Marketingové poučky říkají, že firma by pokud možno měla při prezentaci vlastních výrobků co nejméně mluvit o svých konkurentech a úplně ideálně dělat, jako by ani neexistovali. Toto Intel (ale jinak také třeba Nvidia) dlouho dělal, například při uvádění procesorů vždy ukazoval srovnání jen s vlastními staršími produkty. Blížící se vypuštění 7nm Ryzenů 3000 ale přineslo zvláštní změnu. Intel v předvečer oznámení od AMD na Computexu přišel s vlastní prezentací, aby konkurentovi „šlápnul do úsměvu“, včetně benchmarků proti Ryzenům. A nyní to samé udělal znovu před prezentací AMD na E3, kde se možná také objeví atraktivní procesorová novinka AMD. Ať už je to chyba anebo ne, jde ale i o docela zajímavé informace. Intel totiž zdá se potvrdil, o čem jsme tu v zimě spekulovali – tedy že Ryzeny 3000 asi celkově vyhrají ve výkonu nad 14nm procesem a čtyři roky starou architekturou limitovanými Intely, ale nebudou rychlejší ve hrách.
Kritika měření v Cinebench
Už v květnové „diverzní akci“ před Computexem Intel podnikl celkem oprávněný výpad proti častému používání benchmarků Cinebench R15 nebo R20, v kterým AMD prezentuje výkon Ryzenů. Jádra Zen a zřejmě i Zen 2 v nich totiž mají nadprůměrně dobrý výkon, takže tento test je maluje o něco lépe, než jak dopadají průměrně. (Otázka ovšem je, zda si podobně nevybírá i Intel.)
Novinářům Intel ukázal slajdy, podle kterých software Cinema4D, jehož výkon tyto benchmarky mají demonstrovat, používá jen 0,54 % uživatelů. Podle Intelu by se k němu proto nemělo přihlížet a místo toho by se měly měřit hry, webové prohlížeče, MS Office, přehrávání multimédií (VLC), Photoshop a podobné nástroje od Adobe, nebo streamování videa z her. V slajdu je poměrně pikantní zmínka, že Intel „nabízí pomoc“ s náležitým zlepšením testovací metodiky výrobcům počítačů a novinářům testujícím hardware.
Míra využívanosti různého softwaru na PC podle Intelu. Cinema4D je program odpovídající benchmarku Cinebench R20/R15Tyto výtky samozřejmě jsou regulérní, ale když chce metodiku definovat konkurent, pak nejde o nic jiného než ten dnes hodně skloňovaný střet zájmů. A samozřejmě to o to víc vyniká, když Intel s podobnými návrhy přichází zrovna když vychází konkurenční procesory, které by ho mohly ohrožovat možná nejvíce od roku 2006, ale předtím v minulosti ho to nenapadlo.
Intel: Ryzen 3000 nás ve hrách neporazí
To už je nicméně starší zpráva (jen jsme se k ní dřív nedostali). Teď před E3 ovšem Intel vytáhl s oním riskantním přímým srovnáváním s konkurencí znovu a vyhlásil, že Ryzeny 3000 jeho CPU neporazí ve hrách. Ba přímo vypustil cosi jako výzvu, aby AMD podniklo přímé porovnání svých nových čipů proti špičce Intleu (Core i9-9900K) v reálném hraní. Intel naplno řekl, že jeho procesory v této disciplíně zůstanou rychlejší.
Hraní je přitom asi věc, která většinu našich čtenářů a obecně nadšenců zajímá nejvíc – pracovní činnosti a tvorba obsahu jsou sice na CPU asi více náročné, ale herní PC jsou momentálně nejvíce rostoucím trhem pro desktopové počítače. Takže ač se dá říct, že pro herní PC je vždycky důležitější GPU, pořád má své své opodstatnění sledovat, které CPU je schopné dosáhnout nejvyšších FPS.
