Lenovo ThinkPad SL510: vpřed, zpátky ni krok!

Úvod, vzhled

Patnáctipalcový model Lenovo ThinkPad SL510, který nám zapůjčilo české zastoupení výrobce, je svou výbavou i cenou cca 15 000 Kč s DPH zhruba uprostřed nabízených variant - chybí mu sice dedikovaný grafický čip ATI, zato nabídne kompletní funkcionalitu potřebnou pro pohodlnou práci a využití všech funkcí předinstalovaných Windows 7 Professional, včetně virtualizace Windows XP (XP Mode).

Ve stínu předků‚Ķ

První generace ThinkPadů SL přinesla v porovnání s ostatními řadami především jinou filozofii konstrukce, jelikož zmizely speciální plasty a hořčíková kostra Roll Cage, čímž samozřejmě klesla i kvalita, ale také cena; přibylo pár typicky multimediálních vlastností, jako jsou lesklé displeje VibrantView, FireWire a HDMI konektory, ubyly některé čistokrevné business funkce, design se taky posunul do lehce líbivějších sfér -  to konstruktéři dokázali jemně matným povrchem plastů a lesklým víkem displeje. Z legendárního chlazení toho bohužel mnoho nezbylo, s čímž by nebyl problém v případě, že by bylo tiché. Proslýchá se, že kompletní návrh celé modelové řady převzali ne zcela schopní OEM partneři, což je taky jedna z velmi neobvyklých záležitostí, pokud tedy jde o flotilu profesionálních ThinkPadů.

Na internetových fórech koluje momentálně spousta dotazů, zda se vůbec ThinkPady SL vyplatí kupovat v porovnání ku příkladu s levným modelem řady Value Line, G550, či zda se nová generace alespoň posunula kvalitativně vpřed. Kvůli předchozím řádkům jsem se rozhodl recenzi pojmout trochu netradičně - budu se snažit přidávat také porovnání dnes recenzovaného ThinkPadu SL510 s minulou generací (SL500) a zmíněnou G550.

S leskem budeme šetřit!

Zahlédnete-li "es el pět set desítku", bude už na první pohled jasné, že před vámi leží právě ThinkPad - černý monolit se prostě nezapře. Tvar kvádru se ale změnil kvůli použití displeje s filmovým poměrem stran 16:9, takže je notebook poněkud protáhlejší. Nové modely řady SL jsou prvními ThinkPady s tímto druhem displejů vůbec.

Zavřený notebook sice není nijak extrémně atraktivní objekt, v našem případě ale odhaluje první radikální změnu, kterou uvítají snad všichni - přestože nová generace nabízí jak lesklá, tak matná víka displeje, v Čechách se momentálně prodávají pouze matné varianty. Nejedná se sice o známý hrubý povrch (naopak - povrch je saténově matný), ale posun kupředu tu znatelný je. Kromě stříbrného nápisu ThinkPad v pravém spodním rohu už na víku nenajdeme nic - logo Lenovo (znovu po letech) zmizelo.

Nebudeme otálet a notebook otevřeme netradičně umístěným vykrojením v pravé části přední hrany. Netradičně ale asi není to pravé slovo, toto umístění bylo zvoleno zřejmě proto, že ThinkPady obecně zachovávají posuvník zámků displeje v této části. Novinka se navíc inspirovala nově nastoleným designem z T400s, a tak i toto vykrojení s tím má co dočinění.

Po otevření nám víko displeje hodně připomíná zástupce ostatních řad, nejvíce však opět T400s - je tenké, rovné, pouze horní hrana je plynule rozšířená a skrývá webovou kameru s indikátorem aktivity. V prostoru rámečku displeje narazíme, kromě zmíněné kamery, na obligátní pryžové distanční podložky, v levé části zahlédneme logo výrobce a vpravo model, to abychom náhodou nezapomněli. Mnohem podstatnější ale je, že pod displejem, za kovovou mřížkou, najdeme dva reproduktory. Mřížka se rozkládá v celém prostoru mezi černými, kovovými panty, které působí zároveň vkusně a bytelně.

