Noctua NH-C14: chladíme ve jménu (r)evoluce

 

Nová Noctua fotografiemi a v parametrech

 

Firmu Noctua musíme představovat asi jen těm, kteří se o PC komponenty teprve začínají zajímat. Za několik málo let se stala pojmem a v oblasti chladičů i ventilátorů se prakticky od vzniku drží na špici. Vznikla díky třem subjektům: rakouskému distributorovi Rascom, tchajwanskému výrobci Kolink a vídeňské univerzitě. Kolink pro svoje vlastní produkty, jež některé technologie s produkty Noctua sdílí, používá značku Coolink a určitě si asi ještě pamatuje nedávný test chladičů s velkým a přitom ne až tak drahým Corator DS této značky. Vraťme se ale zpět ke značce, jíž patří tato recenze.

Její nejnovější počin s ventilátorem orientovaným směrem k základní desce je na firemních stránkách vyzdvihován hlavně kvůli následujícímu:

Balení

Bílá kartonová krabice se drží zavedeného designu.  Zarazily mě prakticky totožné rozměry s krabicí, ve které se dodává obr a dosavadní výkonnostní král Noctua NH-D14. Karton je dostatečně houževnatý, potisky kvalitní. Na balení si přečtete všechny potřebné informace včetně nákresů s detailními rozměry. Stručný popis je psán anglicky, německy, portugalsky, francouzsky, španělsky, rusky a japonsky.

Otevřením krabice zjistíte, že se nezměnil ani systém ochrany výrobku. Ostatně není ani proč. Menší krabička se samotným chladičem s ventilátory je ukryta mezi dvěma kartonovými bloky, vybalování zdánlivě připomíná kdysi oblíbené matrjošky. Aby to nebylo málo, menší krabička je šikovným zohýbáním ještě dodatečně vyztužena. Takto by to mělo vypadat u každého chladiče.

Příslušenství

V menší placaté krabičce uvnitř balení se skrývá bohatá nadílka příslušenství. Základem jsou tři označené pytlíky. První obsahuje montážní příslušenství pro patice AMD (spony, šroubky, distanční podložky). Ve druhé se nachází montážní příslušenství na patice Intelu (spony, šrouby, matice, distanční podložky) a masivní univerzální backplate. V posledním, třetím, pytlíku je pro vás nachystáno drobné příslušenství. Kromě čtveřice zpomalovacích redukcí na ventilátory (2 × L.N.A. a 2 × U.L.N.A.),  narazíte ještě na krásné kovové logo výrobce, čtveřici gumových trnů na uchycení ventilátoru, čtyři samořezné šroubky na tutéž činnost, velké balení teplovodivé pasty a čtveřici redukcí umožňující instalaci ventilátoru do skříní s otvory pro 14cm ventilátory. Mimo pytlíky je uložen ještě jednoduchý šroubovák a stylově provedený manuál. Netřeba se bát použité angličtiny, ilustrace jsou velmi názorné.

 

Dvojice kvalitních ventilátorů NF-P14 je třešničkou na dortu.

Parametry

 

 

Detaily chladiče, instalace (+ video)

 

Detaily a zpracování

V jednoduchosti je síla. Tohoto motta se v Rakousku drželi v nemalé míře. Dá říct, že jednoduše vzali model NF-C12 a upravili ho do minimalističtější formy. To se netýká rozměrů, „cé čtrnáctka“ ve všech osách nepatně narostla, hmotnost nicméně zůstala o něco nižší, hlavně kvůli absenci pomocných žeber mezi základnou a heatsinkem.

Šedesát osm žeber o tloušťce 0,3 mm má rozestupy činící 1,5 mm.  Půdorys je prakticky obdélníkový s oblými rohy, ruší ho výřezy pro spony ventilátorů a několik menších výřezů. Největší výřez zpozorujete na horní straně žeber, u stran pak menší výřezy tvoří jakési zoubkované hrany. Na prvním žebru je vyraženo logo výrobce. Zámečky přítomny nejsou, žebra byla k teplovodivým trubičkám připájena. V pěti žebrech jsou mezery, které vám dovolí dostat se šroubovákem k montážním šroubům. Nechybí ani silikonové podložky pod oba ventilátory, které by měly absorbovat vibrace.

