Intel DX58SO: kompletní test Intel X58

4. 11. 2008

Představení nového čipsetu a základní desky

Mirek vás včera ve svém článku Nehalem poprvé: Core i7 920, 940 a 965 XE podrobně provedl architekturou Nehalem a aktuálními procesory, takže my se nyní můžeme pustit do základních desek a s nimi spojených čipových sad. Aktuálně jedinou čipovou sadou, která podporuje nové procesory, je Intel X58 Express, která oproti předchozí verzi X48 prodělala několik razantních změn. Těmi nejzásadnějšími jsou odstěhování paměťového řadiče ze severního můstku do procesoru a nasazení tříkanálového paměťového řadiče.

Nová je také sběrnice QPI (QuickPath Interconnect), která spojuje procesor s čipsetem. Ta má teoretickou propustnost až 25,6 GB/s. Nový čipset představuje klasické dvoučipové řešení skládající se ze severního můstku X58 Express (zůstala mu už jen funkce přepínače PCI Express) a jižního můstku ICH10R. Ten již nějakou dobu nacházíte u čipových sad Intel P/G/Q45, kde se stará o nejrůznější periférie. Severní můstek má k dispozici celkem 36 PCI Express linek, což není zrovna mnoho. Zvláště, když uváříme, že 32 z nich spolknou grafické sloty. Ty podporují režim CrossFireX v podobě 16 + 16, 16 + 8 + 8, nebo 8 + 8 + 8 + 8, přesně podle konkrétní základní desky.

Novinkou je u Intel čipsetu podpora MultiGPU řešení SLI od Nvidie. To bude na základních deskách řešeno buďto patřičnou úpravou BIOSu (nebyl to případ dnes testované desky), nebo u dražších modelů přidáním čipu nForce 200, který dokáže vykouzlit podporu až 3-Way SLI.

Společně s procesory Core i7 spatřila světlo světa i nová patice LGA 1366. Ta je oproti LGA 775 o poznání větší (piny se zkrátka někam nacpat musejí). S tím souvisí i větší rozteč děr pro uchycení chladiče. Někteří výrobci (např. Noctua) to řeší dodáním nových spon pro uchycení, v ostatních případech budete muset při upgradu investovat i do nového chladiče (pokud vám nebude stačit boxovaný).

Nyní se můžete podívat na schematické porovnání čipsetu X58 se svým předchůdcem X48. Pokud se podíváte na čipy samotné, tak zde najdete ještě jeden podstatný rozdíl – Intel zase upustil od kovového rozvaděče tepla, který byl nasazen na X38 a X48.

Balení, příslušenství, parametry

Balení, příslušenství, základní info

Základní deska dorazila do redakce v novinářském kitu s chladiči, pamětmi Qimonda a procesory. V této podobě se ale deska samozřejmě prodávat nebude. V prodejní verzi se budete muset spokojit s několika SATA kabely, záslepkou, manuálem a instalačním cédéčkem. kompletní parametry včetně ceny pak shrnuje následující tabulka. Ceny základních desek Intel nebyly nikdy příliš nízké a bohužel z tohoto trendu nevybočuje ani tato deska. Jedná se sice o naprostý high-end v podání Intelu, ale i tak je skoro 6700 Kč trochu moc.

Použité komponenty a jejich osazení

Srdcem této základní desky je čipová sada Intel X58, která se schovává pod modrým pasivem. Čip na rozdíl od předchozích verzí X48 a X38 nemá kovový rozvaděč tepla, takže při neopatrné výměně chladiče může dojít snadněji k jeho poškození.

Zadní blok konektorů prodělal v podání Intelu malou redukční dietu. Odstraněny byly PS/2 konektory, stejně jako staré COM nebo LPT. Vše nahradily univerzální USB, kterých zde najdete celkem osm. Naopak zde najdete dva eSATA, FireWire, LAN a konektory zvukovky doplněné optickým výstupem.

