy Broadcomu. Je tu Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 2.1 EDR. Sluší se dodat, že notebook má i místo pro dokovací stanici.

Klávesnice, touchpad a displej

Klávesnice

Klávesnice typu chiclet mě potěšila, psalo se na ní dobře a nebyla příliš hlasitá. Klávesy neměly veliké oddělení ani příliš velký zdvih, zpočátku jsem dělal dost překlepů. Jsou poměrně rozměrné, což se ovšem podepsalo na velmi malých rozměrech velkého Enteru. Zajímavě řešené jsou šipky nahoru-dolů, které vlastně zabírají prostor jedné klávesy, blok šipek tak představuje tři čtverečky. Kratší je i Backspace nebo pravý Ctrl, pochválit ale musím přítomnou kontextovou klávesu.

 

Klávesy Home, End, Page Up a Page Down jsou správně po ruce jedním prstem, funkční klávesy mají možný dvojhmat přes Fn, jak to bývá. Numerický blok je ovšem řešen trochu kuriózně a řekl bych i nešikovně. Normálně s vypnutým Num Lockem na něm nelze psát čísla - ani s Fn, ani bez něj. Pokud Num Lock zapnete, čísla jsou pod jednoduchým stisknutím a písmena nad nimi píšete přes Fn.

Touchpad

Notebook je vybaven touchpadem, pointing stick chybí, což může u business-class trochu překvapit. Vadit vám to ale asi nebude. K tlačítkům touchpadu jsem výtku neměl, šla stisknout měkce, byla citlivá a necvakala. Touchpad samotný byl také vcelku pohodlný, i když mi přišel možná až zbytečně širokoúhlý.

Co mi moc nesedlo, bylo scrollování, to totiž nefunguje metodou posouvání prstu po kraji touchpadu, ale je z továrny nastavené na dvouprstém gestu - dvěma prsty musíte po touchpadu přejet ve směru posunu. Prsty se vám ale nesmějí dotýkat, chce to trochu cvik. Jak vám asi došlo, touchpad je multidotykový, podporuje tedy třeba otáčení nebo přibližování/oddalování dvěma prsty. V jeho levém horním rohu najdete bílou tečku, na kterou když prstem dáte dvojklik, touchpad vypnete, resp. opět zapnete. To se mi několikrát omylem povedlo, ale rychle jsem si zvykl moc nesahat do rohu.

Displej

Osazený LCD panel se mi docela líbil. Jeho barvy byly syté a vyvážené, odezva mě nijak nezklamala a podsvícení bylo krásně vysoké. Šlo navíc vyladit od skutečně nízkých až po vysoké hodnoty, a to krásně lineárně. LCD má poměr stran 16:9 a úhlopříčku 13,3". Rastr nese 1366 × 768 pixelů, což je tak akorát na tuto velikost. Pochválil bych hlavně matnou povrchovou úpravu, můžete tak pracovat i naproti oknu, aniž byste se v notebooku viděli.

Pozorovací úhly nebyly špatné, jako obvykle u TN matrice se barvy rychle deformovaly s vertikálním úhlem, horizontální byl podle mě poněkud nadprůměrný - ztrácel se sice jas, ale i z nějakých 170¬∞ bylo vidět, co na displeji je.

Hardware, výdrž a chování

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Jak jsem předznamenal, výbava notebooku je poměrně slušná. Na počty tu je procesor Intel Core i5-2410M, dvoujádro (čtyři logická jádra) Sandy Bridge na 2,3-2,9 GHz. V jednom 32nm čipu je s procesorem i integrovaná grafika Intel HD Graphics 3000. Celý procesor pro sebe potom má 4 GB pamětí DDR3 na 1333 MHz.

Notebook má 500GB disk s rychlostí 7200 ot. /min, rychlost je tedy slušná i takto. Mimoto je tu na 13" notebook nezvykle i DVD vypalovačka podporující i dvouvrstvé disky. Ta by dokonce měla podporovat technologii Lightscribe a na zlatá DVD tak můžete nakreslit černý obraz.

Solidní výkon

Z čísel, která vám poskytne Index uživatelských zkušeností systému Windows, jasně vidíme, co je nejslabším článkem počítače. Je to pochopitelně integrovaná grafika. Procesor má síly dost, sice zamrzí nepodpora instrukcí AES-NI, kterou má až (dva-)pětistovková řada Core i5, ale celkově už jde o čip, na který 2GHz Athlony nebo Core 2 Duo prostě zdaleka nemají. Turbo funguje ukázkově, a když potřebujete jen jedno vlákno operační síly, procesor pracuje rychlostí 2,9 GHz, jen to hvízdne. Díky technologii Hyper-Threading a tedy čtyřem virtuálním jádrům procesoru je notebook připraven i na trochu těžší multitasking, čemuž nestojí v cestě ani paměti, kterých jsou obvyklé 4 GB.

Grafická karta je sice integrovaná, ale z hlediska výkonu jde snad o nejlepší integrovaný čip dneška. Kromě velmi nízké spotřeby nabídne výkon, za který už se Intel nemusí stydět. Hrát Oblivion nebo Fallout 3 se vůbec nemusíte bát, i takový Mass Effect si na nízké detaily krásně zahrajete, spoustu i dnešních nenáročných her také.

