Jsou to dva týdny, kdy světem proletěla zpráva o tom, že šéf Applu, Steve Jobs, bere pouze jeden dolar ročně. Na tom není nic zvláštního, žádná senzace a ani není první, kdo tak činí. Není fér přehlížet ty ostatní chudobné šéfy, kteří žijí ze dne na den, od výplaty k výplatě. Kteří to jsou?
Prvním známým prezidentem s jednodolarovým platem byl Lido Anthone „Lee“ Iacocca. Bývalý šéf Fordu přešel na konci 70. let ke konkurenčnímu Chrysleru. Firma byla na pokraji bankrotu, Icacocca udělal spoustu změn včetně nově nastavených platových podmínek. Všem zaměstnancům snížil hodinovou sazbu, a aby šel příkladem manažerům, sám si nechal vyplácet pouze jeden dolar ročně. A firmu postavil zpátky na nohy. Kdyby existoval oficiální klub „one-dollar salary“, byl by určitě jeho předsedou.
Ze známých případů současnosti můžeme jmenovat ještě starostu New York City, Michaela Bloomberga nebo bývalého kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. Bloomberg je 10. nejbohatším Američanem. Jeho společnost Bloomberg L.P. pokrývá finanční a mediální trh. Arnie stále vydělává jako producent a herec. Kdysi investoval do realit a akcií.
Známý je ještě případ Jeffreyho Katzenberga, zakladatele a CEO studia DreamWorks Animation, který bere jeden dolar, ale odměn se nezřekl.
Ale i když si zaměříme na svět IT, najdeme několik výrazných osobností, které patří do klubu.
Steve Jobs (Apple)
Jobs je možná nejslavnější, protože jeden dolar bere už od svého návratu do Applu v roce 1997. Přesto má podle Forbesu 6,1 miliardy dolarů. Hodnota jeho 5,5 milionu akcií v Applu stále narůstá, ale pokud je neprodá, chleba si za ně nekoupí. Apple totiž nevyplácí dividendy. Jenže Jobs ani tak nevykrvácí, protože drží 138 milionů akcií studia Disney (je největším individuálním akcionářem, vlastní), od doby, kdy Disney pohltil jeho Pixar (měl poloviční podíl). A Disney dividendy vyplácí, poslední tři roky 0,35 USD, takže s nějakými 50 miliony USD ročně si Jobs může dovolit více než dvoutýdenní dovolenou v Chorvatsku.
Steve Jobs, zdroj: Wired
Larry Page, Sergej Brin a Eric Schmidt (Google)
Dvojčata z Googlu, která si dělí všechno napůl. Larry se v dubnu znovu stane výkonným ředitelem společnosti, přesto si stejně jako Sergej nechají vyplácet symbolický dolar. Dělají tak už od roku 2005. Každý vlastní okolo 24 milionů akcií Googlu.
Schmidt: stále ještě ředitel internetové jedničky se přidal v roce 2005 k Larrymu a Sergejovi a nechal si platit pouze jeden dolar. Avšak stále získává odměny a k tomu vlastní 9,5 milionů akcií Googlu.
Z dividend ovšem nemají ani korunu, Google je stejně jako Apple nevyplácí.
Sergej Brin, Eric Schmidt a Larry Page, zdroj: DailyMail
Larry Ellison (Oracle)
Zakladatel a šéf databázového obra je šestým nejbohatším člověkem světa. Ještě v roce 2009 byl jeho roční plat milion dolarů, za loňský už to bylo o 999 999 dolarů méně. Stále vlastní téměř 1,2 miliardy akcí Oraclu (asi čtvrtinový podíl). Díky dividendám a bonusům je i tak stále nejplacenějším ředitelem planety. Viz CNN.
Larry Ellison, zdroj: OracleProphet
Jen-Hsun Huang (Nvidia)
Zakladatel a současný ředitel Nvidie se vzdal půlmilionových platů v roce 2008. Vlastní přes 25 milionů akcií (4,4% podíl ve firmě), které se mu v poslední době opět dobře zhodnocují. Mimochodem k jednomu dolaru se uchýlil už v roce 2002 při uvedení „nepovedených“ čipů NV30, generace karet GeForce FX.
Jen-Hsun Huang, zdroj: Deskeng
Další perličky
Zakladatel a bývalý CEO Yahoo Jerry Yang si stále nechá platit jeden dolar, přitom nedostává žádné bonusy a dividendy firma nevyplácí. Dřívější ředitel Terry Semel si sáhl pouze na výplatu. Současná ředitelka Carol Bartzová vydělává přibližně milion dolarů ročně.
Do klubu bychom mohli zařadit i Benjamina Federa z herního vydavatelství Take Two Interactive (skončil v loni v prosinci). Jednu dobu si s dolarovým platem vystačil i spoluzakladatel, dřívější výkonný a nyní technologický ředitel Broadcomu Henry Samueli. Mimo jiné také vlastní hokejový klub Anaheim Ducks.
Na závěr jeden případ z Česka. Zakladatel a bývalý prezident Seznamu Ivo Lukačovič se v roce 2001 vzdal platu i odměn než začne firma vydělávat. Internet tehdy procházel krizí a Seznam se do černých čísel dostal až o rok později.
