Rekordní nosnost
BFR představil už před rokem, avšak na letošní prezentaci ukázal odlišnou verzi rakety. Menší, ale přesto stále obří. BFR bude schopná na nízkou oběžnou dráhu vynést až 150 tun nákladu. Třikrát více než Falcon Heavy, která ještě ani neodstartovala. Doposud rekordní Saturn V využívaný v programu Apollo vynesl 135 tun.
O pohon se postará 31 motorů Raptor. Raketa včetně lodi měří 106 metrů a má průměr 9 metrů. První stupeň se bude vracet zpět na rampu, zatímco lodi bude možné doplnit palivo na oběžné dráze pomocí tankerů.
Do nádrže se vejde 240 tun CH4 a 860 tun O2. Jedna plná nádrž stačí na cestu k Měsíci a zpět. Při cestách na Mars bude nutné palivo získat z tamních zdrojů, tedy vody a oxidu uhličitého.
Natlakovaný vnitřek lodi má objem 825 m³, více než Airbus A380, největší dopravní letadlo světa. Uvnitř ale nebudou cestovat stovky lidí. Současný návrh počítá se 40 kabinami, který by sice pojaly prý pět až šest osob, ale Musk mluví reálněji o dvou až třech. Do vesmíru by tak mělo najednou cestovat 80 až 120 lidí.
Jedna raketa pro všechno
Elon Musk vidí BFR jako dopravní prostředek pro vynášení satelitů, cesty k ISS, Měsíci i na Mars. Díky průměru lodi může vynášet nové typy velkých družic. Potenciální nástupce Hubbleova teleskopu by mohl mít desetkrát větší zrcadlo, aniž by se musela zvažovat nějaká skládací konstrukce. BFR může teoreticky také „vysávat“ stávající satelity z oběžné dráhy.
Kliknutím sem otevřete celou komentovanou galerii
Cesty k ISS (jestli do té doby ještě bude fungovat) mohou přinést více zásob, potenciálně i nové moduly). Levnější cesty k Měsíci mohou odstartovat nový vědecký výzkum. Tento týden navíc americká NASA a ruský Roskosmos oznámily, že chtějí společně vybudovat orbitální stanici na Měsíc. I tohle by mohla být pro SpaceX zajímavá zakázka. Musk při prezentaci dokonce zuřil, že je rok 2017 a na Měsíci stále nemáme základnu.
Hlavním cílem ale stále zůstává Mars. Musk rád přehání, takže si dal další těžko splnitelné termíny. V roce 2022 chce k rudé planetě poslat dvě nákladní mise, které by pomohly určit, kde přistávat v budoucnu s ohledem na dostupné zdroje. V příštím letovém okně v roce 2024 chce k Marsu poslat čtyři mise, z toho dvě pilotované. Začít by mělo postupné budování základny, které vyústí v marťanské městečko.
Vývoj BFR už odstartoval a pět let je podle Muska dost dlouhá doba…
One more thing
Tak trochu po „applovsku“ ještě Musk na závěr prezentace překvapil novinkou, kterou asi nikdo nečekal. Když už bude hotový dopravní systém schopný letět k jiné planetě, proč nezrychlit dopravu na Zemi. BFR prý bude možné stejně tak použít i při mezikontinentálních letech.
Cesta mezi největšími městy bude trvat asi půl hodiny. Cesta na libovolné místo na Zemi pak méně než hodinu, to vše při rychlosti až 27 000 km/h. Kromě rychlé dopravy by se lidé mohli na chvíli kochat i pohledem do vesmíru. A v takových případech by možná šlo naplnit kabiny lodi na oněch pět až šest míst.