Šest teplovodivých trubiček o průměru 6 mm je v žebrování rozprostřeno podle jiného vzoru, jak u předchůdce. Dvě dvojice prochází společně zhruba v jedné třetině od středu a zbylé dvě v skoro samých krajích. Marně byste hledali charakteristické prohnutí trubiček kvůli zvýšení kompatibility se součástkami a pasivy na základní desce, jak tomu bylo u staršího modelu. Ze základny kromě trubiček vychází i vzpěra z masivního kusu kovu, proto nehrozí ohýbání heatpipe při nešetrné instalaci, příjemný detail.

Poniklované měděné heatpipes jsou přiletovány i k základně z toho samého materiálu, nicméně nejsem moc spokojený, protože mezi základnou a trubičkami byly u mého kusu celkem velké mezery. Povrch základny má částečný zrcadlový lesk, což je dle výrobce úmysl, má to napomáhat lepší distribuci pasty. Rovinnost je podle mých měření (ocelové pravítko) výborná. Z druhé strany leží pořádný kus hliníku, na něm jsou připevněny montážní spony a podpěra žeber.

Instalace

Montáž na základní desku je hračka. Prvním krokem je výběr správných otvorů v backplate. Podle patice prostrčíte šrouby kovovým křížem a celek nasadíte na zadní stranu základní desky. Nyní na vyčnívající šrouby umístíte plastové distanční podložky a dle zvolené orientace chladiče uložíte montážní spony. Je třeba dávat pozor, v jedné pozici dle manuálu chladič nesmí být. Chladič je i přes malou výšku obrovský a je možné, že vám bude přesahovat základní desku a kolidovat se skříní, je třeba si toto pohlídat. Jakmile jsou spony na místě, pojistíte je maticemi, nanesete tenkou vrstvu teplovodivé pasty a heatsink bez ventilátorů posadíte na procesor. Dodávaným šroubovákem jej otvory v žebrování uchytíte ke sponám. Posledním krokem je montáž ventilátorů, je jen na vás, jakou konfiguraci zvolíte, je možné mít ventilátor klasicky na horní straně, stejně tak i na straně spodní. V případě požadavku na co největší možný výkon vám nic nebrání použít u tohoto typu chladičů raritní systém push-pull. Ventilátor pouze přiložíte k chladiči a zaháknete ocelové spony.

 

 

Testovací sestava a nastavení testů

 

Testovací sestava

Na test chladičů byl oproti testům skříní vyměněn procesor, dvoujádrový Intel Core 2 Duo E6750 byl nahrazen čtyřjádrovým kusem ze stejné stáje, modelem Q6600 rev. G0. Protože jsem chtěl chladiče co nejvíce zatížit, byl z důvodu dosažení vyššího odpadního tepla navíc přetaktován na 3300 MHz při napětí 1,5 V v BIOSu, což znamenalo 1,36 V pod zátěží v programu CPU-Z.

 

Testovací metodika

Chladič byl samozřejmě testován v rámci jedné metodiky jako u předchozích recenzí.

Byla vyrobena kartonová náhražka skříně a kontroluje se teplota vstupního vzduchu. Krabice má objem přibližně podobný jako větší počítačová skříň a jsou v ní nainstalovány dva 12cm ventilátory na pozicích, kde by je každá slušná opravdová skříň měla. V krabici jsou během testů uloženy všechny komponenty včetně zdroje, ten má pro omezení jeho vlivu na tok vzduchu v krabici zajištěn vlastní ventilační otvory. Po instalaci a zajištění komponent na předem daná místa byla krabice zaizolována lepenkou. Teplota vstupního vzduchu se pohybovala vždy kolem 20 °C, odchylky při jednotlivých měřeních nebyly větší jak 1 °C.