Novinkou je i tříkanalový přístup do paměti. Paměťové sloty jsou však na desce čtyři. Do prvních dvou modrých slotů musíte osadit paměti stejných parametrů, do třetího pak můžete vložit buďto jeden stejný, nebo sloučit kapacity černého a modrého. V praxi to pak vypadá tak, že pro 3 GB paměti můžete buďto osadit konfiguraci 3× 1 GB, nebo 2× 1 GB + 2× 512 MB. Celkem praktické pro někoho, kdo nedávno investoval do dvou DDR3 modulů a chce nyní kapacitu řádně rozšířit. Hlavní novinkou je pak nová patice s 1366 piny.

Procesor používá šestifázové napájení, o které se stará šest pulzních cívek. Změn doznalo umístění napájecího konektoru pro procesor, který zde najdete v blízkosti severního můstku. Osobně se mi toto umístění líbí, protože kabely půjdou lépe vyvázat a nemusíte pod zdrojem táhnout samostatný kabel, jako je tomu u ostatních desek.

Stejně jako mezi zadními konektory nenajdete žádné staré rozhraní ani přímo na desce. Mezi rozšiřujícími sloty najdete doposud trochu opomíjeny PCIe ×4. Celkem je k dispozici 36 PCI Express linek.

Na desce najdete integrovaný FireWire řadič, zvukovku Realtek ALC 889 nebo eSATA řadič Marvell. Velmi užitečné je i tlačítko pro spuštění systému.

I při osazení obrovského chladiče ThermalRight nedocházelo ke kolizím. Problém by ale nastal při osazení všech čtyř paměťových slotů. Napájecí konektor pro přední větrák mohl být také umístěn trochu lépe.

Systém chlazení

Chlazení čipové sady si vzal na starosti větší pasiv, který můžete snadno opatřit malým větráčkem. Žebra směřují ve směru proudění vzduchu ve skříni. Na jižním můstku pak již najdete menší pasiv.

Na to, že se jedná o desku Intel, zde najdete překvapivé množství napájecích konektorů pro větráky. Jsou zde celkem tři čtyřpinové s PWM regulací a tři třípinové. Ty se mi regulovat nepovedlo. Navíc BIOS manuální regulaci větráků nepodporuje.

BIOS a jeho možnosti

BIOS je v tomto případě na Intel desky hodně rozsáhlý a umožňuje celou řadu nastavení, včetně volby jazyka. Češtinu budete ale hledat marně (naštěstí). Hned v úvodní obrazovce můžete vypnout podporu HyperThreadingu nebo některé z jader procesoru. Nevidím ale jediný důvod, proč takovou věc dělat (kromě extrémního taktování na jednom jádře). Předem se omlouvám za některé neostré snímky.

Na deskách jiných výrobců se příliš často nesetkáte s funkcí logování systémových událostí. V tomto BIOSu se můžete podívat, kdy byla např. naposledy vymazaná paměť CMOS, nebo nebyla nalezena klávesnice. Hardware monitor se bohužel omezuje pouze na zobrazení otáček a teplot. Nastavit nic nelze. V konfiguraci PCI Express sběrnic na druhou stranu můžete vypnout režim PCI Express 2.0 a vrátit se ke staré PCI Express 1.1. A to nezávisle na všech slotech.

Své štěstí v přetaktování můžete vyzkoušet v sekci Performance, která je rozdělena do čtyř částí. V první nastavujete frekvenci základní sběrnice (v základu 133 MHz), od níž se odvíjí ostatní frekvence pomocí násobičů. V části Processor Overrides můžete měnit napětí procesoru, snížit jeho násobič (u Extreme verze i zvýšit), případně vypnout SpeedStep technologii, která v podstatě souvisí s funkcí Turbo, kdy se jednotlivá jádra taktují nezávisle na sobě. Ani zde nevidím jediný důvod, proč funkci Turbo vypínat - v reálném provozu totiž funguje velmi dobře.

Nastavení pamětí sice není tak obsáhlé jako u desek DFI, Gigabyte, nebo Asus, nicméně určité možnosti taktování zde jsou. Taktovat můžete buďto pomocí násobiče, nebo změnou časování. K taktování pamětí ale příliš velký důvod mít nebudete, protože i na pomalých DDR3-1066 dosahuje Nehalem podstatně lepších výsledků, než X48. integrovaný paměťový řadič v procesoru je zde hodně znát. Kromě časování zde můžete pamětem zvednout i napětí až do hodnoty 2,5 V. Ale nedělejte to. Obecně se uvádí, že dlouhodobě bezpečné napětí je kolem 1,5–1,6 V. Při trhání rekordů můžete napětí zvednout až je 2 V, rapidně se tím ale sníží životnost procesoru.

