Není to rána z čistého nebe, protože nad tímto plánem byly značné otazníky a to, že tyto otazníky byly tak velké, až zatarasily cestu, už neoficiálně prosáklo minulý měsíc. Teď už je to ale opravdu potvrzené: Nvidia byla nucená vzdát svou ambici o ovládnutí firmy ARM, firmu vyvíjející a licencující nejrozšířenější architekturu CPU, na níž stojí mimo jiné všechna mobilní zařízení. Ta díky tomu zůstane neutrální a nezávislá.
Akvizice ARMu byla oznámena 14. 9. roku 2020, Nvidia měla firmu koupit od současného vlastníka Softbank Group za 40 miliard dolarů, z větší části to mělo být vyplaceno ve formě akcií. ARM má ovšem velmi zásadní roli v počítačovém průmyslu. Procesorová jádra a další technologie si od něj licencuje velké množství firem včetně největších gigantů (Amazon), ale také konkurentů Nvidie (AMD, Intel).
Proto od začátku panovaly obavy, aby spojení se zainteresovaným hráčem nepoškodilo konkurenční prostředí a inovační potenciál technologií ARM. Regulační orgány pak skutečně transakci zkoumaly hodně ostře, nicméně Nvidia dlouho signalizovala optimismus, že regulační orgány ocení naopak pozitivní možnosti pro inovace a rozvoj, které by ARM v jejích rukou měl.
V prosinci se ovšem projevil silně zamítavý postoj amerických úřadů (přitom nejkritičtější obstrukce se čekaly v Číně). V lednu se pak už šířil neoficiální průsak, dle kterého je obchod mrtvý. Jeho informace byla reálná – dnes již bylo přímo Nvidií i ARMem oficiálně oznámeno, že z jejich spojení skutečně nic nebude. Přičemž toto je definitivní konec, jenž už nebude nijak změněn nějakým dalším vyjednáváním.
Ve společné tiskové zprávě firmy potvrdily, že plán na koupi ARMu Nvidií je minulost, a že jeho dokončení zabránily výrazné problémy při schvalování regulačními orgány. Firmy tedy oboustranně zrušily smlouvu, dle níž měla Nvidia právě po schválení regulátory ARM koupit. Tím pádem zůstává nezávislý – k jeho začlenění do Nvidie dosud formálně nedošlo.
Jen Hsun Huang, CEO a zakladatel Nvidie (Zdroj: Nvidia)Kromě promarněných příprav a práce bude na akvizici Nvidia přímo finančně tratit, protože při uzavření smlouvy se zavázala k tomu, že v případě neúspěchu ARM dostane kompenzaci 1,25 miliardy dolarů (toto by zřejmě mělo být v hotovosti, ne v akciích), což nyní skutečně bude splněno. Pro ARM jde asi hlavně o kompenzaci za náklady, které mu vznikly přípravou na akvizici a pak rokem a půl provozu v domnění, že směřuje pod křídla Nvidie.
Nvidia podle tiskové zprávy chce zůstat blízkým partnerem ARMu. Během příprav akvizice firma například pracovala na podpoře svých GPU v ARM serverech nebo i jejich herním využití v ARM počítačích. Toto by zřejmě tedy mělo pokračovat. Nvidia již oznámila budoucí procesory (například serverové CPU „Grace“) a další produkty používající jádra ARM. Na těch transakce asi také nic nezmění, jen Nvidia bude za použití jader platit určité licenční poplatky. Je pravda, že teď se může začít zamýšlet nad tím, zda neorientovat byznys k rozvíjející se procesorové architektuře RISC-V (která je zadarmo), nicméně ta ještě hodně let nebude schopná ARM nahradit, takže toto není nic, co by se mohlo stát v blízké budoucnosti.
Nvidia také má 20letou licenci na architekturou ARM, která jí umožňuje navrhovat si vlastní jádra CPU s touto instrukční sadou, podobně jako to dělá například Apple (ale zdaleka ne jen ten). Takto vznikla jádra nazvaná Denver a Carmel. Není úplně jasné, zda jde o již dříve existující licenci, nebo Nvidia dostala teď na nějaká léta licenci zadarmo jako náplast za onen poplatek z neuskutečněné akvizice.
ARM procesor Nvidia Grace spárovaný na jednom modulu s výpočetním GPU (Zdroj: Nvidia)ARM místo koupě půjde na burzu
Budoucí plány ARMu, respektive Softbanku, už jsou také veřejné: pro ARM už nebude hledán další podobný kupec, místo toho bude firma uvedena na burzu jako veřejně obchodovaná akciová společnost, bude provedena tzv. primární emise akcií (IPO). Kus ARMu tedy budete moci vlastnit sami.
Nemusí to ale být nutně nejlepší investice. Kvůli nesmírné roli, kterou ARM hraje v IT a čipovém průmyslu, je totiž jeho hodnota vnímaná hodně vysoko, ovšem finančně jde o poměrně malou firmu ve srovnání s jejími obřími (a mnohými menšími k tomu) klienty. Tím, že jsou její technologie licencované hodně levně, totiž sama profituje jen velmi omezeně z celého obřího ekosystému, který je na ní závislý.
Až půjde o akciovou společnost, tak na jednu stranu mohou poměrně nízké zisky a tržby vést k propadu cen akcií, na druhou stranu zase také investoři mohou tlačit na to, aby ARM ze svých klientů vymáhal vyšší licenční poplatky, což zase může jít na úkor jeho technologické a inovační pozice, pokud by to zákazníky začalo odrazovat a směřovat je ke konkurenci (třeba tomu RISC-V).
Aktualizováno: ARM mění šéfa
U ARMu je s koncem akvizičních plánů spojená ještě jedna změna, a to ve vedení. Současně s touto zprávou oznámil odstoupení CEO Simon Segars, a to s okamžitou platností. Správní rada již jmenovala nového CEO, jímž je Rene Haas, takže tato obměna byla připravená v určitém předstihu.
Haas byl v ARMu od roku 2013, od roku 2017 byl prezidentem jeho divize IP Products Group. Důvody pro odstoupení Segarse nebyly sděleny, patrně ale se zrušením akvizice budou souviset. Segars byl na pozici CEO od roku 2013.
ČLÁNKY DO MAILU