Stejně jako u nejvyšších modelů grafického jádra CPU Haswell od Intelu se paměťové čipy přesunou z PCB do těsné blízkosti samotného GPU, a budou se nacházet na jakési mezidesce (angl. interposer; nemělo by jít o PCB, nýbrž o integrovaný obvod) nesoucí i GPU. Mezi nimi proto bude možno vést mnohem více spojů, což právě umožní dramatické navýšení efektivní šířky sběrnice. Nvidia také hodlá použít vertikální vrstvení paměťových čipů, takže se jich do pouzdra čipu vejde značné množství.
Výsledkem má být propustnost dosahující 1 TB/s, což je například víc než trojnásobek toho, na co se dnes zmůže GeForce GTX Titan (jeho teoretická propustnost je „jen“ 288 GB/s). Na rozdíl od současné konvenční GDDR5 by snad také mohly trošku poklesnout latence paměti.
Nepochybně o určitý peníz stoupnou náklady na výrobu, beztak je ale velmi pravděpodobné, že se tento zlepšovák zprvu dostane jen do vyšších či nejvyšších pater nabídky grafických karet (a očekávat jej pochopitelně můžeme také v Teslách). Integrovaná paměť by se ovšem po premiéře v highendu postupně mohla dostávat i do levnějších modelů, na což by mohl tlačit zejména notebookový (a ultrabookový) segment, kterému přijde vhod zmenšení celé karty. Každopádně ale příklon Nvidie k integrování paměti ukazuje, že se jedná o technologii, která se dříve nebo později v grafikách prosadí globálně (pochopitelně vyjma nejlevnějších, které sdílejí RAM počítače).
Alessandro Volta, po němž se GPU jmenuje, žil mezi roky 1745 a 1827 a na sklonku 18. století vynalezl (mimo jiné) elektrický článek. Symbolika jména prý není náhodná, dle Huanga má jméno vynálezce baterie odkazovat na úspornost či možná spíše energetickou efektivitu architektury. Datum příchodu architektury Volta sděleno nebylo, ovšem slajd naznačuje, že firma bude zhruba dodržovat dvouleté intervaly mezi jednotlivými „vědci“. Maxwell by měl tedy přijít příští rok, a Voltu lze tedy čekat v roce 2016 či později.
Součástí Maxwellu má jinak (jak vidíte na slajdu) být unifikace adresování paměti – tedy virtuální spojení paměťového prostoru procesoru a grafické karty, umožňující snadné sdílení a přesouvání dat mezi nimi. To je důležité zejména pro výpočetní úlohy (GPGPU), a jde o jednu z věcí, na které pracuje AMD v rámci svého programu HSA (k realizaci by mělo dojít snad v APU Kaveri). Doposud totiž byly oba subsystémy světem pro sebe, procesor vůbec neviděl do paměti grafiky a obráceně.
Zdroj: The Register