Teploty jsem odčítal z interního senzoru v procesoru, vzhledem k použití stejného kusu CPU na všechny testy, bych zde chybu neviděl nijak kritickou. Jako vstupní a výstupní ventilátor byly použity chladiče FX12-2000 od firmy Nanoxia, běžící na 1000 ot. /min. 

Procesor byl zatěžován v programu OCCT 3.1.0 a z grafů  toho samého programu byly i odčítány teploty. Testování probíhalo tak, že po zapnutí PC jsem nechal běžet systém 10 min. pod zátěží pro zahřátí a následně jsem 10 min. čekal do dalších testů. Program byl nastaven na 15min. test, během něhož nejdříve měří 1 min. bez zátěže, následuje 10 minut zátěže a poté 4 minuty opět bez zátěže, na úplném konci byly odečteny teploty v idle. Z výsledných grafů byla odečtena maximální teplota na všech jádrech a vypočítán jejich aritmetický průměr.

 

Testování, teplotní testy (grafy), posouzení hlučnosti, verdikt

 

Testování

Během mých testů jsem nenarazil na žádný problém, vše pracovalo, jak by mělo. Vzhledem k velké variabilitě osazení ventilátorů byly provedeny tři sady měření. Rozsah otáček ventilátorů, hlavně pak horní hranice, není nijak ohromující, každá konfigurace se dočkala třech různých hodnot otáček (600, 800, 1100 rpm). Dodané ventilátory jsou tradičně velmi tiché a výkonné. Do grafů byly zařazeny dvě hodnoty, jednak konfigurace se dvěma ventilátory a konfigurace s ventilátorem na spodní straně žebrování.

Výsledky

Data z nezatíženého procesoru ukazují, že osazení dvou ventilátorů bude znamenat výrazný posun.

Po zatížení testovací sestavy na mne vypadla zajímavá data. Teploty při osazení jednoho ventilátoru jsou velmi podobná, ať se jedná o ventilátor na horní, nebo dolní straně pasivu. Použití obou ventilátorů najednou znamenalo sražení teplot k hodnotám těch nejlepších kusů v naší databázi.

Výkon s jedním chladičem je nadprůměrný, co mě zarazilo je ale výkon s oběma ventilátory, celkové druhé místo mluví samo za sebe.

 

 

Verdikt

Jak tedy hodnotit evoluci „boxového“ chladiče NH-C12? Tvarově se na první pohled mnohé nezměnilo. Zmizela žebra spojující základnu a hlavní část pasivu a mírně se změnil tvar žeber, což umožnilo instalaci dvou 14 cm ventilátorů. Chladič se výrazně zvětšil, nicméně si díky flexibilitě v instalaci ventilátorů zachoval nízký profil. Když přišlo na čísla, ukázalo se, že změny byly k mému překvapení výrazné. Při osazení jednoho ventilátoru je výkon velmi příjemný, nicméně při testech s dvěma ventilátory se chladič vyhoupl na druhé místo v celkovém žebříčku! Firma Noctua se stává držitelem prvních dvou míst v naší databázi, co je zajímavější, na druhém místě je chladič tybu „box“.

Pokud mám chladič shrnout, tak musím vyzdvihnout především výkon, kvalitu zpracování a dodávané příslušenství. Nic není dokonalé, výkon je vykoupený mamutími rozměry a zpracování s příslušenstvím vysokou cenou.

Toto není evoluce, ale právoplatná revoluce, za což chladiči po delší úvaze uděluji ocenění „we want it“.

Noctua NH-C14

+ výkon
+ kvalita zpracování
+ příslušenství
+ instalalace
- cena
- velké rozměry
- nedostatky na spoji heatpipe a základny

Za zapůjčení chladiče NH-D14 děkujeme společnosti RASCOM Computerdistribution