Základna notebooku svým tvarem připomíná opět lodičku - všechny vertikální hrany, kromě té zadní, jsou zkosené, což vytváří optický dojem tenkého počítače. Zajímá nás ale především prostor klávesnice. Ten je vyvedený ve stejném stylu jako víko displeje, tedy přirozeně v černé barvě s matnou, ale hladkou povrchovou úpravou.

Okolí klávesnice tvoří téměř geometricky přesnou rovinu, která pomáhá těsnému dosednutí displeje, ale zároveň maličko vyděsí uživatelovo oko svou rozlohou - to je nevýhoda rovných ploch. Přitom rozměry notebooku se od původní SL500 či ostatních patnáctipalcových kolegů liší jen minimálně.

Další věc, která uchvátí náš zrak, je velký touchpad s rovněž velkými tlačítky TrackPointu, která zachovávají nový design z T400s - tvar byl upraven tak, aby lícovala s opěrkou zápěstí, ale zároveň bylo zachováno hmatové rozlišení. Mají také původní barevný potisk (červené proužky na levém a pravém, modré tečky na prostředním, rolovacím). Na opěrce zápěstí nás dál může zajímat snad jen (další) logo ThinkPad na obvyklém místě a čtečka otisků prstů, tentokráte celá v černé barvě včetně snímací plošky.

Kvůli použitému displeji a velkému touchpadu nad klávesnicí mnoho místa není. To bylo zřejmě důvodem přesunu reproduktorů do rámu displeje. Oproti tomu vlevo a vpravo od klávesnice se nachází prostoru opravdu požehnaně a je až skoro hřích, že se výrobce nerozhodl pro kompletní klávesnici i s numerickým blokem jako v případě G550. Namísto toho vlevo pod sebe umístil čtyři široká tlačítka ovládání hlasitosti a vypnutí mikrofonu (pokud jimi vypneme reproduktory či mikrofon, podsvítí se dané tlačítko oranžově).

Další ovládací prvky a indikátory najdeme napravo od klávesnice - zde máme jako první vypínací tlačítko (po zapnutí se podsvítí), pod ním modré "ThinkVantage", které oproti původním modelům SL podsvícené není, dále už jen čtyři široké indikátory. Konkrétně se jedná o sdružený ukazatel aktivity bezdrátových sítí (Wi-Fi, mobilní internet), pod ním ukazatel pro činnost Bluetooth, nakonec už jen pevný disk a Caps Lock. Hardwarový vypínač bezdrátových sítí je na pravé hraně hned v rohu blíže k uživateli.

Poslední dva indikátory, které musí být viditelné stále, jsou na pravé přední hraně opěrky zápěstí ve zmíněném "výkrojku" pro otevírání víka displeje - jsou to ukazatel stavu baterie a jejího nabíjení (při nabití pod 20 % svítí oranžově, při kritickém stavu bliká) a indikace režimu spánku (když se notebook uspává, nebo hibernuje, spolu s vypínacím tlačítkem bliká, jinak svítí). Málem bych zapomněl - všechny diody jsou zelené.

Kvalita zpracování

Nebudu vás napínat - SL510 rozhodně nedosahuje kvalit vyšších modelů, což se ale upřímně ani neočekává, ani nežádá. Záhodno by ale bylo konstrukční nedostatky původní SL500 alespoň částečně napravit, což se naštěstí stalo.

Zmiňoval jsem se, že víko displeje doznalo změn a všechny byly rozhodně k lepšímu. Sice jsem měl původně obavy, že ztráta vyvýšeného "rámečku" (alias výztuhy) povede pouze ke snížení jeho mechanické odolnosti, ale opak je pravdou - v porovnání s SL500 i s G550 se víko chová v krutu o něco lépe, je pevnější; celkově jde o lepší standard. Na tlak reaguje díky nízké tloušťce, tedy menšímu prostoru mezi displejem a krycím plastem, poměrně statečně, zcela bez deformace obrazu to ale není, nejznatelnější to je v levé polovině displeje. Původní generace trpěla neplánovaným neduhem, kdy víko dosedalo stylem "plast na plast", čímž odíralo základnu a zároveň docházelo k silnému a nepříjemnému vrzání při úchopu. I tento problém byl vyřešen.