So you’re going to hear a lot about gaming CPUs this week. They may or may not come from certain three letter acronyms. That said, here’s what I want to challenge you. I want to challenge you to challenge them. If they want this crown come beat us in in real world gaming, real world gaming should be the defining criteria that we use to assess the world’s best gaming CPU. I challenge you to challenge anyone that wants to compete for this crown to come meet us in real world gaming. That’s the measure that we’re going to stand by. [ — Jon Carvill, VP marketingu v Intelu]
Odhad Intelu je pravděpodobně dobře informovaný
Procesory AMD samozřejmě ještě nebyly vydány a Intel také zatím nabídl jen slajd, kde ukazuje, o kolik je jeho i9-9900K rychlejší než starý Ryzen 7 2700X – jenž je ovšem o hodně levnější. Ale je pravděpodobné, že Intel získal ES či QS vzorky a má díky interním analýzám určitou celkem dobrou představu o tom, jak Ryzen 3000 dopadne. Takže tomu, že nebude schopen předběhnout 5GHz Core i9-9900K (případně možná o něco levnější a pomalejší i7-9700K), bych byl ochoten věřit. Toto tvrzení totiž asi bude docela dobře podložené. Otázka ovšem bude, jak velký ten náskok procesorů Coffee Lake Refresh zůstane, jelikož Ryzeny se nakonec vyhrabou až na dost vysoký takt 4,7 GHz a možná budou ve hrách lepší, než se realisticky očekávalo.
Intel poukazuje ve své prezentace na náskok v herním výkonu u Core i9-9900K proti Ryzenu 7 2700X a tvrdí, že AMD s generací 3000 jeho CPU nedoženeLatence pamětí bude slabina
Intel během tohoto argumentování uvádí i některé konkrétní důvody, proč by herní prvenství měl obhájit. A primárně se jedná o výkon paměťového subsystému. Intel upozorňuje, že pro hry je velmi důležitá latence paměti, kterou mají procesory Intel (minimálně ty na platformě LGA 1151, o které tu jde) výrazně kratší, čili lepší. Tento rozdíl je jedním ze zdrojů lepšího výkonu procesorů Intel ve hrách nyní a pravděpodobně přetrvá, protože MCM čipletová architektura Ryzenu 3000 hrozí spíš zhoršením latence, takže pokud se AMD povede zlepšení, bude asi omezené a ke srovnání kroku s Intelem to nebude zdaleka stačit.
Cinebench a obecně 3D rendereing podle Intelu nereflektuje reálný výkon, protože si vystačí s L2 a L3 cache a neprověří úzké hrdlo RAM a její latenciMimochodem, u tématu výkonu a latence pamětí se Intel opět vrátil k Cinebench a tentokrát přitom zkritizoval také Blender, což je podobná úloha provádějící 3D rendering. Intelu vadí, že tyto zátěže mizivě zatěžují operační paměť a jen velmi málo „procvičí“ právě její latenci. Většina jejich požadavků na data je totiž obsloužena z L2 nebo L3 cache, jak má ukazovat slajd s profilingem. A proto také na Zenech běží tak nadprůměrně dobře. Implikace, kterou tu Intel nabízí je, že jsou CPU AMD ve skutečnosti horší v „reálných“ úlohách, které do RAM chodí.
Na druhou stranu by se dalo říct, že tyto programy současně demonstrují, že jádro Zen tedy má mít vyšší potenciál hrubého výkonu, než se obvykle zdá, a ptát se, proč i procesory Intel nezaznamenají velký nárůst výkonu, když charakter zátěže se takto eliminuje úzké hrdlo pamětí. Možná by tedy Intel měl sám posílit výpočetní jednotky v backendu svých jader. Ale možná, že nové Ice Lake/Sunny Cove právě to udělá.
Kyselé hrozny PCI Expressu 4.0
Jak už bylo řečeno, pro Intel může být prekérní, jak evidentně tato prezentace reaguje na kroky či prezentace AMD, což se může vymstít, protože tímto Intel konkurenta tzv. legitimizuje. Je zajímavé, že Intel se nezdržel ani výpadu proti PCI Expressu 4.0, což bude novinka, kterou bude teď platforma AMD disponovat a Intel ještě nějakou dobu ne (jako další věci je to asi způsobeno oním odkládáním 10nm CPU a nových architektur, které byly s procesem spjaté).