Hluk, zahřívání, výdrž

ProBook nebyl nijak zvlášť hlučný, pracoval docela tiše. Slyšitelně dýchal, ale jen pokud jste se zaposlouchali u zadního výdechu, jinak se jedná o tichý notebook. Platforma Huron River bez dedikované grafiky má opravdu nízkou spotřebu, proto i při rozjetém 3DMarku neuslyšíte žádný veliký řev a notebook se moc nezahřeje. Jen ze zadní strany vám vytéká teplý, nikoli horký vzduch. Na klín si jej můžete klidně položit, nejedná se o žhavý notebook, jen se vám v zátěži mírně zahřeje pravá opěrka, ale nic hrozného.

Výdrž je snad nejvelkolepějším parametrem notebooku. HP u ProBooku 6360b uvádí lehce přes 7 hodin, čemuž se mi nechtělo věřit. Je to ovšem ještě lepší. Každý procesor Sandy Bridge se v klidu chová jako Atom a když jsem notebook nechal jen tak stát s minimálním jasem displeje, baterie klekla až po více než devíti hodinách. Při nenáročném surfování na Wi-Fi s polovičním jasem čekejte pěkných šest hodin, pokud zapnete Wi-Fi i Bluetooth, jas naladíte na maximum a pustíte si film, opět můžete počítat alespoň se čtyřmi hodinami.

Zvuk, webkamera a napájení

Reproduktory má přístroj dva značky SRS, hrajeme tedy stereo. Co je možná trochu nešikovné, oba najdete na přední straně pod rantlem, takže notebook nehraje nahoru, ale dopředu, nebo spíše šikmo dolů k vám. Hudba je ale slušně hlasitá a bez velkých kazů na kvalitě, ačkoli tu nemáme žádné logo nesmírné kvality, poslechnete si stejně průměrný zvuk jako většinou.

 

Webkamera disponuje maximálním rozlišením od 176 × 144 do 1280 × 720 px, nejde tedy o nic světoborného. Nic se neostří, na krátkou vzdálenost toho mnoho nenafotíte, je tu full-focus od nějakých 15 cm.

K notebooku se dodává menší a poměrně lehký 65W adaptér. Vzhledem k tomu, že má 6360b jen 55Wh akumulátor, nabijete jej i tak relativně rychle.

Možnosti autentifikace

Když notebook zapnete či probudíte, máte před sebou tři možnosti - odemknout jej heslem, otiskem prstu nebo snímkem své tváře.

Vlastním sice Latitude E6400, bohužel model bez čtečky otisků prstů. Na ProBooku jsem si hned vložil otisk ukazováku a rozdíl je znát. Předpokládám, že většina z vás má notebook zaheslovaný a určitě by se vám líbilo nemuset po každém otevření heslo vyplňovat - nyní prostě projedete prst a notebook se na nic neptá a odemkne se. Čtečka je poměrně dobře zkalibrovaná, a pokud nemáte vyloženě mokrý nebo hodně mastný prst, po pár přejetích získáte cvik a začnete se snímat na první pokus.

Méně šikovná je metoda ověření tváře. Trvalo mi nějaký čas, než jsem asi na čtvrtý pokus nástroj nastavil a po kliknutí na ikonku na uvítací obrazovce jen nastavil obličej a nechal se přihlásit - to nefungovalo vždy spolehlivě, takže když ráno vylezete z postele, i vlastní notebook se vás může trochu leknout. Otisk prstu je jednodušší, bezpečnější a rychlejší.

Software

Notebook má předinstalovány Windows 7 Professional v 64bitové edici. Dále je tu kromě standardních utilit a ovladačů od HP i Microsoft Office 2010 v okleštěné edici Starter a také Norton Internet Security.

Závěr, zhodnocení

Všestranný ideál. Jen‚Ķ

Z hlediska mých osobních preferencí jsem si řekl, že bych notebook vzal hned za svůj. Řekl bych, že není mnoho aspektů, ve kterých vás zklame. Snad nejdůležitějším záporem je vyšší tloušťka a strohý, trochu nudný nahnědlý design. Na trochu nezvyklé vlastnosti klávesnice a scrollování touchpadu si brzy zvyknete, zbývá tak právě jen vzhled hnědé cihly, co vás může naštvat. Jinak máte před sebou za 18 tis. Kč vč. DPH kvalitní notebook s výbavou, která v žádném ohledu (snad až na hraní moderních her) nezklame a přitom není přemrštěná. Na práci jde o ideální volbu, díky třinácti palcům velikosti a extrémní výdrži jde o skvělý přenosný nástroj. Doma možná uvítáte něco s mohutnější grafikou, možná ale sáhnete po firemním podání a kvalitě a spokojíte se s ProBookem. Jedno je jisté - za ty peníze jde o dobrou volbu.

 

Výsledky benchmarků

Výsledky benchmarků

• Testoval i jsme podle této metodiky.