Základna je zpracovaná poměrně slušně - k žádnému vrzání nedochází ani při silnějším úchopu, plasty perfektně lícují, což také nebylo u minulé generace pravidlem. Okolí klávesnice a klávesnice samotná se prohýbají jen při větším tlaku, rozhodně nedojde k prohnutí při běžné práci. Pokud bych měl vypsat místa s nejvýznamnějším prohybem, bude to těsné okolí touchpadu, prostor nad klávesnicí a levá část klávesnice kolem tlačítka D, kde je kryt základní desky snížený, a tak se klávesnice nemá, o co opřít. Zlepšení pozoruji v uchycení opěrky zápěstí, která už konečně pevně drží; prostor DVD mechaniky získal žebrování, zde se tedy prohýbání zredukovalo.

Klávesnice, touchpad a TrackPoint, porty

Klávesnice

I přesto, že má SL510 svými rozměry potenciál na plnohodnotnou klávesnici s numerickým blokem, osadil výrobce "pouze" tu standardní. To ale samo o sobě u Lenova znamená velmi komfortní klávesnici s příjemnou tuhostí, jistým stiskem a přirozeně také decentním zvukem bez rezonance. Kdo by si tipnul, že takovou klávesnici najdeme i v tomto případě, neprohrál by. Společným znakem všech ThinkPadů jsou navíc odtokové kanálky, které klávesnici a vnitřní komponenty chrání proti poškození tekutinou.

Rozložení je totožné s původními modely řady SL, takže se setkáme "jen" se šesti řadami kláves, oproti sedmi u vyšších řad. Modrá, dvouřádková klávesa Enter, tlačítko Fn v levém dolním rohu a červená čepička TrackPointu samozřejmě nemohou chybět. Překvapením pro mě ale je, že výrobce k SL510 nepřikládá sadu dodatečných čepiček, budete si tedy muset vystačit s tou výchozí.

Kvůli úspoře místa musely být některé méně využívané klávesy umístěny pouze jako vedlejší, "modrá", funkce kláves jiných, převážně je najdeme v horní řadě (např. Break, Scroll Lock, Num Lock atd.). Tam mají své dlouholeté, neměnné místo také základní volby, jakými jsou zamknutí systému, vyvolání nabídky správce napájení, uspání počítače, nabídka bezdrátových připojení, přepínání zobrazení, možnosti polohovacího systému, hibernace a nakonec samozřejmě úprava jasu displeje. Nově přibyly volby webkamery a mikrofonu (Fn+F6). Na mezerníku najdeme vedlejší funkci přiblížení obrazu, avšak pouze změnou rozlišení na 800 × 600 pixelů; šipky obstarají ovládání multimédií a klávesy vedle nich zase přesun v historii prohlížeče, tedy příkazy vpřed a zpět. Lenovo nám naštěstí tentokrát nepřipravilo "dárek" v podobě umístění kláves Page Up a Down coby sekundární funkce, jako se tomu stalo u G550, takže se v jejich používání nemusíme omezovat.

Touchpad a TrackPoint

Jestli existuje něco, co k ThinkPadům prostě patří, je to jednoznačně přítomnost jak touchpadu, tak červeného TrackPointu; dohromady jim Lenovo říká UltraNav. Uživatel díky tomu může používat ten ovládací prvek, který mu sedne více.

K touchpadu nemám významných námitek, naopak - výrobcem je oblíbený Synaptics, plocha touchpadu je opravdu nadstandardně velká (75 × 45 mm), citlivost tradičně výborná. S povrchem se čtverečkovou konturou se pohodlně pracuje, tlačítka mají jistý zdvih i stisk. Třešničkou na dortu je podpora multidotykových gest - přibližování, rotace a rolování. Ve většině případů fungují bezchybně, někdy ale gesto ovladač nerozpozná. Posunování naštěstí funguje poměrně bezpečně, kdyby ale přeci jenom ne, běžným způsobem pomocí rolovacích "regionů" to zvládnete vždy.