Při taktování budete muset zvedat i napětí QPI sběrnice a čipové sady, To uděláte v posledním oddělení – Bus Overrides. V případě této desky šla kupodivu u procesoru i7 920 měnit i propustnost QPI sběrnice, stejně jako to má jít jen u Extreme 965. Při změně na 6,4 GT/s se však žádný výkonnostní skok nekonal, ba naopak výkon mírně poklesl.

Ze zbývajících položek stojí za zmínku v nabídce Power položka CPU C State a QPI Power Management, které mohou ušetřit v běžném provozu pár wattů. Nastavení BIOSu si pak můžete uložit v jednom profilu.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Testovací sestava

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Přetaktování

Taktování s procesory Intel Core i7 je zcela odlišné od taktování procesorů Core 2 Duo. Pokud nemáte zrovna po ruce procesor 965 XE s odemčeným násobičem, budete se muset snažit taktovat pomocí zvedání frekvence základní sběrnice. V případě této desky jsem se dostal na poměrně slušných 174 MHz (z původních 133 MHz). Bohužel při této frekvenci a zvednutém napětí na procesoru absolutně nestíhal boxovaný chladič a procesor se po pár vteřinách zátěže snížením násobiče zpomalil. Během pár sekund nebylo skutečně problém dosáhnout maximálních 105 °C (TcMax tohoto procesoru) na některém z jader. Naštěstí ochranné mechanismy zapracovaly dokonale a k poškození procesoru nedošlo. S kvalitním chladičem má ale deska potenciál k taktování velmi dobrý.

Podstatně lepší byla situace po mírné korekci napětí a snížení frekvence sběrnice na 150 MHz. V tomto nastavení již dokázal chladič udržet teplotu v zátěži pod stále vysokými 90 °C. V tomto nastavení pak najdete i naměřené výsledky, které porovnávají nárůst výkonu oproti základní frekvenci. V porovnání najdete další dvě desky, jejichž výsledky přetaktování vám sdělím ale až v jejich samostatných recenzích.

Pokud do desky vložíte procesor Intel Core i7 965 XE, otevře se vám možnost taktování pomocí zvedání násobiče a maximálních hodnot TDP. Zvednutím TDP se vám zvýší strop pro Turbo režim, který tak v náročných úlohách umožní použití vyššího násobiče. V případě 965 XE pak navíc můžete nastavit maximální násobič pro každé jádro zvlášť.

Testy procesoru

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz. Paměti jsou nastaveny na frekvenci 800 MHz a časování 5-5-5-15. V případě desky s čipsetem X58 jsou testy provedeny s procesorem Core i7 920 na základní frekvenci 2,66 GHz se zapnutým Turbo režimem a pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20.

S čipovou sadou X58 a architekturou Nehalem přichází ke slovu i nová testovací metodika, v níž najdete aktuálnější testy, které navíc více zohlední výkon vícejádrových procesorů. V následujících porovnáních najdete tři základní desky, z nichž Intel a Asus jsou postaveny na stejné čipové sadě, tedy Intel X58 a na desce Gigabyte najdete čipset Intel P45. Víc základních desek jsem zatím v nové metodice nestihnul otestovat.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

V paměťových testech ukázal naplno svou sílu integrovaný paměťový řadič v procesoru. I se slabými pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20 dokázal oproti DDR2-800 s časováním 5-5-5-15 v podstatě zdvojnásobit propustnost a zkrátit latenci na polovinu. Naměřené rozdíly mezi deskami Intel a Asus pak budou mít na svědomí podrobnější parametry časování, které byly svěřeny automatice a rozdílné umístění paměťových slotů.

V následujících grafech se můžete podívat na vliv osazení paměťových modulů do single, dual a tripplechannel režimu. Největší benefit toto zapojení přináší při čtení z paměti, naopak se trochu protáhla latence.