Intel vydal slajd, na kterém ukazuje výsledky z testu, v kterém techPowerUp zkoušel, jaký vliv má rychlost PCI Expressu (tedy propustnost dostupná GPU) na snímkovou frekvenci ve hrách, konkrétně s GeForce RTX 2080 Ti. Je asi dost široce známá věc, že PCI Express 3.0 ×16 (teoreticky 16 GB/s duplexně) není zas tak kritický a omezení propustnosti na polovinu (×8) ba i na čtvrtinu (×4) dnes má jen malé dopady na výkon. Přesně to také TPU v testu vyšlo. Intel proto správně podotýká, že dvakrát rychlejší PCI Express 4.0 nebude pro grafiku nějaký „game changer“ a případné zlepšení by mělo být velmi malé. Asi podobné či ještě menší, než jaké vidíte na grafu z testu techPowerUpu. Ten jinak nalzenete zde, pokud si chcete přímo přečíst nepřefiltrované závěry (pro PCIe 3.0 ×8 místo ×16 mu vyšla ztráta 2 až 3 %).
Intel zde poukazuje na to, že přínos PCI Expressu 4.0, který Ryzeny 3000 podporují, nebude pro grafické karty velkýFakticky tedy tato námitka platí, ale opět se nelze ubránit dojmu, že ze strany Intelu jde prostě o vynucenou reakci, čistě proto, že jeho platforma tuto technologii asi dostane až za delší dobu (v highendu by to možná mohlo být v roce 2020, u mainstreamu těžko říct). Pokud by byla situace opačná, Intel by patrně vyzdvihoval výhody, tedy u GPU potenciál do budoucna a také možnost výrazně lepšího výkonu SSD. Zrovna toto Intel pomíjí, ovšem právě u NVMe M.2 modulů bude na rozdíl od grafických karet přínos dost hmatatelný. Už první generace SSD pro rozhraní PCI Express 4.0 má dosahovat rychlostí čtení až 4800–5000 MB/s (proti maximálně 3500–3600 MB/s u PCIe 3.0).
Tip: Prvních sedm SSD s podporou PCI Expressu 4.0: přehled modelů a řadičů, vydání červenec
A opět do budoucna může být přínos ještě vyšší, takže připravenost základní desky a CPU na taková úložiště je sice ne kritická, ale určitě dost pozitivní věc. To, že AMD bude desky s čipsetem X570 označovat jako „nejpokročilejší platformu“ dneška, je tedy docela oprávněné.
Galerie: Čipová sada a platforma AMD X570: specifikace a prezentace
Marketingové Pyrrhovo vítěství?
Vyznění této PR/marketingové iniciativy Intelu je celkově pozoruhodné. Jednak má svoji realistickou rovinu, na které Intel myslím nijak zvlášť nepřehání nebo nebalamutí (což je hodno respektu) a kterou může ocenit i fanoušek AMD. Tyto námitky Intelu jsou relevantní a sednou na některá neopodstatněná očekávání, které myslím řada už dlouho se těšících fanoušků druhé strany může mít. Ovšem to, co jim AMD brzo předvede, ale asi tak jako tak nebude zklamání.
Jenže je tu ta druhá vrstva mezi řádky, kdy je z této prezentace silně cítit, že jde o vynucený protiútok a že by se Intel takto neobtěžovat, kdyby z Ryzenů 3000/Zenu 2 opravdu neměl žádný strach. To, že se firma začala takto hájit a dokonce preventivně (pro větší publicitu) ukazovat na slabší místa AMD, je na symbolické rovině prohra a ztráta tváře. My v Cnews.cz ale samozřejmě nejsme odborníci na marketing a nezaměstnává nás největší polovodičové firma světa, takže si zase nedovoluji říct, že s těmito slajdy a tiskovými zprávami Intel dělá chybu. Možná je to nakonec správně zvolený postup. Alternativa, kdy by Intel zachoval kamennou tvář a dělal by, že se nic neděje, by zase vyvolala dojem, že se v ohlasu Ryzenů 3000 zcela ztratil a „na nic se nezmůže“.
Ale číst tyto materiály byla po dlouhých letech, kdy ve světě tiskovek Intelu značka AMD vůbec neexistovala a Core 7. generace se benchmarkovalo proti Core 6. generace, každopádně zajímavá zkušenost.