Samotný TrackPoint (opět od Synaptics) se také povedl a byla by hanba, kdyby ne. Trošku problémem pro mě byla jeho tlačítka - jejich velikost mi často nedovolovala to napravo pohodlně stisknout, musel jsem palec silně vytáčet. Zpočátku mi přišel pohyb ukazatele mírně trhaný, TrackPoint se ale musel jen maličko "ochodit", dostat do správného tempa a poté funguje bezchybně plynule.

Jen doplním, že všechna tlačítka polohovacích zařízení mají opravdu velice příjemný a jistý stisk a nezvykle příjemný zvuk, žádné kovové cvakání.

Porty

V případě konektorů je vidět částečná rozpolcenost (symbióza?) mezi prací a zábavou, ale také je patrný příklon k moderním technologiím. Pokud budu konkrétní, máme k dispozici všechny přípojky, které bychom mohli potřebovat - na levé straně najdeme D-SUB pro analogový monitor, moderní kombinovaný eSATA/USB 2.0 port, což velmi chválím, přípojku pro ethernet (RJ-45), HDMI port (bez problémů zvládá 1080p i se zvukem), dvojici audio konektorů (repro, mikrofon) a 34 mm ExpressCard slot.

Přední hrana žádné zdířky nenabízí, vzadu najdeme kromě zámku Kensington i vertikální USB port, který dobře poslouží pro připojení myši. Pravá strana je, krom DVD vypalovačky, okupována zdířkou napájení, dvěma USB porty a čtečkou paměťových karet.

Je jakousi nepsanou povinností zmínit, že okolí USB portů na pravé i levé straně nenabízí, kvůli jejich zapuštění pod úroveň okraje základny, přehršel místa. V běžném případě byste se ale s problémy setkat neměli, protože zadní USB port je přístupný dokonale. Opravdovou výtku mám ale k LAN přípojce, která je otočená tak, že zámek koncovky kabelu směřuje dolů, není proto vždy jednoduché kabel rychle odpojit.

Oproti starším modelům chybí FireWire konektor, ten byl ale nahrazen modernějším a do budoucna využívanějším eSATA portem, zdířku modemu bychom taktéž hledali marně. V případě FireWire úplně šťastný nejsem, se ztrátou modemu nemám ani nejmenší problém.

Dovolte mi ještě zaměřit se na jeden detail - novinka má už konečně, stejně jako vyšší řady, všechny vstupy i výstupy vyznačené piktogramy, které nejsou natištěné, ale vyražené do plastu. Pozitivem je, že jsou viditelné stále a rozhodně lépe než u původních modelů.

Displej, zvukové možnosti, datové úložiště

Displej

SL510 a SL410 jsou první ThinkPady osazené moderními, filmovými displeji s poměrem stran 16:9. Přestože Lenovo ve svých materiálech uvádí dostupnost jak lesklých VibrantView, tak matných Anti-Glare displejů, jsou momentálně k dispozici jen ty lesklé. Jeden takový přistál i v námi testované SL510. Už před rokem sklidil tento krok negativní ohlasy a ani já se nemůžu ubránit dojmu, že lesklé displeje do ThinkPadů nepatří, ale opět je tento krok možné chápat jako ústupek multimédiím.

Montovat displeje s jiným než LED podsvícením může dnes už jen blázen a Lenovo takovou chybu na svých nových noteboocích samozřejmě udělat nechtělo. Výsledkem všeho je velmi dobrá svítivost, displej s celkem živým podáním barev, standardními pozorovacími úhly pro TN technologii, nízkou spotřebou a tenkým profilem. Rozlišení je známé "HD Ready" 1 366 × 768 bodů.

Víko displeje je možné kvůli chybějícím výřezům pro panty v horním krytu otevřít maximálně do úhlu 155¬∞, panty jsou dostatečně tuhé, vůlí netrpí. Zmíněna byla vestavěná webová kamera - ta může mít rozlišení až 2 MPx, v našem modelu byla však jen základní VGA (640 × 480) verze.