Vzhledem k tomu, že je na desce osazený jižní můstek ICH10R, který najdete i v jiných čipových sadách, tak jsem žádné překvapení u rychlosti pevného disku a USB rozhraní nečekal. HD Tach však pro mě z nepochopitelných důvodů nebyl schopen naměřit na desce Intel vyšší propustnost než 178 MB/s, což je o 20 MB/s méně, než je průměr s diskem WD 3200AAKS. Nepomohlo ani několikrát opakované měření. Předpokládám ale, že se bude jednat o chybu testovaného kusu. jižní můstek je totiž stejný jako na jiných deskách, kde je propustnost vždy kolem 200 MB/s.

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage a PCMark Vantage.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET. Najdete zde také dílčí výsledky testu PCMark Vantage.

Testy zvukové karty

Kvalitu integrované zvukové karty měřím pomocí RightMark Audio Analyzeru a zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

S kvalitou integrovaného zvukového kodeku Realtek ALC 889 na tom deska nebyla vůbec špatně. Naměřil jsem jak vysoký odstup signálu od šimu (95,5 dBA), tak i vysoký dynamický rozsah. Hůř na tom byla zvukovka pouze u přeslechů mezi kanály, k nimž dochází již od 86,2 dB.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Frekvenční odezva

Harmonické zkreslení

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

I když dopadla deska od Intelu v tomto porovnání nejhůře, nejedná se o nijak závratné teploty. Snad jen na jižním můstku by mohl sedět trochu výkonnější pasiv, který by udržel teplotu pod 60 °C.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek.

Zde se ukázalo, že Core i7 920 si oproti Q6600 se spotřebou příliš servítky nebere. Týká se to hlavně spotřeby v zátěži, kdy si řekne oproti Q6600 klidně o 50 W navíc. V porovnání s Asusem vyznívá pro intel lépe spotřeba bez zátěže, na čemž se jistě podepsalo menší množství osazených komponent (integrované řadiče atd.).

Dodávané aplikace

Také k této desce dodává Intel svoji aplikaci k přetaktování a sledování základní desky – Intel Desktop Control Center. Aplikace byla prozatím v beta verzi a nebyla příliš stabilní, přesto vypadala velmi slibně. Jejím prostřednictvím bylo možné měnit násobič procesoru, frekvenci sběrnice, zapínat Turbo režim nebo měnit napětí na procesoru. Kromě toho zde můžete otestovat stabilitu systému nebo sledovat nejrůznější napětí.

Závěrečné hodnocení

Intel touto deskou jasně ukázal, že to začíná myslet se základními deskami pro náročnější uživatele skutečně vážně. Oproti deskám Asus, Gigabyte nebo MSI sice ještě ztrácí body na výbavě a příslušenství, dohání to ale zajímavými možnostmi BIOSu a potenciálem k přetaktování. Po prvních krůčcích s deskou 925XE, která byla prvním pokusem Intelu o stvoření "OC-friendly" desky, se tak jedná o velký skok kupředu. Bohužel je zde stále jeden velký nedostatek, kterým je příliš vysoká cena (téměř 6700 Kč). Dá se ale předpokládat, že v následujících měsících půjdou po svém větším rozšíření desky s čipsetem X58 cenově alespoň mírně dolů.

V případě, že budete uvažovat nad upgradem sestavy s Core 2 Duo na Nehalem, vyjde vás tato investice velmi draho a výsledný efekt nebude příliš velký. Jinou věcí je koupě nové sestavy, kam již lze Nehalem a desky s X58 vřele doporučit. Desky s X58 mají skutečně hodně co nabídnout a pokud narazíte i na lepší procesor s dostatečnou rezervou pro přetaktování, dostanete se s nejlevnějším Core i7 920 a kvalitním vzduchovým chladičem i přes 3,5 GHz. Pak se vám alespoň částečně vrátí nemalá investice do drahé základní desky a procesoru.

+ výkon procesoru
+ výkon paměťového řadiče
+ přetaktování
+ možnosti BIOSu
+ eSATA rozhraní
+ dostatek konektorů pro větráky
+ tlačítko Power

- vysoká cena
- chybí zadní moduly
- spotřeba oproti P45 + Q6600
- regulace větráků

Za zapůjčení základní desky Intel DX58SO děkujeme společnosti Intel.