Zvukové možnosti

Zvukové schopnosti SL510 ve mně velmi kladné dojmy nezanechaly. Dvojice stereofonních reproduktorů umístěná pod displejem sice má standardně zkreslený zvuk, ale velmi mi na nich vadí rezonance při jakýchkoliv vysokých tónech, která doprovází prakticky všechny systémové zvuky. Parťák webové kamery, mikrofon, který je zabudovaný ve víku hned vedle ní, je teprve po zapnutí redukce šumu docela dobře použitelný pro internetovou telefonii. V tomto směru novinka své předchůdce rozhodně nepřekonává, G550 jakbysmet.

Zvukový kodek, který používá systém, dodává Realtek, výstup audia do HDMI zajišťuje Intel.

Datové úložiště

Zatím jsme nikde příliš nevybočovali ze standardu a překvapení neskýtá ani tento bod. SL510 nabízí v námi testované konfiguraci klasický SATA pevný disk Hitachi s kapacitou 320 GB, 5 400 otáčkami a 8MB vyrovnávací paměti. Disk je tichý, ale na můj vkus maličko teplejší.

O optická média se stará pro Lenovo snad nejtypičtější DVD-RAM vypalovačka z dílen Hitachi a LG, konkrétně model GSA-T50N s běžnými rychlostmi i vlastnostmi.

Výkon, provozní hluk a chlazení

Výkon

Dvoujádrový, pětačtyřicetinanometrový Intel Core 2 Duo T6670 s taktem 2,2GHz a 2MB L2 cache je dnes jakýmsi kancelářským standardem, zároveň standardem pro plnou funkčnost Windows 7 Professional díky podpoře hardwarové virtualizace nutné pro chod Windows XP Mode. Oproti svým levnějším kolegům ze stáje dvoujádrových Pentií poskytuje zhruba o 20 % výkonu navíc. Omezením použitého procesoru je ale 800MHz FSB, kvůli čemuž běží na této frekvenci i kapacitou dostatečné 3 GB DDRIII RAM. Paměť s procesorem doplňují další prvky od Intelu, nejdůležitější je samozřejmě dnes velmi oblíbený integrovaný grafický čip X4500MHD se sdílenou pamětí. Certifikace Centrino přirozeně nechybí.

Zmínil jsem slůvko "kancelářský", které je samozřejmě plně zaměnitelné se slovem "pracovní". Plyne z toho jediné - naše konfigurace SL510 bez dedikované grafické karty logicky na žádné vážnější herní orgie sloužit nemůže. To ale neznamená, že bychom si nemohli zahrát nějaký ten starší herní titul.

Rád bych ještě zmínil výkon v XP Mode. Inu, nevím, jestli je problém v množství přidělené RAM virtuálnímu počítači, v optimalizaci VirtualPC nebo ve výkonu notebooku, ale virtuální Windows XP k nejrychlejším nepatřily, leč samostatné aplikace v bezešvém módu se spouštěly až nečekaně rychle.

Provozní hluk a chlazení

Jedním z těch zásadnějších problémů, kterými první generace ThinkPadů SL trpěla, bylo zbytečně hlučné chlazení. S potěšením mohu oznámit, že i tento palčivý neduh nová generace napravuje! Při práci na baterii ventilátor uslyšíte opravdu jen výjimečně, přesto se teploty notebooku drží v naprosto přijatelných mezích. Dramatická změna nenastává ani při běžném fungování se zapojeným napájecím adaptérem - většinu času je notebook prakticky neslyšitelný, dokonce i pevný disk je díky svému umístění a částečnému odhlučnění opravdu velmi tichý. Čas od času se ale větrák nárazově o slovo přihlásí, avšak uživatel z toho radost mít nebude - příjemný zvuk zrovna nemá a rozumné otáčky v takový okamžik bohužel taky ne - vždy se rozeběhne na plný výkon.

Potěšující zprávou je, že směrem k uživateli, do prostoru klávesnice či opěrek zápěstí, se žádné teplo nepřenáší, a tak ani během vysokého vytížení notebooku mít s prací problém nebudete. O teplotách lícní strany základny se tedy nemá smysl bavit. Pro práci na klíně je ale důležitý její rub, ke kterému taky nemám větších výhrad - všechny teplo vyluzující komponenty jsou umístěné na levé straně nedaleko ventilátoru, nejteplejším zařízením je pevný disk, ale i zde se teploty drží v normě. Když je notebook plně vytížen (např. počítačovou hrou), prostor pevného disku dosahuje maximálně 36 ¬∞C, oblast se zbytkem komponent 29 ¬∞C a vzduch vydechovaný ventilátorem má v takovém případě teplotu do 40 ¬∞C.

Konektivita, napájení a výdrž

Konektivita

Co se síťových prvků týče, jsou složené z produktů Intel, Realtek a Broadcomm. První jmenovaný dodal bezdrátový adaptér podporující všechny standardy Wi-Fi, Realtek dostal na starost gigabitový ethernet a Bluetooth obstarává právě Broadcomm. Jak už jsem uvedl, SL510 nedisponuje modemem pro vytáčené připojení.

Naše SL510 měla volný slot pro dodatečnou mini PCI-Express kartu umožňující připojení do mobilních sítí, slot na SIM už byl osazen na základní desce.

Napájení a výdrž

Distribuci energie dostala na starost 6 článková Li-Ion baterie vyrobená firmou Sanyo (na Panasonic zřejmě nezbylo) s kapacitou 48 Wh. Z těla notebooku, jak je u řady SL zvykem, nevyčnívá, zato se tradičně mírně viklá, není to však nic neobvyklého.

Dodávaný kompaktní 65 W napájecí adaptér je schopen baterii plně nabít za chodu přibližně v čase 2 hodin, i s kabely váží 363 g. Certifikace Centrino napovídá, že by to s výdrží na akumulátor mohlo za něco stát a tato domněnka se jen potvrdila. Tak extrémních hodnot, jaké vídáme na vyšších modelech ThinkPad, sice nedosáhneme kvůli omezením softwaru pro správu napájení (o něm až dále), ovšem i tak musím říct, že Lenovo odvedlo dobrou práci. Chceme-li sledovat film, nabíječku můžeme odložit na 3 hodiny, na internetu si zasurfujeme přes 4 a půl hodiny a kancelářské práci se můžeme věnovat až 5 hodin.

Zabezpečení, software a zhodnocení

Zabezpečení

Přestože jsou vyšší modely ThinkPad známé svým propracovaným zabezpečením, i zde se SL510 prezentuje jako obyčejný notebook. Samozřejmě nabízí hesla pro spuštění počítače, přístup k pevnému disku a do nastavení BIOSu, čtečka otisku prstu (mimochodem od UPEKu) však v žádné z těchto akcí figurovat nemůže, neboť chybí sofistikovanější zabezpečení TPM čipem. Avšak pro přihlášení do Windows, rychlé přepínání uživatelů a správce hesel samozřejmě poslouží dobře.

V BIOSu je taky možné povolit funkce zabránění spuštění dat, tedy práci škodlivého softwaru s vaší pamětí, a CompuTrace, kterou zabezpečuje společnost Absolute Software. Zjednodušeně řečeno se jedná o funkci, která přes internet zálohuje data a kontroluje polohu notebooku. Pokud by byl odcizen, je možné jej najít a data obnovit.

Software

Dalším ze základních pilířů značky ThinkPad je Lenovem vyvinutý softwarový balík ThinkVantage. S příchodem Windows 7 se softwaroví inženýři konečně zamysleli a některé zcela redundantní aplikace odstranili. Především se jedná o programy EasyEject a Presentation Director.

Nebudeme se ale věnovat tomu, co bylo odstraněno, ale tomu, co nám SL510 nabízí a málo toho rozhodně není. Za stěžejní aplikaci celého balíku ThinkVantage považuji jednoznačně Power Manager, tedy správce napájení, který je opravdu velice propracovaný a kromě tvorby a úpravy napájecích profilů nabízí i dodatečné funkce automatické kontroly podsvícení displeje, když je např. spuštěn spořič obrazovky.

Jako podstatnou funkci vnímám i záložku kondice baterie a veškerých dalších informací (zbývající kapacita, počet nabíjecích cyklů, výrobce, datum výroby, modelové číslo, čas vybití či dobití atd.). Ukazatel stavu baterie je možné zobrazovat coby panel nástrojů na hlavním panelu, bohužel však už nefunguje pro rychlé přepínání profilů, to je možné už pouze přes nabídku Fn+F3.

Přestože SL510 nepodporuje všechny pokročilé vlastnosti Power Manageru, jako je Battery Stretch (maximální úspora energie vypnutím prakticky všech zařízení včetně DVD mechaniky a zvuku) či uživatelská kontrola nad tím, od jakých hodnot bude baterie nabíjena a kdy nabíjení skončí, přibyla možnost určit chování chlazení - pro práci na baterii je možné vybrat pouze pasivní, tedy bez větráčku.

Další velmi propracovanou aplikací je Access Connections, jinými slovy správce profilů připojení. Pohodlný je tento program v tom, že po vytvoření profilu funguje automaticky, což by nebylo až tak výjimečné, protože to samé umí i samotné Windows, ale navíc se s aktivací určitého profilu změní uživatelem definovaná nastavení (domovská stránka, nastavení proxy serveru, výchozí tiskárna, zabezpečení sítě a další). Také Access Connections nabízejí svůj panel nástrojů včetně manuálního přepínání profilů, protože tato funkce byla z nabídky Fn+F5 odstraněna.

Mezi další aplikace ThinkVantage patří populární System Update, který se stará o aktualizaci všech ovladačů a softwaru Lenovo, úložiště a automatické vyplňování hesel Password Manager, ochrana pevného disku před poškozením pádem notebooku Active Protection, obslužný software snímače otisku prstu Fingerprint Manager, zálohovací software Rescue and Recovery, který nabídne své rozhraní, pokud systém nemůže nabootovat - uživatel dostane základní funkce, jako je internetový prohlížeč, zároveň může nechat systém obnovit ze zálohy, nebo jej ze speciálního diskového oddílu kompletně přeinstalovat. K dispozici je i přímý odkaz na podporu Lenovo, tvorba připojení k síťovému disku a diagnostika hardware pomocí softwaru PC Doctor.

Zmíněný PC Doctor má své zastoupení i ve Windows, rozšířený je však o nabídky Lenovo, představení funkcí notebooku a monitoruje také, jak je váš počítač nastavený (upozorňuje na bezpečnostní hrozby, či pokud nezálohujete) nebo taky, zda je ještě v záruce.

Rád bych se na konci tohoto oddílu ještě zaměřil na BIOS. Ten se už chová a vypadá stejně jako v plnokrevných ThinkPadech, dokonce už reaguje i na tlačítko ThinkVantage, což u původních modelů SL i přes výzvu na obrazovce nefungovalo (bylo nutné stisknout F10). Uživatel po stisknutí modrého tlačítka dostane na výběr, co s notebookem dělat - vstoupit do BIOSu, spustit záchranné rozhraní Rescue and Recovery či zvolit bootovací disk.

Závěrečné hodnocení

SL510 je rozhodně krokem vpřed. Kdyby na sobě neměl značku ThinkPad, řekl bych, stejně jako o G550, že je to velice povedený notebook. V tom mi ale tento stříbrný nápis trochu brání, protože se stále držíme na úrovni dobře zkonstruovaných, avšak běžných počítačů. Určitou přidanou hodnotou může být čtečka otisku prstu, aplikační balík ThinkVantage, leč většinu jeho výhod ocení spíš firemní zákazníci, a samozřejmě podpora a rozšiřitelná záruka Lenovo. Oproti původním modelům SL je zlepšení více než patrné, konstrukce už netrpí do očí bijícími neduhy a cenově je SL510 taky velmi přijatelná. Pokud by po mně někdo žádal doporučení, se současnou generací bych už neměl problém.

Za zapůjčení fotografické techniky a ateliéru děkujeme společnosti VOR, spol. s r.o.

Kompletní fotogalerie

Specifikace a parametry, výsledky benchmarků a testů výdrže

 

 

Poznámka: * prohlížení webu přes Wi-Fi, poloviční jas displeje; ** kancelářská práce, poloviční jas displeje, vypnuto Wi-Fi i Bluetooth; *** Přehrávání filmu v DivX, SD rozlišení, Wi-Fi aktivní